PádPád, u, m.,
upadení, padání, úpad, der Fall, Sturz, Umfall. V. P. zdi. Ku pádu na- kloněný. V. Těžký pád učinil. Ros. Vzal pád až k smrti. V. Pádem tím páteř si po-
rachotil. Sych. To pádem hrozí. Kom. Kdo
na zemi sedí
, pádu se nebojí. Prov. na Slov.
Pádem se poranil. P. volný, prostor pádu.
Nz. Po p-du nic není v nás celého, ale všecko
necelé, roztrhané atd. Kom. Od pádu se za-
chovati. Šm. P. zrychlený. S. N. Čím schod
vyšší, tím pád těžší. Vz Výška. Lb. Zákony
pádu, vz KP. II. 43., S. N. —
P., r
ychlý
běh. Pádem — cvalem, úprkem
, klopotem
,
tryskem. Pádem tam jel, běžel. Pádem po-
spíchati. Zlob. Pádem se to stalo (před chvil-
kou) ; pádem to udělám (hned); pádem na
kraji (na samém kraji). Us. na Mor. Brt. Pá-
dem a rázem. Dch. —
P.
, neštěstí, pohroma,
Un-, Verfall, m., Unglück, n. Přišel k pádu;
vzal pád (měl neštěstí; dokupčil, přišel na
koráb). V. Pádu poddaný (netrvalý). V. P
.
hor = špatný stav hor. Hory přišly k pádu,
stojí v pádu (1542). Vys. Když se jim zdálo,
že již hlavy pozdvihnou a povstanou
, tu
vždycky byl hlubší a těžší pád. Cr. Země-
třesení dělá se od podzemních vání, kteráž
protrhnou-li se ven, pádové se dělají. Kom.
J. 80. Pád, příhoda bláznivého jestiť vý-
straha moudrého. Prov., Jg. Pýcha předchází
pád. Pýcha před pádem. Jg. —
P.
, úmor,
nákaza, nemoc, Fall, Umfall, m., Krankheit,
Pest, f. Již leží pádem (těžce nemocen jest).
Us. u Rychn. Na Mor. Brt. P. dobytka
. D.
Pádem (morem) dobytčím nazýváme nemoc
stádní. P. dobytčí, hovězí, ovčí, sviňský, psí
.
Ja
. Pád hovězí pravý : červenka, zpráchnělka,
knihy zprachnilé. Ja. —
P.
, hřích, Sünden
fall, Fehltritt, Fehler. V. P. Adamův nám
uškodil. Křehcí, pádu podrobení lidé jsme
všichni. Sych. Pannu ku pádu přivésti. V. —
P.
v grammatice, lat. casus, něm. Endung
, Fall, m. Sedm jest pádův: nominativ, geni- tiv, dativ, akkusativ, vokativ, lokal a in- strumental. O ablativě, jenž byl osmým pá- dem
, vz
Ablativ. Pády jsou přímé (casus recti, nom. a vokat.) a nepřímé či kosé (c. obliqui, ostatní). Pádů přímých užíváme vždy bez předložek, nepřímých i bez předložek i s předložkami, vyjímajíce lokal, který
nyní vždy jen s předložkami se zbíhá (vz Lokal); pády nepřímými vytýkáme vztahy věcí k pod- metu a výroku. Pád sedmý, jímž obyč. ozna- čujeme
nástroj, kterým něco konáme, slove
instrumentalem (nástrojným pádem) na př
.: krájím chléb nožem. Označuje-li však týž pád
společnosť, jejíž pomocí nebo za jejíž přítomnosti něco se koná n. děje, zoveme jej
sociativem (pádem spolčovacím); sociativ vždy má předložku
s (se) a klademe jej po otázce:
s kým ? s čím ? Bž. 63. —
Pozn. 1. Pády předložkové vyznačují jednak poměry tytéž jako
pády prosté, ovšem živěji, jednak i mnohé jiné, jež označovati pády prosté buď a) oslabením původní moci už nestačo- valy (cf. plášť aksamita a pozdější plášť z aksa- mitu), buď b) za příčinou ostřejšího a roz- manitějšího odstiňování vůbec síly neměly (jíti
v město,
před město,
za město). Brt. S. §. 170. —
Pozn. 2. Pád předložkový a) pod- mětem (z pravidla jím bývá nominativ někdy též genitiv vlastnosti neb i pád předložkový): Pravili, že by
z rytířstva ty věci nésti měli. Blaženi jsou čistého srdce, neb ti Boha viděti budou. —
b) Přísudkem (pádem přísudku jmenného bývá kromě toho
: nominativ, in- strumental, genitiv vlastnosti, vz
Přísudek)
: Budete mi
za lid ?
já vám budu
za boha. Byl jsem ve mlýně
za práška. Není
od řeči. Chla- pec byl
ve dvanácti letech. —
c) Přívlastkem: Já jsem anděl
s nebe. Na stole stál džbán
s ví- nem. Trh
na dobytek. Vz Přívlastek. —
d) Předmětem: Dáš-li mu drozda,
za bažanta tě požádá. Mysli často
na přítele, ale častěji
na nepřítele. Učiňte
nade mnou, co chcete
. Brt. S. §. 12., 16. 4.; 23. 5., 28. 5.
— P. V mnohých případech tohoto slova špatně užíváme. Něm. im Falle dass, falls, překlá- dáme
: v pádu že, ale to jest german., máme klásti slova: případ, případnosť, příčina
, na každý způsob, každým (žádným) způsobem
, okolnosť, věc, běh, čin, příběh, příhoda, je-li (když) toho potřeba, zajisté, jistě, v skutku
, ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne
, a nejčastěji klademe
: jestliže, -li
, když. V
z tato slova. V tomto pádě tam nechoď m
.: v tomto případě, J. tr., v této případnosti atd.
S. a
Ž. V pádě potřeby m.
: když toho potřebí. Bs. V pádě příjezdu jeho m.
: při- jede-li. Bs. V pádu postihnutí m.
: postihnou-li ji. Kmp. V pádě neposlušnosti budiž po- trestán m
.: neposlechne-li, budiž potrestán. Bs. Na každý p
. se to stane m.: na všechen způsob, Šb., Jg., každým způsobem. Na žádný pád m.: nikterak
, žádným způsobem, žádnou měrou, žádným během (V.), žádným činem (Št), žádným obyčejem (Háj.). Brs. 122. V pádě se železnice stavěti bude m.
: bude-li se stavěti. Mk. V opačném pádě m.
: jinak, sice. Jv. Cf.
: Chceš-li jíti, jdi. Us. K té radě žádnou mě- rou nepřistupuji. V. Žádným způsobem to nemůže býti. V. Když jsme tak daleko padli, abychom vstáti nemohli nižádným obyčejem Chč. 610.