5 Čáslav
Čáslav, ě, f, Vz Boleslav (stran skloňo- vání). Gt. Č-vě. Tč. U Č-vi vyhrnul se mu vstříc veliký dav ...

2 Odchod
Odchod, u, m.. die Wegreise, der Ab-, Hingang, Aufbruch. V., Br. Učení pražské odchodem Němců zmenšeno. ...

2 Otčenáš
Otčenáš, e, m., otčenášek, šku, m., mo- dlitba Páně, Vater unser. Otče náš je slo- žený výraz vokativní; ...

4 2. Tu
2. Tu adv. místa = zde, na tomto místě, da, daselbst, hier, hic. Prodlužuje se pod Krkonoš, a j. tuhle, ...

4 Vyhasiti
Vyhasiti, il, šen, ení; vyhašovati, cele uhasiti, ablöschen, auslöschen. — abs. Vy- hasl = zemřel. Bdl. ...

1 1. Klí
1. Klí, klé, n., značí vůbec látku lepkou, na vzduchu n. chladnutím brzo tuhnoucí a tudíž buď k lepení ...

7 Rozsypati co
Rozsypati co. Brzo ty rozspe (rozsype), ještoj' měl dřéve. Št. Kn. š. 77. — (co kdy) več. Dobrý slad ...

4 Umaliti
Umaliti, il, en, ení, umalovati = umen- šiti, přiskrovniti, kleiner machen, abbrechen. — co. Lom., Kat. ...

10 Světlo
Světlo. Lom světla. Vz Vot. 68. Lom, disperse a absorpce světla. Vz Vstnk. XII. 405, XIII. 592 S. bílé ...

4 Větrník
Větrník, a, m. = lehký člověk, pudivítr, fučidlo, větroplach, der Sausewind, Windbeu- tel. Puch., Sych. ...

4 Udáviti
Udáviti, udav, il, en, ení = zardousiti, udusiti, uškrtiti, erdrücken, ersticken, er- würgen, erdrosseln. ...

4 Vyhotoviti
Vyhotoviti, il, en, ení; vyhotovovati, vy- strojiti, odbyti, vypraviti, aus-, verfertigen, zubereiten. ...

5 Bubnovati
Bubnovati. — abs. Už tambor bubnuje, šohaj mašíruje. Sš. P. 573. — kam: do kostela (aby se šlo do kostela). ...

1 Doplaviti
Doplaviti, il, en, ení; doplavovati, do konce plaviti, vollends schwemmen; až do jistého místa plaviti, ...

5 Zpravditi
Zpravditi, il, ěn, ění, zpravďovati, wahr machen, bewahrheiten, zur Wahrheit machen, konstatiren; se, ...

1 Brž
Brž, brže, jest komparativní tvar oD brzo = rychleji, spíše, raději, schneller, geschwin- Der, eher. ...

3 Stavadlo
Stavadlo, a, n., místo, kde něco stává, der Standort. Hvězd nebeských běhy a sta- vadla poznati. Troj. ...

7 Užitek
Užitek. Jde mu strova na užitok (svědčí mu). Slov. Orl. IX. 246. Nech vám padne na dobrý u. Rr. MBš. ...

7 Rozkoš
Rozkoš = libosť. Ž. wit. 138. 11., 15. 11., Mkl. Etym. 122. R sluchu, Ohrenschmauss, m. Lpř. R. čistá ...

6 Krátký
Krátký. Cf. curtus. Bž. 44. (31.), Mkl. Etym. 132. K. dech, Tz., modlitba, Dch., ton. Zv. Po krátké ...

3 Sebranosť
Sebranosť, i, f., das Gesammeltsein, die Sammlung. Kdo v takové s-ti se nalézá, ten neustále sobotuje. ...

3 Starodávný, -ní
Starodávný, -ní = předvěký, starobylý, uralt, hergebracht, alterthümlich. S. způsob, věc, V., zvyk, Us., ...

2 Pojednou, pojedničkou
Pojednou, pojedničkou, jedenkrát, jed- nou, einmal, auf einmal. V. P. pic, podruhé nic. Prov., Jg. Vz ...

2 1. Pojeti
1. Pojeti, pojedu, jeď, jeda (ouc), el, po- jeto, jetí, fahren, reiten, schiffen. — abs. Kam pojedeš, ...

