VozníkVozník, a, m. =
vozní n. tažní kůň, das Wagenpferd
. Někto k věnu ženě své při- dává vóz a vozníky najlepšie čtyři; Kdyby pro pět kop zajal čtyři v-ky, ješto by každý stál za deset kop, zlá by to rozšafnosť jeho byla a tomu, komuž zajímá, škodná. Vš. Jir. 218
., 328. Pobral mi z dvoróv vozníky. Půh. 1. 154
. Právo k svému mají i k svrchkům: k vozu, vozníkům, k loži... Tov. 78. —
V., Háj., Har., Zel. —
V. =
vozní n. tažní vůl. —
V. =
vozka, vozataj. S. N., Klš
., Pal, Dj. III. 2. 217., Koll
. —
V-ci, die Besatzmann- schaft der Wagenburg
. Gl
. 368. —
V. = kolář, Wagner, m. Troj., Židk. —
V., osob. jm. Šd.