4 Vyvoliti
Vyvoliti, il, en, ení; vyvolovati = volením vybrati, wählen, auswählen, erwählen, er- lesen, erkiesen, ...

4 Utopiti
Utopiti, il, en, ení; utápěti, ěl, ěn, ění: utopovati, utápívati, utopovávati = pohřížiti ve vodě a tak ...

3 Strava
Strava, y, f. = potrava, jídlo, pokrm i nápoj, die Kost, Nahrung, Zehrung, Le- bensmittel. V. Na s-vě ...

4 1. Vaditi
1. Vaditi, il, děn, ění a zen, ení; vadívati = různici tropiti, k nevoli ponoukati, svá- řiti, zum Zanken ...

2 Nepřítel
Nepřítel, e, m., pl., nepřátelé (dříve: ne- přítelé), gt. nepřátel n. nepřátelův. Nepřítelé z Čech, M. ...

1 Jakž, jak, jakož, jako
Jakž, jak, jakož, jako ve větách ome- zovacích. 1. Když vytýkáme osobu, na je- jížto vážnosti platnosť ...

3 Strýc
Strýc (v obec. mluvě strejc), e, strýček, čka, na Sloven. strýk, a, m. S., vok. sg. strýče. Us. Pane ...

5 Ani
Ani. Přidej. str. 27. a. ř. zd. 12. po 605.: Ani mne v tom utěšíte. Hr. rk. 151. V tě úfaju, ani mi se ...

4 Věž
Věž, e (z: věže, e: jindy a ve Slez., na Mor. a na Slov. posud věža; na Mor. a ve Slez. také: veža), ...

1 Až. I. Příslovce
Až. I. Příslovce, něm. bis. 1. O místě. Znamená místo, kde hnutí nějaké se končí n. končiti má a klade ...

2 Pomocný
Pomocný; pomocen, -cna, -cno, helfend, hilfreich, behilflich, Hilfs-. Jg. P. kniha, úkon, rovnice, veličina, ...

7 Vůl
Vůl. Cf. Mkl. Etym. 394. b., Hlb. I. 95., 107., 108., Mách. 10., 50, 64., 75. Naší paní hrabince 24 krav ...

2 Příbuzenství
Příbuzenství, n., příbuznost, i, f., pří- buzenstvo, a, n. (zastr. příbuzetství, pří- vaznost). Rozeznávají ...

6 Dluh
Dluh. O původu vz Mz. v List filol. VII. 45., Kn. drn. 129. Strsl. dhhT. Mkl. Etym. 40. Nechali dluhy ...

1 Beran
Beran, a, m., beránek, nka, beranec, nce, beráneček, čka, m., beranče, ete, n. Beran, pl. Berani, ne: ...

3 Soused, a, sousedek
Soused, a, sousedek, dka, sousedeček, čka, m. S., pl. sousedé, vz é. S., sasjed, lit. susedas, lat. vicinus. ...

7 Potřebovati
Potřebovati. Cf. List. fil. III. 226. — koho v čem. A hrubě ho v službách p-li. Bl. Ž. Aug. 106. — zač. ...

2 Podmět, u, podmětek
Podmět, u, podmětek, tku, m., podměť, i, f., der Unterwurf. Séti na podměť (žito po pšenici, místy: séti ...

4 Vzpomenouti
Vzpomenouti, nu, meň, mena (ouc), ul, ut, utí; vzpomínati = upamatovati se, v pa- měť uvésti, gedenken, ...

4 Vítati
Vítati, vítávati, z větiti = osloviti. Jg. — V. = přicházejícího osloviti, s radostí po- zdraviti, bewillkommen, ...

