2 Polština
Polština, y, f., řeč polská, die polnische Sprache. Us. — Též vše, co polského jest, jako: obyčej, způsob, ...

2 Popel, a n
Popel, a n. u, špatně: e, poněvadž se po- pel končí v tvrdé l; Slováci a Valaši na Mor. vyhovují podnes: ...

2 Posvadlý
Posvadlý, nach und nach verwelkt. By- lina polská i p-lá. 1410. ...

2 Pošva, pochva, pošvička, pošvice
Pošva, pochva, pošvička, pošvice, e, f., u starých nožnice, vz Nožnice. Die Scheide.Pošva jest česky, ...

2 Prodati
Prodati, dám, dej, daje (íc), dal, án, ání; prodávati = za peníze dáti, verkaufen ; pro- nésti, prozraditi, ...

8 Prohospodařily
Prohospodařily. P. polský šlechtic (který prohospodařil). Osv. 1896. 445. ...

2 Prostiti
Prostiti, il, štěn, ění, přímiti, gerade machen; osvobozovati, befreien, frei machen. — co : hřebík (nakřivený ...

7 Prsten
Prsten. Cf. Mkl. Etym. 243. Přeje-li si marnivý prsténku, říkají mu: Strč prst kočce do řiti a budeš ...

2 Přejmennosť
Přejmennosť, i, f., die Metonymie. Polsky. ...

2 Přesmykování
Přesmykování, n. P. slove ve zvuko- sloví každé odchýlení od původního nebo obyčejného pořádku hlásek ...

2 Přestěhovati
Přestěhovati; přestěžiti (zastr.), ander- wärts ansiedeln, übersetzen, wegführen. — koho, se odkud kam: ...

2 Připraviti
Připraviti, il, en, ení;připravovati =při- hotoviti, přichystati, přistrojiti, anschicken, zubereiten, ...

7 Přístavka
Přístavka = přiženění. Na p-vky ísť. Phľd. III. 3. 253. Vz Přistač (dod.) — P. = apposice. P. = přívlastek ...

2 Přívlastek
Přívlastek, stku, m., něco přivlastněného, vlastnosť, příznak, die Eigenschaft. Veškery p-ky božské (omnia ...

2 Pšenice, e, pšenička
Pšenice, e, pšenička, y, f., triticum vul- gare, der Weizen. Místy ku př. v Policku: pšence. Kšá. P., ...

2 Pština
Pština, y, f., něm. Zinna, řeka v jihozáp. koutě prus. Slezska. — P., pol. Pszczyna, něm. Pless, ves ...

2 Ptačí
Ptačí, na Slov. ptáčací, což ptáka jest n. jemu náleží. Vogel-. P., strsl. p?tačij, příp. -?j?. Mkl. ...

2 Putovati
Putovati, putovávati = přes svět praco- vati, cestu konati, reisen, wandern. — jak: bez tlumočníka. Kom. ...

3 R
Při vyslovení r jest postavení jazyka po- dobné jako při d a t nebo n, ale konec ja- zyka nezůstává tu ...

3 Radošice
Radošice, dle Budějovice, mě. v Polsku. Vz S. N. ...

3 Rakousko
Rakousko, a, n., Oesterreich, n. R. skládá se ze skupin, jež jsou: 1. země české: Čechy, Morava, Slezsko, ...

3 Resina
Resina, y, f., mě. v Neapolsku. Vz S. N. ...

7 Routa
Routa. Cf. Sbtk. Rostl. 40., 231.—236., Rosc. 153., Mllr. 19., 48., 91., Rstp. 269, 371. R. polská, fumus ...

7 Roveň
Roveň = rovina. Přeutěšená r. Troj. R. souřadnic, Coordinatenebene; r. obrazu, Bild- ebene. Nz. I míjechu ...

3 Rovnosvor
Rovnosvor, u, m., rovnosvornosť, i, f., Parallellinien, Parallelismus. Polsk. ...

3 Rozliti
Rozliti, liji, leji, il, it, ití; rozlévati, rozlí- vati, ver-, um-, überschütten, vergiessen. — abs. ...

3 Rukáv, u, rukávec
Rukáv, u, rukávec, vce, rukávek, vku, rukáveček, čku, m., strsl. rakavb (manica), příp. -avb, lit. rankove. ...

