HousleHousle (na Mor
. a na Slov. husle)
, huslice, housličky (husličky),
gt. houslí, pl., f.; místo houdle od
hud (houdti, housti), Ht.,
d se před
l rozlišilo v
s, vz
D; sl tedy z
dl. Schl. Jir. myslí, že toto slovo neutvořilo se z houdle a že se
d nezměnilo v s, nýbrž že utvořeno z: ga-le. — H. =
citara, Cither. D., Br
., Pass
. — H. =
lýra. V. — H. =
nástroj hudební dutý s krkem, na němé čtyři struny přes kobylku kolíčky se napínají. D. Die Geige, Violine. H. hlasné
. Mor. P. Na housle housti, hráti. V. Housličky se smyčcem smýkají. V. Škola, hra na housle
. Hd. Nebe plno housliček. Má to v prstech jako slepý housle a žebrák veš. Dal svini housle a oslu buben. Jg. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude
. Scip. Hlad naučil osla (medvěda) na housle hráti. Jg. Jest jako housličky (tenký, dünn). Prsa má jako housličky. Us. — Vz Hudební. — H
ou-
slič
ky ústní =
drnkačka, das Brummeisen. V. —
Housle u lehčidla ve mlýně, kterými příčka zvednouti i spustiti se může, der Hebearm, die Hebeleiste des Lüftzeuges. D. Pod housle dává se kámen, aby běhoun v jedné míře ostal. Mysliveč — Housličky,
nástroj mučicí, skřipec, řebřík, das Folterseil, das Schnüren, die Martergeige, der Marter- block. Kom. — Housličky
na nebi =
hvězda, die Leier. Jg. — Vz více v S. N
. III. str. 907.