7 Blíž
Blíž. Ten každý na svú ruku člověkóv blíž do sta zabi. Alx. V. v. 1639. (HP. 40.). Blížež blížež =blíž ...

1 Blíž
Blíž, i, f., blízkosť. Kat. 1851. Die Nähe. ...

8 Blíž
Blíž. Když se nacházím na blíži toho člo- věka, Nár. bibl. VI. 63. (Pfleg. Mor.). Když kráčím v jeho ...

1 Blízko
Blízko, blížeji, blíže, blíž. Vz Blíže. Nah. Na blízce, na blízku někomu (někoho) býti atd. šp. prý m.: ...

5 Blízko
Blízko. B. přijíti, přistoupiti. Us. Pdl. Jest blízko na den. Dch. Blíže na mysl klásti. Dch. Bitva z ...

10 Bliz
Bliz (blíž), subsf Smutek o blyzu jest, tribulatio proxim t est Ž wit 21 12, Pass Z blizu Chč Post — ...

7 3. Tě
3. Tě. Pusté tě město. M. Věz, že-tě tvá žena blíž k smrti byla. ŽOS. A čím-tě věčší pán Buoh nade vše ...

1 Mlz
Mlz, u, m., šťáva, míza, Saft, m. Ms. — M., mls (mlsek). Har. — M., ssedlá krev v pečené huse blíž řiti. ...

5 Bližní
Bližní. Ž. wit. 11. 3., 37. 12. Miluj bliž- ního svého, řekl Jan a boskal súsědovu ženu; Miluj bližní ...

7 Bližní
Bližní. Milování boží ab. = Boha a bliž- ních. Kruml. 114. b. ...

6 Hanýz
Hanýz, u, m. = anýz. A ten drobný a. bál sa jíti na blíž, až ta mrkva naňho mrkla: Co sa blázna bojíš? ...

3 Skytin
Skytin, a, m., bylo místo blíž Poříčí u Prahy. ...

7 Postnice
Postnice. Jehož nejstarší rukopis 1. 1263. psán v postnici sv. Sávy blíž Chilandaru na Athosu. Šf. III. ...

8 Kolení
Kolení. Mezník blíž k. u řeky. 1593. Čel. Pr. m. I 470. ...

7 Oznámení se
Oznámení se = seznámení-se. Artikule ty jsou dobrou pomůckou k o. se. s tehdejším zřízením vojenským. ...

7 Upřímo
Upřímo na někoho, proti někomu táh- nouti. Let. 78., 111. (Čert) jide upřiemo tu cestu k ráji. 1450. ...

4 Výmlat
Výmlat, u, m. = co vymláceno, der Aus- drusch, Erdrusch. Jg., Šp. Častá zdviž, v. blíž. Šd. Po žních ...

7 Chodník
Chodník. Ch-kem blíž a cestou spíš. Us. Brt. ...

7 Tvrdosť
Tvrdosť = přísnosť atd. T. proti bliž- nímu. Dik. II. 40. Pevnosť-li v t. přechází, vždy prospěch se ...

2 Nepohoda
Nepohoda, y, f., pošmourné, deštivé po- větří, mrakotné nebe, plískanice, nechvíle, Unwetter, n. Ros. ...

5 Blízkosť
Blízkosť, nahe Verwandtschaft. Cf. Blíž- nosť. A my znamenavše b. jeho jakožto strýce vlastního těch ...

2 Obležení
Obležení, n. Vz Obléhání, die Belagerung, Umlagerung. O. města. V. O-ním stížiti, trá- piti. V. Blíž ...

5 Cosi
Cosi. Adverbialný akkus.: Cosi se mi pořád zive; Pořád mne c. hlava bolí; Bratr se na mne c. pohněval ...