6 Krsný
Krsný = křestný, Tauf-. V Podluží na Mor. a na Slov. Krsná, é, f. = křestní kmotra; krsný = křestní kmotr. ...

1 Mladý
Mladý; mlád, a, o; kompar. mladší (v již. Čech. mlejší, zřídka mlajší m. mlazší. Kts. Dříve: mlazší, ...

2 Přirozený
Přirozený ; přirozen, a, o. — P., ku pře- dešlému narozený, hinzugeboren. P-ný (co- gnatus) zabitého ...

2 Obdržeti
Obdržeti, el, en, ení; obdržovati; obdrží- vati = zachovati, neztratiti, behaupten, er- halten; dosíci, ...

2 Ne (ne
Ne (ne: né), v Opavsku, v Přerovsku, na Slov. a v prus. Slezsku: ně, pol. nie, rus. ne. Ne ve větách ...

4 Valiti
Valiti, val, vale (íc), il, iv, en, ení; vá- leti (vz toto); valívati = svaliti, povaliti, rozvaliti, ...

1 Ch
Jak se ch vyslovuje, o tom vz H. — Ch jest hláska hrdelná, vz Hláska. — Sou- hláska ch píše se v nejstarší ...

1 F
Při f a v jest průlina ústní, kterou se proud bráti má, s jedné strany (z dola neb s hora) rtem a s druhé, ...

2 Odsouvání
Odsouvání, n. Ustálené vypouštění hlásek k podstatě slov náležejících zoveme vůbec odsouváním. Vymizela-li ...

4 Tázací
Tázací věta, der Fragesatz. Věty tázací přímé jsou buď slovné (jmenné n. nomi- nalné, Zk. ) buď větné ...

4 Výmluva
Výmluva, y, f. = vymluvení, die Aus- sprache, der Vortrag. Člověk libé výmluvy. Troj. — V. = výmluvnosť, ...

1 Manželství
Manželství, í, n., manželstvo, a, n., stav manželský, die Ehe, der Ehestand, Hei- rath. V. M. jest řádné ...

5 Zraditi
Zraditi, zraď, ě (íc), il, zen, ení; zrazo- vati = radou koho od čeho odvésti, odmluviti, widerrathen, ...

2 Pověděti, povědíti
Pověděti, povědíti, povím (zastr. po- vědě), 3. os. pl. povědí, pověz, (pověď, pozdější), pověda (ouc, ...

4 Vlastní
Vlastní = někomu náležející, což čího jest (v obec. mluvě: vlasní) a to a) co jest díl těla něčího, ...

2 Ohne dass, ohne zu
Ohne dass, ohne zu, něm., vyjadřuje se v jazyku českém: 1. spojkou aby-ne, lat. ut non, quin, qui non, ...

1 Který
Který, v obec. mluvě: kerý. Vz T. Který z kořene zájmenného k% a srovnávací pří- pony terb, tera, tero, ...

4 Výrok
Výrok, u, m. = vyrčení, vypovědění i to, co se vyřeklo, das Aussprechen, der Aus- spruch, das Ausgesprochene. ...

4 1. Volný
1. Volný; volen, lna, o; 1. ochotný, ho- tový, rád, willig, bereit, bereitwillig, folgsam, erbietig. ...

6 Druhý
Druhý = po prvním nastupující. D. místo, cena, pocta. Lpř. D. tenor, Us. Pdl., odpo- věď, die Duplik, ...

5 Bílý
Bílý. Cf. předcházející bilulenký — bi- l'utký a Mkl. Etym. 12. Bílí kněží, die Prä- monstratenser. Dch. ...

3 Srovnati
Srovnati, srovnávati = rovné n. stejné učiniti, ebnen, eben machen, gleich machen; přispůsobiti, anpassen; ...

1 Dluh
Dluh, u, dloužek (dlúžek), žku, dloužeček, čku, m.; na Slov. dlh, dlužba. Vz Závada. Die Schuld. Dluh ...

4 Vůl
Vůl (zastr. vól), gt. vola, volec, lce, volek, lka, volík, a, voleček a volček, ečka, volíček, čka, m.; ...

3 Starý
Starý; stár, a, o; komp. starší (na Slov. starejší, zastr. stařejší); superl, nejstarší; stařičký. S., ...

1 Komparativ
Komparativ, u, m., lat., srovnavatel. — K. tvoří se trojím způsobem: 1. u některých jmen prídavných na ...

2 Opilý
Opilý, (opil, a, o, zastr.) = kdo se opil, trunken, berauscht, bezecht, ebrius. V. Jest opilý. Us. Opilý ...

3 R
Při vyslovení r jest postavení jazyka po- dobné jako při d a t nebo n, ale konec ja- zyka nezůstává tu ...

3 Ř
Ř jest rozlišené r a obsahuje v sobě bytně měkké b nebo j, tak stojí na př. záře m. zar -/- ja jako duše ...

