VozníkVozník, a, m. = vozní n. tažní kůň, das Wagenpferd. Někto k věnu ženě své při- dává vóz a vozníky najlepšie čtyři; Kdyby pro pět kop zajal čtyři v-ky, ješto by každý stál za deset kop, zlá by to rozšafnosť jeho byla a tomu, komuž zajímá, škodná. Vš. Jir. 218., 328. Pobral mi z dvoróv vozníky. Půh. 1. 154. Právo k svému mají i k svrchkům: k vozu, vozníkům, k loži... Tov. 78. — V., Háj., Har., Zel. — V. = vozní n. tažní vůl. — V. = vozka, vozataj. S. N., Klš., Pal, Dj. III. 2. 217., Koll. — V-ci, die Besatzmann- schaft der Wagenburg. Gl. 368. — V. = kolář, Wagner, m. Troj., Židk. — V., osob. jm. Šd.
