7 Batožný
Batožný. B. duha = rána bičem. Kat. 2347. Cf. Duha a: A na chřebti modré duhy. Modl. 53. a. — List. fil. ...

9 Cúditi
Cúditi = píti jako duha. Cúdí jak starej. Šeb. 26., 287. ...

5 Částka
Částka. Čásť, strč. čésť n. čiesť. Gb. Hl. 64. Vz doleji. Máme devatero částí řeči. Vz Bž. 61.—62. Části ...

1 Deska
Deska, y, f., dska, dcka (v obec. mluvě: šp. deška), dešťka, deštice, deštička. Dska, dat. a lok. sg. ...

9 Déšť
Déšť. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 112. Znamení blížícího se deště. Vz Mus. ol. XII. 63., Čoud, ...

6 Dla
Dla předložka z akkus. = pro. Dyť to d. vás!; Juraš d. Ondraša přišel preč; Šel tam dla teho = proto. ...

6 Dluža
Dluža, e, f. = dluž. — D. = duha, Fass- daube. Ssk. ...

1 Douha
Douha, vz Duha. ...

6 Douti
Douti, douvati. Vz Mz. v List. filolog. VII. 168. O časování vz Dmouti. — abs. Ten duje (pije jako duha ...

1 Doužek
Doužek = doušek (při pití). Us. u Jindř. Hradce. Šr. — 2. Stäbchen. Vz Duha. ...

6 Doužka
Doužka, y, f. == malá duha, kleine Daube. Šp. ...

6 Doužkování
Doužkování (od duha). Nz., Bř. N. 62., 70.-71., Osv. I. 640., NA. V. 474. ...

6 Dubový
Dubový. D. klesť, -reisig, extrakt, -holz- extrakt, Šp., štěpiny, -spaltholz, duha, křoví, růže, sloup, ...

1 Duha
Duha, y, f., doužka, na Slov.: dúha; v již. Čech. douha. Kts. O původu vz Mz. 27. — D. = luk, oblouk, ...

6 Duha
Duha, strsl. daga, arcus. Vz Mkl. Etym. 48. — D. = deska. Vz Kram. Slov. D. nor- malní či pravidelní, ...

7 Duha
Duha. Cf. Zbrt. 158., Mách. 68.—70, 107., Mtc. XVI. 81. (pověry o ní). ...

9 Duha
Duha. D. bouři staví. III. 61. Kdona duhu ukazuje, uřkne ji. Ces. 1. IX. 254 ...

6 Duhan
Duhan. Nabereme d-nu a odnesem do Moravy na Hanu. Sš. P. 536. ...

6 Duhanka
Duhanka, vy, f., rybářská bárka z duh, der Dogger. Šm. ...

6 Duhanský
Duhanský, os. jm. Blk. Kfsk. 88. ...

1 Duhař
Duhař, e, m., der Daubenschläger. Rk. ...

1 Duhati
Duhati, duhávati = tabák kouřiti, schmau- chen. Jg. ...

6 Duhauina
Duhauina, y, f., das Tabacin. Šm. ...

1 Duhovina
Duhovina, y, f., duha, Daube. Dříví na duhoviny. D. Stabholz. ...

6 Duška
Duška, y, f., vz Dušenina. — D. = malá duha, kleine Daube. — D. = prkénko, jímž se úl v zadu zadělává. ...

6 Duti
Duti = nestndmě, nezpůsobně píti, veli- kým douškem. Zlinsky. Brt. D. 209. Duha duje. Šd. Ten duje! Šd. ...

8 Dužice
Dužice, e, f. == malá duha. Kole. 42. ...

1 Dužina
Dužina, vz Duha, — D., kus medu ve voštinách, langes Stück Honig. Us. ...

6 Dužina
Dužina = duha, duhovina, die Daube. Sl. los., Prm. V. č. 1. str. 22., Ktk. Dřeva na d-ny, Dch.; hrotové ...

6 Důžka
Důžka, y, f. = malá duha, kleine Daube. — D. u včelařů deska, prkénko, jímž úl ze zadu se zadělává. Mor. ...

6 Hlavní
Hlavní = přední. H. kotel, Šmr. 23., průmět, Jd. Geom. IV. 30., osa čočky, Mj., duha, Mj. 278., země, ...

1 Hvězda
Hvězda, y, f., hvězdka (hvězdice, e, zastr. ), hvězdička, y, ť. H., každé nebeské těleso mimo slunce, ...

1 Ch
Jak se ch vyslovuje, o tom vz H. — Ch jest hláska hrdelná, vz Hláska. — Sou- hláska ch píše se v nejstarší ...

1 Iri-s
Iri-s, dy, f., duha; dužena (bohyně); du- hovka v oku. Iris, Regenbogen; der bunte Ring im Auge. — Irisovati, ...

6 1. Jak
1. Jak. 1. Jmají úředníci tam na dědinu poslati, jako sú ty mlýny (quales sint). Půh. I. 203. — 3. Ve ...

1 Jasno
Jasno, a, n. = jasnosť. Die Helle, Hei- terkeit. J. je. Duha ranní jasno zvěstuje. Kom. Po hřímání a ...

6 Kolo
Kolo u vozu. Vz Bukša, Kram. Slov., Mkl. Etym. 124. K. mu vrzá, Kudrna mazá. Sš. P. 701. K. zavěrací. ...

1 1. Luk
1. Luk, u, m, Luk, arcus, der Bogen; lučiště, cornix, das Horn des Bogens; kuše, scorpio, die Armbrust. ...

