2 Pohltiti
Pohltiti, pohlť, tě (íc), il, cen, ení; po- hltnouti, tnul a tl, ut, utí; pohltati, pohlco- vati = požrati, ...

7 Pohřbiti
Pohřbiti. Umřel a pohřben jest. Št. Kn. š. 12., 14. — co, koho. Pohřebtež je (tělo). Výb II. 35., Hr. ...

2 Pokoj
Pokoj, e, m., koř. ki v po-či-ti, requiescere, odpočinouti, stupňováním pokoj. Schl, Gb. Hl. 144., Mkl. ...

2 Pokora
Pokora, y, f., poníženosť, tichost, die Dc- muth. P. stojí naproti pýše. Hš. P. jest do- brovolné ponížení ...

7 Pole
Pole, poléčko = krajina okolo vsi atd. Na polu = venku. Laš. Brt. D. P., campus. Ž. wit. 131. 6. — P. ...

2 Políbiti
Políbiti, polib, líbě (íc), il, en, ení; po- líbati, küssen. — co, koho (akk.). Políbil jej. Ben. P. ...

10 Pomstonosný
Pomstonosný bohatýr. Zr. Krist. 185. ...

2 Ponabyti
Ponabyti, ein wenig gewinnen, erlangen. — čeho : bohatství. Tím má hlava jenom lesku ponabývá. Sš. Bs. ...

2 Pootaviti
Pootaviti, il, en, ení, sich erholen. Jak se maličko pootaví a pozbohatnou, hned ne- toliko statky, ale ...

9 Pořundný
Pořundný = pořádný. Je bogoty (bohatý) a p. Slez. Čes. 1. VIII. 145. ...

7 Posmáti se
Posmáti se. Posmieti se. Ž. wit. 2. 4. Mnozíť by posmívali (bez: se). Št. N. 11. Byl rván a p-ván. Výb. ...

2 Postatný
Postatný; -ten, tna, o (zastr.), podstatný, pomocný, wesentlich, wichtig, helfend. Budž inhed Bessus ...

10 Postel
Postel. Kdo ráno z postele vyskočí, k bohatství svojimu přiskočí. Slez. Vyhl. II. 66. ...

2 Potěšení
Potěšení, n., potěšeníčko, a, n., upo- kojení, utěšení mysli v zármutku, der Trost, die Tröstung, Beruhigung, ...

2 Potracení
Potracení, n., der Verlust. P. síly. V. Z bohatství nejde tak veliké potěšení, jakož žalosť pochází z ...

2 Povážiti
Povážiti, il, en, ení; považovati, pova- hovati. P., převážiti, abwägen; uvážiti, rozbírati, rozjímati, ...

2 Povýšiti
Povýšiti, il, en, ení, povyšovati = vyšším učiniti, pozdvihnouti, erhöhen, erheben; zve- lebiti, přednosť ...

2 Pozbohatnouti
Pozbohatnouti, ein wenig reich werden. V. — čím: vlastním namáháním. ...

2 Pozdravení, n
Pozdravení, n., nabytí zdraví, zotavení, die Genesung. Jg. — P., prokázání přá- telství, všímavosti, ...

2 Prabohatý
Prabohatý, steinreich. Dch. ...

10 Práce
Práce. Vz Ott. XX. 377. P. je modlitbou Bohu nejmilejší. Sá. Na úsv. 19. Z poctivé práce nezbohatl ještě ...

2 Pracovitosť
Pracovitosť, i, f., dělnosť, die Arbeitsam- keit, Geschäftigkeit, Thätigkeit. V. Tvá ne- činnosť sžírá ...

2 1. Pravda
1. Pravda, y, f. — P., co jest praveno, vyřknuto od božstva, fas, das Recht. V tomto smyslu, co výrok ...

