8 Grammatický
Grammatický m. chromatický. G. harmo- nika, Us. List. íi'l. 1894. 187. ...

8 H
H se psalo literou h, někdy hh. H jest střídnicí za starší g: hora z gora. H změněno v ch: chmatati v. ...

8 Heliochromie
Heliochromie, e, f. Vz Ott. XI. 61. ...

8 Héno
Héno, a, n. = hejno. V Chromči na Mor. List. lil. 1894. 85. ...

8 Hiat
Hiat, vz Ott. XI. 270. H. v chromečském podřečí na Mor. Vz List. fil. 1894. 99. II. na Slov. Cf. Pastr. ...

1 Hněď
Hněď, i, f., hnědá barva, braune Farbe. H. barvíková, fládrová, chromová, kaselská, kolínská, kotlová, ...

10 Hnědinky
Hnědinky, pl., f. = hnědé barvivo hl. ? kůži, chromatosis. Ktt. Vz Hnědina. ...

8 Hosť
Hosť. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 20. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 4., 33. O skloň, na Chromecku ...

1 Hrom
Hrom, u, m. (na Slov. také parom; valaš. baram), od hrm (zvuku hromu, Gb. ) v slov. hrmeť, čes. hřměti, ...

1 Hřeb
Hřeb, u, hřebík, u, hřebíček, čku. Stran původu vz Mz. 93. Der Nagel. Hřeb dřevěný, železný, tesařský, ...

6 Hydrat
Hydrat. Hydraty. Vz Šfk. Poč. 27. H == sloučeniny bezvodných kyselin a zásad s vo- dou. Vz S. N. H. oxydu ...

8 Ch
Ch praslovanské. Vz Gb. H. ml. I. 312. — Ch vzniklo ze staršího s a v češtině i z hlá-sek jiných. Vz ...

8 Chlésta
Chlésta, y, f. = hlísta. V Chromči na Mor. List. til. 1894. 80. ...

6 Chloľochroman
Chloľochroman, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč. 326. ...

6 Chlorid
Chlorid = sloučenina kovu s chlorem, das Chlorid. Ch. alkalický, amylnatý, Chloramyl, beryllitý, Chlorberyllium, ...

6 Chrámač
Chrámač, e, m. = chromec. Slov. Bern. ...

6 Chrámavosť
Chrámavosť, i, f. = chromosť. Slov. Bern. ...

6 Chrámavý
Chrámavý = chromý. Slov. Bern. ...

1 Chrom
Chrom, gt. chromatu, m., z řec., povrch těla, die Oberfläche des Körpers; tělo, der Körper; barva povrchu, ...

6 Chrom
Chrom = kov, který sloučeninami svými pestrá a krásná barviva tvoří. Vz Kram. Slov., S. N., Rk. Sl., ...

9 Chrom
Chrom, dříve barvík. Vz Ott. XII. 403. ...

9 Chrom
Chrom, u, m. Sr. Vstnk. X. 328. ...

10 Chrom
Chrom, u, m. Vz Vstnk. XI. 547., XII. 582. ...

10 Chrom
Chrom, u, m. Vz Vstnk. XIII. 578. ...

1 Chromáček
Chromáček, čka, m. = chromec. ...

7 Chromačka
Chromačka, y, f. Kráva má ch-čku či mušec, chráme-li. Val. Vck. ...

9 Chromačka
Chromačka, y. f. = nemoc hovězího do- bytka, p znehtice. Mus. ol. 1898. 106. ...

1 Chromaj da
Chromaj da, chrompajda, chrompaťha, y, m. = chromý (s příhanou). Jg. ...

6 Chromajzlík
Chromajzlík, a, m. = chromajda. Us. ...

9 Chromajzlík
Chromajzlík, u. m. = puJir. Bukovgko. Kub. L. f. 1900. 359. ...

6 Chromál
Chromál, a, m. = chromý. Mor. Brt. D. ...

6 Chroman
Chroman, u. m., chromsaures Salz. Ch. vápenatý, ch. Kalcium; draselnatý, ch. Kali; rtutičnatý, ch Quecksilberoxydul; ...

