9 Palejta
Palejta, y, f. = číslovaný lístek. Legrúti táhli p-ty. Šeb. 288. ...

7 Patoky
Patoky. Dobrá, naleju mu lživých patok, že bude prskati (obelžu jej). Šml. — P. = kyselý nápoj z planých ...

2 Pec
Pec, i (v obec. mluvě: -e), pécka (pícka), y, f. Na Mor. pec u Příbora m. (Mtl.), u Kroměř. a u Opavy ...

7 Pečeně
Pečeně. Mkl. Etym. 234. P. bedrová, NA. IV. 102., anglická, ze zadní čtvrti, hovězí, jasná, křehká, měkká, ...

9 Pěčko
Pěčko. Malej jak pěčko. Již. Mor. Šeb. 219. Hra na p. Ib. 40. ...

2 2. Pes
2. Pes, gt. psa, psík, a, psíček, čka, pejsek, ska, m., na Mor. psúček, na Slov.: kuto, kotuha, kotužník. ...

2 Po-učka
Po-učka. y, f., der Lehrsatz, theorema, věta tvrdící n. záporná, jež, dojde-li vůbec dokladu n. důkazu, ...

10 Poctivosc
Poctivosc, i, f. Nedostali p. = nepo- núkli jich jedlom a nápojom. Mus. slov. VIL 90. S Bohem a poctivosťou ...

9 Pomaly
Pomaly ďalej ujdeš; P. jie i sobí; P. kdo ide, dobre ide; ?., nenáhli; ?., plat malý. Slov. Vz Zát. Př. ...

7 Ponosovati se. Za
Ponosovati se. Za .. . bolí. Koll. polož: Zp. 1. 191. Ja by sa išiel ešte ďalej pono- suvať. N. Hlsk. ...

2 Poslati
Poslati, pošlu (m. poslju, j působilo v ce- lou skupeninu souhlásek sl, cf.: puštěn, my- šlení. Kožlany, ...

2 Posmrkati
Posmrkati, posmrknouti, kl, ut, utí; lang- sam schneutzen, pomalu smrkati; do nosu, nosem potahovati, ...

2 Postrádati
Postrádati = trpěti, snášeti, dulden, lei- den; utratiti, ztratiti, verlieren, einbüssen, beraubt werden; ...

7 Potiaľ
Potiaľ = potud. P. a nic ďalej. Slov. Frsc, Tč. ...

2 Povolaní
Povolaní, n., das Berufen, die Einla- dung. Vz Povolati. P. do zbroje. Šm. — P., stav, povinnost, úřad, ...

7 Pravda
Pravda = shoda věci atd. P. dobná, věcná, Jd. 4., aesthetická. Dk. Aesth. 519. P. idealná, nadpřirozená, ...

7 Prdel
Prdel. Má p. jako vrtel (věrtel), slez., Šd., jako stoupu (= velikou). Us. Vysmýkej kluku po prdeli, ...

2 Prochrániti
Prochrániti, il, ěn, ění = stopu v sněhu málo znalou jetím znalejší učiniti. Již se lépe jede, cesta ...

2 Propustiti
Propustiti, il, štěn, ění; propouštěti, 3. os, pl. ěji, ěl, štěn, ění, propouštívati = skrze něco pustiti, ...

2 Proto, protoť, protož
Proto, protoť, protož. Klade se: 1. Když vyslovujeme, že věta předchodná pří- činu toho v sobě drží, ...

10 Průkles
Průkles, u, m. = alej v lese prosekaná. Brt. SI. ...

2 Průklesť
Průklesť, i, f., průsek, aleje, der Durch- hau, die Waldallee. Um. les. ...

2 Průvod
Průvod, u, m., provodení, provození, též osoby provozující pro bezpečnosť n. poctu. Die Begleitung, Procession, ...

2 2. Pře
2. Pře, e, f., strsl. prja, rasprja, koř. pr a. příp. -ja. Mkl. B. 77. a 81. P., potýkání-se slovy, hádka ...