7 Právo
Právo = co pravé jest atd. A tak roz- ličnými činy viece milujem s právem pří- vuzné viece. Št. Kn. š. ...

7 Právo
Právo občanské, obchodní, směnečné, finanční, horní, veřejné, vz Ott. VI. 339., církevní, ib. 461, 472., ...

2 Pravý
Pravý ;práv, a, o, strsl. ?r?v? = pra + v + ?, v jest vsuto. Mkl. B. 50. — P., přímý, prostý, rovný, ...

7 Probíjeni
Probíjeni, n., das Vergeuden. Pusté p. snadno nabytého bohatství. Osv. I. 156. ...

2 Pronésti
Pronésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a sen, ení; pronositi, il, šen, ení; pronášeti, el, en, ení; ...

2 Prospati
Prospati, spím, spal, ání; prospávati = spaním promeškati, ztratiti, durchs Schlafen verlieren, verschlafen, ...

7 Prošitý
Prošitý, durchgenäht. — čím. Šat stří- brem bohatě p-tý. Osv. I. 85. ...

2 Protlačiti
Protlačiti, il, en, ení; protlačovati, pro- tlačívati = na skrze tlačiti, durchdrücken, durchpressen, ...

7 Prsten
Prsten. Cf. Mkl. Etym. 243. Přeje-li si marnivý prsténku, říkají mu: Strč prst kočce do řiti a budeš ...

7 Prvoboháč
Prvoboháč, e, m. = prvobohatý. Lpř. ...

7 Prvobohatý
Prvobohatý, Gründer, Urheber des Reich- thums. Lpř. Sl. I. 95. 480* ...

2 1. Pře
1. Pře-, předložka neoddělná, 1) u časo- slov znamená a) směr činnosti přes před- měty, přechod z místa ...

2 2. Pře
2. Pře, e, f., strsl. prja, rasprja, koř. pr a. příp. -ja. Mkl. B. 77. a 81. P., potýkání-se slovy, hádka ...

2 Přebohatý
Přebohatý, überaus reich, steinreich. Dch. P-tý pane náš, jenž vše dobré v moci máš! Pís. kostelní. Us. ...

2 Předmět
Předmět, u, m. P. ve filosofii vše to, co je mimo nás, neb co by bylo, i kdyby nás nebylo; vše pak ostatní, ...

7 Přednésti co jak: bez
Přednésti co jak: bez přípravy. Us. Skladby epické při průvodu nástroje hu- debního hlasem modulovaným ...

2 Přepanovati
Přepanovati, přemoci, předčiti, besiegen, überwinden, übertreffen. — koho na čem kde. Na bohatství a ...

7 Přepýchati
Přepýchati. Pakli kto drahostí rúcha svého aneb zdravú neb čeledí velikú chce bohatějšie p. Št. Kn. š. ...

7 Přesáhnouti koho
Přesáhnouti koho. Bohatec chodil v tom rúše, aby jiné přesáhl. Hus II. 240. — koho čím: zbožím, dóstojenstvím, ...

2 Přesažitý
Přesažitý, přes míru náležitou sáhající, nad-, bezměrný, nesmírný, přílišný, über- mässig. Z p-tého slova ...

2 Přestati
Přestati, stanu, stal, ání; přestávati. P., konec své práci učiniti, aufhören, ablassen, inne halten, ...

2 Převýšiti
Převýšiti, il, en, ení; převyšovati — pří- liš zvýšiti, zu sehr erhöhen, zu hoch ma- chen; strmiti nad ...

2 Přibyti
Přibyti, budu a bydu, buď, buda ouc). yl, ytí; přibývali. P. = více nad počet a zrůst býti, zunehmen, ...

2 1. Přídavný
1. Přídavný. P. jméno, adjectivum, das Beiwort. Př. jméno znamená jakosť n. vztah, který se ne o sobě ...

2 Příkrý
Příkrý,přímý vzhůru n. dolů, náhlý,strmý; adv. příkře; steil, schroff, abschüssig, jäh. Mkl. B. 86. P. ...

7 Přioděný
Přioděný. Kmen p-ný či přispořený či špřežený či složitý. Šf. III. 534. — čím jak. Budova sloupy bohatě ...

10 Připlouti
Připlouti = přitéci. Všem připlývá život věčný z plnosti zaslúženie, Chč. S. II. 218a. Bohatství připlývá. ...

