7 Potisknouti co
Potisknouti co: mnoho papíru. Us. Jdeme to potískať (ukončit ku př. žať, abychom brzo dožali). Val. Vck. ...

7 Doběhnouti co
Doběhnouti co. Kdes to doběh' (ukradl). Us. vojen. — Až na nohách doběhne. Chč. m. s. III. 43. Dobeknouti ...

10 Za málem
Za málem = brzo. Alx. V. 2124., Výb. 1. 1177. 14. ...

5 Brzičko
Brzičko, sehr bald. Vz Brzo. Dch. ...

9 Shýřeti
Shýřeti. Kto se nebojí, brzo shýří. Št. Bes. 72. ...

7 Nedocumlaný
Nedocumlaný. N-ná = která se brzo vdává Lib. NZ. I. 456 ...

9 Dnes
Dnes. Pamatuji to jako d.; Bude-li pak to d. (brzo)? Us. Hoř. 89. Dnes hop, zajtra rob. Slov. Phľd. 1897. ...

2 Pohromně
Pohromně. Jakž brzo přestal mluviti, takž se na ně řítil pohromně (náhle, subito). BO. ...

4 Vypřáhnouti
Vypřáhnouti, hnul, ut, utí; (zastr. vy- příci), vypřahu, přez, přáhl, přažen a pře- žen, ení; vypřahati, ...

2 Poklida
Poklida, y, f. = poklid, poklizení. Kukla. — P., y, m., působce poklidu, míru. Der Friedensstifter. ...

5 Znechtěti se
Znechtěti se, die Lust verlieren, Ekel bekommen. — se komu čeho. Z-lo se mi už toho piva; Dobrého bytu ...

9 Šít
Šít lnu = kloub. Čes. 1. IX. 391. Šíti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 217. Šiť horúcou ihlou (když ...

9 Brzký
Brzký. B. dílo = jež se brzo, nedlouho po něčem koná. Nestavuj (červené nemoci) do třetieho dne, neboť ...

7 Velmi
Velmi. Mkl. Etym. 378. a. V. u kompa- rativu. Vz. List. fil. 1886. 420. S příslovci: Příliš v., Št. Kn. ...

2 Oznati se
Oznati se, oznám se = známosť učiniti, Jemanden kennen lernen. — se s kým, se s čím. Kdo se o. s blaieností ...

9 Sedm
Sedm, i, f, podle, kosť. Gb. H. ml. III. 1. 350. (272. ) Přiď brzo, ne aby to trvalo sedm let. Us. Hoř. ...

1 Dvakrát
Dvakrát, zweimal, doppelt. D. tak dlouho. Us. Není d. dobrý. Us. Chléb d. pečený (suchár). Ovce d. stará, ...

9 1. Přijíti
1. Přijíti. Přijďte zase (brzo, říká se od- cházejícímu). Us. Tkč., Tk. — kam. Abys zajtra večer zase ...

7 Hladový
Hladový ho kousl (má hlad). Us. Kšť. H. zeď v Praze u Petřína. Svt. 28. H. jídlo = po němž je brzo hlad, ...

4 Vyželeti
Vyželeti, el, en, ení, verschmerzen. — co. Smrť své ženy brzo v-lel. Us. Tč. — V., erklagen, durchs Leid ...

2 Protopiti
Protopiti, il, en, ení; protopovati, ein wenig durch-, einheitzen. — co čím: kamna, pokoj dřívím, uhlím. ...

2 Němčiti
Němčiti, il, en, ení; němčívati = Němcem činiti, deutsch machen. — koho. On ho němčí. Jg. — se kde. Čech ...

8 Dopoledne
Dopoledne. Když dočkal dopolodňa, tož by dočkal a j odpolodňa (o starých mláden- cích, žení-li se). Vek. ...

10 Křtiny
Křtiny. Budou brzo k., když o svatební hostině sklenice s nápojem se převrhne, neb když se na stole něco ...

5 Zdoutnati; zdoutněti
Zdoutnati; zdoutněti, ěl, ění = doutná- ním shořeti, zetlíti, ver-, zusammenglimmen. Ros. To dřevo brzo ...

