6 Dotýkání
Dotýkání, n. Jakákoli jsou v tom čase byla od kohokoli i mluvením neb psaním d., k ujmě a ke škodě jeho ...

8 Dotýkavý
Dotýkavý. D. páka = pakostroj, jenž zvětšuje pohyby jednoho z ramen mnohokráte. Vz Ott. VII. 876. ...

1 Drahokam
Drahokam, u, m. Vz Chrysolith, Granat, Turmalin, Cirkon. Topas, Smaragd, Spinel, Korunt, Démant. Edelstein. ...

6 Drahokam
Drahokam. Vz Schd. IV. 309., Kram. Slov. 95. D. strojený. Ib. 579. Hlubený dra- hokámen, tiefgeschnittener ...

7 Drahokam
Drahokam. D-my se mají nositi aneb jimi se mají dámy obdarovati: leden platí hyacinthu, únor amethystu, ...

6 Drahokamár
Drahokamár, a, m. = klenotník, der Ju- veiier. Slov. Sl. let. I. 4. ...

6 Drahokamen, kamene
Drahokamen, kamene, m. = drahokam. Rk. ...

6 Drahokamenný
Drahokamenný. Napsachu na škudle dielem d-ným svatost' Hospodinovu (opere gemmario. BO. ...

10 Drahokamový
Drahokamový. D. ozdoba, Pokr. 1886. č. 27., nákrčnice. Sbor. čes. 252. ...

8 Drahokamy
Drahokamy. Vz Ott, VIL 910. D. skle- něné. Vz Mrš. 4L, 44., 47. ...

10 Dráhoklestný
Dráhoklestný, bahnbrechend. Dk. ...

6 Drahokořenný
Drahokořenný, ambrosisch. Dch. ...

8 Drahokoupil
Drahokoupil, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. ...

6 Drahokov
Drahokov, a, m., das Edelmetall. Dch., Kaizl. 137. ...

10 Drahokovný
Drahokovný průmysl. Nár. list. 1905. 29. 4. ...

6 Drahokupný
Drahokupný, theuer, vom hohen Werthe. Šm. ...

10 Druhoklasák
Druhoklasák, a, m. = žák druhé třídy. Kantor d—ků. Rais. Zap. vlast. 158. ...

8 Druhoklassák
Druhoklassák, a, m. = žák druhé klassy (třídy). Světz. 1893. 244. b. ...

1 Druhokřemen
Druhokřemen, u, m. Uibergangskies. Krok. ...

6 Druhokysličník
Druhokysličník, u, m., deuteroxydum. Rk. ...

9 Dřepčík
Dřepčík, a, m., haltica, brouk. I). malý, modravý, modrý, rýhokrový, šírošrítv, tama- ryškový. Vz Klim. ...

6 Duhokánský
Duhokánský-= velmi dlouhý. Cf.Duhoký. Slov. Rr. Sb. ...

6 Duhokřídlý
Duhokřídlý, regenbogenflügelig. D. sbor motýlů, Čch. Dg., víla. Čch. Petrkl. 50. ...

1 Duhokvět
Duhokvět, u, m. Jasmin. Rk. ...

6 Duhokvět
Duhokvět. Dle Km. sluje jasmín u Presla též šešmík, čemín, ale ne d. D. také na Slov. Ssk. ...

6 Duhoký
Duhoký = dlhoký, dlhý, dlouhý. Slov. Rr. Sb. ...

8 Duhoký
Duhoký. Míľa nie je široká, ale je d-ká (dlouhá). Slov. Phľd. XII. 560. Důhon. Cť. Ott. VII1. 122. ...

7 Duchokliatba
Duchokliatba, y, f., vz Osinutý (dod.). ...

1 Elate-a
Elate-a, e, f., mě. ve Phokidě. Dle Euboea. — Elatejský. ...

6 Fasole
Fasole z phaseolus, die Bohne. Cf. Mkl. Etym. 8. Fasol obecný, ph. vulgaris (točivý, nízký), mnohokvětý, ...

6 Fiagnárka
Fiagnárka, y, f. = hokynářka, die Hökle- rin. Slov. Ssk. ...

6 Flagnár
Flagnár, a, m. = hokynář. Slov. Loos. ...

6 Flagnáriť
Flagnáriť, il, ení, kleinen Handel treiben, hokynářiti. Slov. Ssk. Vz násl. ...

9 Fragnářka
Fragnářka, y, f. = překupnice, hokynářka. Št. Bes. 48. ...

1 Fraknář
Fraknář, fragnář, e, m. = překupník, hokynář. Obecní trhoví lidé, ježto doma což buď prodávají, jakož ...