2 Přirovnati
Přirovnati, přirovnávati = rovněji něco činiti, noch mehr ebnen, glatt machen; více ještě rovnati, hinzu ...

2 Přispořiti
Přispořiti, il, en, ení; přispářeti, el, en, ení; přispořovati = přičiniti, přivětšiti, při- množiti, ...

2 Přišlý
Přišlý, který přišel, angekommen. Od jinad p. V. Bohatství v náhle přišlé. Jel. P. důchody. Zlob. P. ...

2 Přivésti
Přivésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, veden, ení; přivoditi, il, zen, zení; přiváděti, ěl, ěn, ění (zastr. ...

7 2. Přivříti
2. Přivříti. Bohatému přivře, chudému vykypí. Us. Brt. — co kam kdy. Co jednou k srdci přivřelo, zvl. ...

7 Přízeň
Přízeň. Mkl. Etym. 263. P. k někomu osvědčiti; O něčí p. se ucházeti. Mus. S p-zní se potkati; Něčemu ...

2 Pseti
Pseti, psím, el, ení = psíti se, schlecht werden. L. Aby skrze úřad kněžský, jenž slove neřád, zbohatli, ...

7 Puditi
Puditi. Cf. Mkl. Etym. 257., List. fil. XV. 176. — abs. Pudil duch tvój, flavit spiritus tuus. Zlomek ...

10 Pusta
Pusta, puszta, y, f. = travinatá step v nižině uherské. Vz Ott. XX. 1013. — P. Sedí při pustách s bohatými, ...

2 Pytel
Pytel, tle, pytlík, u, pytlíček, čku, m. Vz Mz. 286. Na Mor. měch, der Sack, Beutel. P. chmelničný (na ...

3 Rákos, rokos
Rákos, rokos, u, m.; r., i, f., rákosí, rokosí, n. Příp. -osb-. Mkl. B. 327. R., trest, třtina, palach, ...

3 Robota
Robota, y, f., od slov. rob = servus, mancipium; strč. rob v parob. Ht. Cf. Ar- beit. Strsl. rabota, ...

3 Rod, u, m
Rod, u, m., strsl. rodb, partus, strind. ardh, gedeihen. Mkl. aL. (59. — R., rození, die Geburt, Koupel ...

3 Rohatý
Rohatý, rohat, a, o; rohy mající, gehörnt. R. dobytek, Us., měsíc, střevíc. V. Zhyneliť milosť, všeť ...

7 Rok
Rok = smlouva svatební. Skládati r-ky ; Jíti na jistý r. (na úřad, aby smlouva svat. se sepsala). Slez. ...

3 1. Roveň
1. Roveň, vné, f., rovina, die Ebene. Kat. 2764., Br. Na jedné krásné rovni vojensky se položil. Pass. ...

3 Roz
Roz-, ve Slovenčině: ras-: razporek (rozp.). Sb. Předložka nedílná roz-, řec., lat. dis-, něm. zer-, ...

3 Rozběžitý
Rozběžitý, flüchtig, li. bohatství. Jel. Petr. 59. ...

3 Rozbohatěti
Rozbohatěti, ěl, ění, reich werden. ...

3 Rozbohatiti
Rozbohatiti, il, cen, ení; rozbohacovati, bereichern. — koho na čem, v čem. Na dědinách a v jiném zboží ...

3 Rozbohatý
Rozbohatý, velmi bohatý, sehr reich. Ziak. Vz Roz-. ...

3 Rozbůh
Rozbůh, boha, m. Vz Rozbože, Roz-, Pře-. Rozbože, ti budou bohatí. Sš. P. 471. ...

3 Rozestříti
Rozestříti, rozestru, el, en, ení, na Slov. et, etí; rozestírati, rozestírávati, rozstírávati = roztáhnouti, ...

3 Rozkládání
Rozkládání, n., die Zerlegung. — R., die Erörterung, Erklärung. Ukázal řečí a ně- jakým r-ním královsťvie, ...

3 Rozlišovaní
Rozlišovaní, n., rozlieha, die Dissimila- tion. R. záleží v tom, že přídech j předchá- zející souhlásku ...