3 2. Rus
2. Rus, i, f., Rusko; baltské provincie, Velká Rus, cařství Kazaň, cařství Astrachan, Malá Rus, Jižní ...

8 Ruskopolský
Ruskopolský. R. věc. Zl. Jg. 356. ...

3 Růže
Růže. e, (zastr. róža), růžička, růžinka, y, f., die Rose. Vzorek substantiv rodu žen. ukončených v e: ...

9 Ržika
Ržika, y, f. = řeka; potok. Ve spišsko- polském nářečí. Sbor. slov. IV. 171. ...

3 1. Řeč
1. Řeč, i, f., koř. řek (řek-nu), přípona -b; strsl. réčb, sermo. Mkl. B. 54., aL. 113. Skloňuje se dle ...

3 Řváti
Řváti, řvu, řvi, řva (ouc), al, ání (také: řevu, zastr. řéveš, říveš atd.); řvávati =. křičeti jako lev, ...

7 Salam
Salam amsterodamský, anglický, bílý, bremský, brunšvický, buloňský, čajový, český, česnekový, domácí, ...

3 Sandoměř
Sandoměř, e, m., mě. v Polsku. Vz S. N., Tk. IV., 478. ...

3 Seno
Seno, a, sence, e, senečko, seníčko, a, n. Lok. pl. senách. Seno m. sekno od sek (sekati). S. místo sěkno. ...

3 Sežrání
Sežrání, n., das Auf-, Zusammenfressen. Zvěři divoké k s. házíni byli. Kom. Proto má stáda učiněná sú ...

3 Shoda
Shoda, y, f., shodnutí, die Übereinstim- mung. S-du dvou duší najíti. Hlas. Zákon s-dy, neshody. Marek. ...

7 Sicílie
Sicílie. Ztrativše r. 878. Sicílii Řekové jméno její přenesli na jižní čásť Italie, která jim náležela. ...

3 -sk
-sk, tvořicí přípona jmen přídavných a podstatných: panský, panská, panské, Slo- vensko, Polsko. Vz -ský. ...

8 sk
sk m. stk, t odsuto: sklo, strč. stklo, od- pusky; také v obec. mluvě: šveska, tryska. Vz Gb. II. ml. ...

7 -ska
-ska přípona jmen zemí: Polska u Kom. Vz více v Šfk. III. 421. ...

3 -sko
-sko, přípona substantiv: Polsko, vojsko, Hlinsko, Slezsko, Slovensko atd. Vz Mkl. B. 280. Veškery polnosti ...

3 Skřivditi
Skřivditi, il, ěn, ění = křivdu spáchati, ein Unrecht begehen. — koho (polsky) a komu. Jg. Lépe viného ...

3 -ský
-ský, přípona jmen přídavných (řec. -ixoq, lat. -icus, -acus, něm. -isch). V této skupe- niné jest před ...

3 Sleptati
Sleptati, sleptám a slepci, ceš, al, án, ání; sleptávati = leptaje sníti, slízati, se- žrati, zusammenschlabbern, ...