3 Rynk
Rynk, později rynk, u (na Slov. rynek, nku, rynec, nce), ryneček, čku, m. = tržiště, náměstí, der Markt, ...

2 Pokynouti
Pokynouti, ul, utí; pokynovati = hýbati se, sich bewegen, sich heben, aufgehen; po- hnouti, povrci,znamení ...

2 2. Ostříci
2. Ostříci (zastr. ostřihu, -žeš, -hou), ostřihl, ostřižen, ení; ostříhnoouti, ul, ut, utí; ostříhati; ...

1 Dymnik
Dymnik, u, m. = černá jizba, dymnice, Rauchstube; zlá kuchyně (hospoda), eine schlechte Garküche. L.; ...

5 Zplakati
Zplakati, zplači, splači; zplakávati = počíti plakati, do pláče se dáti, in Thränen ausbrechen, zu weinen ...

6 Dlouho
Dlouho. Nedal se d. pobízeti. Us. Pdl. D. o něčem přemýšleti. Sá. Ach. Kdeže si mi tak dlouho? Ht. Sl. ...

7 Shořeti
Shořeti. — abs. Kdo dá, ten boží, a kdo nedá, ten shoří. Bart. 197. Dobře bude, když čert umře a peklo ...

7 Zlé
Zlé = neštěstí. Já vám nechcu na zlé (ra- dím dobře). Brt. D. 300 Jednostejné zlé nastávalo. Bart. 150. ...

1 Kovati
Kovati, kovávati. Vz Kouti, Bušiti; schmie- den, hämmern, beschlagen. Jg. — abs. Ne- může-li kovati, ...

4 Těkavý
Těkavý = k těkání sklonný, toulavý, bě- havý, vrtkavý, ztřeštěný, umherschweifend, umherlaufend, flüchtig, ...

5 Zmrzeti
Zmrzeti, el, ení = omrzeti, těžkým býti, verdriessen. Toť brzo zmrzí. V. — proč. Ty věci zmrzely pro ...

6 Klas
Klas. Cf. Čl. Kv. XX., Slb. XLII., Sbtk. Rostl. 28., 32., 53., 308., 310., Schd. II. 207., Rst. 425., ...

4 Vratidlo
Vratidlo, a, n. = válec stavu tkadlcov- ského, na kterém osnova jest navinuta, der Spann-, Webebaum. ...

7 Skoro
Skoro, v skoře. Sv. ruk. Al. 28, SR. 306., 332., Št. Kn. š. 99., 130., 151., 206., 271. Kompar. laš. ...

7 Obnova
Obnova příze. Krátká o. brzo hotova, kurze Haare sind bald gebürstet. Dch. — O. = plán, spořádání hlavních ...

4 1. Troud
1. Troud (zastr. trúd, v MV. trud), u, m., od tř-íti. T. = spálený šat atd. k roz- dělávání ohně, der ...

10 Křest
Křest, křtu, m. Na Uhersko-Brodsku, když se jde ke křtu, nastraží pod práh s jedné strany sekyru, s druhé ...

1 Brojiti
Brojiti, ím, 3. pl. -jí, broj, je (íc), il, ení; brojívati = nepokojně sobě vésti, sem tam běhati, unruhig ...

2 Oškliviti
Oškliviti, il, en, ení; zoškliviti, zošklivo- vati = nechutným činiti, ekelhaft machen ; o. se = hnusiti ...

6 Mrkati
Mrkati, mrkotati. Vz List. fil. X. 337., 340., Mkl. Etym. 191. — abs. Sedí, ani nemrká. Us. Budeš m. ...

4 Vrýti
Vrýti, vryji, vryj, vryje (íc), yl, yt, ytí; vrývati, eingraben, einstechen, einschneiden, einritzen. ...

3 Šedivý
Šedivý; šediv, a, o, grau. S. vlasy (šediny, vz Bílý), V., brada, hlava, barva, kůň, mračno, oblak n. ...

1 Dvorský
Dvorský = ze dvora ve vsi, Meierhof-. D. pes (věžník), hospodářství. V. — D. = ze dvora knížecího, Hof-. ...

1 Holička
Holička, y, holičky, ček, pl., f., ovoce nezralé brzo po květu, zvl. když se zapaluje, jako třešně, holátka, ...

