9 Dobr
Dobr, podle, chlap a dub'. Gb. H. ml. III. 1. 262. ...

10 Dobr
Dobr, vz Dobrý. ...

1 -imu
-imu, koncovka dat. sg. adj. na Slov. do- brimu m. dobrému; řidčeji: — jemu = dobr- jemu. Šf. ...

5 Zednářský
Zednářský, Freimaurer-, freimaurerisch. Dch. Z. myšlénka, spolek. Bdl. v Dobr. 9. ...

4 Vodnotelák
Vodnotelák, a, m., limphaticus, der Wassersüchtige. Lex. vet. Týž lék jest dobr i v-kům (= vodnatelným). ...

3 Rachocení, n
Rachocení, n., vz Rachot. Myš pořád svoje r. vedla. Us. v Dobr. Vk. ...

5 Bezhláskový
Bezhláskový, ohne Selbstlaut. Naše tvrdé b-vé Dobr změkčovali vkládáním roz- ličných vokálů: a, e, u: ...

5 Zednářství
Zednářství, n., das Freimaurerwesen, die Freimaurerei, das Logenthum. Dch., Bdl. v Dobr. 9. ...

3 Švihaný
Švihaný; -án, a, o, gepeitscht, gestri- chen, gegeisselt. Dobr kocúr švihaný (zlý se musí trestati). ...

3 Spasilivý
Spasilivý — spasivý, spasitelný. S. oběť přijati. 14. stol. Židům mělo evangelium před jinými s-vou mocí ...

9 Dobro
Dobro, podle, město'. Gb. H. ml. III 1. 262 Vz Dobr Dobra. Chtíč lepšího zmarem dobra bývá. Slad. Lear ...

6 Naslyš
Naslyš býti = slyšeti. Bývají hlasy n., které Dobrovskému vytýkají, že . . . Bdl. Živ. Dobr. 122. Předkládali ...

4 Vzkaz
Vzkaz, u, m. = vzkázání, die Nachricht, Vermeldung, Entbietung, Botschaft, Post. Čch., Šd., Kká. Td. ...

9 Dobra
Dobra. Gb. H ml. III. 1. 262. Vz Dobr. ...

9 Přídavný
Přídavný. P. jména určitá; Hoch jest zdráv, dcera jest zdráva, dítě jest zdrávo; ale: les jest černý ...

9 Dobrý
Dobrý. O skloňování vz Gb. H. ml III. 1. 532, 539. Dobré dobrého nekazí. Kom. Ohláš. 143 Z dobrého slova ...

7 Roveň
Roveň = rovina. Přeutěšená r. Troj. R. souřadnic, Coordinatenebene; r. obrazu, Bild- ebene. Nz. I míjechu ...

8 Dobrý
Dobrý, dobr. Gb. H. ml. I. 164. D. jako med, Nov. Př 606., ako kus chleba, ako anjel. Slov. Ib. 526. ...

4 Vřaviti, řvaviti
Vřaviti, řvaviti (na Slov. rvaviti), il, en, ení = vřavu činiti, hluk, Getöse machen, lärmen. Nevřavte ...

6 Hřích
Hřích, peccatum, Ž. wit. 9. 15., delictum, ib. 18. 14., tribulatio, ib. 24. 22. Cf. Mz. v List. filol. ...

6 Kořen
Kořen. Na Zlinsku: kořeň. Brt. Kořen, u. Chč. P. 22. a. — K. rostlin. Cf. Slb. XLII., IX., list. 428., ...

1 Dobrý
Dobrý, (dříve také: dobr, důbr, a, o); komp. lepší, superl. nejlepší; dobroučký, do- brounký, dobřičký, ...

2 1. Přídavný
1. Přídavný. P. jméno, adjectivum, das Beiwort. Př. jméno znamená jakosť n. vztah, který se ne o sobě ...

3 Supin-um, a
Supin-um, a, n., lat., z řec. vntios, do- stižný způsob, jest tvar substantívni (Bž. 167.) rovněž tak, ...

1 Infinitiv
Infinitiv, u, m., způsob neurčitý (časo- slova). — a) Infinitiv jest jméno, přípona jeho -ti u přirovnání ...