4 Trojník
Trojník, u, trojníček, čku, m. — T. = trojí počet, trojice, die Dreizahl. V. — T., v obec. mluvě = trojník, ...

4 Trošt
Trošt, u, m, z něm. der Trost = těšení, naděje, der Trost, die Vertröstung, Hoff- nung. Trošt dáti (těšiti); ...

4 Truhla, truhelka
Truhla, truhelka, y, truhlice, e, tru- hlička, y, f. = skříně, schránka, z něm. die Truhe, Mz. 354., ...

7 Truchleti
Truchleti a truchliti. Cf. Gb. Ml. I. 161.. List. fil. 1884. 444. — proč. Jeho smrtí truchlela. Hr. ruk. ...

4 Trýbati co
Trýbati co. Bohatec v dlúhých sedáních na noc mnohé nápoje sedě trýbal. Chč. 633. ...

4 1. Tříska
1. Tříska (zastr. třístka), tříšťka, tří- stečka, třístička, y, f. = kus odštípeného dřeva, der Holzspan, ...

4 Ts
Ts rozlišuje se v c: bohatství — bohactví. Nesnadno jest vysloviti ts rozeznatelně jako dvě hlásky a ...

8 ts
ts se v V. Kal. nemísí: bohatství. 128. a j., knížetství. 348. a j. — ts odsuto: měský m. městský. Gb. ...

4 Tuček
Tuček, čka, m. = tučný člověk, ein Fetter. Ros. — T. = bohatec, ein Reicher, Fetter. V. — T. Frant., ...

7 Tvárný
Tvárný = ozdobný, speciosus. Ž. kl. 44. 3. Všech spolu, chudých i bohatých, urozených i sprostných, tvárných ...

4 Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...

4 Ubodati
Ubodati, ubodávati; ubodnouti, dnul a dl, ut, utí; ubústi, ubodu, dl, den, dení = bod- nutím raniti, ...

4 Ubohý
Ubohý = nebohý, chudý, mizerný. Vz U. Ht. Sr. ml. 221. Pozn. Armselig, arm, elend, bedaueinswerth. Ubohý ...

4 Učba
Učba, y, f. = učení, vyučování, die Lehre, der Unterricht. J. tr., D. Rozdíl učby a na- pomínky. Sš. ...

7 Učiniti. — co
Učiniti. — co: opatření, Us., výpravu, Sb. F., provolání, Šmb., něčí žádanie (vy- plniti), Výb. I. 31 ...

4 Udařiti
Udařiti, il, en, ení; udarovati = dary porušiti, mit Geschenken bestechen, gewin- nen. — co. Jiní žádali, ...

4 Udeřiti
Udeřiti, udeř, -ře (íc), il, en, ení; ude- řovati, udeřívati, udírati = uhoditi, praštiti, schlagen, ...

4 1. Údní, -ný
1. Údní, -ný = od údu, Glied-. Dvou-, tří-, -čtyřúdní, -gliedrig. Reš. I chudý i bohatý, i zdravý i ...

4 Uhel
Uhel, gt. uhle, uhlík, u, uhlíček, čku, m. = těleleso vypálené, die Kohle. V. U. dře- věný, Us., řeřavý ...

4 Uhlí
Uhlí, gt. uhlí (šp.: uhlího), uhlíčko, a, n. = mnoho uhlů, die Kohlen. Uhlí jsou nerosty vidu nekovového ...

4 Uhněvati
Uhněvati, erzürnen. Arch. III. 454. — koho, se čím. Us. — se na koho. Velmi sě uhněva na toho bohatce. ...

4 Uch
Uch. Bohatec se diví, čím chudý se živí: Chudý ach a uch! ale při něm Bůh! Č. M. 168. ...

4 Uchabek
Uchabek, bku, m. = ochabení, zmenšení. die Verminderung, das Erschlaffen. Sš. I. 115. Jestliže ú. jejich ...

4 Ucho, a, úško
Ucho, a, úško, a, n., das Ohr. Ucho, dual: uší, uši, uším (ušima), uši, uši, uších, ušima. Dual jest ...

7 1. Ujíti. — čeho
1. Ujíti. — čeho. Nenechal si té příle- žitosti u. Us. Pdl. Hleď Čechuov na se nedrážditi, kdo ...