2 Přechod
Přechod, u. m., der Uebergang, stsl. prechod?. Mkl. B. 41. P. jest změna stano- viště v ohledu buď hmotném ...

2 Přejmenovaně
Přejmenovaně, metonymicky, metony- misch. V dalejším rozvitku p. značí. Sš. I. 167. ...

2 Přeseka
Přeseka, y, f., průseč přes les, lesní aleje, der Durchhau. V Beskyd. Tč. — P., se- kání, mýtění lesů, ...

2 Přetnouti
Přetnouti, tnu, ul, ut, utí; přelíti, ťal, ťat, tětí; přetínati = na dvé přeseknouti, entzwei hauen, ...

2 Přetrvati
Přetrvati, přetrvávati, überdauern, über- leben. — abs. Kdo chce p., musí přitrvati. Na Ostrav. prov. ...

7 Příčina
Příčina = snažnosť. Pal. Rdh. I. 184. Studoval na své p-ně (svým přičiněním, když mu rodiče nemohli pomáhati). ...

2 1. Přídavný
1. Přídavný. P. jméno, adjectivum, das Beiwort. Př. jméno znamená jakosť n. vztah, který se ne o sobě ...

2 Přiznání
Přiznání, n. P. jest uznání okolnosti za pravdivou, kterou ve sporu soukromém druhá strana n. v řízení ...

9 Rána
Rána. Pro pět ran krvavých! Z rany malej býva velká. Slov. Zát. Př. 354a. Kde která rána se zahojila ...

9 Ráný
Ráný. R. vtáča ďalej kráča (o časném vstávání). Mus. slov. III. 26. ...

7 Rovnati co
Rovnati co: plech, spannen, Včř., sváry, pře. Šmb. — co k čemu. Roztáhni milosť každý, jakž najlép móž, ...

3 Rozmluva
Rozmluva, y, f. = rozmlouvání, die Aus- redung. R. s sebou samým. Do r-vy s někým oč se dáti. Us. Dch. ...

10 Rozum
Rozum. Vz Ott. XXII. 18. R., Vernunft, um, Verstand. Mark. R = mohutnosť nad- smyslných představ Čili ...

3 Rozvitek
Rozvitek, tku, m., rozviti, rozvinutí, vý- klad, die Entfaltung, Auseinanderlegung, Darlegung. Dalejší ...

3 Různosť, i. různota
Různosť, i. různota, y. f. = rozdílnosť, nejednosť, lišnosť, die Verschiedenheit, der Un- terschied. ...

3 1. Řeč
1. Řeč, i, f., koř. řek (řek-nu), přípona -b; strsl. réčb, sermo. Mkl. B. 54., aL. 113. Skloňuje se dle ...

3 Safra
Safra, interj. Us. Vrů. Safraholde! Safra- holský! Safraporte! Saframente! Safraport- ský! Šd. Cf. Lagramente! ...

3 Salajka, salejka
Salajka, salejka, y, f., dvojuhlan drasli- čitý, draslo, drslo, v obec. mluvě dle něm. potaš, Forasche, ...

3 Salajkový, salejkový
Salajkový, salejkový, Potasche-. P. louh. Tabl. lid. ...

8 Salejtrilík
Salejtrilík, u, m. = sanitrník. Hrš. Nách. I. 79. ...

7 Schráň
Schráň, ě, f. = schráňka. Leg. Mnč. R. 27. S. vody svěcené. Čch. Živ. By se mohl (syn boží) v tak malej ...

9 Schrániti se kde
Schrániti se kde. By se mohla v malej schráně jejé sv. života s (vměstnati). Rozb. III. 736. ' ...

3 Sklenice, e, sklenička, sklenka
Sklenice, e, sklenička, sklenka, y, f, sklenná nádoba zvl. k pití, v obec. ml. místy sklence, mor. sklínka, ...

3 -ský
-ský, přípona jmen přídavných (řec. -ixoq, lat. -icus, -acus, něm. -isch). V této skupe- niné jest před ...

3 Sloužiti
Sloužiti, žím, 3. pl. -ží, služ, služiž, slouže (íc), il, en, ení; slouživaťi. S., od sluha, koř. slu ...

3 Slovo
Slovo syn dí tuto v jediném a výlučném smyslu; Tudy nemůže se slovo to jinak bráti, leč ve smyslu vůbec ...

3 Sluuce, e, slunéčko, sluníčko, slunko
Sluuce, e, slunéčko, sluníčko, slunko, a, n., na Slov. slnce, slnko. Sl?n?ce, -nbce jest přípona, sl?. ...