7 Rozmnožiti.— co
Rozmnožiti.— co: moc, bohatství. Us. Zvykli jsme práva a volnosti rozmnážeti. List slez. 16. stol. — ...

3 Rozmoci
Rozmoci, mohu, mohl, žen, ení; rozmá- hati — síliti, moc něčí zvětšovati, šířiti, ver- grössern, ausbreiten, ...

3 Rozptýliti
Rozptýliti, il, en, ení; rozptýleti, -lej, el, en, ení; rozptylovati = rozehnati, rozplašiti, zerstäuben, ...

3 Rozskočiti
Rozskočiti, il, en, ení; rozskákati, skáči, al, án. ání; rozskakovati = skokem rozraziti, einspringen; ...

3 Rozum
Rozum (rozom, zastr.), u, m. Rozum dělí se: roz-um. R. = rozumění, poznání, roze- znání, das Verstehen, ...

3 Rozviti
Rozviti, viji, vij, ije (íc), il, it, ití; roz- vinouti, ul, ut, utí: rozvíjeti, el, en, ení; rozvinovati, ...

3 Ruda, rudka, rudička
Ruda, rudka, rudička, y, f. BO. R. = země od červenosti neb zerzavosti tak na- zvaná, v níž se kov ...

3 Růsti
Růsti, rostu, rosť, sta (ouc), rostl, rostení (zastr. rostění), řidčeji. rostnouti, ul, utí = ze vnitř ...

7 Růžice
Růžice okenná, NA. I. 51., křížová. Pdl. Cf. Vlšk. 5. — R. = okno zcela kulaté a bohatě ozdobené. NA. ...

3 Rým
Rým, u, rýmek, mku, rýmeček, čku, m., z lat.-řeckého rhythmus, úplná neb čá- stečná stejnost zvuků v ...

3 Řeka, řéčka, říčka
Řeka, řéčka, říčka, y, f., od slov. rěju = teku, řinu se, Šf., cí. řec. koř. (mt< , skr. sru, fluere. ...

3 Řinouti
Řinouti, řinu, ul, ut, utí = puditi, tlačiti, stossen, drängen, hauen, zastr. R. m.: řit- nouti. Bž. ...

3 Salep
Salep, u, m., radix salep, látka škrobo- vinou bohatá, pocházející z kořene několika druhů rostlin vstavačovitých; ...

3 Sbožeti
Sbožeti, el, ení = zbohatnouti, reich wer- den, zastr. ...

3 Sbožiti
Sbožiti = zbohatiti. Kat. 3380. ...

7 Sbožně
Sbožně = štědře, bohatě, hojně. Hi (i) sobě s. pomocní. Leg. o sv. Anně. 73. ...

3 Sebrati
Sebrati, seberu, sberu, seber, sebera (ouc), bral, án, ání; sbírati, sbírávati — do hromady bráti, shromažďovati, ...

3 Seděti
Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech. seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn, dění a sezení; ...

3 Sedlák
Sedlák, a, m., pl. sedláci, vok. sg. sedláku a sedláče; sedláček, čka, m., der Bauer, das Bäuerlein. ...

9 Sedlák
Sedlák. S-ci byli dle staročeského práva dědiční nájemníci těch polí, která vzdělá- vali a podléhali ...

3 Sedříti
Sedříti, sedru, dřeš atd., dři, dra (ouc), dřel, en, ení; sdírati = kůži stáhnouti, ab- schinden, abrackern. ...

3 Sehltiti
Sehltiti, shltiti, il, cen, cení; sehltati, shltati, sehlcovati, shlcovati — pohltiti, se- žrati, verschlingen. ...

3 1. Sen
1. Sen, snu (po předložkách gt, sna: ze sna), sníček, čku, m. Ve skloňování e se vymítá, vz Ľ. Sen m. ...

3 Shledati
Shledati, shledávati, shlednouti = hledaje snésti, snášeti, zusammensuchen, herbeischaf- fen; nalézti, ...

3 Shníti
Shníti, shniji (zastr. shním), il, ití, faul werden, verfaulen. — abs. Ruka ta s. ne- měla. V. Jméno ...