SaditiSaditi, dím, saď, dě (íc), il, zen, zeni (na Slov. děn, dění);
nadívati, sázeti, el, en, ení
. S. = učiniti, aby někdo seděl, setzen;
po-
staviti, setzen, stellen;
ustanoviti, naříditi, setzen, einsetzen
, bestellen;
cenu něčí usta- naviti, taxiren, sehätzen;
něco někam dáti,
přivésti,
umístiti, položiti, setzen, bringen;
založiti se oč, wetten;
klásti, psáti, praviti, setzen, schreiben, sagen;
s.
se = ke dnu padnouti, sich setzen, zu Boden sinken;
obydlí si voliti, sich setzen, sieh ansiedeln;
zakládati se, wetten, pariren;
se
strany ceny sazenu býti, Satzung, Taxe haben, sich ta- xiren ;
někoho sázeti, gefangen setzen;
chlu- biti se, prahlen, sich rühmen. Jg. —
abs. Sadziť jako sadzif. ale ho zalievať! Sl
. ps. 21. Vyhrává, říkají mu sázej (plať). Prov. Sázejte (=plaťte)! Legen Sie auf. Dch. —
co, koho: stromy, zelí atd., Us., kmeny, Kom., konšele (ustanoviti), soudce, poruč- níka. V., úřad, Ros,, kuželky (postaviti), mezník, Us., maso, pivo atd. (cenu jeho usta- noviti, taxiren;. Ros., J. tr., baňky. Kom. Tak jest mi to milo, jako bys mi baňky sázel. Sych. Voda písek sází (= činí, že ke dnu padá). Har. S
. písmo, Us.. peníze (po- čítati
, platiti). Ros. Co sadíš (oč se založíš)? Us. Vz Vsaditi. Kdybych chtěl prodávati místné, věděl bych, kterak tu cenu saditi, než vedlé svěření tu cenu sadím tak . . . a výše ceny aby nesadili sobě. Ku. ouz. f. .102. (Gl. 308.). Ráčil osobně saditi konšele městské. Dač. I. 59. Sadil jsem vinice. Hus I. 282., BO. Saďte zahrady
. BO. S. oheň (skálu a rudu v dole ohněm rozpáliti, aby se roz- pukaly a potom snáze dobývaly. Nyní se to děje dynamitem a střelným prachem). Vys. —
co, koho, se kam (nač, k čemu, zač, pod co, do čeho, mezi co, v co): na koně, na vůz, na stůl. Ros. Slepice na hnízda s
. L. Někoho na úřad s. (ustanoviti)
. Zříz
. Ferd., Arch. I. 67
., J. tr. S
. někoho
u vězení. Chč. 450. Lodí na dno se sadila. Jg. Někoho na něčí místo s. Br. Sázím sto zlatých na jeden, že . . . ;ich wette). D. S. hosti k stolu, Ros., za stůl. Ros., Háj. Nezvané hosti
pod stůl sázejí. Prov. S.
koho
do rady, V., do vě- zení, něco do loterie, Us , chléb do peci. D., | do hry, V
., stromy do řady, Šp., někoho za nohy do klády saditi V. Zemi
mezi hvězdy sázel. Berg. Diamant
v prsten s. Jg. Korunu v základ (zum Pfand), V., život, stud svůj v šanc s. (v nebezpečenství dáti). Kom. Vy- vařená sůl sází se v hromadu. Us.
Slova na vítr sázeti (marně mluviti;. Kos. Ol. I. 108., Dř., Šml.
Nemají na zámky a na úřady zemské cizozemců sázeti. Zř. F. í
. i B
. II. Práci velikú nesú, když je na koně sázejí a na lože vnosic; A páni tak zpět kněžie na panstvie a na úřady sázejí. Hus| III
. 137., 249
. Bral s nich peníze a sázel je (lidi) do klády
. Půh
. II. 472. Sázeti něco v kyprú zemicu. Rkk. 60. Jistě ukrutný jest tento sluha a ještě jsú ukrutnější, jenž bez viny v žalář, v kládu neb okovy a u vě- zení sázejí
. Hus 11. 393
. —
koho kam jak: na úřad
s panskú radú
. Arch. 1. 57. (1395.).
Proti Kristově zápovědí sadí se na první místo svatby
. Hus II. 363. —
nač: na kartu. Dch. -
koho kde (u čeho, na čem,
pod čím, mezi čím, v
čem,
ok
olo čeho) kdy: Chromého
u dveří chrámových sázeli. Ben. V. Hosti
na hostinách
dle hod- nosti s. Sych.
Pod horami se sadili (sídlo volili)
. Háj. Stromy
mezi kamením sázeti. Ben
. V
. V tom městě se sadili (sídlo
volili). Háj. Kal se sadí v tekutině. Us.
Okolo toho hradu se sázeli (obydlí stavěli). Háj
. Sadil radu na Horách. Dač
. I
. 53. Když zprávcí byl, radu sadil na obojím městě. Let. 290. Mieni sv. Pavel, že Korintské on jest
slovem božím u vieře sadil a Apollo, ten biskup, krstil. Hus II. 232
. Syna na otcovské stolici s. (vladařství po otci mu dávati).
Jg. Hned
u věži sazen byl. O
. z D
. Nechybíť, jediné ač písař chybí, zle píše počet v zpravidlu
, neb sázeje jinde čtenu na mezi. Hus I. 363. Ve hře rádo hlavu sází. Kká. Š. 72. —
na čem. Někde na klevetách mnoho se sadí (se jim věří). Rvač. — (
co,
koho) čím. Sázíme grošem
, zlatým (ve hře). Us. Kyz a rudu ohněm saditi. Vz nahoře: S
. co. Vys
. Mají osobami svými konšele saditi. V. Chléb lopatou s Us
. —
co po čem (=
ceniti). —
co komu (kam). Řezníkům maso s
. (cenu ustanoviti)
. Ros. Někomu klobouk
na hlavu, bulíka na nos, Us., brejle na oči s. Kom. A k tomu vší obci radu sadil. Let. 290. S. někomu baňky. Us
. Dř. —
koho proč: pro neplnění
. NB. Tč. -
se. Sázejte se páni hosté. Ros. Sta- vení, zem se sází (snižuje); voda, pivo se sází (se čistí). Sadím se,
že s toho sejde. Sych. Rozmoklé boty se sázejí — srážejí
. U Nezamyslic. Bkř. —
se s kým = 1. do
vězení často dávati; 2. zakládati se (wetten). Jg. Měla-liby sě Bumbalka s niem sázeti, že by jí toho líto býti moselo na onom světě
. NB. Tč. 198. —
co,
se oč. Maso o trojník výše s. 1684. Saditi se o
sto zlatých
. D
. Oč se sadíme? Us. Vz Vsaditi.—
se čím,
s čím = chlubiti se. S. se se svou vinicí, penězi, s přátely
. Ros. —
z čeho. Slíbíš-li co za druhého, sázej ze svého. Rb. Vz Slíbiti.