1 Gamaël
Gamaël, u, m., drahokam pestrý. Koflík stříbrný s šmelcem a čtyřmi gamaëly vsa- zenými vůkol. Pam. arch. ...

8 Gamaely
Gamaely, hamaje = drahokamy s obrázky na nich vypoukle pracovánými. Wtr. Krj. I. 535. ...

6 Gemma
Gemma, y, f. = drahokam uměle spra- covaný s vrytými okrasami. Vz KP. III. 206., Sté. Zemp. 300., Vlšk. ...

6 Glasura
Glasura na dřevo, modely, na stroje, železo, manheimská na dřevo a železo. Ktzr., Wld. G. čokoládová, ...

10 Graal
Graal sv. = mísa stupňovitě se prohlubu- jící z drahokamu s nebe spadlého, jíž bylo užito při večeři ...

1 Granát
Granát, u, granátek, tku, m. — 1. G. = strom a ovoce jeho, der Granatenbaum, Granat- apfel. — 2. Koule ...

9 Had
Had. H. černý = vodní užovka, domovní (domácí, h. hospodář). Čes. 1. VII. 358., 353., Mus. ol. 1897. ...

6 Hedvábenka, y, f. H
Hedvábenka, y, f. H. mnohokvětá, py- laissia polyantha, druh mechu na stromech a střechách. Let. Mt. ...

6 Hlazení, n
Hlazení, n., das Glätten, Poliren. H. drahokamů. Frč. ...

6 Hlinec
Hlinec, nce, m. Má býti: živec, orthoklas, der Feldspath. Km., Kod., S. N. V. 1126. ...

1 Hlošina
Hlošina, y, f. Oleaster. H. stříbrná či úzkolistá, pichlavá, širokolistá, svraskalá, mnohokvětá. Rostl. ...

1 Hmota
Hmota, y, f., hmot, u, m. (zastr. homota), der Körper, Zeug, Stoff, die Materie. Jg. H. prvotní, Aqu., ...

9 Hok
Hok, a, m. = had. Vz Had (zde). ...

6 Hokakyka
Hokakyka, y, m. = taškář (nadávka). U Smidar. Kšť. ...

7 Hokko
Hokko, a, m., crax, pták. Brm. II. 3. 189. ...

3 Hoklinový, roklinovatý, roklinovitý
Hoklinový, roklinovatý, roklinovitý, voll Höhlungen, Schluchten. Risse. R. zem. Ros. ...

7 Hokolec
Hokolec, lce, m., hora, šat? Pršp. 68. 72. ...

6 Hokov
Hokov, a, m., Hokau, ves u Horosedel. Sdl. Hr. IV. 370., V. 137., 311. ...

10 Hokrlík
Hokrlík, u, m. = hrkot. Krev teče hrko- líkem. Džl. Kbrl. Džl. 19. ...

8 Hoksforový
Hoksforový = oxfordový. Us. Hledík. ...

6 Hokuspokus
Hokuspokus = kejklířství. Rk. Vz. S. N. ...

1 Hokynář
Hokynář, e, m., překupník, der Höker, Vorkäufer. V. ...

1 Hokynařiti
Hokynařiti, il, ení, hökern, höken. Kom. ...

1 Hokynářka
Hokynářka, y, f. = hokyně, die Hö- kerin. V. ...

1 Hokynářský
Hokynářský, Höker-. H. krám, Us., ob- chod. Ros. ...

1 Hokynářství, n
Hokynářství, n., die Hökerei. V. ...

10 Hokynářsvo
Hokynářsvo, a, n. 1592. Hrubý 165. ...

1 Hokyně
Hokyně, ě, f., gt. pl. hokyň. Vz -yně. Hökerin. V., Br. ...

10 Hokyňka
Hokyňka, y, f., zdrobn. hokyně. Vz Gb. Slov. ...

7 Hokynní
Hokynní věc (kterou prodává hokyně) Arch. VIII. 439. ...

6 Hokynník
Hokynník, a, m. = hokynář. Tk. II. 405., 109. ...

7 Hokynník
Hokynník, a, m. = hokynář. Tk. VIII. 408. ...

1 Hokynný
Hokynný, Höker-. H. věci (vejce, máslo). Mus. ...

1 Hokynovati
Hokynovati hokynařiti. V. ...

10 Hokyňský
Hokyňský krám. Tk. XI. 207. ...

7 Hokyňstvo
Hokyňstvo, a, n. Wtr. Obr. II. 557. ...

1 Holomouc
Holomouc, e, f. Poněvadž obecná čeština o v násloví nemiluje, tedy mu předkládá v, h: voko, vopice, voves, ...

