1. Vlna, vlnka, vínečka1.
Vlna, vlnka, vínečka, y, f.
= s
rsť ovčí. V. V.
, strněm
. volla, lit. vilna, skr. urna (m
. varnâ z vr = var, tegere),
*í>oc, t (j mv, lana, die Wolle. Schl
. V. jest druh vlasů či chlupů krátkých, měkkých, kade- řavých. Jg.
V. zvířecí jest srsť, která svou kudrnatostí se hodí li předení a plstění; hlavně srsť ovčí a kozí. Vz S. N
. Vlna = druh chlupů dlouhých měkkých více nebo méně zprohýbaných, hustých, snadno však oddělitelných. Rst. 515
. Cf. Schd
. II. 157
. V. = ostřížené roucho. Exc. V. střižená (rouno), Reš., mrskaná, vymrskaná
, vybitá, Ros, ovčí, kozí, Kom.,
dlaka (vlna málo ka- deřavá a tvrdší), Nz, hrubá, tenká
, anglická, berlínská
, hamburská, česaná, vyrovnaná, hebká, jadrná, dobře chumáčená, obecná
, jednostřižná, dvoustřižná (podzimní, zimní), rozštěpená, splstěná, pružná, skroucená, hla- dová n. umořená, ostrá a stonkovatá, mastná, ploská, prymkářská (Posamentirwollgarn), harasová, kastorová, lesklá, odstínová, drs- natá, psí; nejspodnější na nohou ovcí:
kajda; ušlechtěná, Šp., albanská, angorská, beranní, cápová (cápovice, Zakelwolle), skopová (Ham- mel-), červená, česaná
, česká, čištěná, flaman- tinská, jará, jehněčí, jirchářská, kažmírská, kloboučnická, polská, kozí, letní, merinová, nečistá, ovčí, panská, praná, pěkná, pro- střední, pruská, se scíplých n
. padlých ovcí, s lysinek, sprostá s ročňátek, střižná, srb- ská, uherská, vemenní, venkovská, vikunní (Lamm-), zastřižená, zdechlinná, zimní. Kh
. V. hallská (Haller Wolle) na pletení noha- vek (sepředená bavlna). Šd
. Chlupy od vlny
. Reš. Trh na vlnu
. D. Dílo z vlny. Reš. Práce s vlnou. D. Žok, hyžle (die Woll- kratze), prádelna na vlnu; chundel, vzor vlny; obchod s vlnou. Šp. Vlnu stříhati, čistiti, přebírati, česati (D. ), čechrati (Reš
. ). Us. V. česá se (myká se) a krumpluje se, přede se od přadlí vlny. Kom. Vlnu šlehati, mrskati
, bíti, sraziti, Us.
, tisknouti, barviti. Nz. V. se barví zelení jodovou. Vz Prm. III
. č. 13
. a násl. Vlna se valchuje, česá a přistřihuje. Š. a Ž.
Klobouk z jadrné vlny, ze zadní vlny. Us. Šd. Jedú kupci od Hu- lína a ptajú sa, po čem vlna. Po dvacíti, po třicíti, poďte kupci kupovati
. Brt
. P. 28. Dobře, že pán Bůh svini vlny nedal, žeby jí čistě chovati neuměla. Mnoho výčesků (vřesku), málo vlny. Jest vlny na koze, jako chlupů na žábě
. Jiný nové sobě vy- mýšlí otázky o vlně kozí
. Jel. Enc. m. 6.. Více křiku nežli vlny. Žena silná hledala vlny a lnu a dělala jest v múdrosti rukú svú; ruku svú vztáhla k silnému dílu a prstové její drželi sú vřeteno
. Hus III
. 165. Je z každej vlny, ene z dobrej ni (říkají o ničemníkovi). U Opav. Klš. Vz Kozí, Hádka (daremná). Č. Otázky o vlně kozí. Jel. Vadí se o kozí vlnu. Us. Více mu jde o vlnu než o ovce; Dere s něho vlnu; V lepší vlně chodí (lépe si stojí) L. Z přední vlny člověk (pěkných mravův). Č. Ovce vlnu rostí a skrblík se postí pro jiného. Šd.
, Č. M. 56. — Myslivci říkají
, že zajíc má vlnu, ostatní pak zvěř srsť (ale mluví i o zaječí srsti). Us. Jenž dává sníh jako vlnu, mlhu jako popel trúsí. Ž
. wit. 147. 16. —
V.
na rostlinách =
vlas
y dlouhé, husté, měkké, ka- deřavé, rovně nebo přes kříž ležící, Wolle
. Čistec vlnatý. Rostl., V., Cf
. Kk. 101
., 106
., Schd. II. 273. —
V. filosofická, lana philo- sophica, das Zinkoxyd, v lučbě. Nz. —
V.
skleněná, vz KP. IV. 583.