4 Včera
Včera, na Mor. místy i včéra a včeraj (Brt. ), včíra (Háj. ), ve Slez. včeraj a vče- rajky (Šd. ), gestern, ...

7 Včera
Včera, vBčera heri z večerB, lit. vaka- ras. Mkl. aL. 24. Cf. Mkl. Etym. 376. b. Včeras přišel (říkají ...

8 Včera
Včera. O tvaru vz Gb. H. ml. I. 154. ...

4 Tamtéž
Tamtéž jest rozděliti ve slova dvě a psáti důrazné též napřed. N. jest město přístavní, tamtéž jsou veliké ...

8 vč
vč. Z vč v odsuto: čala m. včala, čera m. včera. Dšk. Jihč. I. 26. ...

7 Pěnice
Pěnice, laš pěgza Tč. P. bělohrdlá, s. me- lanocephala, brýlová, s. conspicillata, černo- hlavá (černohlávek, ...

9 Plecáček
Plecáček, čku, m. Včera syčela a klo- kotala ještě na kamnech v plecáčkách a hrncích. Sá. Ves. rom ...

9 Doba
Doba. O skloňování vz Gb. II. ml. III. 1. 191. Včera těmi doby (m. dobami) V Podkrkonš. Vz Gb. H. ml. ...

6 Dolmáník
Dolmáník, u, m. = dolomon. Uliahol sa včera pánek, mal kurtavý d. Koll. Zp. II. 118. ...

4 Uvichřiti se
Uvichřiti se, sich ausstürmen. Včera se dost u-lo, potom pršelo. Us. na Mor. Tč. ...

8 Smetánie. I
Smetánie. I beze všeho s. třie (jestřábi) mi v koši umřeli včera. Arch. XIV. 268. ...

7 Pľušťať
Pľušťať, Katzenjammer haben. Slov. Včera bol na hostine a dnes mu už pľuští. Phľd. VI. 210. ...

6 Kurtavý
Kurtavý, stutz-, kurzschwiinzig. Slov. Loos. Ulianol sa včera páník, mal k. do- lománík. Koll. Zp. II. ...

5 Zahumeňák
Zahumeňák, a, m. = záhumenský. Včerá z-ci obírali zeľé. Slez. Šd. ...

7 Čačar
Čačar, u, m. = večer. Daj, Bože, čačara, prv než bylo včera. Mor. Brt. ...

9 Kominík
Kominík. Kochniar, kominár, kedy si sa umýval? Včera večer v sobotu, keď som nemal robotu. Mus. slov ...

5 Zbojně
Zbojně, aufstrassenräuberische Art. S nor- manskými orly včera lietal z. po zemi a po mori. Hdž. Rkp. ...

7 Pohrab
Pohrab, u, m. = pohřeb. Slov. Sldk. Spravili mu p. Dbš Sl. pov. III. 22. Umrela, včera tyždeň p. mala. ...

6 Labati
Labati = chlastati. Ožralci žerou, labají a moknou. Poličenský Pok. 41. Včera celý den laboval. U Strážnice. ...

8 Ščera
Ščera = včera. Trenčan. Phľd. 1895. 252. ...

7 Odštrachati se
Odštrachati se = zvolna, stěží odejíti. O-li se včera. Us. Kšť. ...

4 Včilejško
Včilejško, a, n. Včera o v-šku = v tomto čase. Na Zlínsku. Brt. ...

7 Včilečky
Včilečky, vz Včil (dod.). Včera v. (= v ty doby). U Kroměř. Rgl. ...

1 Lebenec
Lebenec, nce, m., rostl., dle Č. snad pta- činec, či ledenec? Včera jsme myslili, že umře a ráno byl ...

7 Shonka
Shonka, y, f. = shůnka. Měli tam včera shonku. Mor. u Přer. Šd. — S. = řešeto, ve kterém se stáčením ...

4 Výhranek
Výhranek, nku, m. = vyhrané peníze, zisk, der Gewinn. Na Mor. D., Brt. To je můj v. Mor. Šd. Včera jsme ...

6 Mela
Mela = hluk, povyk, hřmot, rámus, hádka, zmatek, rvačka. Kurz., Tč. To vám včera při muzice byla m.; ...

7 Včerejší
Včerejší. Mám oči v. (nevyspalé). Brt. Co's v. (že to nevíš) ? Vz Včera (dod.). Km. ...

7 Slunivo
Slunivo = slunečno. Včera bylo s. Kmk. Kuk. II. 666. ...

4 Vyhřešiti
Vyhřešiti, il, en, ení, ersündigen. — co. Co vyhřešil, nebude mu požehnáno. Č. — koho = vyláti, ausschelten. ...

