2. Oheň
2. Oheň. Ž. wit. 17. 9., 57. 9. Cf. Mkl. aL. 267., 272., Etym. 220. O. prudký, živý. Us. Pdl. Nebezpečenství ohně. J. tr. Zeď, štít proti ohni, Feuermauer; policie, zna- mení ohně; Škoda ohněm způsobená; bez- pečný před ohněm; znamení ohněm; poji- šťovna pro škodu od ohně. J. tr. Sázení ohně. NA. IV. 132. O. složiti = rozdělati. Laš. Kál. O. hasne, tuchne. Šp. Náklad na hašení ohně, Feuerlöschungskosten. Šp. O. při soudech božích. Vz Ordalia, Očista. Ká- zal ji ohněm žéci. Pass. Kdo zemi ohněm hubil. Vz Zř. zem. Jir. 464. O škodách ohněm učiněných. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 412., IV. 3. 2. 428. Ujmi drev ohni, chceš-li uhasiti plamen. Hus I. 279. Sbieráše dřevce na oheň; Jděte zlořečení u věčný o. Št. Kn. š. 2., 23. Více se přiblíží k ohni hoří- címu, totižto k mladé ženě. Hus III. 189. Z malé jiskry velký o. bývá. Výb. II. 1256. O. bývá k užitku i ke škodě. Sb. uč. Ešte o. vodou zaleješ, ale vodu ničím. Zátur. O. za ňadry nositi; Pospíchá jako z ohně; Do ohně by proň skočil. Km. Pravý o. uvaří i z ledu páru (láska přemůže vše) Us. O. a voda dobří jsou sluhové, ale zlí pánové. Sb. uč. Více ohně více dýmu, více lidí více hříchu. Němc. O. svatý se mstí, kdo ho nectí. Lpř. Těžká shoda s ohněm voda. Lpř. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru zadusiti a pravdě zahynouti. Krnd. 211. Jaký oheň, taký dým, jaký otec, taký syn
Us. Brt. Nikdy ohněm nehraj sobě, sic na
škodu bude tobě. Sb. uč. Zdá-li se o ohni,
je toho dne peklo (křik) v domě. Val. Vck.
Voda vře živým ohněm (o teplých prame-
nech). Hádanky: Kto ho zbáči, nah ho po-
tlačí; kto ho chce chovať, musí sa varovať;
ak mu dáš mast, bude räsť, keď narastie,
bude krásť, bude zbíjať, mečom okol hlavy
zvíjať, i z domu ťa vypere i všetko ti pred
očima požere. Mt. Š. I. 135. Jsem-li na
střeše, smutně se díváš, jsem-li v kamnech,
rád mne míváš. Sb. uč. Měkké dělám z tvr-
dého, tvrdé dělám z měkkého, s větry rád
se pojím, ale vod se bojím. Brt. Dt. 145
O. svatojanský, při zvláštních slavnostech,
na památku mistra Jana Husi, bludný. Vz
Zbrt. 288.-289 Ohně. Vz Arch. III. 613. — O. = prostor ke zkujňování železa v ohništi
hamerném. NA. IV. 163. — O. = lesk.
Zraky zbožným ohněm zňaté. Kká. K sl. j.
231. O. šlehl z oka jeho. Hdk V jeho oku
plál divý o. Vrch. — O. Práchno bukového
dřeva, když svítí, sluje kočičím ohněm. Val.
Vck. — O. pekelný Výb. II. 27. 0. Eliášův.
Vz Krok. 1888 102., NA. V. 383. O. svatý,
nemoc vepřového dobytka. J. C. Beránek. — O. = čilosť, zápal. Byla jako o. do práce. Vlč. Holka jako o. a rtuť. Sá. Nový o. vjel v ochablé jich žíly. Vrch. O láskou v srdci vzňatý. Vrch. O. lící. Kká. Byl v plném ohni Hrts. O. radostný. NA. III. 128. O. pravé múdrosti. Št. Kn. š. 181. Předsevzetí v ohni vášně tvořená Jbl. Když se o. (zlé) rozmůže, ani moc ani řeky k jeho přetržení nepostačí. Výb. II. 1633. — O. v tváři, plama. Vz Slov. zdrav.