Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
Nalezeno: 329x
7
Pašije
Pašije Cf. Jir. Ruk. II. 84., Sbn. 218, Hš. Dod. I. 4., 23, 25., II. 70., Rk. Sl. Padá-li před velikonocemi ...
101
3
Selnouti
Selnouti, ul, utí — slepiti se, zusammen- kleben. Pták, má-li křídle svázaně, nebo lpem selnutě,
anebo
...
102
7
Plav
Plav dříví. Arch.VIII. 459. Plavci povinni byli clo dávati z jednoho plavu
anebo
ploutvy, ale ne z každého ...
103
5
Záškodnice
Záškodnice, e, f. = škodařka, Schaden- macherin; ein Weib aus dem Trosse, die Räuberin, Br. Trávnice, ...
104
5
Budoucí
Budoucí cena, der Nachwerth. Sl. les. Sám Bůh zná, co jest budoucího. Bart. Čekám života budúcieho. Št. ...
105
3
Štítnatý
Štítnatý, peltatus, schildförmig. Š. list n. vůbec rozšířený díl, z jehož rubu vy- niká řapík
anebo
do ...
106
8
Srub
Srub = přístavek na obilí, mouku, slaninu buď vedle vrat
anebo
více nazad. Popis slez. srubu vz v NZ. ...
107
5
Zeměvid
Zeměvid, u, m = mappa, die Mappe, Landkarte. Dch., Čsk. Mapy, na kterých představeno méně než polovice ...
108
9
Úsoba
Úsoba, y, f. Psychická ú. = vědomí o tom, že představy mám,
anebo
zmocnili se toho vědomí, že představy ...
109
8
Póbědě
Póbědě = puobědě, buď z po-óbědě
anebo
stažením z po-obědě. Gb. H. ml. I. 235. (Št. Uč. 125. b.). ...
110
6
Děloha
Děloha = maternice. BO. V MV. nepravá glossa. Pa. Spodina d-hy, Uterusgrund, čípek, -hals; dutina, -höhle; ...
111
2
Pochyblivosť
Pochyblivosť, i, f., v theol. = chtivosť, pochyby o pravdě Bohem zjevené buď rou- havě v sobě probouzeti, ...
112
3
Sei es
Sei es, něm. Břidké a peské řeči, leč v žer- tování leč v hněvu měli bychom se zprávně stříci. Všichni ...
113
10
Karásek
Karásek Ant., prof. a spis., nar. 1853. Vyhl. I. 61. K. Jiří, spis. a básn., nar. 1871. Vz Těš. Písm. ...
114
5
Čelník
Čelník, a, m. = náčelník. Kdykoliv jde stádo z pastvy, vede je skop se zvoncem; skot tento jmenuje se ...
115
6
Koženice
Koženice, koženky, pl., f. = kožené kal- hoty, Lederhosen. Sn., Sd. K. = krátké kal- hoty jirchové jen ...
116
4
2. Vávra
2. Vávra, y, m. = Vavřinec. Pravýs Vá- vra = bloud n. hlupec. Mus. Chytá se ho v.; sedí mu na zádech ...
117
2
Nedbati
Nedbati, nicht achten. — čeho. Trestání n. Kom., Dal. — na co. Na kteréž nic ne- dbala. Bart. 253. 23. ...
118
1
Kéž = zdali
Kéž = zdali. Řekl Hospodin k Mojžíšovi: Pojmi Arona bratra svého. Kéž řekl: pojmi jiného? Št., Kéž sú ...
119
9
Ráž
Ráž, e, f. Z toho těsta dělají pro husy kuličky jako ráže
anebo
šišky. Fisch. Hosp. 210. — R. = náčiní ...
120
1
Makový
Makový, Mohn-. M. semeno (mák), hlávka (makovice), pole (makovistě), olej, mléko, spánek, šťáva, buchta, ...
121
7
Zadati
Zadati. Str. 36. a. 12. ř. sh. oprav ne- pokutovvli v: nepokutovali. — co: pramen (buďto přední
anebo
...
122
4
Unížiti
Unížiti, il, en, ení; unižovati = snížiti, ponížiti, erniedrigen. — čeho. Unížil cíle, když výše uhoditi ...
123
10
Odvolání, n
Odvolání, n. = appellace. Vz Ott. XVIII. 645., Ott. Říz. III. 11. -84. O. k vyššímu soudu (Berufung) ...
124
6
Dožádati
Dožádati. Válečných potřeb násilně do- žadovati, requiriren. Čsk. Nikdá se toho d. nemohli, aby slyšáni ...