5 Zemdleti
Zemdleti, el, ení; zemdlé(í)vati = mdlým učiněnu býti, müde werden, ermatten, er- schlaffen, erschlappen. ...

5 Zvědavý
Zvědavý, neugierig. Odbyti zvědavého. Z. očím pobíhati, se plahočiti dává; Jsem zvědav, co z toho bude. ...

1 Hrnec
Hrnec, nce, hrnek, nku, hrneček, čku, hrnček, hrnéček, čku, hrnoulek, lku, m, der Topf, das Töpfchen. ...

4 Vyžrati
Vyžrati, žeru, žéreš (v obec. ml. vyže- reš),... rou, žeř a žer, žral, án, ání; vyží- rati, vyžírávati, ...

6 Dojeti čeho
Dojeti čeho. Jak dojižďali palacu pan- skeho. Sš. P. 40. Dojeli Jericha. Har. I. 176. Praští houfové ...

7 Přísaha
Přísaha. Cf. Mkl. Etym. 291., Cor. jur. IV. 3. 1. 448. P. formulovaná, nabídnutá, přijatá, připuštěná, ...

1 Hotový
Hotový; hotov, a, o; hotově; = přistro- jený, připravený, přichystaný, bereit, fertig. Hotovi vsici nohu ...

7 1. Zima
1. Zima, sansk. hima, lit. žema, pr. semo, řec. xtifímv. Vz Mkl. aL. 131., 270. a Etym. 403. a. Cf. Kram. ...

1 Hezký, hezoučký, hezounký
Hezký, hezoučký, hezounký; komp. hezčí n. hezčejší; hezky, hezoučky, hezounky, komp. hezčeji. Hübsch, ...

4 Upéci
Upéci, upeku, upec, peka (ouc), pekl, čen, ení; v ob. mluvě: upect, upíct, braten, backen, ab-. — co: ...

1 Dožíti, dožati, dožnu
Dožíti, dožati, dožnu, -žal, at, etí, vz Žíti; do- žínati, dožínávati, dožinovati, vollends ernten, mähen, ...

6 Hlína
Hlína. Cf. Mkl. aL. 306. Hlína jest jíl pískem a organickými látkami znečištěný. Krč. G. 50. H. = chemická ...

5 Berně
Berně. Ad 1. B. = daň ročně od stat- kářů králi placená z povinnosti poddan- ství Pal. Rdh. I. 178. Cf. ...

1 Kypěti
Kypěti, 3. os. pl. -pí, kyp, kypě (íc), ěl, ění; kypývati. K. od ky-nu, p je přísuvka. Šf. — K. = klokotem ...

2 Poledne
Poledne, e, n., čas ten každodenní, když slunce nejvýše vystoupilo,kdy prochází po- ledníkem, kulminuje; ...

2 Opilec
Opilec, lce, m., opilý člověk, ein Betrun- kener. — O., pijan, ochlasta, Trunkenbold, Süfling, m. Vz ...

4 Vybouchnouti
Vybouchnouti, vybuchnouti, chnul a chl, utí; vybouchati, vybuchati, vybuchovati = s bouchnutím vyletěti, ...

4 Vyprchati
Vyprchati, vypršeti, el, ení; vyprchnouti, chl, utí; vyprchovati = prše vypadnouti, herausregnen; vypadnouti ...

5 Zahojiti
Zahojiti, il, en, ení; zahojovati = za- celiti, uzdraviti, verheilen. — co: ránu. D., Háj. Němá barbier ...

1 Dostačiti
Dostačiti, il, ení; dostačovati, dostačová- vati — dosti býti, zulangen, reichen, aus- reichen, hinreichen; ...

5 Zlobiti
Zlobiti, il, en, ení; zlobívati = zlého, hněvivého činiti, böse machen, erzürnen; se = hněvati se, böse ...

7 Sedlák
Sedlák. Cf. Rk. Sl., S. N. Hospites v Če- chách a) cizí kupci, b) sedláci svobodní, ale nemající vlastních ...

5 Zastesknouti sobě n. si
Zastesknouti sobě n. si, sknul a skl, utí; zasteskovati sobě, zasteskávati (zastý- skávati), zasteskovávati, ...

2 Příkrý
Příkrý,přímý vzhůru n. dolů, náhlý,strmý; adv. příkře; steil, schroff, abschüssig, jäh. Mkl. B. 86. P. ...

9 Vůz
Vůz. Části vozu: gáčer, klanice, kolesá, košina, lišně, longo, oj, podosek, puška, reb- riny, rozpínka, ...

6 Mísa
Mísa. V 9. ř. tohoto článku vynech: M. Cf. Mkl. Etym. 198. M, římské, vz Vlšk. 146. M. na maso, na pečeni, ...

4 Vykvetati
Vykvetati, vykvětati, vykvítati, vykvésti, vykvěsti, vykvísti, kvetl, ění; vykvetnouti, vykvitnouti, ...

3 Sollen
Sollen. Německé sollen vyjadřuje se v če- štině : 1. budoucím časem. Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. ...