2 Opatřiti
Opatřiti,il, en, ení; opatrovati. — 1. Vůkol patřiti, ohledati, viděti, besehen, be- schauen, sehen. ...

6 Jablko
Jablko. Jablo. Koll. Sl. dc. II. 85. Ja- búčko. Sl. ps. č. 36. Jabuko. Brt. D. 311. J., lit. obůlas, ...

2 Odbyti
Odbyti, odbudu (v obec. mluvě: odbydu), yl, yt, ytí, odbývati = oddáliti co od sebe n. se od čeho, ...

4 Vázati
Vázati, vázáni, obyč. váži, vážu a: víži, vížeš, víže, vížeme, vížete, víží (Bž. 19. a 20. ); važ (zřídka: ...

4 Tragédie
Tragédie, e, f., tragoedie, z řeckého = smutno-, truchlohra, divadelní hra truchlivého (tragického) obsahu, ...

4 Věno, a, věnko, věnečko
Věno, a, věnko, věnečko = peníze, zboží, statek, který se dává od nevěsty ženi- chovi, zános (někdy také ...

3 Rozuměti
Rozuměti, 3. os. pl. mějí, ěj, ěl, ěn, ění; rozumívati = pojíti, rozeznati, poznati, ver- stehen, wahrnehmen, ...

3 Řád
Řád, u, m., cf. ordo. Ř. = řad, řada, pořádek, die Reihe, Folge, Ordnung. Řádem pověděti. Troj. Když ...

4 Téci
Téci (v ob. ml.: týct, téct), teku, tečeš, teče, tečeme, tečete, tekou; tec (v ob. ml.: teč), teka (ouc), ...

1 Místo
Místo (zastr. miesto), a, n., místce, e, místko, místečko, a, n. — M., na kterém co jest n. býti má, ...

5 Zavaditi
Zavaditi, vadím, vaď, vadě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, ění); zavázeti, el, en, ení; zavazovati ...

3 Smlouva
Smlouva, y, f. (gt. pl. smluv) = smluvení, snesení, sjednání, die Abrede, Ubereinkunft, Behandlung, Konvention, ...

2 Postaviti
Postaviti, il, en, ení; postavovati = něco někde staviti, hinstellen, hinsetzen, stellen, auf-, aus-, ...

2 Nechati
Nechati, nechám, nechej a nech, nechaje, al, ání; nechávati. N. ukazuje ku kladné formě ,chati´, která ...

3 3. Se
3. Se, zájmeno osobné a zmatné, nemá no- minativu, něm. sich, lat. se. Sing, a plur. gt. sebe, dat. ...

3 Svědek
Svědek, dka, m. Pozoru hodno, že druhdy v starších knihách i světek přichází: Buď mój světek. Modl. ms. ...

2 1. Pře
1. Pře-, předložka neoddělná, 1) u časo- slov znamená a) směr činnosti přes před- měty, přechod z místa ...

3 Statek
Statek, tku, stateček a statček, ečku, m. S. od sta (státi). S. —jmění, majetnost, nábytek, zboží, das ...

1 Léto
Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou- hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, ...

1 Držeti
Držeti (zastr. držati), 3. pl. -ží (ne: -eji), drž, drže (íc), el, (zastr. držal), žen (zastr. držán ...

4 Ujímati
Ujímati; ujmouti, ujmu, ul, ut, utí (vz Přijmouti), ujíti, ujati, ujal, at, etí, ití, ujatí. U. = bráti ...

5 Žába
Žába, žabka, žabečka, žabička, žabinka, žaběnka, y, žabice, e, f.; na Mor. a Slov. žaba, der Frosch, ...

4 Umříti
Umříti, umru, umřeš, umře, umřeme, umřete, umrou, umři, umra (ouc), řel, (umrl, zastr. ), ení; umírati ...

5 Ztratiti
Ztratiti, ztratím, ztrať, -tě (íc), il, cen, ení; ztráceti, cej, cejí, el, en, ení; zkracovati = nechtě ...

2 Přívlastek
Přívlastek, stku, m., něco přivlastněného, vlastnosť, příznak, die Eigenschaft. Veškery p-ky božské (omnia ...

