KeřKeř, lit. keras (dutý peň). Mkl. aL. 79
., Mkl. Etym. 157., List. fil. 1882. 42, Bž. 85., Rst. 424., S. N. K. ryzý, Rstp. 833., listnatý, Laubholzstaude, morušový
, ovocný, Fruchtstrauch. Sl
. les. Slunečko zachádzí za keř malinový. Sš. P. 333. On vždy tluče na keř a myslí, že ze mne něco vytáhne (vy- zvídá). Us
.