1 Brotan
Brotan, u, m., dřevinka, dřevník, boží dřevce, z řec. ?????????, abrotanum. Mz. 119. Aberraute, Stabwurz. ...

5 Buňka, bunička, y, bunice
Buňka, bunička, y, bunice, e, f., cella, cellula, die Zelle. B. zvířecí má podobu zrnečka a obsahuje ...

5 Cement
Cement perlmoský, Zpr. arch. VII. 82., radotínský, anglický, štětínský, slezský, pražský, Wld., dřevní, ...

5 Cev
Cev ve člunku tkadlcovském. MV. Cf- Mkl. Etym. 29. — C. v rostlinách. Cf. Rst- 12., 72., 402. Č. semenné. ...

1 Co
Co, což. Co, gt. čeho, dat. čemu, akk. co, lok. v čem (v obec. mluvě: v čom; vz o se přehlasuje), instr. ...

6 Dešťovka
Dešťovka = žížala obecná či rolní, lum- bricus agricola, die Meke, der Regenwurm ; žížala hnojní, 1. ...

6 Dobyti
Dobyti. Stran dobydu vz Nabyti — na- bydu. — abs. Čstné město Troje dobyto. Jir. Anth. Město dobudeno ...

6 Dostati
Dostati. — abs. Dostal, co se nejí (rány, bití). Us. Kšť. — co, koho. To nás ten déšť dostal (překvapil)! ...

1 Dřevárna
Dřevárna, drevárna (na Slov. drvárna), y, dřevnice, e, f.. V., dřevník, dřevák, u, m. Holzlege. ...

6 Dřevárna
Dřevárna, die Holzkammer. — D. = nátoň, dřevní sklad, der Holzplatz, die Holz- ablage. Dch., Sl. les. ...

6 Dřevnatina
Dřevnatina = dřevní látka, der Holzstoff. Kod. v Mtc 1. 1863. 13. ...

6 Dřevní
Dřevní, vz Dřevný. ...

6 Dřevní
Dřevní, ího, n. = dřevné. D-ho do roka pět peněz. Zř. sel. v Loučanech 1525. ...

7 Dřevní
Dřevní = dřívější. V d. (díle knihy) slyšeli jsme. Zrcd. I. a. (Mus. 1890. 456.). ...

8 Dřevní
Dřevní, vz Dřevný. ...

8 1. Dřevní
1. Dřevní. D. houba. Vz Ott, XI. 655. b. ...

1 Dřevnice
Dřevnice, e, f. V. Vz Dřevárna, Dřevník. ...

1 Dřevník
Dřevník, u, m. Do d-ku dříví složiti; v d-ku dříví řezati, sekati, štípati; do d-ku pro dříví jíti; z ...

6 Dřevník
Dřevník. Letos se nám zima podívala do d-ka (spálili jsme mnoho dříví)! Us. — D., a, m., obchodník s ...

6 Dřevníky
Dřevníky, dle Dolany, Drewník, ves u Dobříše. PL. Tk. III. 645. ...

1 1. Dřevný
1. Dřevný (drevný), dřevní (drevní). D. červ, trh, kořen (= od dřeva, Holz-. ). Jg. — D. = lesnatý, ...

1 2. Dřevný
2. Dřevný, dřevní, dřívní; komp. dřev- nější; adv. dřevně. — D. = který dříve býval, předešlý, der ...

6 2. Dřevný
2. Dřevný = předešlý, dřívější. Hr. ruk. SŠ. 64., 80. D. právo. Faukn. 33. Až dřevnie tři vše navrací; ...

1 Dřevo
Dřevo, drvo, a, n., pl. dřeva (drva), dřívko, a, dřevce, e, dřevečko, dřevíčko, dřívičko, dřívečko, dřevínko; ...