7 Opálati
Opálati, vz List. fil. XII. 161. čím. Vystoupiv na katedru opálaje rukama v pravo v levo pokřikoval. ...

2 Posmeknouti
Posmeknouti, knul a kl, ut, utí, ein wenig schieben, fortschieben. — co. Po- smekni tu mísu (postrč). ...

1 Fidlovačka
Fidlovačka, y, f.,. dřevo, kterým ševci kraje podešvů a podpadkův hladí, Glätt-, Putz-, Flimmelholz; ...

1 Drnový
Drnový, Rasen-. D. voda = drnovka, voda na povrchu země, táhnoucí se z drnu do dolů; d. žíla = běžící ...

5 Zakrásti
Zakrásti, zakrádati, vz Krásti. — se kam — kradmo jíti, verstohlen gehen o. sich einschleichen. Aesop., ...

7 Pěšinka
Pěšinka. V MV. nepravá glossa. Pa. Laš. pěšunka. Tě. Vyšlape si již vlastními no- hama pěšinku ve světě ...

6 Dvojitý
Dvojitý = podvojný. D-té okno, kolo (dvoják), brána. Pdl., Lpř. — D. = dvojí, dvojný, doppelt, zweifach. ...

5 Zřízeně
Zřízeně = pořádně, ordentlich, legat. Z. něco činiti. Tkad. Právo sobě k užívání stolu Páně z. dané měli. ...

6 Doletěti
Doletěti. — čeho. Kámen d-těl dna pro- pasti. Us Pdl. — kam. Létali, létali dva sokoli malí, až sa nalétali, ...

1 Blížiti
Blížiti, im, 3. pl. -ží, bliž, blíže (íc), il, on, ení; bližívati, nähern. — se, co k čemu. Blíží se ...

7 Tmíti se
Tmíti se. Lesy tmi se. Osv. Loď chrámu hluboká se tměla. Mkr. — se kde. U no- hou se cos mu tmělo; Kol ...

4 Ustydnouti
Ustydnouti, dnul a dl, utí = studenosti nabyti, vychladnouti, auskühlen, erkalten, kalt werden; se (ustydnouti ...

4 Uhaněti
Uhaněti, ěl, ěn, ění; uhaniti, il, ěn, ění. Vz Haněti. U. = sháněti, ztupiti, pohaněti, schmähen, schänden, ...

5 Zdvíž
Zdvíž, e, zdvíže, e, f. = zdvíhání obilí, Aufhub, m. D. Z obilní. Prm. Vz Zdvíhati co (obili). Býti při ...

6 Netopýr
Netopýr. V MV. nepravá glossa. Pa. 40. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 214., Hlb. I. 110., 214 , Bž. 46., ...

1 Bydlo
Bydlo, a, n. B. od by, bu v býti; tedy = obydlí, byt. Wohnung. Mk. Kdež bieše jeho bydla skola, Kat. ...

4 Tudy, tady
Tudy, tady. T., strsl. tądlu, tąd?, illa; příp. -ndu, -nd?. Mkl. B. 212. T., na Slov. tadě, adv. = zde, ...

2 Pánev
Pánev, nve, pánva, y, f., pánvice, e, pánvička, y, f., škopek. V. — P., náčiní železné n. měděné na způsob ...

2 Nuzný
Nuzný; mizen, zna, o, nevyhnutelný, nu- tící, nutný, dringend, nothwendig. Bart. Bliž- ního v nuzné potřebě ...

1 1. Hoře
1. Hoře, e, n., hořkosť a bolesť srdce, Jammer, Leid, Herzleid, Gram, Wehmuth, Harm, Leidwesen, Weh. ...