3 Slza, y, slze
Slza, y, slze, e, místy sluza, y (dříve: silza, sleza), slzička, slzinka, y, f.; v již. Čech. slouze, ...

3 Smysl
Smysl, u (dříve -a), m., v již. Čech. smy- sel. Kts. — S., myšlénka, sententia, der Sinn, der Gedanke. ...

3 Spolek
Spolek, lku, m. S., sstupek, unio, con- gressus, die Gütergemeinschaft, die Erb- einigung, wo der společník ...

7 Správce
Správce. O skloňování vz Gb. Ml. 94. S konkursní podstaty, Pr., duchovní, Mus., vozu, koní, Lpř., vesla, ...

3 Spravený
Spravený; spraven, a, o. Hospodářství pěkně s-né. Loď špatně s-ná (opatřená). Har. Nemáme nad tu knihu ...

3 Stádo, a, stádce, e, stádečko
Stádo, a, stádce, e, stádečko, a, n.. die Heerde, der Haufe. Stádce, gt. pl. stádec. Bž. 100. S. dobytka, ...

3 Stahování
Stahování, n. S. (contraktio) jmenuje se ve zvukosloví zákon, podlé kterého dvě neb tři sousedící slabiky ...

10 Stmělý
Stmělý. S. koruny alejí. Mršť. Obz. 150. S. propasť moře. Vrch. Dojm. 34. ...

3 Stromořadí
Stromořadí, n., die Allee, lepší je slovo zdomácnělé: aleje. Brs 2. vyd. 232. S. jez- decké, pěší, Reit-, ...

7 Stupečka
Stupečka. Dal jsem si nalejt jen do čtvrtky a seděl jsem jako s Kmk. Kuk T 380 ...

3 Supin-um, a
Supin-um, a, n., lat., z řec. vntios, do- stižný způsob, jest tvar substantívni (Bž. 167.) rovněž tak, ...

3 2. Svátek
2. Svátek, tku, sváteček, čku, m., der Feiertag, der Festtag. Po svátcích, ne: po svátkách. S-ky = ...

3 Svatý
Svatý (zastr. světý); svat (zastr. svět), a, o; komp. svatější (Hus) a světější (od sta- rého: světý); ...

10 Syn
Syn. Být otcem velkých činů lépe jest než pouze synem velkých otců být. Zr. Nekl. 88. Málo je synů, by ...

7 Sýrnice
Sýrnice, e, f. = místnosť, kde se sýr suší. Kká. — S. = pokrm valašský. Sýr (brynza) vaří se s vodou ...

3 Šelma
Šelma, šelmička, šelminka, y, f. = divoké a líté zvíře, Jg., dravec, loupežná zvěř, das wilde Thier, ...

3 Široko
Široko, vz Široký. — Š., adv. a subst., die Breite, breit. Vz Široce. Daleko a š. Daleko š. ďábelství ...

3 Štrbina
Štrbina, y, f. = štěrbina. Ze štrbiny malej udělá se ďúra. Slov. Tč. ...

7 Štrkati
Štrkati = štěrkati = chřestiti, rasseln, klirren. Reťazy š. Hdž. Bál sa ďalej aj len štrknút (pšknouti), ...