7 Pagač
Pagač. Cf. Bochníčka, Křehák (dod.), Křesňák, Okrem. P. pohančený (z pohanky). Val Brt. Ej mosela's mně ...

5 Zášklaba
Zášklaba, y, f. = záplava na obloze. Ehr. Vz Záškleba. — Z. = prouh oblaků při zá- padu slunce. Viděls ...

5 Zašubraný
Zašubraný; -án, a, o = pokálený, za- mazaný, beschmutzt, besudelt. Na Slov. Šd. Také na mor. Val. Vck., ...

5 Žranice
Žranice, e, f. = žrání, die Fresserei, das Gefrässe. — Ž. = hody, kvas, die Fresserei, die Mahlzeit. ...

8 Čera
Čera = včera. Dšk. Jihč. I. 26. ...

4 Vščera
Vščera = včera, zastr. NB. Tč. 240. ...

7 Včíra
Včíra = včera. Arch. XII. 365. a j. tam ...

4 Včora
Včora = včera. Na Těšínsku. Cf. Brt. P. 150. ...

7 Ochořeti komu
Ochořeti komu Tatíček nám o-li Val. Vck — kdy. On ochorel včera večer, srdce bolo raněné, od velkého ...

4 Večeros
Večeros, adv. = tento večer, včera n. dnes večer. Br., Mus., Leg., Veleš. Dajmy mu v. vína píti. BO. ...

5 Zapínáček
Zapínáček, čku, m., der Knöpfer. Vrať mne, milá, vrať mne dar, co som ti já včéra dal: z-ček z diamantu ...

2 Nastydati
Nastydati; nastydnouti, dnul u dl, utí. Chybně: nastydnouti se. Sich verkühlen. Brs. 110. Včera jsem ...

3 Sedmý
Sedmý, der siebente. V. Na mor. Zlínsku sédmý. Brt. A když bylo v sedmém roce, žala trávu při potoce. ...

4 Včerom
Včerom, za včerom = včera. Ktorie že ste šitko boli na tej svadbe za včerom? Na Slov. Sd. ...

6 Dneska
Dneska = dnes. Od d. večera frajera si hledaj. Sl. ps. 95. Přindi k nám, synečko, d. večír chvilko; Co ...

5 Bílovec
Bílovec, vce, m., Bilowes, ves u Náchoda, vz S. N.; Wagstadt, mě. ve Slezsku. Tam je mnoho žebráků. Proto ...

3 Sedmerka
Sedmerka, y, f., der Siebner. Měla sem já včera kupce na hubičky; jeden dával šestku a druhej sedmerku, ...

5 Brže
Brže, vz Brž. Přiňď brže než včera. Ostrav. ...

2 Nahrkati se
Nahrkati se, dlouho hrkati, lange rat- schen; quacken. Chlapci se dnes nahrkali. Vz Hrkati. Žáby se včera ...

6 Mrholiti
Mrholiti = mžíti. Vz List. fil. X. 337., Mkl. Etym. 191. Také na Mor. a na Slov. Brt., Kmk. Dnes pořád ...

4 Včas
Včas = včasně, lépe: v čas, zur Zeit, bei Zeiten, rechtzeitig, zeitlich. Ja prídem na sobotu za včasu. ...

4 Tamější, lépe
Tamější, lépe než tamnější, dortig, Lépe od tam odvozeno než od tamní, jehož se ne- užívá. Včera — včerejší, ...

5 Zasvěcený
Zasvěcený; -cen, a, o, geweiht, geheiligt, geboten (zu feiern), Feier-. Z. svátek, Us., den, V., slavnosť. ...

