Roztok
Roztok, u, m , na Mor. roztoka, y, f., tok na dvé a více se dělící; též kraj, pole, louka, kde se potok, na více ramen roztéká, die Stromscheidung. Kde se Dunaj na roztoky dělí. Mus. — R , rozpuštěnina, die Lösung. R. jest úzké spojení těla pevného s tělem kapalným tím způsobem, že obě činí látku jednotvarnou (kapalnou), aniž chemické slo- žení obou nějakou změnu vzalo. Vz S. N. R. nasycený (voda. nerostem, solí), Bř., Šfk. 695., přesycený, Sfk. 697., alkalický neb žíravý, lihový, obojerný neb neutralní, kyselý, vodnatý. Nz. R. draselnatý, dusnič- nanu (rtutičnatého, rtuťnatého), chloridu (anti- moničného, cíničitého, kobaltnatého, měď- nato-ammonatého, platičitého, rtuťnatého, zla- tového), indigový, jodidu arsenového, kře- menu sodnatého, mýdla antimonového, octanu (draselnatého, trojolovnatého), platinový, sa- lajky žíravé, sirný uhlí kamenného, subli- matu; uhličitanu (ammonalého, draselnatého), vizmutový, žíravého drasla, Kh., sodový, kamencový. Vys. R. zlata, stříbra, cínu, Nz., čpavku Vz S. N. — R-ky, hrnec na sme- tanu, der Rahintopf. Us. — R., Roztoky, dle Dolany, mě. přímořské v Meklenbursku, Rostock, V.; ves u Prahy. Pojedeme do Roztok. Vz S. N., Tk. II. 547., III. 84., | 248., IV. 169., 443. — R., na Slov. = krato- chvíle, Vergnügen, n. Koll. — R., šp. zněm. Rasttag, odpočinek. Brt. — R.. volnost. Tam má hodný r. (muže se po vůli proháněti). U Rychn. Crk. Když není doma pán, mají myši roztok. Pk.