Housle
Housle (na Mor. a na Slov. husle), huslice, housličky (husličky), gt. houslí, pl., f.; místo houdle od hud (houdti, housti), Ht., d se před l rozlišilo v s, vz D; sl tedy z dl. Schl. Jir. myslí, že toto slovo neutvořilo se z houdle a že se d nezměnilo v s, nýbrž že utvořeno z: ga-le. — H. = citara, Cither. D., Br., Pass. — H. = lýra. V. — H. = nástroj hudební dutý s krkem, na němé čtyři struny přes kobylku kolíčky se napínají. D. Die Geige, Violine. H. hlasné. Mor. P. Na housle housti, hráti. V. Housličky se smyčcem smýkají. V. Škola, hra na housle. Hd. Nebe plno housliček. Má to v prstech jako slepý housle a žebrák veš. Dal svini housle a oslu buben. Jg. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Hlad naučil osla (medvěda) na housle hráti. Jg. Jest jako housličky (tenký, dünn). Prsa má jako housličky. Us. — Vz Hudební. — Hou- sličky ústní = drnkačka, das Brummeisen. V. — Housle u lehčidla ve mlýně, kterými příčka zvednouti i spustiti se může, der Hebearm, die Hebeleiste des Lüftzeuges. D. Pod housle dává se kámen, aby běhoun v jedné míře ostal. Mysliveč — Housličky, nástroj mučicí, skřipec, řebřík, das Folterseil, das Schnüren, die Martergeige, der Marter- block. Kom. — Housličky na nebi = hvězda, die Leier. Jg. — Vz více v S. N. III. str. 907.