RoztokRoztok, u, m , na Mor.
roztoka, y, f.,
tok na dvé a více se dělící; též
kraj, pole, louka, kde se potok, na více ramen roztéká, die Stromscheidung. Kde se Dunaj na roztoky dělí. Mus. —
R ,
rozpuštěnina, die Lösung. R. jest úzké spojení těla pevného s tělem kapalným tím způsobem, že obě činí látku jednotvarnou (kapalnou), aniž chemické slo- žení obou nějakou změnu vzalo. Vz S. N. R. nasycený (voda. nerostem
, solí), Bř., Šfk. 695., přesycený, Sfk. 697
., alkalický neb žíravý, lihový, obojerný neb neutralní, kyselý, vodnatý
. Nz
. R. draselnatý, dusnič- nanu (rtutičnatého, rtuťnatého), chloridu (anti- moničného, cíničitého
, kobaltnatého, měď- nato-ammonatého, platičitého, rtuťnatého, zla- tového), indigový, jodidu arsenového, kře- menu sodnatého, mýdla antimonového, octanu (draselnatého, trojolovnatého), platinový, sa- lajky žíravé, sirný uhlí kamenného, subli- matu; uhličitanu (ammonalého, draselnatého), vizmutový, žíravého drasla, Kh., sodový, kamencový
. Vys. R. zlata, stříbra, cínu, Nz., čpavku Vz S. N
. —
R-ky, hrnec na sme- tanu, der Rahintopf
. Us. —
R.,
Roztoky, dle Dolany, mě. přímořské v Meklenbursku, Rostock, V.; ves u Prahy. Pojedeme do Roztok. Vz S
. N., Tk. II. 547
., III.
84
., | 248., IV. 169., 443. —
R., na Slov. =
krato- chvíle, Vergnügen, n. Koll. —
R.,
šp. zněm. Rasttag,
odpočinek. Brt. —
R..
volnost. Tam má hodný r. (muže se po vůli proháněti)
. U Rychn. Crk. Když není doma pán, mají myši roztok. Pk.