3 Slomníky
Slomníky, dle Dolany (Słomniki), město v Polsku. Vz S. N. ...

3 Slovansko
Slovansko-, slavisch-: slovanskočeský, slovanskopolský, slovanskoruský. — Jg. ...

3 Slynouti
Slynouti, ul, utí, ze slu (slu-ji), od něhož též slovo sláva. Mk. S. = slavným, pověst- ným býti, berühmt ...

3 Souhláska
Souhláska, y, f., der Mitlaut, Konsonant. S-ky jsou artikulované hlásky řeči lidské, při kterých se z ...

7 Spolský
Spolský, rybník u Třeboně. ...

3 Srnec
Srnec, nce, srneček, čka (zastr. srn, a), srnek, nka, m, (kozel), der Bock, Rehbock, cervus capreolus; ...

7 Stádlo
Stádlo. Cf. Mkl. Etym. 319. a. Maria, tvé v tróně s., Maria, všech paní zrcadlo. Sv. Mař. 413. Judáš ...

7 Stančik
Stančik, a, m. = přívrženec polských feudalů. ...

7 Staropolský
Staropolský, altpolnisch. Jir. a j. ...

7 Stezka
Stezka. Cf. Mkl. Etym. 328. a. Stezka. Št. Kn. š. 81 , 106 Zná všecky cesty a s-ky. Dch. S. lanová ...

7 Stezka
Stezka. S-ky u Kosmy : domažlická, haberská, chlumecká, jižní, polská, trste- nická. Mus. 1892. 274. ...

3 Stobnice
Stobnice, e, f., Stopnice mě. v Polsku. Vz S. N. ...

3 Střechový
Střechový, Dach-. Učinili sú sě jako seno polské a kořenie s. (tectorum), jenžto jest usvadlo prve nežli ...

7 Student
Student. Vz Er. P. 386. Polský a uher- ský s. = vůl. Vz Sbtk. Kr. h. 36. ...

3 Sudomír, a, m
Sudomír, a, m., mě. polské. Pal. Dj. II. 1. 268. ...

7 Sukno
Sukno. Cf Mkl. Etym. 333. b.. Tk VIII 538. S. flanderská, italská, německá, polská, chrudimská, mýtská. ...

3 Sůl
Sůl, genit. soli, f. S., solt, latinsky sal, řecky alt;, skr. sara, německy das Salz. Schl., Mkl. L. ...

3 Suvalky
Suvalky, dle Dolany, mě. v Polsku. ...

3 Svatopolský
Svatopolský. S. slavnosť;, die Kirchhof- feier, das Maifest. Dch. ...

8 Svítiti
Svítiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42. — jak (kde). V měsíci stříbrem svítí led. Vrch. Lingg. 21. ...

3 Šaky
Šaky, dle Dolany, mě. v Polsku. Vz S. N. ...

8 Šalvěj
Šalvěj polská (planá). 1440. Mus. Hl. 1S94. 263. ...

3 Šalvěje, šalvěj, e, šalvějka
Šalvěje, šalvěj, e, šalvějka, y, f., z lat. salvia, die Salbei. Mz. 317. Š. přeslenatá, s. verticillata, ...

3 Šarafan
Šarafan, u, m. = kaftan, dlouhý černý šat polských židů. Šd. ...

3 Šatiti
Šatiti, il, cen, cení (na Slov. těn, ění); šatívati, kleiden. — koho, se jak. Šatí se skvostne, Us., ...

3 Šidloba
Šidloba, y. f., Schidloba, samota u Li- buně. PL. Šidlov, a, m., mě. v Polsku. Vz S. N. ...

3 Škraloup
Škraloup (zastr. skraloup), u, škralou- pek, pku, škraloupeček, čku. m. == hustá mázdra na něčem vařeném ...

3 1. Šlachta
1. Šlachta, y, f., zastr. .= šlechta, der Adel. — Š. = pokolení, das Geschlecht, die Gattung. Bern. ...

3 Špulati se
Špulati se = vyhnancem býti, exulare, im Elende herumirren. Smrť Jer. ms. 1410. — kde. Mutina u polského ...

3 Šreňks
Šreňks (Szreňsk), a, m., mě. v Polsku. Vz S. N. ...