6 Hořcovitý. H
Hořcovitý. H. rostliny, gentianeae: a) přílitovité, gentianeae verae: hořec, zátulan, hořepník, přilit, ...

1 Hrachokam
Hrachokam, u, m., Erbsenstein, Pisolith. Rk. — ...

1 Hráz
Hráz, e, hráze, e, hrázka, y, f. H. od hrad (hraditi; na Slov. hrádza. Vz Dj. ). Hráz dle „Daň", ...

10 Hromadukrát
Hromadukrát = mnohokrát, často. Litom. 46. ...

1 Husce, e, f
Husce, e, f. = houska, bochen podlouhlý chleba n. čehokoliv. Háj. Ein Weck, Stolle. Jg. ...

8 Hvězdovec
Hvězdovec, drahokam. Ott. VII. 912. ...

7 Hyacint
Hyacint. Cf Č. Kn. š 257. Leden platí h-tu. Vz Drahokam (2. dod ). ...

10 Chachokati se
Chachokati se = smáti se. Čes. 1. XIII. 418. ...

6 Chlípnost
Chlípnost = náruživé kochání se v po- citech pohlavních. Vz S. N. Kohokolvěk přirodzenosť táhne ku ch ...

1 Chobot
Chobot, u, chobotek, tku, m. Ch. zadní kout n. konec čehokoli. Das Ende eines Dinges, Zipfel. Jg. Potom ...

10 Chokati se
Chokati se = kochati se. Mill. 22. ...

6 Chokolada
Chokolada, y, f. = čokoláda. Cholaemie, e, f., z řec, žlučokrevnosť, krev, v níž žluči jest nadbytek. ...

6 Chrysoberyll
Chrysoberyll, u, m., nerost vyhraněný barvy bledězelené, drahokam. Vz Bř. N. 187., Šfk. 213., Osv. I. ...

1 Chrysolith
Chrysolith, u, m., obsahuje kyselinu kře- mičitou, kysličníky hořečnatý a železnatý. Odrůda (nažloutle ...

6 Chrysolith
Chrysolith, nerost vyhraněný barvy ze- lenožluté, tmavý sluje olivin; drahokam. Vz Kram. Slov., Bř. N. ...

7 Chrysolith
Chrysolith Vz Drahokam (2. dod.). ...

1 Chrysopras
Chrysopras, u, m., drahokam. ...

6 Chrysopras
Chrysopras = odrůda chalcedonu barvy zelenavé; poloviční drahokam. Vz S. N., Bř. N. 184, KP. III. 196., ...

1 Í
Dlouhé í píše se od r. 1842. Před tím psalo se: j: gjdlo, namáhánj, vjtr. — Dlouhé í od dlouhého ý se ...

6 Jagot
Jagot, u, m. = třpyt, blyskot. Slov. J. mihotavých drahokamov. Skvelý jas hviezd venčí traslavým j-tom ...

1 Jakynt
Jakynt, u, m., Hyacinth, (drahokam), vz Jacint. Rk. ...

6 Jaloviar
Jaloviar, a, m. = pasák jalového do- bytka (mladého rohového statku jakéhokoli). Slov. Za kraviarom ...

7 Jaspis
Jaspis, vz Drahokam (2. dod.). ...

6 Jazyk
Jazyk, armen, lezu, pr. insuwis, lit. lëžu- vis. Mkl. aL. 268. Dříve jenzyk, pol. jezyk, strsl. jezyk ...

6 Jazykozpyt
Jazykozpyt = bádání v oboru jazyka kteréhokoliv. Vz S. N. Nástin dějin j-tu. Napsal dr. Em. Kovář. Vz ...

10 Jihokřesťanský. J
Jihokřesťanský. J. kultura. Nár. list. 1906. 55.. 13. ...

1 Jistý
Jistý (na Mor. istý a i jinde, vz J); jist, a, o; komp. jistější a jistší; jistě, komp. ji- stěji. — ...

1 Kalcidon
Kalcidon, u, m., kalcedon, drahokam. Kat. 980., V. Vz Chalcedon. ...