4 Úkor
Úkor, u, m., úkora, y, f. = ukoření, pohanění, posměch, potupa, rouhání, utr- hání, die Schmach, Schmähung, ...

4 Ukrutně
Ukrutně = nelidsky, grausam. V. U. s ně- kým zacházeti, Flav., nakládati, D., se ka- tovati. Sych. Ú. ...

4 Ukrutník
Ukrutník, a, m., ein Grausamer, Wüthe- rich, Tyrann. V MV. nepravá glossa. V. Lepší moci s hrsť, nežli ...

4 Umříti
Umříti, umru, umřeš, umře, umřeme, umřete, umrou, umři, umra (ouc), řel, (umrl, zastr. ), ení; umírati ...

4 Unter
Unter. Unter Flötenbegleitung singen, k flétně zpívati. — S gt.: Válka domácí všech jiných válek nejukrutnější ...

7 Uorati
Uorati. Ktož uoře chtě bohat býti. Št. Kn. š. 169. ...

4 2. Úpěti
2. Úpěti, úpím (zastar. úpěji), 3. os. pl. úpějí, úpěje(íc), ěl, ění, úpívati = úp činiti, lkáti, hořekovati, ...

4 Uráčiti
Uráčiti, il, en, ení = učastovati, bewir- then. L. — se u koho = veselým býti, sich gütlich thun, sich ...

4 Úroda
Úroda, y, f. = vlastně urození a) vztahem k jakosti: zrůst, postava, zvl. krásná po- stava, der Wuchs, ...

4 Urovnati
Urovnati, urovnávati = rovným učiniti, ebnen, eben, gerad machen; srovnati, spo- řádati, schlichten, ...

4 Uručiti
Uručiti, il, en, ení; urukovati, uručovati = rukojměmi n. základem zjistiti, Bürgschaft leisten, verbürgen, ...

4 Usilovati
Usilovati = sílu vynakládati, snažiti se, úsilně pracovati, sich bemühen, sich anstren- gen, trachten, ...

4 Ustrojený
Ustrojený; -en, a, o, angekleidet. Už jsem u-jen. Us. Pacholek už má koně u-né, geschirrt, angeschirrt. ...

4 Usvadnouti
Usvadnouti, usvadnu (zastr. usvědu, vz Usvěděti), dnul a dl, utí, welken, abwelken, abdorren, von Gram ...

4 Úško
Úško, a, n. ouško; zdrobnělé slovov ucho, das Öhrchen, Öhrlein. V. V pranici bohatý chrání úška a chudobný ...

4 Ušlak
Ušlak, u, m. Než to známe, že to město při sobě mořských portuov ani dunajských ušlakuov nemá, kteréžby ...

4 Užásnouti, užasnouti
Užásnouti, užasnouti, ul, ut, utí; užásti (zastr. užasu), užasl, sen, ení; užásati, užá- sávati = ustrašiti, ...

4 Užiti
Užiti, užiji a uživu, il, it, ití; užívati = obrátiti k něčemu, vynaložiti, brauchen, ge- brauchen, Gebrauch ...

4 V
V jest retozubná souhláska jako f, při nichž jeden (obyčejně dolení) ret a protější zuby průlinu přehrazují; ...

7 Varovčivý
Varovčivý, sparsam. Úsilovní a v-ví ľudia bohatnú. Slov. Hdž Šlb. 56. ...

7 Vázaný
Vázaný. V. zboží, gestrickte Arbeit. Šp. V. lajblík = bohatě vyšívaný. U Chodů. Rnd. 165. — čím: přísahou, ...

7 Vděk
Vděk = milo. Takť jemu v. jest dva šarty od chudé vdovy jako od bohatého veliký dar. Št. Kn. š. 31. Aby ...

4 1. Vdova, vdovička, vdovka
1. Vdova, vdovička, vdovka, y, vdo- vice, e, f. V., vBdova, skr. vidhava z vi-dhava (ne-vdaná), goth. ...

4 1. Věc
1. Věc, i, vícka, věcička, y, f. Věc dle Kosť, tedy: věcem, ve věcech. Strb. veštB, got. vaihts, ht (gt) ...

4 Věcnatý
Věcnatý = plný věcí, bohatý na obsah, jadrný, gehaltvoll, Sach-, Real-. Nz. V. zpěvy, Kom., kázání (věcmi ...

4 Večeře
Večeře, e, večeřička, y, f., na Slov. večera = jídlo n. jedení večerní, fr. souper, das Abendmal, Nachtbrot, ...

