7 Absolutní
Absolutní (nespojité) zájmeno. Gb. Ml. II. 89. ...

1 Absolutní
Absolutní, prostý, naprostý, pouhý, ne- vázaný, neobmezený. — Absolutní většina = nadpoloviční v. — Absolutní ...

5 Absolutní
Absolutní, unbedingt, unabänderlich, ab- solut. Přidej: A. pevnosť, váha, hustota, ticho, výška tonu, ...

10 Konsonance
Konsonance, e, f., z lat. K. absolutní, dokonalá, nedokonalá, střední. Vz Strh. Akust. 409., 411. ...

2 Jíaprostý
Jíaprostý, absolutní, absolut. N. číslo. N. sobectví jest jí jediným cílem. Pal. Radh. III. 298. ...

6 Disperse
Disperse, e, f., z lat = rozptýlení, die Dispersion. D. světla. ZČ. III. 94. D. ano- malní, úplná, částečná, ...

9 Obchod
Obchod absolutní, relativní a pomocný. Ott. Říz. I. 96. O. čím. Sr. předcház. Obejíti se. — O. = obcování. ...

10 Gauss
Gauss, u, m. = absolutní elektrická jed- notka, rozměr. Jind. I. 69. ...

6 Komičnosť
Komičnosť, i, f., die Lächerlichkeit, Komi- cität. Nz. O k-sti vz Pal. I. Rdh. 325., 403. K. objektivní ...

7 Převádění
Převádění ok na líc, na rub, od levé strany k pravé, s přednitkou. Šk. žen. pr. P. starých měr a váh ...

8 Hudba
Hudba. Ještě: absolutní, domácí, ensem- blová, homofonní (akkordická), jednohlasá, nástrojová, polyfonní ...

6 Nikání
Nikání, n., das Werden. Dk. Dj. f. 158., Dk. Poét. 130. Absolutní n. Dk. ...

7 Vláďa
Vláďa = síla. Ruka bez vlády visela dolů. Hrts. — V. = panování. V. absolutní, ústavní Osv. I. 209. Na ...

2 Pravděpodobnosť
Pravděpodobnosť, i, f., die Wahrschein- lichkeit P. mathematická, prostá či absolutní, vzájenmá či relativní, ...

6 Jednička
Jednička, y, f. J. hromadná, Menge- einheit, délky, Länge-, Nz., práce, síly, váhy, hmoty, Gaussova absolutní, ...

4 Výhra
Výhra, y, f., der Treffer (im Lotto), Ge- winnst. Hlavní v.; Na ten los připadla v. Us. Dch. V. plná, ...

4 Veto
Veto, lat. = zapovídám, nepovoluji. Slovem veto zavrhovali starořímští tribunové lidu usnesení senatu, ...

6 Exponent
Exponent kořene (dobývatel), Šim. 129., lomu (absolutní a relativní, poměr lomu), Nz., ZČ. III. 81., ...

1 Ablativ
Ablativ, u, m. A. zachoval se v latině. Pádu toho užívalo se na otázku odkud a k vytknutí příčiny. Nad ...

6 Hustota
Hustota, die Dichte, Konsistenz atd., vz Hustosť. H. obyvatelstva, Kř. 51., hmot pevných a kapalných, ...

7 Vkus
Vkus absolutní, anglický, bezpečný, ča- sový, francouzský, hellenský, hrubý, jemný, mdlý, moderní, nehotový, ...

5 Bezpotažný
Bezpotažný = absolutní. S. N. I. 19. ...

2 Odsobný
Odsobný, naprostý, absolutní, absolut. O. život, bytosť, bytnosť. Syn boží vzal z otce od věčnosti bytí ...

6 Nominativ
Nominativ. N. v přísudku ve větách výměrných, obsahujících výměr, definici: Pes je ssavec psovitý; ve ...

7 1. Stáří
1. Stáří = věk. Stáří vrstev zemských absolutní, relativní. Stč. Zem. 683. Má zřetedlně položeno býti, ...

8 Genitiv
Genitiv absolutní. Tehda připravených všech, kteréž potřebné biechu na cestě, učinil jest požehnání otci ...

6 Hodnota
Hodnota. Za: ,mají stejnou hodnotu, přidej: Nz. H. == užitečnosť nějaké věci, dle které se řídí její ...

7 Prostý
Prostý, prosťounký. Cf. Mkl. Etym. 266, P. = neuložený, jednoduchý. P. váha (netto) Us., vlhkosť země ...

6 Krásno
Krásno = krásně. Když mu to na k. dám. Dch. Kdybych i na k oči zamhouřil. Šml. — K., a, n., das Schöne. ...

2 Pouhý
Pouhý, zastr. pouhlý, púhý; pouho, pouze. — P., samý, prostý, čirý, nic více než, lauter, bloss, eitel. ...

7 Soustava
Soustava = celek spořádaný podlé po- měru podřízenosti a nadřízenosti jeho členů jednotlivých. Stč. Zem. ...

4 2. Výš
2. Výš (m.: výše, vz Hráze), e, výška, y, f, = vysokosť, výsosť, die Höhe. V., Kat. 1850. V. nebes, ...

2 Pevnosť
Pevnosť, i, f. P., tuhost, netekutosť, ne- sypkosť, die Dichtheit. Toms. — P., trvalosť, trvanlivosť ...

7 Pohyb
Pohyb, vz Slov. zdrav. P. výsledný, ZČ. I. 52 , postupný, otáčivý, 60., absolutní, re- lativní, volný, ...

2 Participium latinské
Participium latinské jak se překládá do češtiny? Příznak vyjádřený participiem může při osobě nebo věci, ...

4 Výška
Výška, y, f., die Höhe. V. v obecném smyslu, v geometrii, ve fysice, v astronomii. Vz S N. V. tlaku (tlakoměrná, ...

1 Děliti
Děliti, 3 pl. -lí, děl, děle (íc), il, en, ení; dělívati. Na částky rozděliti, krájeti, trhati etc., ...

1 Číslo
Číslo, a, n. Číslo m. čítlo od čt, (čbt), v čísti, t před l v s, vz t. Zahl, Ziffer. Č. vše- obecné, ...

1 Genitiv absolutní
Genitiv absolutní. Ablativ absolutní vyja- dřován býval hrubým graecismem v staré če- štině genitivem, ...

7 Právo
Právo = co pravé jest atd. A tak roz- ličnými činy viece milujem s právem pří- vuzné viece. Št. Kn. š. ...

7 Smysl
Smysl. Slez., mor. a slov. smysel. Šd., Loos. Zmisel. Bern. S. = myšlénka. S. kosmo- politická, nábožná, ...

1 Hlas
Hlas, u, hlásek, sku, hláseček, čku, m. Glast, lit. garsas, skr. koř. je asi gr., chvá- liti, slaviti, ...

1 Čas
Čas, u, m. (dříve: čas, a), čásek, sku, čá- seček, čku, m. Časb., lit. czěsas, tempus. Schl. Die Zeit. ...

6 Míti
Míti. O tvarech i starších vz v List. fil. 1883. 135., 1884. 442., Bž. 210. Na Mor.: mam, mas, ma, mamy, ...

1 I. Dativ cíle
I. Dativ cíle. Původní význam dat. jest cíl, směr někam. Brt. Užívá se ho k vytčení předmětu, ku kterémuž, ...

4 Transgressiv
Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný způsob, přestupník, přechodník, poněvadž se jím vztažná zájmena ...

1 Infinitiv
Infinitiv, u, m., způsob neurčitý (časo- slova). — a) Infinitiv jest jméno, přípona jeho -ti u přirovnání ...