HlaholHlahol, u, m., hlaholek, lku, m. =
hla
s,
zvučení, der Hall, Schall, Ton. V. Slyším nějaký hlahol. Ros. Hlahol židovský
. Pass. K zvuku a hlaholu trub se sběhli. V. V zezni hlahol trub i kotlóv
. Rkk
. 40. H. slov
. V
. H. po stěnách se rozléhal. Kom. Napodo- bení, paprsek, vlna hlaholu; hlaholu vodivý (hlaholovodný), schallleitend. Nz. — H.
= ohlas, echo, der Wiederhall, das Echo. Kom. — H. =
řeč, mluva, nářečí, die Sprache
. V český hlahol z latinského přeložena, Berg. Zavolá srdcem z věrného h-la, Kat. 596. - - Alx. 1108. — H
. =
lid. Nařčení, kteréž jest jemu a skrze to
vší české koruně i hlaholu če- skému připisováno. Arch
. III. 182.