4 Věčnosť
Věčnosť, i, f. = neobmezenosť času, tr- vání věčné, čas ani počátku ani konce ne- mající, die Ewigkeit. ...

4 Věděti
Věděti (v již. Čech. vědíť, Kts. ), vím (zastr. vědě), víš, ví, víme, víte, vědí (ne: ví; na Zlínsku ...

4 Velebiti
Velebiti (zastr. velbiti), il, en, ení = ve- likým činiti, lepšiti, emporbringen, ver- bessern, melioriren; ...

7 Velebohatý
Velebohatý, sehr reich. Us. Pdl. ...

4 Veleti
Veleti, velím a veli, 3. pl. velejí (Chč. 616. ), velej, veleje (íc, Troj. ), el, en, ení = kázati, poručiti, ...

4 Velí, velý
Velí, velý, zastr. = veliký, gross. Da- riuš mluví u v. pokoře. Alx. V. v. 1292. (HP. 32. ). Srazista ...

4 Věřiti
Věřiti, věřím (zastr. věři), věř, věře (íc), il, en, ení; věřívati = za pravdu držeti, míti, für wahr ...

4 Veselí, n
Veselí, n., zastr. a na Mor. posud: ve- selé = veselosť, radosť, die Freude, Fröhlich- keit, Lustigkeit. ...

4 Větrník
Větrník, a, m. = lehký člověk, pudivítr, fučidlo, větroplach, der Sausewind, Windbeu- tel. Puch., Sych. ...

4 1. Více, víc
1. Více, víc, ze staršího viace, z toho viece a z toho více. Ht. V obec. mluvě také víceje. Vz Bž. 51., ...

4 Viecež viecež
Viecež viecež = víc a více. Vymýšlejíc vždy viecež viecež Št. Obohatie ho viecež viecež. BO. ...

7 Viseti
Viseti. Cf. Mkl. Etym. 392. a., Gb. Ml. I. 164., List. fil. 1884. 467.Visel, odchylkou visal. — abs. ...

4 Vládnouti
Vládnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul, ut, utí; vlásti (m. vládti, d před t v s; praes. vladu, zastr. ...

4 Vlasť
Vlasť, i, vlastka, vlastička, y, vlastice, e (zastr. vlastec), f. V. od vlad (vlád-nu), vlad + ť, vlasť, ...

4 Vlastní
Vlastní = někomu náležející, což čího jest (v obec. mluvě: vlasní) a to a) co jest díl těla něčího, ...

4 Vltořečný
Vltořečný, zastr., na řeky bohatý, fluss- reich. Výb. I. 3. Dle Č. (v Dod. ) v. = vltavořečný, Vltavin. ...

4 Vnaditi
Vnaditi, 3. pl. -dí, -vnaď, -dě (íc), il, ěn, ění; vnadívati = na vnadu chytati, ko- dern, locken, körnen, ...

4 Vnadný
Vnadný = vábný, vábivý, plný vnady, reizend. V. bohatství, zvuky. Ráj. Tato věc má cosi vnadného do sebe. ...

7 Vnotie
Vnotie. Mnohý bohatý král v. (tak v rkp.; nejasně. Er. čte: v tě!). ...

4 Vojna
Vojna, vojnička, y, f. = boj, válka, od vi (víti, vázati i. e. přemoženého). Hš. Der Krieg. Vz Válka. ...

7 Vojna
Vojna. Cf. Mkl. Etym. 393. b. Vzal na vojnu, er ging zum Militair. Us. Km. 1882 303. Obličej jmajú pokojný ...

4 Vojtěška
Vojtěška, y, f. = Vojtěcha, jm. ženské. — V. = rostlina k píci, bohatý jetel, lu- cinka, tolice vojtěška, ...

4 Volati
Volati, prvý vzorec sloves V. třídy: vol-ám, -áš, -á, -áme, -áte, -ají; volej (-jme, -jte); volaje (íc); ...

4 1. Vole
1. Vole, e n. ete, n., pl. volata, volátko, a, volatečko, a, n., na Slov. vola, volka, volička, y, ...