4 Volati
Volati, prvý vzorec sloves V. třídy: vol-ám, -áš, -á, -áme, -áte, -ají; volej (-jme, -jte); volaje (íc); ...

9 Transgressiv
Transgressiv. O tvarech tr-va času pří- tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne- shoda v rodě: Slunce ...

4 Ten
Ten, ta, to; gt. toho, té, toho; dat. tomu, té, tomu; akk. toho (u životných; u neži- votných: ten), ...

1 Býti
Býti, bývati, sein, dasein; o místě = na- cházeti se, nalézati se, dasein, vorhanden sein, sich befinden. ...

3 Rozum
Rozum (rozom, zastr.), u, m. Rozum dělí se: roz-um. R. = rozumění, poznání, roze- znání, das Verstehen, ...

3 Sejíti
Sejíti, sjíti (zastr. sníti), sejdu (zastr. sendu, snidu), sejdi, sejda (ouc), sešel, sjití, sejití; ...

4 -ův
-ův = přípona gt. pl. m.; v obecné mluvě jen ů. Je tam mnoho mužů. Vz Ů., Gb. Hl. 112. V listinách z ...

4 Úřad
Úřad (ouřad, vz Ú v náslotví), u, úřadek, dku, úřadeček, čku, m. Ú. = moc řádu n. povinnosti k držení ...

6 Jiterní
Jiterní = jitřní, Morgen-. Ziak. Jíti. O časování vz Listy filolog. 1879. 52.-55., 1883. 113. Bž. ...

5 1. Zboží, zbožíčko
1. Zboží, zbožíčko, a, n. (m.: sboží. Bž. 52.) = dědičný majetek zvl. majetek pozemků a rolí, nábytek, ...

2 2. Na předložka
2. Na předložka pojí se s akkusativem a lokalem. I. S akkusativem určuje předložka na 1. místo, k němuž ...

1 Konditional
Konditional, u, m., z lat. K. má ve slo- vanštině úkol konjunktivu a optativu a tvoří se složením příčestí ...

5 Žádati
Žádati, žádávati; v již. Čech. sesílený tvar: žoudat. Kts. Ž. = dychtěti, toužiti po čem, státi oč, ...

3 Spolek
Spolek, lku, m. S., sstupek, unio, con- gressus, die Gütergemeinschaft, die Erb- einigung, wo der společník ...

1 Jmen vlastních užíváme v pluralu
Jmen vlastních užíváme v pluralu, když muže podobné povahy míníme; při jménech míst, když potomstvo zakladatelovo ...

3 Shoda
Shoda, y, f., shodnutí, die Übereinstim- mung. S-du dvou duší najíti. Hlas. Zákon s-dy, neshody. Marek. ...

2 1. O
1. O je původu podružného, není totiž hláskou prvotní, jako: a, i a u, nýbrž lomenou, vznikloť zlomením ...

2 1. Přídavný
1. Přídavný. P. jméno, adjectivum, das Beiwort. Př. jméno znamená jakosť n. vztah, který se ne o sobě ...

4 Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...

1 Míti
Míti; m. iměti čtlo se jmieti a pak míti. Gb. Hl. 87., 132. Jak a kdy míti z iměti vzniklo, o tom vz ...

1 Čas
Čas, u, m. (dříve: čas, a), čásek, sku, čá- seček, čku, m. Časb., lit. czěsas, tempus. Schl. Die Zeit. ...

2 Po
Po, lit. pa, které starší se býti zdá. Mkl. aL. 68. Předložka po pojí se s akkusativem, dativem a lokalem. ...

4 Vésti
Vésti (m. véd-ti, kořen ved, Schl., d před t v s. Vz Klásti. V obec. mluvě: vedsti, vedst). Vedu; veď, ...

4 Táhnouti
Táhnouti, táhnouti, tíhnouti (zastr. He- knouti, těhnouti), -hnu, -hni, hna (ouc), hnul a hl, ut, utí, ...

4 2. Vůle
2. Vůle, e, f, (zastr. vóle), instr, sg. vůlí a volí (starší), v ulička. Koř. vl (strb. do- vl?ti ...

2 Právo, a
Právo, a, n., právíčko, strč. pravda, vz Pravda (ku konci). P., das Recht, ein Wort derselben Anschauung ...