9 Chromáň
Chromáň, ě, m. = ehromal. Ty ch ňu jed» n! Horen. 115. ...

6 Chromati
Chromati, lahm sein o. gehen. Na jednu nohu ch. U Uher. Hrad. Tč. A ty pane sou- sede, vrať mně mého ...

1 Chromatický
Chromatický v hudbě (od/(>w/<« = barva), poněvadž prý se v řecké hudbě zvýšené tony jinou ...

6 Chromatický
Chromatický. Ch. tonorod. Zv. Přír. kn. I. 16. — Ch., chromatisch. Farb-. Ch. stupnice, KP. II., vada ...

1 Chromatika
Chromatika, y, f., z řec, barvosloví, die Farbenlehre. ...

7 Chromatin
Chromatin, u, m. = nuklein. Vz Ott IV. 931. ...

10 Chromatin
Chromatin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 479. ...

6 Chromatopsie
Chromatopsie, e, f, z řec. = zření jedné barvy po celém oboru zrakovém, jež někdy s jiuými barvami se ...

6 Chromatropový
Chromatropový. Ch. desky. Vz KP. II. 161. ...

6 Chromavý
Chromavý = chromý. U Kvasin. ...

6 Chromčák
Chromčák, a, m., os. jm. Vck. ...

10 Chromček
Chromček, mečka, m., zdrobn. chromer. ...

1 Chromě
Chromě, lahm, krumm. Ch. choditi. Us. ...

1 Chromec
Chromec, mce, chromek, mka, chrome- ček, čka, m. = chromý, ein Lahmer. — na co: na ruce. Berg. ...

6 Chromec
Chromec, Krumpisch, ves u Šumberka na Mor. Dle Tč. Chromeč. ...

6 Chromec
Chromec, vz Chromec. ...

10 Chromec
Chromec, mce, m. Ch. na jednu nohu. Msn. II. 25. ...

8 Chromecký
Chromecký. Ch. podřečí na Mor. Vz List. til. 1891. 73. im. ...

1 Chromek
Chromek, mku, m., na Mor. = chorý strom. Plk. ...

1 Chroměti
Chroměti, ějí, ěl, ění, lahm werden. Us. ...

6 Chromhydrosa
Chromhydrosa, y, f. Cs. lk. II. 83., I. 197. ...

6 Chromice
Chromice, e, f., míst. jm. Žer. Záp. I. 126. ...

6 Chromicyanid
Chromicyanid, u, m., Chromidcya Ver- bindung. Nz. ...

6 Chromicyanovodík
Chromicyanovodík, u, m., Chromid- cyanwasserstoff. Nz. ...

6 Chromieyan
Chromieyan, u, m., das Chromidcyan: C2Cy6. Nz. ...

6 Chromit
Chromit, u, m. = ruda chromová. vz S. N., Bř. N. 199.. Osv. V. 11., Šfk. Pod. 323., Schd. I. 347. ...

9 Chromit
Chromit. V/. Ott. XII. 407. ...

6 Chromitan
Chromitan, u, m, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 323. ...

1 Chromiti
Chromiti, il, en, ení. — koho, lahm machen. Us. ...

9 Chromiti koho
Chromiti koho. Lidi ch li. Har. J. 37. Tato taktika ch-la po mnohá léta politickou moc stavu městského. ...