4 Vraj
Vraj = praj, prej, prý. Vz Prý, Ht. Sl. ml. 146. Na Slov. Šd., Němc. Bohatší vraj mocnější. Mt. S. I. ...

4 Vriací
Vriací = vroucí, vařící se. Devät v-cích hrnkóv. Dbš. Pov. I. 22. Bohatstvo skorej nežli vriaca (vřící) ...

7 Vrovnati se komu (čím, v čem
Vrovnati se komu (čím, v čem). Jakož sedláci a sedlky nemají se v. rúchem, ztravú neb čeledí vládykám. ...

4 Všetek
Všetek, tka, o = všecek, na Slov. a ve Slez. Čo všetko zem, matuška naša, v útro- bách svojich skryté ...

4 2. Vůle
2. Vůle, e, f, (zastr. vóle), instr, sg. vůlí a volí (starší), v ulička. Koř. vl (strb. do- vl?ti ...

4 Vybrati
Vybrati, vyberu, vyber, bera (ouc), bral, án, ání; vybírati, vybírávati, vybrávati = vyprázdniti, ausleeren, ...

4 Vydařiti se
Vydařiti se, il, ení = zdařiti se, gera- then, wohlgerathen. — abs. Dílo se vy- dařilo. Us. Dva se vydařili. ...

4 Vydříti
Vydříti (u Opavy vydřeť, Klš. ), vydru, dři, dra (ouc), el, en n. ín, ení; vydírati, vyděrávati = vytrhnouti, ...

4 Vyhověti
Vyhověti, -ví a vějí, ěl, ění, vyhovovati, genügen, genug thun, Genüge leisten, lavi- ren. — komu (jak). ...

7 Vyhověti komu kdy
Vyhověti komu kdy. Něčemu ve čty- řech létech v. Osv. I. 71. — s kým komu jak. Potřebám jejich milosrdně ...

4 Vychudnouti
Vychudnouti, dnul a dl, utí = schud- nouti, mager, arm werden, verarmen. — abs. Bohatá někdy ta rodina ...

4 Vyměniti
Vyměniti, il, ěn, ění; vyměňovati = vy- míniti, ausbedingen, vorbehalten; vyjímati, ausnehmen; jedno ...

4 Vymlátiti
Vymlátiti, vymlať, mlátě (íc), il, cen, ení; vymláceti, el, en, ení; vymlacovati = cepem vytlouci, ausdreschen; ...

4 Výmluva
Výmluva, y, f. = vymluvení, die Aus- sprache, der Vortrag. Člověk libé výmluvy. Troj. — V. = výmluvnosť, ...

4 Vynésti
Vynésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a šen, ení; vynositi, il, šen, ení, vynášeti, ejí, ej, eje (íc), ...

4 Vynořiti
Vynořiti, vynuřiti, il, en, ení; vynořovati, vynuřovati = z hloubi, z tůně vydobyti, aus der Tiefe herausbringen. ...

10 Výnosný
Výnosný = bohatý; pyšný. Vz Brt. S). ...

4 Vypatlati
Vypatlati, vypatlávati, unnütz verwen- den = zbytečně vypotřebovati. — co. Ženy turecké a arabské bohatší ...

4 Vypatrovati
Vypatrovati. — koho. Pacholka do- brého, žeby lidi vypatroval, aby potřebnosť chudému i bohatému byla. ...

4 Vyplatiti
Vyplatiti, plať, platě (íc), il, cen, ení; vypláceti, ejí, el, en, ení; vyplacovati, vy- plácívati, vyplácívávati, ...

4 Výplyn
Výplyn, u, m. = výron, emanace, výsledek, das Resultat, der Ausfluss. Česká hudba jest výplynem bohatosti ...

4 Výrok
Výrok, u, m. = vyrčení, vypovědění i to, co se vyřeklo, das Aussprechen, der Aus- spruch, das Ausgesprochene. ...

4 Vyrovnati
Vyrovnati, vyrovnávati = rovným uči- niti, ebnen, eben o. gerad machen, ausglät- ten, ausgleichen, kompensiren, ...

4 Vysednouti
Vysednouti, ul, utí; vysésti, vysísti (zastr. vysedu), sedl, zení; vysedati, vysedávati = ven se posaditi, ...

7 3. Vysoký
3. Vysoký, vrch u Broum Jsfk. — V. Jak zkoumají ve V-kém, co bude z dítěte? Jak tam mohli zbohatnouti? ...