8 Birizo
Birizo = brzo. Cis. mnich. — Gb. H. ml. I. 298. ...

10 Podchycovati co
Podchycovati co (brzo) = chápati. Val. Čes. I. X. 464. ...

8 Pánbožkův
Pánbožkův. P-kova kravička = sluníčko. Pustíš-li ji a ona letí nahoru, brzo umřeš. Pustí-li ...

9 Hlavatka
Hlavatka. Budete-li sázet h-tku, tož musíte na ni zchytra. Chcete-H, aby vám hodně hnala a brzo se zakrucovala, ...

1 Domésti
Domésti, -metu, tl, ten, tení, dometati, domítání, zu Ende kehren. Již dometá; brzo domete. Hned půjde, ...

3 Smochliti
Smochliti, il, ení. Smochlí = slota padá (padá-li na jaře měkký sníh s deštěm, který brzo se rozpouští, ...

1 Látati
Látati, latami díry zašívati, flicken. — co: starý kožich, boty, sukni, loď, zdraví. L. Kdo staré nelátá ...

2 Panoš
Panoš, e, m. (zastr. panoše, e), zřídka: panoška, y, m., člověk od stavu, méně než rytíř. Tkad., St. ...

4 Vzkůře
Vzkůře = brzo, bald. Lépe: v skůře, vz Skoro. Jg. Aby sobě jmenovali, jakými by sobě penězi platiti jměli, ...

1 Jednak
Jednak, jednák hledí k jednotlivosti způ- sobu, kterým se věci nebo činnosti během jistého času mění ...

3 Sstydnouti
Sstydnouti, stydl, utí; sstydati, kalt werden. — v čem. V té zimě člověk brzo sstydne. — komu. Údy mu ...

2 Podlažník
Podlažník, u, m., hřebík k přibíjení prken- ných podlah, Dielennagel, m. — P., kámen podlé vrstev se ...

5 Zbrkati
Zbrkati, zbrknouti, knul a kl, utí, an- fangen zu schwirren, flattern, fliegen, stol- pern. Vz Brkati. ...

4 Umdlení
Umdlení, n., die Erschöpfung, Abgeschla- genheit, Ermüdung, Abspannung. Brzo po- cítili slabosť z u. ...

2 Ožralý
Ožralý, ochlastalý, opilý, besoffen, ver- soffen. V. O. dnové (masopust). V. Žena ožralá, svině hotová. ...

2 Oteliti s
Oteliti se, il, en, ení; otelovati se, kalben. 'Ta kráva (laň, BO.) se brzo otelí. Otelená kráva, Jg. ...

10 Kohout
Kohout. Vždy k. kokrhá, přece nejlíp na vlastním hnoji jen. Kká. Sion II. 78. Když kohouti v neobyčejný ...

2 Odbreptati
Odbreptati, odbreptám a odbrepci; od- breptávati = odmlouvati, Widerreden, wider- sprechen. — komu. Kom. ...

6 Dělený
Dělený; -en, a, o, getheilt. Nz. D. výroba. Kaizl. 94., 116. Ponechati někomu něco na dělenou. Kká. K ...

2 Povrhel
Povrhel, hle, m., něco opovrženého, strsl. po + vr?gl?. Mkl. B. 114. Der Auswurf. Z těch šatů bude brzo ...

9 Bych
Bych, a, m. Honiti bycha (m. bych). Vz Gb. H. ml. III. 1. 29. (konec). Bycha ho- nívá, kdo brzo (kvapně) ...

6 Křápěti, ěl
Křápěti, ěl, ění. — abs. Puklý zvon, hrnec křapí. Cf. Křapák. Brt. D. 224. komu. Když boty komu křápějí, ...

1 Brzáče
Brzáče, ete, n., brzák, a, m., ranoš, brzo narozený. Us. Vz Brzák. ...

7 Odkvářiti se odkud
Odkvářiti se odkud = odejíti. Brzo-li sa o-říš z tamocel? Val. Vck. ...

7 Uptati se
Uptati se. Ještě jsem se neuptal. 1457. A co se uptají, to jí má vráceno býti. Půh. 1. 216. — se čeho. ...

6 Chocholouš
Chocholouš, alauda cristata, die Zopf-, Schopflerche. Schd. II. 446., Brm. II. 2. 279.— 280. Na Mor.: ...

7 Podunouti
Podunouti. Podul duch tvoj, flavit spi- ritus tuus. Ž. 14. stol. — kam. Jak brzo na ně podul. Pass. 1395. ...

