SaditiSaditi, dím, saď, dě (íc), il, zen, zeni (na Slov. děn, dění); nadívati, sázeti, el, en, ení. S. = učiniti, aby někdo seděl, setzen; po- staviti, setzen, stellen; ustanoviti, naříditi, setzen, einsetzen, bestellen; cenu něčí usta- naviti, taxiren, sehätzen; něco někam dáti, přivésti, umístiti, položiti, setzen, bringen; založiti se oč, wetten; klásti, psáti, praviti, setzen, schreiben, sagen; s. se = ke dnu padnouti, sich setzen, zu Boden sinken; obydlí si voliti, sich setzen, sieh ansiedeln; zakládati se, wetten, pariren; se strany ceny sazenu býti, Satzung, Taxe haben, sich ta- xiren ; někoho sázeti, gefangen setzen; chlu- biti se, prahlen, sich rühmen. Jg. — abs. Sadziť jako sadzif. ale ho zalievať! Sl. ps. 21. Vyhrává, říkají mu sázej (plať). Prov. Sázejte (=plaťte)! Legen Sie auf. Dch. — co, koho: stromy, zelí atd., Us., kmeny, Kom., konšele (ustanoviti), soudce, poruč- níka. V., úřad, Ros,, kuželky (postaviti), mezník, Us., maso, pivo atd. (cenu jeho usta- noviti, taxiren;. Ros., J. tr., baňky. Kom. Tak jest mi to milo, jako bys mi baňky sázel. Sych. Voda písek sází (= činí, že ke dnu padá). Har. S. písmo, Us.. peníze (po- čítati, platiti). Ros. Co sadíš (oč se založíš)? Us. Vz Vsaditi. Kdybych chtěl prodávati místné, věděl bych, kterak tu cenu saditi, než vedlé svěření tu cenu sadím tak . . . a výše ceny aby nesadili sobě. Ku. ouz. f. .102. (Gl. 308.). Ráčil osobně saditi konšele městské. Dač. I. 59. Sadil jsem vinice. Hus I. 282., BO. Saďte zahrady. BO. S. oheň (skálu a rudu v dole ohněm rozpáliti, aby se roz- pukaly a potom snáze dobývaly. Nyní se to děje dynamitem a střelným prachem). Vys. — co, koho, se kam (nač, k čemu, zač, pod co, do čeho, mezi co, v co): na koně, na vůz, na stůl. Ros. Slepice na hnízda s. L. Někoho na úřad s. (ustanoviti). Zříz. Ferd., Arch. I. 67., J. tr. S. někoho u vězení. Chč. 450. Lodí na dno se sadila. Jg. Někoho na něčí místo s. Br. Sázím sto zlatých na jeden, že . . . ;ich wette). D. S. hosti k stolu, Ros., za stůl. Ros., Háj. Nezvané hosti pod stůl sázejí. Prov. S. koho do rady, V., do vě- zení, něco do loterie, Us , chléb do peci. D., | do hry, V., stromy do řady, Šp., někoho za nohy do klády saditi V. Zemi mezi hvězdy sázel. Berg. Diamant v prsten s. Jg. Korunu v základ (zum Pfand), V., život, stud svůj v šanc s. (v nebezpečenství dáti). Kom. Vy- vařená sůl sází se v hromadu. Us. Slova na vítr sázeti (marně mluviti;. Kos. Ol. I. 108., Dř., Šml. Nemají na zámky a na úřady zemské cizozemců sázeti. Zř. F. í. i B. II. Práci velikú nesú, když je na koně sázejí a na lože vnosic; A páni tak zpět kněžie na panstvie a na úřady sázejí. Hus| III. 137., 249. Bral s nich peníze a sázel je (lidi) do klády. Půh. II. 472. Sázeti něco v kyprú zemicu. Rkk. 60. Jistě ukrutný jest tento sluha a ještě jsú ukrutnější, jenž bez viny v žalář, v kládu neb okovy a u vě- zení sázejí. Hus 11. 393. — koho kam jak: na úřad s panskú radú. Arch. 1. 57. (1395.). Proti Kristově zápovědí sadí se na první místo svatby. Hus II. 363. — nač: na kartu. Dch. - koho kde (u čeho, na čem, pod čím, mezi čím, v čem, okolo čeho) kdy: Chromého u dveří chrámových sázeli. Ben. V. Hosti na hostinách dle hod- nosti s. Sych. Pod horami se sadili (sídlo volili). Háj. Stromy mezi kamením sázeti. Ben. V. V tom městě se sadili (sídlo volili). Háj. Kal se sadí v tekutině. Us. Okolo toho hradu se sázeli (obydlí stavěli). Háj. Sadil radu na Horách. Dač. I. 53. Když zprávcí byl, radu sadil na obojím městě. Let. 290. Mieni sv. Pavel, že Korintské on jest slovem božím u vieře sadil a Apollo, ten biskup, krstil. Hus II. 232. Syna na otcovské stolici s. (vladařství po otci mu dávati). Jg. Hned u věži sazen byl. O. z D. Nechybíť, jediné ač písař chybí, zle píše počet v zpravidlu, neb sázeje jinde čtenu na mezi. Hus I. 363. Ve hře rádo hlavu sází. Kká. Š. 72. — na čem. Někde na klevetách mnoho se sadí (se jim věří). Rvač. — (co, koho) čím. Sázíme grošem, zlatým (ve hře). Us. Kyz a rudu ohněm saditi. Vz nahoře: S. co. Vys. Mají osobami svými konšele saditi. V. Chléb lopatou s Us. — co po čem (= ceniti). — co komu (kam). Řezníkům maso s. (cenu ustanoviti). Ros. Někomu klobouk na hlavu, bulíka na nos, Us., brejle na oči s. Kom. A k tomu vší obci radu sadil. Let. 290. S. někomu baňky. Us. Dř. — koho proč: pro neplnění. NB. Tč. - se. Sázejte se páni hosté. Ros. Sta- vení, zem se sází (snižuje); voda, pivo se sází (se čistí). Sadím se, že s toho sejde. Sych. Rozmoklé boty se sázejí — srážejí. U Nezamyslic. Bkř. — se s kým = 1. do vězení často dávati; 2. zakládati se (wetten). Jg. Měla-liby sě Bumbalka s niem sázeti, že by jí toho líto býti moselo na onom světě. NB. Tč. 198. — co, se oč. Maso o trojník výše s. 1684. Saditi se o sto zlatých. D. Oč se sadíme? Us. Vz Vsaditi.— se čím, s čím = chlubiti se. S. se se svou vinicí, penězi, s přátely. Ros. — z čeho. Slíbíš-li co za druhého, sázej ze svého. Rb. Vz Slíbiti.