6 Dřevo
Dřevo, lignum; dříví, ligna. Ž. wit. 1. 3., 148. 9. Dr-bvo z drůvo, dru. Mkl. aL. 5., Etym. 42. Strsl. ...

1 Dřívní
Dřívní = dřevní. D. obyvatelé, Sych., zvolení. Troj. ...

1 Dům
Dům (zastr. a na Slov. dom), gt. domu (Vz Doma), domek, mku, domeček, čku, m. Dom-B, skr. véd. dama, ...

1 Hořkodřevník
Hořkodřevník, u, m., xylopia, rostl. Bitterholz. Rostl. ...

6 Jenž. Str
Jenž. Str. 620. a. 14. ř. sh. za je-n polož. Vz Jen (dod.). Vzorec vz také v Bž, 156. Jenž ve spisech ...

6 Jihoslované
Jihoslované. Vz Ukaz. 47. O památkách dřevního písemnictví Jihoslovanů vz v Šf. III. 192. a n. ...

1 Krádež
Krádež, e, f. a m. = kradení. K. jest odnětí cizí movité věci k svému užitku z držení něčího bez jeho ...

9 Krátkonosec
Krátkonosec, sce, m., rhyncolus, brouk. K. dřevní, r. lignarius, hnědý, truncorum, světlorohý, culinaris, ...

6 Krkonoše
Krkonoše. Krkonoš. 4524. Krč. G. 330. K-áe, z K-noš, instr. K-šemi. Bž. 87. Ot gor K-ší. Rkk. 72. ...

1 Lesní
Lesní, Forst-, Wald-. L. úřad, požár, pych (Frevel), hajný, požitek, řád, právo, škoda, cesta, hospodářství, ...

9 Lýkohub
Lýkohub, a, m., hylurgus, brouk. L. dřevní, h. ligniperda, malý, minor. Klim. 626. ...

6 Mokvání
Mokvání, n., vz Mokvati. M. zdí. Zpr. arch. VII. 59. M. pryskyřice, die Resinosis, der Harzfluss. Choroba ...

8 Najdřevní
Najdřevní, primus. Ev. seit. 14. M. 20.10. (Mnč.). ...

2 Náměstek
Náměstek, stka, m., der Stellvertreter. N. rodičů. Rváč. Purkmistr jakožto n. vší obce. Bart. N-ka postaviti. ...

10 Napáčiti
Napáčiti = neprávě říci. Slov. Pel. X. — se = obrátiti se. Na dřevní se boj na- páči. Baw. E. v. 181. ...

2 Nevděčný
Nevděčný; nevděčen, čna, o-, nepříjemný, unangenehm. N. novina, odplata. Háj. Kdo nevděčnou pánům pravdu ...

2 Ni-, záporná částice, předpona
Ni-, záporná částice, předpona: nikdo, ni-kde, D., nic (vz Nic), ni-jak, Schl., nikoli, nikda, nikudy. ...

2 Obhajkyně
Obhajkyně, ě, f., ochranitelkyně, die Be- schützerin. Jg. Obhájný, obhajující, abwehrend. O. vojna.Kom. ...

2 Obydlí
Obydlí (zastr. obydlé), n., obydlíčko = byt, obyt, příbytek, bydliště, bydlo, sídlo, die Wohnung, Wohnstätte, ...

7 Odpověděti
Odpověděti. — abs. Kdo nechce odpo- vídati, nemá se nač tázati. Wtr. exc. Snáze jest se ptáti než o-dati. ...

7 Odpustiti
Odpustiti. Ž. wit. 24. 18. a j.; parcere. Ib. 18. 4, 77. 50. O. jest nejlepší msta. Sbor. uč. Odpúšťam, ...

7 Odrtina
Odrtina, y, f. = odpadek, otesek dřevní, der Holzabfall. Sl. les.. ...

2 Oves
Oves, ovsa n. ovsu, m., ovések, ovísek, sku, m., vz A. Avena, der Hafer. Vz Čl 153., Kk. 104., 107., ...

7 Palaeografie
Palaeografie, e, f., z řec. = dřevní pí- semnictví, Paläographie. Nz. ...

2 Patrologie
Patrologie, e, f., uvedení do studia dřevní církevní literatury učíc, jak by se jí užívalo k účelům dogmatickým ...

7 Pěti
Pěti. Cf. Mkl. Etym. 245., List. fil. IV. 140., X. 450. Pěti, pění užívá se na Těšín- sku výhradně jen ...

2 Pletivo
Pletivo, a, n., pletenina, tkanivo slove spojení buněk a cev z nich odvozených, které určitou vynikající ...

7 Pomněti
Pomněti. Bž. 189., Mkl. Etym. 288. — co. Za Št. polož: Kn. š. 17. Bude-li vždy pomnieti den své smrti. ...

2 Poručiti
Poručiti, poruč, ruče (íc), il, en, ení; po- roučeti (zastr., ale u Uher. Hradiště na Mor. posud (Hý.): ...

7 Povoliti
Povoliti. — abs. Struna, klín, šroub p-lil. Us Dnes p-lo (nemrzne). Us. Povo- lující s činícím jedné ...

2 1. Předložka
1. Předložka, y, f., lat. praepositio (v mluv- nici), die Präposition, das Vorwort. P-ky jsou nesklonné ...