125
3
Špuněk
Špuněk, ňku, m. — špinka, der Schmutz- fleck. U Olom. Sd. — Š. = masitý kořen hrachoru Miznutého, zemský ...
126
8
Lávka
Lávka = stálý krám, u řezníků masnice. Pekaři s lávkami naproti placbekům (něm.) aneb těm, kteří na volný ...
127
3
Spolčení
Spolčení, n. = sjednocení, stovaryšení, die Vereinigung. V. Mezi lidmi, když sobě slibu nedrží, žádné ...
128
5
Boubel
Boubel, hydatis, cysta = nádor n. novo- tvar, jenž skládá se z vaku naplněného buď tekutým
anebo
kašovitým ...
129
4
Turkyně
Turkyně, ě, f. = rodilá z Turek, die Türkin, Příp. -ynja. Mkl. B. 145. Co to tam černé je? Je-li bukovinka ...
130
3
Sotor, u, sotůrek
Sotor, u, sotůrek, rku, sotoreček, čku, m., na Mor. a na Slov. = mošna z rákosu n. ze slámy upletená, ...
131
5
Zoban
Zoban, u, m., vz Zobák. Ve Slez. a již. Mor. ďoban. Šd. — Z. v bot. = ďob, ťob, rostrum, der Schnabel; ...
132
2
Nálevka
Nálevka (nálévka, nálívka. Ros.), y, f., čím se nalévá, der Trichter, Ck., das Einguss- geíass. Umyvadla ...
133
9
-u
-u přípona a) 1. os. sg. praes. z původ- ního a: nesa-nesu, vz Gb. H. ml. ml. III. 2. 6., -i (od XIV. ...
134
5
Zlatník
Zlatník, a, m. = kdo o zlatě a stříbře dělá, aurifex, der Goldschmied. BO., V. Z-ci řečtí a římští. Vz ...
135
7
Sudlice
Sudlice. S. měla dva hroty, delší byl nahoře a druhý kratší dole na dřevce upev- něn. Zbrt. Krj. I. 188.. ...
136
4
Vydávání, n
Vydávání, n., die Herausgabe, der Ver- lag, die Emission. V. díla po sešitech. Us. V. časopisu, Mus. ...
137
2
Předtucha
Předtucha, y, f., tušení napřed, das Vor- gefühl, die Ahnung, Vorahnung. P. zakládá se na nejasných a ...
138
7
Robiti
Robiti. — abs. Nic se samo něrobí. VSlz. 1. 222. — co. Vězte to páni, ješto svobodné vládyctvo robiti ...
139
2
Pohnaný
Pohnaný; pohnán, a, o, getrieben, vz Pohoniti. — P., obeslaný, obviněný, der Be- klagte. V. Když který ...
140
10
Narkosa, y
Narkosa, y, f. Sr.: Také měl-li kdo se dáti řezati
anebo
připalovati na některém miestě, aby nečil, má ...
141
4
Výhostní
Výhostní = k výhostu náležející, Ab- schieds-, Freilassungs-, Entlassungs-. V. list, der Frei-, Losbrief. ...
142
1
Ježkový, jezový
Ježkový, jezový; ježkův, ježův, a, o; ježí, ježčí. Igel-. J. kůže (ježovina), přirození. Jg. Nemáte ježkové ...
143
4
Vyřezávaný
Vyřezávaný; -án, a, o, ausgeschnitten. Hůl uměle v-ná. Us. Jedna těchto desk byla mistrně v-ná i obsahovala ...
144
4
Úponka
Úponka, y, f. = ručička u rostlin, die Ranke, cirrhus. Rostl., Kk. 24., 32. Ú. vy- hlíží jako poprutka ...
145
6
Heřmánek
Heřmánek, matricaria. H. obecný, m. chamomilla; nevonný, m. inodora. Vz Rstp. 899. H. římský = ...
146
2
Nábytek
Nábytek, tku, m., nabytí. Lahký nábytek, lahký pozbytek. Mt. S. — N., nabyté jmění, statek, der Erwerb, ...
147
4
Vývažek
Vývažek, žku, m. = vyvážení (na váze) i co vyváženo, das Abwägen, das Abgewo- gene, Gewicht. Rovný v. ...
148
5
Zatykací
Zatykací = čím se zatyká, Haft-, Steck-. Z. list (zatykač), der Steckbrief, Haftbrief. Mus. 1880. 106., ...
149
4
Vzkvésti
Vzkvésti, vzkvetu, tl, ení; vzkvísti, vzkvětu, tl, ení; zkvetnouti, vzkvítati = do květu vzrůsti, florere, ...