6 Chromitý. Ch
Chromitý. Ch. soli, Chrom oxydsalze, hydrat, Chromhydratoxyd, kysličník, Chrom- oxyd. Sl. les. ...

6 Chromkati
Chromkati = chromě jíti. Mor. Brt. D. 159. ...

6 Chromnatý
Chromnatý. Ch. kysličník, das Chrom- oxydul, hydrat, Chromhydroxydul. Sl. les. ...

10 Chromofotografický
Chromofotografický. Národ. list. 1898. č. 135. ...

6 Chromofotografie
Chromofotografie, e, f. Vz KP. IV. 536. ...

6 Chromogen
Chromogen, u, m. = látka barvoplodná. Vz S. N., Šfk. 580. ...

1 Chromoleč
Chromoleč, e, m., kdo léčí chromé. Jg. ...

10 Chromolithografický
Chromolithografický. Nár. list. 1898. č. 135 ...

6 Chromolithografie
Chromolithografie, e, f. = barevný kamenotisk. Vz S. N. ...

1 Chromonohý
Chromonohý, krummfüssig. Us. ...

7 Chromoplast
Chromoplast, u, m. Vz Ott. VI. 934. ...

1 Chromořezka
Chromořezka, y, f., prohnutý osnák k vy- řezávání dužin. Krummeisen. ...

6 Chromořezka
Chromořezka, y, f. = křivák, poříz ohnutý, das Krummeisen. Šp. ...

6 Chromosfaera
Chromosfaera, y, f. = barvoplodý obor kolem slunce. Sté. Zem, 195. ...

6 Chromoskop
Chromoskop, u, m., der Chromoskop. Šp. ...

10 Chromosoma
Chromosoma, v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 480 nn. ...

1 Chromosť
Chromosť, i, f., die Lahmheit, das Lahm- sein. Ros. Vz Chromota. ...

6 Chromosť
Chromosť. Žeby se kdy dala vyhojiti ch. jeho. Sš. Sk. 36 Cf. S. N. ...

1 Chromota
Chromota, y, f., uškození na nějakém údě těla, kteréž následkem rány úd ten buď zohyzďuje aneb nezpůsobným ...

6 Chromota
Chromota = slabosť. Ch. stěžuje mé údy. Vlč. ...

1 Chromotil
Chromotil, a, m. = chromec (s příhanou). Ctib. ...

1 Chromotný
Chromotný, lähmend. Rk. ...

6 Chromou
Chromou, u, m., v lučbě. Šfk. 257. ...

10 Chromově
Chromově žlutý. Rgl. ...

6 Chromový
Chromový, Chrom-, Ch. žluť, das Chrom- gelb, Bř. N. 200., zeleň, ib. 200., klih. Prm. IV. 202. ...

9 Chromový
Chromový. Ch. červeň, kyselina, ocel, papír, žluť Ott. XII. 407. ...

6 Chromoxylografie
Chromoxylografie, e, f., z řec. = ba- revný dřevotisk. Vz S. N. ...

6 Chromozelený
Chromozelený, chromgrün. Ch. ruda. Osv. V. 11. ...

6 Chromoželezný
Chromoželezný, Chromeisen-. Ch. ruda. Osv. V. 8. ...

1 Chrompajda
Chrompajda, vz Chromajda. ...

10 Chromský
Chromský. H. duše (nadávka)! Slám. Put. 188. Sr, Hromský. ...

9 Chromtati
Chromtati = s chutí žráti. Kráva chromce. Brt. D. I. 322. ...

6 Chromtil
Chromtil, a, m. = chromec (nadávka). Šm. ...

1 Chromý
Chromý; chrom, a, o, lahm, krumm. Chro- mým krokem tu chodí spravedlnosť. L. Chromého (posla) čekati ...

6 Chromý
Chromý. Cf. List. filol. I. 319., Mkl. Etym. 91. Jak ch. přisahal? Vz Zř. zem. Jir. 447. (S. 23.), 688. ...

8 Chromý
Chromý. O pňv. slova cf. Gb. H. ml. I. 31., 85. Chrom, a, o. List. fil. 1895. 296. ...

10 Chromý
Chromý. Vz Kulhavý. Vybírání na chro- mého na konci masopustu (ve Slezsku). Vz Vlasť. I. 156. ...

10 Chromý čím
Chromý čím: podagrú. 1720. Mtc. 1903. 21. ...