6 Měsícový
Měsícový. M. duha, Mj. 279., světlosť Sv. Mař. v. 347. M. útvar, povrch, koule, dráha. Stč. Zem. 210., ...

1 Meteor
Meteor, u, m., z řec. M. nazývá se každý výjev ve vzduchu (výjev povětrní), Lufter- seheinung, f. M-ry ...

6 Mlhový
Mlhový. M. duha, Vrch., tma, Kká., čepice, Posp., světlo, vrstvy. Stč. Zem, 153., 629. ...

1 Modráše sě
Modráše sě = modrala se (duha). Kat. ...

7 Nákel
Nákel = duha. iris, Regenbogen, m. 16. stol. N, arcus. Pršp. 14. 7. — N. = písčina v řece. Ohradiv ...

2 Nebeský
Nebeský, himmlisch, Himmels-, göttlich. N. obloha; světla, pochodně (hvězdy), ráj, měšťané, duha, otec ...

6 Neduha
Neduha, y, f. = neduh. U Turn. Zl. — N-, y, m. = nedužný člověk. Brt. ...

8 Neduha
Neduha = neduh. Také mor. Duf. 295. ...

2 Oblak
Oblak, u, m., pl.: oblaky, ův, oblakové, m., nebo: oblaka, gt. oblak (dle: Slovo. Do oblak), u.; ve východ. ...

2 Obloha
Obloha, y, f., čím co obloženo jest, roz- prostření, roztažení, die Umgebung, das Um- legen, die Oberfläche. ...

2 Ochlada, y, f., ochlad
Ochlada, y, f., ochlad, u, m., ochlazení, die Kühle, Kühlung, Abkühlung. Ranní o. Tabl. — Puch. Duha ...

2 Opilosť
Opilosť, i, f., opilství, n., die Trunken- heit, Betrunkenheit, Völlerei. V. Z opilství. Jg. Kapusta ...

2 Opilý
Opilý, (opil, a, o, zastr.) = kdo se opil, trunken, berauscht, bezecht, ebrius. V. Jest opilý. Us. Opilý ...

7 Paduha
Paduha, y, f., ein unvollkommener Regen- bogen, Galie, f. Šm. ...

10 Pestrobarevný
Pestrobarevný chochol, Jrsk. XII. 183., duha, Msn. II. 326., květ, motýl. Tbz. III. 2. 163., V. 6. 233. ...

2 1. Píti
1. Píti, piji (zastr. ale v Opavsku posud pím), pij (v obec. mluvě : pí, píte), pije (pi- jíc, pijíce ...

10 Píti
Píti. Nepij, když jsi se dříve nenajedl. Zach. Test. 49. — jak. Pije jak na vlčí kožu (když zabili vlka, ...

9 Poduha
Poduha, y, f. (Tanečníci) dostanou ně- jakou p-hu a odejdou ku svým kútkom. Vck. Svat. 57. ...

2 Pokouřiti
Pokouřiti, pokuřovati, nach einander, ge- nug rauchen. — si čeho. Pokuřme si trochu duhanu. Na Ostrav. ...

3 Raduha
Raduha, y, f., die Regenbogen-, Farben- haut, Iris. Vký., Šm. ...

3 Raný a raní
Raný a raní, lépe než ranný a ranní, kompar. ranější. Jg. — R., časný,, opak: pozdní, früh, frühzeitig, ...

3 Rosový
Rosový, z rosy, od rosy, Thau-. R. perly, Us., med, Har. II. 111. (Vz Rosu 1). duha, len (rosený). ...

3 Rozeklenouti
Rozeklenouti, zu wölben anfangen — co : sklep. — se, sich wölben, ausbreiten. — se kudy. Duha po krajině ...

3 Rozklenouti
Rozklenouti, ul, ut, utí, breit auswölben, zu wölben anfangen. Dch. —- co kde: nad čím, vůkol něčeho. ...

8 Sedmerobarvý
Sedmerobarvý. S. duha. Stč. Kon. 181. ...

7 Sedmibarevný
Sedmibarevný. S. cesta (duha), Č. Kn. š. 238., oblouk (duhy). Čch. ...

3 Sedmibarevný, sedmibarvý
Sedmibarevný, sedmibarvý, sieben- fältig. S. duha. Nej. ...

3 -ský
-ský, přípona jmen přídavných (řec. -ixoq, lat. -icus, -acus, něm. -isch). V této skupe- niné jest před ...

3 2. Státi
2. Státi (ze stojatí, oj se vysulo a ná- hradou za ztracenou slabiku a se dloužilo. Gb. Hl. 127.), ...

3 Světelný
Světelný = ku světlu se vztahující, Licht-. S. paprslek. Tab. lid. S. služebnost. Brikc. S. úkazy: červánky, ...

4 Tabák
Tabák, u, tabáček, čku, na Slovensku tabáčík, u, m., od provincie Tabaka na ostrově sv. Dominika, kde ...

4 Večerní
Večerní = co večer jest, k večeru náleží, Abend-, abendlich. V. čas, soumrak, jídlo, hvězda (zvíředlnice), ...

4 Vyjasněný
Vyjasněný; -en, a, o, aufgehellt, klar gelegt, aufgeklärt. V. nebe, spis. Us. V. duha. Hdk. ...

4 2. Vyjíti
2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť, Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš, vynde, vyndeme, ...

7 Vypnutý kde čím
Vypnutý kde čím. Duha jest oblouk sedmibarevný v mraku na obzoru přírodou v-tý. Jd. ...

5 Zamilovati
Zamilovati = oblíbiti si, počíti milovati, lieb gewinnen, lieben ; zamilovati se do ně- koho, sich verlieben, ...