150
7
Plž
Plž. Mkl. Etym. 37. Cf. Brm. IV. 2. 219., 222., 230., 254.—258, 272., 282., 284., 303., 328., Frč. G. ...
151
3
Siciliana
Siciliana, y, f., forma básnická původem ze Sicílie. Jest to strofa osmiřádková, ve které jsou pouze ...
152
2
Poznenáhla, poznenáhlu, chyb
Poznenáhla, poznenáhlu, chyb. prý m.: ponenáhlu, znenáhla, pomálu, pomalu, ge- mach, sachte, allmählig. ...
153
7
Šotek
Šotek = domácí duch, který hospodáři bohactví opatřuje, ale za to si vezme jeho duši. Objevuje se nejčastěji ...
154
9
Ústa
Ústa. Ústa ako gáple; Ústa-dierka roz- nosielka; U. drž na hŕbe; V ústach ho omála; Po ústach sa plieska; ...
155
2
Plán, i, pláně, pláňka, planička
Plán, i, pláně, pláňka, planička, y, f., plaňátko, a. pláně, ě, (ěte), n., strom planý, výstřelek, sazenice, ...
156
7
Výstava
Výstava. Zemská jubilejní výstava v Praze r. 1891. (od -15/5 —15/10.) Hlavné Čechy obe- slána a pořádaná ...
157
5
Berna
Berna. Ku konci přidej: Hdk. C. 376.— B. = berně, daň královská: exactio, quae vocatur steura vel berna ...
158
4
Výhoda, výhůdka
Výhoda, výhůdka, y, výhodnosť, i, f. = příhodnosť, pohodlnosť, pohodlí, der Vor- theil, die Begünstigung. ...
159
4
Trávení
Trávení, n., die Verdauung. Digestion. Vz Tráviti. Nejhlavnější stroj t. neb zaží- vaní jest žaludek. ...
160
3
Seslabování, n
Seslabování, n. Seslabováním jmenujeme všecky ty proměny, jimiž samohláskám če- ským ujma se stala, budiž ...
161
2
Pohodlí, pohodlé
Pohodlí, pohodlé, n., pohodlíčko, a, n. die Bequemlichkeit. P., takový stav, ve kterém nám všecky potřeby ...
162
2
Příznak
Příznak, u, m., znak, znamení, das Zeichen, Merkmal, Attribut, Wappen. Dělidlo p-kňv. Šf. Podlé těchto ...
163
5
Zaprositi
Zaprositi, vz Prositi; zaprošovati, za- prášeti, anfangen zu bitten. — koho. Plk. — co: Ktož sie bude ...
164
6
Kluppaná
Kluppaná, é, f. Hra na k-nou. Hráči za- sednou za stůl a klepají ukazováky obou rukou. Jeden vyvolává: ...
165
1
-le
-le, přípona jmen podstatných: kozle, osle, housle, jesle (Vz Housle, Jesle). D. — Le. Částice le v češtině ...
166
5
Čtice
Čtice. Tštice m. teštice (tesk-nota) — čtice, odtud tšti — čtí (= teskný, prázdný) a čti- troba i štitroba ...
167
8
2. Vražba
2. Vražba, J. Jir. vykládá v Rkk. = krevní msta, Blutrache, což se nehodí. Seyk. Ruk. 87., Gb. Ruk. ...
168
6
Míšek
Míšek, das Säckchen. Cf. List. fil. XI. 167. Cena do mieška nepadá (cena neide do mecha). Slov. Rr. MBš. ...
169
4
Vrcholík
Vrcholík, u, m. = dundel, cyma, die Trugdolde, Afterdolde = květenství, jehož větve v rozličných výškách ...
170
1
Máje
Máje, e, f., máj, e, f. a m., máječek, čku, m., strom březový a i jiné zelené stromky, větve (vz Máj); ...
171
9
O
O. Změny hlásky o (ó, ů) v XV. stol. u Vel Meziříčí. Vz Mšín. 6. Obalenka = polokulovitá vložka kladená ...
172
5
Berně
Berně. Ad 1. B. = daň ročně od stat- kářů králi placená z povinnosti poddan- ství Pal. Rdh. I. 178. Cf. ...
173
4
Těhotný
Těhotný = těžký, schwer. T. pouto. Jel. — T. = s těžkým životem, s plodem chodící, schwanger. Na Slov. ...
174
3
Strašidlo, strašidélko
Strašidlo, strašidélko, a, n. = čím se kdo straší, Schreckbild, n. Ta monarchie dlouho všemu světu strašidlem ...