7 Připatřiti se čemu
Připatřiti se čemu V obbraze dřevních Skythů, připatříme-li se mu dobře, vi- díme . . .; Připatříme-li ...

3 Roman
Roman, román, u, m., smyšlená, všelijak zamotaná povídka, zvl. o zamilovaných, der Roman. Jg. Vypravování ...

3 Samaritan
Samaritan, Samaritán, a, Samarit, a, m. S-né, dřevní obyvatelé města Samaří, pak náboženská sekta židovská. ...

3 Sekera, sekyra
Sekera, sekyra (vz Bž. 36.), sekerka, sekyrka, sekeřička, sekyřička, seke- renka (mor.), sekulenka (na ...

3 Seznam
Seznam, u, m., das Verzeichniss, die Liste, Konsignation. S výmlatku, J. tr.; s. pro patrnost' něčeho ...

7 Slezák
Slezák od dřevního národa Silingů. Šf. Strž. I. 65., II. 395.—398., 422., 423 — S. = hlupák, Tölpel, ...

3 Starý
Starý; stár, a, o; komp. starší (na Slov. starejší, zastr. stařejší); superl, nejstarší; stařičký. S., ...

7 Stežer
Stežer, u, m., strsl. stežerB, cardo, lit stagaras, stegeris, Stengel. Mkl. aL. 7., 11, 271. Základní ...

4 Tělo
Tělo, a, tělce, e, tílko, a, těličko, tě- líčko, tělinko, tělínko, a, n. Strsl. t?lo, gent. t?la, t?lese, ...

4 Tkanina
Tkanina, y, f. = něco tkaného. Přípona -ina. Mkl. B. 139. Gewebtes Zeug, das Ge- webe. T. = látka povstalá ...

4 Trn
Trn, u, trnek, nku, trník, u, trneček, trníček, čku, m. Vz Trní. Trn jest pichlavý výrostek z kůry, spina, ...

4 1. Úkol, u, úkolek
1. Úkol, u, úkolek, lku, úkoleček, čku, m., od kolo, quantum; cf. kol-i-krát. Bdl. 347. Ú. = jistá práce ...

4 Urovnati
Urovnati, urovnávati = rovným učiniti, ebnen, eben, gerad machen; srovnati, spo- řádati, schlichten, ...

4 Ustáti
Ustáti, ustojím, stál, án, ání; ustávati = stáním přemoci, dobyti, obdržeti, durchs Stehen erwerben, ...

4 Vetchý
Vetchý; vetech, tcha, o; komp. vetčejší, vz Ch. Cf. vatas, n., Jahr, adj. bejahrt, skr. vatsa, Jahr, ...

4 Vklad
Vklad, u, vkladek, dku, m. = vkladení, das Einlegen, die Einlage, Einschaltung, das Einschiebsel. Vkladek ...

4 Vlákno
Vlákno (vlek. Bž 228), vlakénko, a, vlakence, e, n., vlakenečko, a, n. = vše, co se nitmi táhne, vláčka, ...

4 Vrub
Vrub, u, vroubek, bku, vroubeček, čku, m. = vůbec každé zaříznutí, vříznutí, der Einschnitt, die Spalte, ...

4 Vyvrhnouti
Vyvrhnouti, ul, ut, utí; vyvrci, vrhu, žeš... hou, vrz, vrha (ouc), vrhl, žen, ení; vyvrhati, vyvrhovati ...

4 1. Vzhled
1. Vzhled, u, m. = vzhlednutí, vzezření, das Auf-, Hinblicken, Aufschauen, der Hin- blick. Tvůj v. ...

5 Způsob, spůsob
Způsob, spůsob, u, m., způsoba, spůsoba, y, f. Brs. 275. doporučuje tvar způsob, Vy- mazal v Km. 1855. ...

7 1. Župa
1. Župa. Cf. Mkl. Etym. 413. a střněm. sippa, suppia, got. sibja, ags. sib. Šf. Strž. I. 73. Čes. ...