Vpadnouti
Vpadnouti, ul, utí; (zastr. vpásti, vpadu), vpadl, dení; vpadávati, vpadati, vpadovati = v něco padnouti, ein-, hinein-, hereinfallen; dostati se, přijíti, fallen, geráthen; skočiti, dotříti, doraziti, obořiti se, einfallen. Jg. - abs. Noc vpadá. V. — kam (komu kde, jak; do čeho, v co, nač, mezi co). V. do jámy; Jakoby do vody padl (zmizel). Ros. V. do země, do ležení. D., Háj., Kom. V. někomu do rukou. Šm. Labe u Hamburku do moře vpadá. V. Petr s mečem do zástupu vpadl. Kom. Se dveřmi do domu v. (nemo- torně něco vyvésti). Do Čech vojensky vpa- dal. Let. 67. Lid pasovský vpadl do Čech. Dač. I. 352. A Beckovskému vpadli do jeho dvora a vzali mu mocí čeledína; Aby po- ručeno bylo vpadnouti do zemí tureckých. Pal. Dj. V. 2. 224., 513. (Šd. ). Dvě řeky do zátoky vpadají. Ler. Který (potuoček) vpa- duje do potoka Tichý nazvaného. Sl. let. VI. 78. Vpadli do Bechyně. Pč. 28. Vpadl mi do mého dvora i pobral mi, což jsem měl; Vpadl mi v mé věno a to zdržel osm let; Vpadl mi v mú tvrz v Vzdunky; Vpadl mi v mé zboží a to mi zahubil; Vpadl mi v mé lidi a nedal mi jich mocnu býti; Vpadl mi v mój les v Švarzvald; Vpadl mi v mú zástavu. Půh. II. 599., I. 147., 163., 245., II. 257., 267., 400. (Tč. ). Tu na šlechtice vpadli, do tváří jim svítí. Kká. Td. 248. V. v bláto po kolena. Jg. V. někomu v řeč. V., v něčí nelásku, L., v chorobu, v nemoc. Us. Padl lotrům v ruce. Jel. V. v zlosť, v hněv. Us. To dobře v to (do toho) padlo (se hodilo). Us. Moje zlá myšlenie i hnutie vpadují v po- kušenie; Aby lid nevpadl v modloslúženie; A v tomto mordu mnozí preláti a kněžie vpadli sú v nehodnosť kněžstvie; My kněžie chudobu opustivše vpadli sme v žádosť cizích věcí; Vpadnouti v nemoc. Hus I. 72., 77., 233., 281., 331. (Tč. ). Pes, nač padl, to sápal. Kom. V. na jazyky lidí (do pověsti přijíti). Us. Vpadli na lotry v tom všem kraji na jeden den. Sněm 1547. V. mezi Tatary. Vrat. — kam proč. Moj pratel skrz ne- ščastí vpadel do chudoby. Na Slov. Tč. Pro malú věc v žalosť vpadne. Smil v. 1578. Jsú mnozí lidé, ješto pro rod v nebezpečné hřiechy vpadají. Pass. 8. (Hý. ). — kam čím. Slibuji nepřekážeti ani v to kterú pří vpa- dati. Arch. II. 325. — jak (kam kde): dobře vpadati, klappen Dch. A mé srdce všemi zvony vpadlo lesům ve choral. Kká. Td. 81. V. někam mocí. Arch. I. 57. Ta strúha odtud tokem svým vpadá do Moravy mezi trávníky městskými a staroměstskými. List zr. 1482. Braunou mocí vpadl do Rakous. Ddk. III. 127. Jan ze Sovince mi vpadl ve Vážany pravú mocí. Mtc. 1882. 76. Vpadl mi v šest hřiven gr. platu tu v Švabenicích bez viny a bez práva svými syny; Jemu pravú mocí vpadl jest v meze a v potoky. Půh. I. 230., II. 81. (Tč. ). — kde jak dlouho. Od 15 let vpadal mi v Heřmanicích. Půh. II. 110. — kam kdy. Dle něho (kronikáře) vpadl Soběslav již 16. ledna do Slezska. Ddk. III. 51. Vpadl mi po otcově smrti v hrad v Sovinec; V pravém lantfridu vpadl v městečko Byteš. Půh. I. 64., II. 293. (Tč. ). — komu. Vpadly mu oči, tváře. Us. Vpadl jí a drží bezpravně její dědictví. Půh. II. 45.