VyléztiVylézti, zl, ení;
vylézati =
leza vyjíti, aus-, herauskriechen, aussteigen, ausschlüp- fen;
na horu vylézti, auf-, Hinaufsteigen, hinauf klettern
. —
abs. Když dělať, tak se schovať; když jíst, tak vylízt
. U Solnice. Vylezají-li dešťovky, očekává se déšť. Tč. —
odkud. Vylezl z pod stola. Brt. S. 87. Když jsem šel k mé milé v poledne, právě vylezala z postele. Sl. ps. Šd. Bez pochyby vám rozum z pod čiapky vyliezol. Phld. III. 1. 3. On už z té nemoci nevyleze. Us. Šd.
Na to děva z podstolí vylízá a zasedne s jinými; Dám já tobě, blázne, té zpovědi dosti, až tobě vylezou z tvé hlavěnky kosti. Sš
. P. 764
., 136. Každý rád, když z bláta vyleze. Prov. Tč. V. z díry, z vozu, Ros., z lodí. Us. Nastane-li jih, vyleze jezvec ze svého brlohu. Sych. —
komu. Vylezly mu vlasy. —
kam: na strom, na vůz, na koně, Us
., z dolu na den
. Vys. Daj jiesť a píť, bo nám už žalúdky na chrbát vyliezly. Mt. S. I. 74. A jak vylezal k Batovu
do ko- pečka, volalo za ním. Us. Šd. Nevěsta hned ven vylezla, dva zlaté nože nalezla; I vy- leze s ní na stolici a zpívá; Vylez, dě- vucho, na vysoký práh; Vylezla na pec, nadula hubu, pane polesný, já tu nebudu; O vylez že sv. Petře na horu a poslouchaj tych panenek koledu. Sš
. P. 83., 434., 597
., 682
., 748. (Tč
. )
. Vylez na pec zahřát sa. Mor
. Šd. Vylez'
mezi děti. Sš
. P. 11. Brucho mu na chrbát vylezlo (jest hladový). Mt. S. —
kudy. Aby ti vylezly týlem plíce, bokem srdce. Er. P. 198. V. děrou. Vrat. 133. —
jak kam: po provaze
do lodí. Har.