5 Blekotný
Blekotný = mnohomluvný, verbosus. Sv. ruk. 209. V MV. nepravá glossa. Pa. B. muž, žena; B-ní moji přietelé ...

5 Brzúčko
Brzúčko. Vz Brzo. Sš. P. 436. ...

5 Brzko
Brzko, vz Brzo. ...

1 Brzy
Brzy, vz Brzo. ...

5 Brzoučko
Brzoučko. Vz Brzo. ...

6 Nestalý
Nestalý. N. vlastnosť, Křn., počasí, Dch., svátky (které každého roku na jiný den připadají), Us. Dch., ...

3 Spěch, u
Spěch, u, m., pospíchání, od spěti, ch vsuto. Sf. Die Eile. Strsl. sp?h?.. Vz Spěti, 2. Koř. sp?, příp. ...

5 Zsmraditi
Zsmraditi, zsmrděti se (zastr. zsmrditi se) = počíti smrděti, stinkend werden. Řeky se zsmradilý. V. ...

7 Zjednati co
Zjednati co: pomoc, Posp., smlúvu, Kar. 35., své královstvie (uspořádati), Výb. 1. 487. a j. — komu čeho. ...

2 Oslabnouti, oslábuouti
Oslabnouti, oslábuouti, oslabí, utí, • oslabovati = slabým učiněnu býti, omdleti, schwach, schlaff werden, ...

5 Zchladnouti
Zchladnouti, dnul a dl, utí = schladnouti, auskühlen, kalt werden, sich abkühlen. — abs. Či sa kde mojim ...

5 Zprotiviti se
Zprotiviti se, il, ení; sprotivovati se = po- staviti se na odpor, zpěčovati se, sich wider- setzen, ...

7 Obleviti kdy
Obleviti kdy. Kdož se snadno pohnouti dadí, ti také velmi brzo oblevují. Výb. II. 1598. — proč co Že ...

4 Vysvítiti
Vysvítiti, svěť, svítil, cen, ení = ven svítiti, herausleuchten; posvítiti, leuchten. — komu odkud: ...

7 Kohout
Kohout. Cf. Mách. 210, Mtc. XVI. 86. (pověry). Jak kohoti vyzváňajú, brzo ně- čas přivolajú. ...

9 Krása
Krása. Holka pláče do krásy, hoch do ošklivosti; Na tebe Pámbu také všecku krásu nevyplácal. Us. Hoř. ...

3 Šlechetnost
Šlechetnost', i, f. = urozenost, přednost, der Adel, Vorzug der Geburt. Aqu., Ž. wit. — Š. = čest, počestnost, ...

8 Barbora
Barbora. Na den sv. B-y utrhne se višňová letorůstka a dá se do vody; kvcte-li o štědrém večeru, bude ...

1 Domleti
Domleti, domeli, el, et n. en, ení, domílati, domlívati, domílávati, aufmalen; dokonati, na počepí býti, ...

4 Vypáchnouti
Vypáchnouti, chnul a chl, utí; vypá- chati = přestati páchnouti, aus-, verriechen, verduften, ausdampfen, ...

7 Vyzvednouti co kam: do
Vyzvednouti co kam: do výše. — koho kam = vybídnouti, aby šel. Rjšk. — co odkud: mrtvolu z domu, ...

6 Ĺíceti
Ĺíceti. Bž. 10., 40., 198. Léču vedlé lé- čeju. Jak kdo lécí, tak vybírá. Smil. — co. Aby nástrahy své ...

2 Přeháňka
Přeháňka, y, f., přehánění, das Uiber-, Hinübertreiben, der Durchtrieb. Zlob. P. k jiné víře, na vojnu, ...

2 Pohřešiti
Pohřešiti, il, en, ení; pohřešovati, poláti, schelten, fluchen ; nemeti, znamenati, že něco potraceno, ...

3 Ranouš, e, ranoušek
Ranouš, e, ranoušek, ška, m., ranouště, ěte, n., dítě před časem narozené, nedošlé; dítě před svatbou ...