2 Opozditi
Opozditi, il, ěn, ění; opožďovati = za- držeti, obmeškati, aufhalten. — koho od čeho: od spaní. Plk. ...

7 Prach
Prach. Cf. Šrc. 130., List. fil. XIV. 96. Str. 880. b. 4. ř. sh. za atd. polož: poradil se s Vaňkem, ...

3 Srp, u, srpek
Srp, u, srpek, pku, srpeček, čku, m. = kosák, kosatec, klepame, kosiěka, die Sichel. Šp. V MV. nepravá, ...

2 Odtah, u
Odtah, u, m., odtahováni, odtažení, der Ab-, Wegzug. Mám odtahy (stahují, strhují mi peníze, které jsem ...

2 Nastati
Nastati, nastanu, al, ání; nastávati; počíti se, anfangen, entstehen, eintreten, den Anfang nehmen, angehen, ...

3 Schůze
Schůze (na Slov. schodza), e, schůzka, y, f. = shromáždění, sbor, hromada, sněm, jednání, seděni, sjezd; ...

3 Spojka
Spojka, y, f, spojení, die Verbindung. Ros. S. neb klika u kladek. Sedl. S. k průto- kům, der Holländer. ...

5 Zoře
Zoře (zastr. zůře, zořie), e, f., zoř, i, f. = ranní záře, jitřenka, na Slov. zornička, aurora, die Morgenröthe. ...

1 Lhostejný
Lhostejný, (strč. lehostejný, lhostajný od lhosť-ajný; lhosť = lehkosť. Gb. ) rozmařilý, měkký, zženilý, ...

3 Rozsouditi
Rozsouditi, suď, soudil, zen, ení; roz- suzovati = rozhodnouti, rozeznati, entschei- den, erkennen, rechtsprechen, ...

7 Půjčiti
Půjčiti. Cf. Mkl. Etym. 411. b. P. místo pójčiti, to z póžčiti m. požičiti a toto z po žitčiti Gb. List. ...

5 Zoškliviti
Zoškliviti, il, en, ení; zošklivovati = ošklivým učiniti, verekeln, widern; chuť, lásku, žádost odníti, ...

6 Lehký
Lehký. Cf. Mkl. aL. 272., List. fil. X. 89. L. a snadný synonyma. Vz Brt. S. 3. vd. 180. 2. — L. = malé ...

6 Mlátiti
Mlátiti. Cf. Mlíti. Šf. III. 501., Mkl. Etym. 200., Mlácení. — abs. Ktož mlátí. ZN. Mlať, dokud se mlátí; ...

3 Skoro
Skoro, skůro (na Slov. skuř, skóre), sko- rouško; kompar. skořeji = brzo, časně, rychle, bald, schnell, ...

5 Žitný
Žitný = co od žita n. ze žita jest, Korn- (na Mor. Weizen-). Ž. půda, rok, D., otruba, chléb, role, Us., ...

2 Pochovati
Pochovati, pochovávati = na nějaký čas schovati, eine Zeit lang halten, aufbewahren; drobet na rukou ...

5 Zajisté
Zajisté. Nemůže míti formu příslovce zajistě, neb jest to adjektivum jisté řízeno předložkou za: za-jisté. ...

10 Smrť
Smrť. Smrti nom. sg. Na Mor. Sš. 10., 12. a j. Sr. Ott. XXIII. 538. Už neuslyší kukačky kukat; Už nebude ...

6 Doufati
Doufati m. do-ufati z do-u-pv-ati, strsl. u-p-bv-ati, spodobou: do-u-pf-ati a vysu- tím p: do-uíati. ...

2 Podkova
Podkova, y, f., podkovka, podkůvka, železný kotouč na zadní straně otevřený, jímž pobíjejí se kopyta ...

4 2. Utkati
2. Utkati = potkati, begegnen, an Einen stossen; zvl. v boji, polem utkati, im Kampfe begegnen. Jg. ...

3 Svár, u, svárek
Svár, u, svárek, Rku, svára, svárka, y, f. = sváda, váda, hádka, roztržka, der Wortstreit, Zank, Hader, ...

7 Odbyti
Odbyti. Abych nemoc brzo odbyl. Dch. Dobytek o-vati (poklízeti). Us. O. zboží, absetzen, stání, abhalten, ...