DráhaDráha (drahá) = cesta. Strsl
. draga, Thal, Furche. Mkl
. Etym. 49., Mz
. v List
. filol
. VII. 46. D. země. Vz Schd.
I. 223. D. říčná
, die Flussbahn, splavná či vodní, die Flus- strasse
, Sl
. les , životní, básnická, spisova- telská, těles nebeských (elliptická, parabo- lická, hyperbolická), Us. Pdl
., přímočárná, křivočárná, Mj. 151
., vzdušná či athmosfae- rická či pneumatická, mostNá, vozová, NA
. IV. 221
., 226., 227., literarní, Mus. 1880
. 366., planetarní, vlasaticová, Stč. Zem. 162
., 250, obchodní. KP. I. 228. Dráhu zavříti. Sl
. les
. Čára, kteRou těleso v běhu popisuje, slove d., kteRá jest buď přímá nebo křivá. Mj. 151. PokRok na dráze osvěty národní
. Mus
. 1880. 486. Pluli po vodních drahách
. J
. Lpř
. Na verejnej dráhe žitia. Kyt. 1876
. 30. Na nové dráhy se dáti. Dch. —
D. =
rada,
pomoc, Rath, Hilfe
. Brt.
D. 207. Nevím
tomu drahy (nevím, co s tím, jak tomu pomoci). Na Zlinsku. Brt., Vck
. —
D. =
koliště, okol, obora. Oba z dráhy vystúpista. Rkk. 41. —
D. mléčná. Vz Stč. Zem. 152. —
D.
kniežecie =
knížecí komonstvo. GP. 152. —
D.
železná. D. spojovací
, Verbindungsbahn, lanová, Zpr. arch X. 76.
, dopravná
, koňská
, lokomotivná
, poboční, místní, samočinná, se stojatým pa- rostrojem, visutá či PalmeROva, NA. IV. 153., 203., 216., 217., 219., hlavní, lokalní (sekun- darní, vicinalní), průmyslová, úzkokolejná, širokokolejná, horská, silniční, Zpr. arch., buštěhradská, západní, státní, Františka Josefa, severozápadní
, pražskoduchcovská, kralupskoturnovská atd. Vz Železnice. —
D. =
způsob, úprava. Ta (Mlada) jide do
Říma v kniežeciej drázě. Dal.
55 Máš ruce
(nohy) jak drahý
= nečisté
. Val. Vck
. Černý
jako drahý. Brt. —
D. =
nárazná plocha
kladiva mající podobu většího čtverce nebo
kruhu, die Bahn. Vz
Ploska. Včř. Z
. II. 10
,
Sl. les. — D. =
vrchní plocha kovadliny,
die Ambossbahn. Včř. Z. II. 11., SI. les. —
D., ves u N. Kdyně; sam. u Vamberka, Rychnova, Čimelic, Milína.