1 Bourati
Bourati, rám, rej, raje (íc), ral, rán, rání; bourávati, sbourati = bořiti, rozbírati, trhati, rušiti, ...

2 Přispíšiti
Přispíšiti (zastr. přispěšiti), il, en, ení; přispěšovati; přispíšeti = spěšně činiti, etwas beschleunigen, ...

3 Spřehnouti
Spřehnouti, obyčejněji spřáhnouti, ul, ut, utí; spříci, spřehu, spřežeš, hl, žen, ení; spřáhati, spříhati, ...

7 Psinka
Psinka. Má psinku (jest opilý). U Kr. Hrad. Kšť. — P. = zkažená červenavá švestka, jež uroste brzo po ...

7 Ozříti se
Ozříti se. Susedov Janíčko kone vrané češe, dycky sa oziera, čo mu milá nese. Obr. Ps. — nač. Ozřev se ...

2 Nemáhati
Nemáhati = slaběti, počínám nemocněti, schwach, unvermögend werden. Dal. 121. Matery jsú pilny svých ...

2 Pokvěsti
Pokvěsti, pokvětu, květl, čtení, správně; pokvésti, kvetu, kvetl, etení; pokvětnouti, správně; pokvetnouti, ...

3 Rozbože
Rozbože. Ach Bože, Rozbože! Sš. P. 439., 585., 488. Bože, můj Rozbože, daj mně brzo v zemi lože. Sš. ...

4 Tuhnouti
Tuhnouti, hnul a hl, utí; stuhnouti, ztuh- nouti, hart, steif, fest werden, erstarren, starren. Jg. — ...

7 Ptáček
Ptáček = pečivo. O masopustě pekou se ptáčky ze šiškového těsta. Hnsg., Rgl. — Ptáčky = jídlo z telecích ...

5 Zbrchati
Zbrchati, zbrchnouti, chnul a chl, utí, mit Gesträuch besetzen. Cf. Zachřibiti. Na Ostrav. Té. — se, ...

1 Lopot
Lopot, u, m., lopoť, i, f., klopot, starosť, péče, nelibosť, tesknosť, žalosť, nesnadnosť, Kummer, Sorge. ...

2 Processi, f
Processi, f. a n., z lat. processio, v již. Cech. procesií, jinde proceství, Kts., na Ostrav. procesyja ...

2 Ostříleti
Ostříleti, el, en, ení, vz Ostřeliti = k stří- lení, střílením uzpůsobiti, zum Schiessen ge- schickt ...

5 Zaraz
Zaraz = za ráz, brzo, hned, bald, gleich, sofort. Na Slov., na Mor. a ve Slez. Bern., Šd., Tč. Lež keď ...

2 Okamžení
Okamžení, n., lépe doloženo než: oka- mžik, (ne: okamžik), u, m. (vz Mžíti; na Mor. omžiti — oči zavírati; ...

4 Vezříti
Vezříti, el, en, ení; vzírati; vzírávati = v něco zříti, vhlédati, hineinsehen, einblicken. — (komu) ...

2 Pochýliti
Pochýliti, il, en, ení; pochylovati = na- kloniti, neigen. — se čím k čemu. Rána pochýlila se jinou cestou ...

7 Prašivec
Prašivec = výkal hvězd, ohnivá koule atd. Mus. 1855. 46. — P. = vítr, který prach a písek žene, bouřlivý ...

5 Zbrousiti
Zbrousiti, íl, šen, ení; zbrušovati = něco ostrého pryč utrousiti, abschleifen, abwetzen ; přebrousiti, ...

1 Doprati
Doprati, peru, al, án, ání; dopírati = dobiti, vollends schlagen; do cista vyprati, vollends auswaschen. ...

5 Zadu
Zadu, kompar. zázeji, záze, záz. Na Zlín- sku: zadej. Brt. Z. = v zadu, hinten, hinter- halb, weiter ...

5 2. Zdýchati
2. Zdýchati = zdechnouti, scípnouti, kre- piren. Na Slov., Mor. a ve Slez. Brt. Ten člověk dycky zdychá ...