2 Přilehnouti
Přilehnouti, (na Slov. přilahnouti), ul, utí; (zastr. přiléci, přilehu), lehl; přiléhati, přilíhati = ...

5 Zakopati
Zakopati, kopám a kopu; zakopávati = kopáním zakryti, ver-, eingraben, verschar- ren ; se = zahrabati ...

7 Pokoj
Pokoj. Cf. Kojiti. Šf. III. 554. P. = od- počinek Má p.; leží, odpočívá v p-ji; ode- šel k p-ji, na p.; ...

4 Utisknouti
Utisknouti, knul a kl, ut, utí a štěn, ění; utiskati, utiskovati, utiskávati, utiskovávati = utlačiti, ...

4 Utrhač
Utrhač, e, m., der Abreisser, Abbrecher. Us. — U. = pomlouvač, křivý žalobník, úštipečný slovník, hánce, ...

6 Chyba
Chyba, cf. Mkl. Etyra. 93. Je na chybě (mýlí se). Us Vk. Chyba, že tam nebyl (škoda, Schade, dass); Ty´s ...

3 Šlak
Šlak, u, m., z něm. Schlag, vz více v Mz. 326. — Š. = udeření hromu, hrom, der Donner- schlag. — Š. = ...

3 Stezka, stezička, stezinka
Stezka, stezička, stezinka, y, f., ste- zek, zku, m. (ve vých. Cechách a na Mor. stezka, stezčička; zastar. ...

3 Silnice
Silnice, e, f., hlučnice (na Mor. a na Slov.). Jméno to s kmenem síla, silný nic nemá společného. Že ...

2 Příslovce
Příslovce, e, n., příslovka, y, f., ad- verbium, das Nebenwort. P. jsou neohebné částky řeči, kterými ...

4 Tajemství, tajeuství, tajemstvo
Tajemství, tajeuství, tajemstvo, a, n. = tajnosť nezjevná, nevysvětlená, vůbec ne- známá věc, etwas Geheimes, ...

2 Přistoupiti
Přistoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení; přistoupati, přistupovati= k někomu při- kročiti, blíže ...

4 Vz
Vz (místo ní někdy: z, s, v), předložka neoddělitelná, činí jen tenkráte slabiku, když přijímá e: vez-mu, ...

7 Ruka
Ruka. Cf. Šrc. 420.—421., Mkl. Etym. 276. R. počíná se od lokte. Na ohybu lo- ketním vyčnívá vzadu okovec ...

2 Přízvuk
Přízvuk, u, m., accentus, ????????, der Akcent. P. slovný a větný. P. slovný jest vyražení slabiky ...

6 Chtíti
Chtíti. Strbul. chotěti. Chci (zastar. chocu, chcu), chceš (zastr. choceš, chůcešj; chceme (chcmy, BO.), ...

3 Spravedlivý
Spravedlivý; spravedliv, a, o; sprave- dlný=dle práva a náležitosti činící, práv, gerecht, gerechtigkeitsliebend. ...

5 Zapřísti
Zapřísti (vz Přísti), zapřídati, zapřádati, anspinnen, anfangen zu spinnen; předa vto- čiti, einspinnen; ...

5 Záležeti
Záležeti, el, ení; záležívati = na něčem založenu býti, na čem viseti, bestehen, wor- auf beruhen, sich ...

5 1. Co
1. Co. 0 původu slova co vz Gb. Hl. 102., 103, Gb. v Ž. wit. 216. (če). — Str. 139. a 7. ř. zd. přidej: ...

3 Spravedlivost, spravedlnost
Spravedlivost, spravedlnost (zastar. spravednost), i, f. = náležitost, slušnost, die Gerechtigkeit, Billigkeit. ...

5 Zaplanouti
Zaplanouti, ul, ut, utí = zapáliti, ent- flammen ; zapáliti se, sich entflammen, sich röthen, auflodern. ...

4 Vážiti
Vážiti, vážím, važ, váže (íc), il, en, ení; vážívati = vyšetřovati tíži něčeho na váze, wägen, abwägen, ...

3 Seděti
Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech. seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn, dění a sezení; ...

5 Žádati
Žádati, žádávati; v již. Čech. sesílený tvar: žoudat. Kts. Ž. = dychtěti, toužiti po čem, státi oč, ...