3 Šumivý
Šumivý, rauschend, brausend. Prásky š-vé (vřivé), das Brausepulver. Š. limonada. Šumka, y, f., polský ...

10 Šušla, y, Šušloš
Šušla, y, Šušloš, e, m. = kdo šišle, kdo hlásky c, s, z vyslovuje jako polské: ć, ś, ź. Phľd. XXIV. 544. ...

4 Tabák
Tabák, u, tabáček, čku, na Slovensku tabáčík, u, m., od provincie Tabaka na ostrově sv. Dominika, kde ...

8 Ťahotiti
Ťahotiti. Jedni z hetmanov ť-li nazpät k Polsku. Phľd. 1894. 533. ...

4 Tanec
Tanec, nce, taneček, tanček, nečku, m. Bulh. tanec, slov. tanec, chorv. srb. tanac, rus. tánjec, mrus. ...

4 Tarnopol
Tarnopol, e, f., mé. v Haliči. Vz více v S. N. — Tarnopolan, a, m. — Tarno- polský. ...

4 Tatarka
Tatarka, y, f., die Tatarin. — T. = pohanka obecná, polygonum fagopyrum, das Heidekorn. Vz Rstp. 1255. ...

4 Tatry
Tatry, pi., f. = babí hory, vysoké hory mezi Polskou, Uhry a Sedmihradskem, die Karpaten. T. nižší, vyšší, ...

7 Tiedemannie
Tiedemannie, e, f. T. neapolská, tiede- mannia neapolitana, hmyz. Brm. IV. 2. 330. ...

4 Tomašov
Tomašov, a, m., mě. na Mor. a v Polsku. Vz S. N. ...

4 Topol
Topol, e, m. (na Plašte a Plzeň. f. Prk., slov. topola, topla; u Opavy: topůl, Klš. ), topolík, u, topolíček, ...

4 Transgressiv
Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný způsob, přestupník, přechodník, poněvadž se jím vztažná zájmena ...

9 Transgressiv
Transgressiv. O tvarech tr-va času pří- tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne- shoda v rodě: Slunce ...

4 Treska
Treska, y, f. (místo: trestka z tresť) = třtina, das Rohr. Sal., Ras. — T., y, f. (ne: třeska; polsky ...

4 Trias
Trias, u, m. = triasový útvar, vz Triasový, Krč. 609., Frč. Geol. 95. Trias rázu ně- meckého, slezskopolský, ...

4 Tripel
Tripel, plu, m., der Polierschiefer, Tripel, hornina břidličnatá složení hlinitého, jíž se k cídění a ...

4 Tripol-is
Tripol-is, e, f., mě. v Africe. Vz S. N. — Tripolan, a, m., pl. -né. — Tripolský. ...

8 Trudně
Trudně. Dle Bl. Gr. 324. slovo polské m. bídně, žalostně, neukojitelně a p. ...

4 Třešně
Třešně, vz Střešně a doplň: T. z jat. ce- rasus, na Slov. čerešňa, m. čr užívá Čech tř. Ht. Čr?šnja — ...

4 Učiniti
Učiniti, il, ěn, ění. Vz Činiti. — U. = udělati, thun, machen; způsobiti, spraviti, hervorbringen, zu ...

4 Udati
Udati, udám, udej, udaje (íc), al, án, ání; udávati = dáti, uděliti, geben, ertheilen. obžalovati, osočiti, ...

4 Udolati
Udolati, udolávati = přemoci, besiegen. Herkules býka udolal. Ms. Sýkory čížka udolají Us. Němci mohli ...

4 Údolní
Údolní, Thal-, Ú. holubice, vz Údolový, Ben. V., proud, Háj., květina, stín. cestička, Ú. sluje, Hdk. ...

7 Úhoř
Úhoř. Cf. Mkl. Etym. 223. a., Brm. III. 3. 351., Rk. Sl. Vymrštil se úhořem (jako úhoř) ze sedla. Jrsk. ...