ZpovědníkZpovědník, zpovědlník, a, m. =
kdo jiné zpovídá, der Beichtvater. Pokání od z-ka přijíti. V. Hledaj mi spovědlníčka, má mal- ženko milá, už se mi to přibližuje poslední hodina. Sš. P. 44. —
Z. =
vyznavatel, con- fessor, ein Heiliger. Všichni světí mučenníci, všichni světí zpovědníci. Pravn. 551. Byl svatý zpovědník. Pass. mus. 280. O
Mikuláši, svatém zpovědlníku božiem. Pass. 36.
— Z. =
kdo se zpovídá (zřídka), das Beichtkind. Jg. Cf. Gl.
387.