1. Volný1.
Volný;
volen, lna, o; 1.
ochotný, ho- tový, rád, willig, bereit, bereitwillig
, folgsam, erbietig
. V
. služba
. Žer. Připověděli jim v. slyšení
. V. Ucho v
. Us
. Teprve když po třetí rozkázal, byl volen uposlechnouti. Němc. Tvůj v. strýc, bratr, sluha. Žer
. —
k čemu. K službě v
. V
., Žer. 338
. —
komu. Dobrý jest každému volný, přívětivý a snadný, každého k sobě rád pustí. V. — 2
. V.
, sobě v. =
svobodnou vůli mající, volnosť mající, svobodný, frei, freien Willen habend, unge- bunden, unabhängig. Jg., Ž. wit. 67. 10., 93
. 1. Volným byl na Moravě každý, kdo ná- ležel k zemi a k národu, pokud soudním výrokem nebyl z obce vyhoštěn a v nevol- nictví prodán; Kdo byl mužem volným, směl zbraně nositi. Ddk. IV. 154., 211
. (Tč. )
. Vet jsi ty, dcero má, sebe volná, kedy robit máš, puož (= půjdeš) ode mňa. Sš. P
. 467. Dy sem byla mladá, byla sem si volná, mohla sem, kam chtěla, jíť. Ib. 494. (Tč. ). Já jsem pod mocí jiného, ty pak jsi sobě volný; Manželka po smrti svého manžela jest sobě volná. BR. II. 35
. b
., 497. b. Pokolení lidské sobě volné jest. Kn
. Jest sobě volný. Pass. mus
. 319. V písmě někdy slove on sám Buoh volný. Hus I
. 325
. Volnému vůle, spa- senému ráj. Pk. V. jsou myšlénky lidské. Us. Obec v., republika
. Šm
. —
v čem. Člověk jest volný ve správách svých. Us. —
sobě. Sobě volným býti
. V. Sobě v. pán. D
. Každý sám sobě volen a svoboden býti chce. Br. Syn sobě volný bývá doskočný. Št. Dítě sobě volné k hanbě přivodí rodičku svou. Kom. —
Ve zlém smyslu: sobě v. = rozpustilý, ausgelassen. Bern., Tkad. A prosím tebe, úplně v tom doufaje, že mně proti takovým sobě volným nepokojníkům raden a pomocen budeš. Arch. IV. 16
. —
Více trpně. Abys volnější byl(na cestě), zavazadly se neob- těžuj
. Kom. V
. hlava (nezajatá), hlas (ohebný), mrtvola (netuhá), kaše. Us. V. přednášení, řeč, pád, plyn, teplo, kladka, obchod. Nz. Jíti volnou cestou: Smířlivosti nechati vol- ných cest; v. pospoj, čára, vstup. Dch. Ty máš sobě všecko volné. BR. II. 35
. b
. V
. rým, místo, návrh, drahokam (neobložený, nezadělaný). Dch
. V. osa (ve fys. ). V.
těsto (opak: tuhé). U Opavy. Klš. V Opavě pro drahotu ustanovili volný trh masarský a pekařský, na němž venkované směli pro- dávati
. Zkl. exc. V. přístup do zahrady. V. kyselina. KP. V. 179
. Huba u koně buď volna, u člověka pravdiva, u psa lapna. Prov. Tč.
Nechť ta hříbata jdou volnou. Schz. Nyní bude volná (polka). Us. Bf. —
V.,
více činně, volnosti užívající, frei, freimüthig
. Volným jazykem pustil se naň. —
v čem: v práci. Us. —
kde. Budeš volen v jejie domu. St. skl. —
V. =
na vůli zůstavený, frei, der freien Wahl überlassen, willkührlich. Dá mu to ve volné užívání. L. V. přecházení mezi učebnými ústavy
, die Freizügigkeit unter Lehranstalten; V. kreslení. Dch
. —
V. =
neženatý, frei
, ledig. L. —
V. =
prázdný, svobodný, frei. —
od čeho, k čemu,
čeho. V. od nebezpečenství. L. Musí k tomu v
. čas míti, aby se všemu naučil
. V. Každý la- zebník městský má jmíti královský les volen ku pálení a ku potřebě lázně této. Arch
. II. 394. (Šd. ). —
V. list (svobodný, bezpečný), der Frei-, Sicherheitsbrief, freies Geleit. L. —
V. povětří, freie Luft
. Byliny nemají slunce volného. Byl. —
V. prístup, freier Zutritt. V. vchod. Sych., přístav
. Nz. —
V. průchod, freier Durchgang. Br
. V. průchod to má. Kom. Jeho vinou pustosti se volný průchod dává. Sych. —
V. dech, freier Athem. Byl., Puch. — 3.
V. =
prostranný,
netěsný, pohodlný, široký, geraum, geräumlich, nicht enge o. knapp, bequem, gemächlich
. V. Volný střevíc, kabát, světnice, dům. Us. V. pohyb, ZČ. I. 101. V. prostranství; Do volných bot hupnouti. Dch. Volné šaty; Límec okolo krku není dosť volný. Šd. —
V. =
nesilný, slabý, netuhý, gemach, gelind, nicht streng. V. luk, oheň, L., pohybování
. Jg. —
V. =
váhavý, zdlouhavý, langsam. Volnou přechází kolem stolu
. Schz
. Šel volným krokem
. Kmk. V. vůl. Us
. v Krkonš. —
kam: do roboty, do práce
. Tč.