5 Zuzanna
Zuzanna, Zuzanka, Zuza, Zuzka, Zu- zička, Zuzulenka, Zuzula, Zuzulka, y, f., Zuzuša (dle Káča), die Suse, ...

3 Ščera
Ščera = včera. Sl. ps. č. 48. ...

4 Včerajky
Včerajky, vz Včera. ...

6 Družbův
Družbův = družbovi náležející. Parta moja, parta, parta zelená, včera eště moja, dneska družbova. Sl. ...

4 Vypráskati
Vypráskati, vypraskovati = výprask dáti, zbíti, aus-, durchprügeln, ausklopfen. — komu, Ros., čím: holí. ...

4 Včerejší lépe
Včerejší lépe než: včeřejší, ač máme: zejtřejší, der gestrige Tag. Zbytky v-ší ve- čeře. Ddk. II. 230. ...

1 Kdes
Kdes, kdesi, irgend, irgend wo. Jestliže k.; kdesi cosi vzav ukazoval. Us. Byl jsem včera kdes. Us. ...

7 2. S
2. S místo jsi. Kam se přivěšuje v ná- řečí dolnobečovském (a i jinde). Nejen ku příčestí minulému příslušného ...

6 Hubka
Hubka = ústka. Včera milý nebol dneska večer pude, tak sa moja h. s jeho hubkou síde. Sl. ps 367. — H. ...

7 Talafus
Talafus = Čech s Jiskrovým vojskem do Uher přišlý, v městě Jagři při nepro- zřetelném navštívení milenky ...

7 Týden
Týden. Cf. Mkl. Etym. 367. V témždni. Nál. 157. T. smrtní = pátý postní; květný, veliký či pašiový. Brt. ...

6 Kutiti
Kutiti, fodiendo eruere; moliri, machi- nari, od kouti prostředkem parte. kut. Šf. III. 488. Ten včera ...

5 Zvreť
Zvreť = zvříti, aufwallen. Slov. — kde. Zvre v prsách ako keď vrelé maslo vadí sa s vodou studenou. Hdk. ...

6 Marný
Marný = daremný. Cf. Cikán, Dříví, Ječmínek, Kornár, Kůže, Mák, Oheň, Říčice, Sisyfův, Snop, Žabí, Žito. ...

3 Světidlo
Světidlo, a, n. = čím se svítí, ku př. louč, dračka, Kienspan, m. Strsl. světilo, lux, příp. -lo. Mkl. ...

2 Ne svůj
Ne svůj = cizí, fremd. A dlužen jest žalobník neb póvod následovati správně soudu soupere svého, totižto ...

1 Houser
Houser (zastar. húser), a, houserek, rka, m., husák, der Gänserich. Rád by houserem berana vyloudil (malým ...

5 Žúdr
Žúdr, u, m. = žoldr, žoudr, žúdro, vý- sedek, předsíňka u dveří do domu, výstupek, žebračka, kde bývají ...

2 1. Ni
1. Ni (nyní více užíváme ani; na Slov. = ne) = ani, weder, auch nicht, noch. Kře- stěné ni světi neiměchu ...

7 Vláčeti
Vláčeti. Cf. Mkl. Etym. 379. b. Vlašto- vičky vláčejí (létají při zemi), bude pršeti. Us. Kšť. — co. ...

2 Nažnouti
Nažnouti (Us.), lépe: na žati, nažíti, nažnu, žal, at, etí, nazínati, nažinovati, nažínávati, nažinovávati, ...

2 Požíti
Požíti, požnouti, požnu, žal, at, etí; po- žínati, požínávati, požinovati = pořád žíti, abschneiden, ...

4 Vyzáblý
Vyzáblý, erfroren. — V. = tenký, hu- bený, vyschlý, šíplý, vychřadlý, přepadlý, dünn, dürr, trocken, ...

3 Šarže
Šarže, e, f., z í'r. charge. důstojenství, hodnosť, die Charge. Rk. Š-že ve vojsku: polní maršálek, polní ...