7 Taďalej
Taďalej = čím dále. Slov. Hdž. Čít. 142. ...

7 Táhnouti
Táhnouti. Mkl. Etym. 351. — abs. Mal si byť kňazom, nebol by si tahal. Us. Slez. Šd. — co: čáru (vésti. ...

4 Tanouti
Tanouti, tanu, ul, ut, utí — hýbati, hnouti, regen, bewegen. — čím. Ani prstem jsem netanul (nehnul). ...

7 Tříveslový
Tříveslový, dreiruderig. T. galej. Lpř. ...

4 Turkus
Turkus, u, m. = kámen drahý, der Tür- kis. Kom. J. 89. Turkus, sardin, palejs v sloni. Kat. 979. Vz Mz. ...

7 Túrnúť
Túrnúť = pohlednouti. Ani na ňa ne- potúrnul. Natúrnút koho = navštíviti. Slov. a val. Brt. D. 280. Ty ...

10 Ubírací
Ubírací punčochy ženské asi tři lokte zdéli se samými záhyby. Čes. 1. XII. 319. . Ubitosť, i, f. = ? ...

7 Učiti
Učiti. Cf. Mkl. aL. 273. a Etym. 397. b., Šrc. 197.—199. — abs. Kdo učí, braň na sě dává. Krnd. 215. ...

4 Uhasiti
Uhasiti, uhas, il, šen, ení. Vz Hasiti. — Uhášeti, -šejí, šej, šeje (íc), el, šen, ení; uhašovati = oheň ...

4 Úkrop
Úkrop, u, m. horká, vroucí voda, heisses, siedendes Wasser. Do vroucího ú-pu vsa- zeny byly (mučedlnice). ...

4 Usedlý
Usedlý = který usedl, der sich nieder- gelassen, gesetzt hat. — kde. U. pták (na větvi). Podobně o žebráku ...

4 Uslyšeti
Uslyšeti (zastr. uslyšati), 3. pl. -ší, slyš, šel, en, ení (zastr. šal, šán, šání), uslyšovati = slyše ...

4 Vdáti
Vdáti, vdám, vdej, al, án, ání (na Slov. a Mor. -at, atí); vdávati. Vdáti = včiniti, hineinthun, stecken. ...

4 Víno, vínko, vínečko
Víno, vínko, vínečko, a (zastr. vínce, e), n. = keř i jeho ovoce, der Wein, Wein- stock. Slovákům víno ...

4 Vládati
Vládati, zastar. = vládnouti. — V. — moci, s něco býti, vermögen.. Na Slov. — s inft. Nevládal to unésti. ...

4 Vobstáti
Vobstáti = obstáti. Já se vojny nebojím, já sem malej, vobstojím. Us. ...

4 1. Voda
1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička, voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr. vodica), e, f. V., skr. ...

7 Volati
Volati. Cf. Mkl. Etym. 393. b. V. na Laš Cf. Brt. D. 128. Choditi volat (za děv- četem). Vz Volání. Jrsk. ...

4 Vonkoncom
Vonkoncom = venkoncem. Na Slov. Skal- naté, v. neúrodné vrchy. Lipa 262. A chcel hneď, aby tá pančka ...

4 Vrtati
Vrtati, vrtám (zastr., ale posud na Mor. a ve Slez.: vrci), vrtávati = díru nebozezem dělati; hloubati, ...

4 Vrzati
Vrzati (na Slov. vrzgati), vrzávati: vrz- nouti, znul a zl, ut, utí, knirren, knarren. — abs. Ty dvéře ...

4 Všadiaľ
Všadiaľ = všady. Kädiaľ šli, všadiaľ sa dovedúvali na škrupinový zámok. Dbš. Pov. I. 344. Sobral sa ďalej ...

4 Vybudovati
Vybudovati = vystavěti, aufbauen, er- bauen, gründen. — co: chrám, SP. II. 23., dům, kostel. Us. Šd., ...

4 Vydati
Vydati, vydám, 3. pl. vydají a vydadí (BR. 11. 78. a), vydej, vydaje (íc), al, án, ání, vydávati = ven ...

4 Vychlostnúti
Vychlostnúti = vychlístnouti. — se odkud. V tom polievka vychlostne sa jej z hrnečka a zaleje všetky ...

7 Vychrániti
Vychrániti. Aby Hospodin aj na ďalej v-nil ode všeho zlého. Slov. Rr. MBš. ...

7 Vyliti
Vyliti. U něho vylej nalej. VSlz. I. 239. — co odkud. Aby všicku závisť ze srdce v-li Št. Kn. š. 114.— ...

4 Vymoci
Vymoci, v obec. mluvě: vymocti, mohu atd., vz Moci, vymoz, moha (ouc), mohl, žen, ení, vymáhati = svou ...

4 Vyništěti
Vyništěti, ěl, ění, ausgerottet werden, sich verlieren. Mláťa cepami, aby krtice dalej neryly, lež vyništěly. ...

4 Vypustiti
Vypustiti, pusť, stě (íc), il, stěn, ění; vypouštěti, ejí, ej, eje (íc), ěl, ěn a ín, ění; vypouštívati ...