175
3
Rynský
Rynský. Kto chce jednaj rynské skoky, ty vždy naklaď oba boky. Smil v. 703. K výkladu píše Gb. ad Smil. ...
176
5
Žnivo
Žnivo, a, obyč. žniva, pl., n. = žně, der Schnitt, die Schnittzeit. Vz Žeň. Na Mor., Slov. a ve Slez. ...
177
4
Vypůjčiti
Vypůjčiti, vypůjč, il, en, ení; vypůjčo- vati = půjčkou vyžádati, entlehnen, aus- leihen, ausborgen, ...
178
1
Kostka
Kostka, y, f. K. = malá kosť. Tu tvrdá k. (tuto suk). — K., figura mathem., šesti- stěn, Hexaeder, Würfel. ...
179
3
Šak
Šak = však. Na Mor., ve Slez., na Slov. Klš., Šd., Mšk. Trp to duše, trp jen se mnú, šak činilas také ...
180
2
Odboj
Odboj, e, m., odpor, obrana, die Gegen- wehr, Nothwehr, der "Widerstand. Obžalovaný pro vraždu postaviti ...
181
3
Rybář, rybař
Rybář, rybař, e, rybářík, a, rybáříček, čka, m. Stsl. rybarb, příp. -arb. Mkl. B. 89., 90. R. chytá ryby ...
182
1
1. Či
1. Či, či-li, či-že (čiž). Na začátku řeči = zda, zdali, lat. an, num, Čili ne on je otec. Ms. Ps. Co? ...
183
2
Nožík, u, nožížek
Nožík, u, nožížek, čku, m. Vz Nůž. Das Messer, Messerchen. V. N. na zákal čočky, rovný n. kopíčkovitý, ...
184
3
Srovnavací
Srovnavací = ku srovnání sloužící, Ver- gleich-, vergleichend. S. mluvnice, Č., sy- stemy, Víd. list., ...
185
4
Ústava
Ústava, y, f. = ustavení, uložení, stav, die Stellung, Ordnung, Anordnung, der Stand. Nestatečná vecí ...
186
3
Spojka
Spojka, y, f, spojení, die Verbindung. Ros. S. neb klika u kladek. Sedl. S. k průto- kům, der Holländer. ...
187
6
Dříve
Dříve. Mkl. Etym. 50., Bž. 23 D. nebo později, über kurz o. lang. Dch. Již dřív roku drahé víře učíte. ...
188
4
Význam
Význam, u, m., die Bedeutung, der Aus- druck. V. slova. Us. Všechno má svůj v. D. Sbírka řemeslných významů ...
189
5
1. Zděř
1. Zděř, i n. e, zděřka, zdířka, zděrka, zdírka, y, f. = kruh, der Ring, Reif. V. Sloup má škudliny ...
190
3
Spolčiti
Spolčiti, spolči, -če (íc), il, en, ení; spol- čovati = spojiti, spolkem sjednotiti, stova- ryšiti, verbinden, ...
191
2
Pohoršení
Pohoršení, n., die Verschlechterung, Ver- schlimmerung, der Nachtheil, Verlust. Vz Pohoršiti. P. ...
192
2
Ostaviti
Ostaviti, il, en, ení; ostavovati = zůsta- viti, zanechati, lassen, zurück-, hinterlassen; odstaviti ...
193
5
Bajka
Bajka. Přidej: B. je smyšlená povídka zobrazující příběhem ze smyslného světa vzatým nějakou všeobecnou ...
194
5
Časoslovo
Časoslovo. Slovesa náležejí k hlavním částem řeči. Vypovídáme jimi o podmětě, že jest, že jest činným ...
195
5
Číslovka
Číslovka. Vz Šrc. 415.—464., Listy filo- log. 11. 122. Č-ky jsou slova, jimiž ozna- čujeme počet osob ...
196
7
Smysl
Smysl. Slez., mor. a slov. smysel. Šd., Loos. Zmisel. Bern. S. = myšlénka. S. kosmo- politická, nábožná, ...
197
1
Jejich
Jejich m. jich teprv od počátku 15. stol. Ht. Sr. ml. 234. Širší formy jejich (m. jich) užíváme, když ...
198
3
Schodný, schůdný
Schodný, schůdný; schoden, dna, o, kudy se může choditi, schůzný, gangbar. S. cesta. Us. Jest tam dosti ...
199
1
Důmysl
Důmysl, u, (domysl), důmyslek, slku, m. D. = domyšlení se, i čeho se kdo domyslí, domnění, das Muthrnassen, ...
200
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011