7 Odevzdati co komu do čeho
Odevzdati co komu do čeho: do vlast- nictví. Pr. 1884. 22. — koho komu zač: za rukojmě. J. Lpř. — co ...

4 Věty výpustkové
Věty výpustkové, elliptické. Svoji k své- mu (i. e. se hlaste, hleďte, se mějte a p. ). Věty výpustkové ...

3 Shon
Shon, u, m., shánění, honění, das Ge- laufe, Rennen, die Jagd. To tam byl včera s. Ros. Co jest to za ...

3 2. Slíbiti se
2. Slíbiti se, il, ení = zalíbiti se, gefal- len; sich verloben. — abs. Víš, dychmy (kdy jsme) se slubovali, ...

3 Skorý
Skorý, skůrý, skoroušký = brzký, rychlý, raný. Jg. Strsl. skor?, citus. Sr. strhorněm. sk?ro (citius; ...

1 Kvas
Kvas, u, kvásek, sku, m. K. od kůs (kysati; ů stupňováno ve va m. v av, m. kavs). Gb. K. = kyselina, ...

5 Zdrhnouti
Zdrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zdrhati = sdrhnouti, drhna sraziti, smeknouti, abstrei- fen; stržiti, ...

6 Kosa, cf
Kosa, cf. List. fil. VIII. 205., Rk. Sl., Mkl. Etym. 133 , 426. K. rovná, das Scher- eisen, mizdřicí, ...

4 To
To = pak, potom, dann. Kdo tu trávu žnúti budě, to ten prsteň nosiť budě. Sš. P. 168. A jak mi to jedno ...

3 Slehnouti
Slehnouti, hni, hna (ouc), hnul a hl, utí; sléhati, slíhati; sležeti, 3. pl. -ží, slež, že (íc), el, ...

3 Šváb
Šváb, a, m., pl. Švábové, Jg., Švábi, Ros., jméno národní, Suevus, Schwabe, m. S. s příhanou = Němec, ...

1 Bouře
Bouře, e, bouřka, y, f.; strč. buřa, búřa, burja; za stara i krupobití. Koř.: bur. Vz více v Mz. I, 22. ...

4 Vyvézti
Vyvézti, vezu, vez, veza (ouc), zl, zen, ení; vyvoziti, il, žen, ení; vyvážeti, ejí, ej, eje (íc), el, ...

7 Požiti
Požiti. Mají trestu p. Arch. VII. 255. Chce-li toho Martin požiti. NB. Tč. 8. Dobré tedy mysli požívej. ...

2 Protiva
Protiva, y, f., protivení, odpor. P., vedlé sebe postavení dvou, svou povahou proti sobě stojících ...

6 Museti
Museti. V 6. řádce článku oprav Mkl. v: Mk. Na Mor. moseť. Brt. Laš.: móset, musím, íš, í, íme, íte, ...

4 Vypověděti
Vypověděti (vypovodíti), povím, pověz, pověděl, děn a dín, dění (povězen, zení pozdější tvary; cf. věděn ...

8 Á původní
Á původní. Vz Gb. II. ml. I. 22. Á je sti-íd- nicí; vzniká 1. z krátkého a, 2. stahováním. Ib. 90., 91. ...

5 Zatmíti
Zatmíti, tmím, tmi, tmě (íc), ěl (il, íl, vz doleji), ěn a ín, ění; zatmívati = tmavým učiniti, zatemniti, ...

4 Trnka, trnečka
Trnka, trnečka, y, f. = ovoce kře pod jménem trn n. trní známého, die Schlehe. Jg., V., Kom. Trpké jako ...

4 Tížiti
Tížiti, těž, tíže (íc), il, en, ení; tížívati = těžkým, činiti, schwer machen; tíže na- ložiti, belasten; ...

7 Otevříti
Otevříti. Cf. Mkl. Etym. 382. O., ape- rire. Ž. wit. 21. 14. a j. Otvořiti, aperire. Ž. wit. 50. 17., ...

7 Ostati
Ostati. Vz Zůstati. — abs. Neb jen pravé peklo ostane. Št. Kn. š. 21. Oh, však on k nám cbodzieval od ...