1 Infinitiv
Infinitiv, u, m., způsob neurčitý (časo- slova). — a) Infinitiv jest jméno, přípona jeho -ti u přirovnání ...

1 Instrumental
Instrumental, u, m., sedmý pád ve sklo- ňování jmen. Instr. sg. 3. sklonění (Žena) měl v staroč. pravidelně ...

8 Jahniatka
Jahniatka, n. = púzalky, kočičky. Vz Barka (3. dod.). Jahoda. O nepřehlas. tvaru cf. Gb. II. ml. I. ...

1 Jak — tak
Jak — tak, mají se k sobě poměrem sou- vztažnosti, když obsah věty vedlejší a věty hlavní za ni jdoucí ...

1 Jaký, jakýž
Jaký, jakýž. 1. tázací, was für ein? Jaký jest? Jaké jsou to peníze ? — Porn. 1. Tázacím zájmenem jaký ...

10 Jasnochový
Jasnochový. J. kníže, Achill, bohatýr. Msn. II. 22., 153., 6. ...

1 Jazyk
Jazyk, u či a, m., jazýček, čku, m. J., strsl. a pols. język, stojí m. liazyk, lęzyk, lat. lingua, od ...

1 Jeden
Jeden, dna, dno, m. jedinb, na, no, vlastně adj. Schl, Einer, eine, ein. Odkud slovo to odvozuje Šf., ...

6 Jeden
Jeden. Cf. Šrc. 433., Mkl. Etym. 102., Sf. III. 626. O skloňování vz Bž. 140. O skloňování v slováckém ...

6 Jedinica
Jedinica, e, f. = jedinačka, jediná dcera. Keď mi donesieš vývod o tom, dám ti moju j-cu i všetko bohatstvo. ...

1 Jednati
Jednati, jednávati = jednotiti, mířiti, ver- gleichen, ausgleichen; najímati, přijímati do služby, miethen, ...

10 Jenž
Jenž. Žádal drobtóv, jenž padáchu s stolu bohatce. Hus II. 241. Bohatci, jenž chlu- páčky chovají (psy). ...

1 Ješitný
Ješitný (strč. ješiutný) z jašiťsa = blázněti. — J. = marný, daremný, eitel. J. člověk, zámysl, slovo, ...

10 Ježek
Ježek (na Klatovsku: svět) = dárek dětem na sv. Mikuláše udělaný z dřívek a jablek; j. bohatěji okrášlený ...

1 1. Jíti
1. Jíti (v obec. mluvě vých. Čech. hlavně ve složených: jdout, vodejdout, přijdout. Šb., Jir. ). V přítomných ...

1 Jmen vlastních užíváme v pluralu
Jmen vlastních užíváme v pluralu, když muže podobné povahy míníme; při jménech míst, když potomstvo zakladatelovo ...

1 Kalený
Kalený, gestrübt, gehärtet. Kalená zbraň. Us. — čím. Jest jedem kalená (zlá baba). Č. Vz Kaliti. — 2. ...

10 Kartel
Kartel, u, m. = sdružení velkoobchodníků, ring. K. byl již za Husa, sr.: A tiem hyne Praha, že několiko ...

1 Klásti
Klásti (v obec. mluvě: kládsti), kladu, klaď, da (ouc), dl, den, dení. — Klásti m. klad-ti, d se před ...

1 Kmet
Kmet, a, kmet', ě, m. (vz Hosť; na Slov. kmeťo, a, m. ); pl. kmetové (obyč. než: kmeti). Slovo, kmeť ...

6 Kochání
Kochání. Libosť k. svého v něčem ulo- žiti. Št. Kn. š. 47. K. (voluptates) ješitná věc jest. BO. Kupcové ...

6 Komparativ. Str
Komparativ. Str. 732. a. 20. ř. sh. za Jako přidej: Leč. Název k. je nevhodný, lépe by bylo nazývati ...

10 Koněhojný
Koněhojný otec = na koně hojný, bohatý. Msn. II. 230. ...

6 Kosmatý
Kosmatý, vz Huňatý. Čl. Kv. XXI. .Slb. XLII. K. muž, pilosus, BO., křídlo, Kká. K sl. j. 186., plášť, ...

6 Košatí
Košatí. Košaj, kokaj, košaný, pojedeme do márny a od mámy do táty, jest tam pán Bůh bohatý (říká se dětem, ...

8 Košice
Košice. Bohaté K., pyšný Prešov, otrhaný Sabinov, poplátaný Bardiov. Šariš. Phľd. 1895. 378. ...

1 Kozákov
Kozákov, a, m., vrch mezi Jičínem, Lo- mnicí a Turnovem, bohatý drahokamy. ...

1 Krása
Krása, y, f. Synonyma: pěknosť, sličnosť, leposť, ztepilosť, ozdobnosť, slušnosť, vnada, půvab, něha. ...

7 Krejcar
Krejcar v 16. stol., 3 kr. = groši. Wtr. Obr. II. 451. K.: grej, brk, fuk, hák, mě- ďák, novák, novej. ...

6 Křikati
Křikati. Bohatý křiká hrozně. BO. — Koll. III. 142, Hdž. Šlb. 34. Vz Křičeti. ...

6 Kvas
Kvas. V poslední řádce proměň sporé v : po skrovnu, málo. Cf. Mkl. aL. 6. —- K. = kvasnice. Vz Schd. ...

1 Kytle
Kytle, e, f., kytlice, e, f., kytlička, z něm. Kittel. Bohatý v kuní čubě přece se protlačí, ale chudý ...

8 Lajc
Lajc, e, lajce, e, f. = lavice. Doudl. Kts. 7. Kdo se pod lajcí narodil, na kamna se nc- vyškrábe (chudý ...

6 Lakomec
Lakomec. Na mor. Val. zgublík, zgu- hrák. Že dělá lakomě, jest 1. Hus I. 119. L. zbohatne z cinho a ne ...

1 Lakoměti
Lakoměti, mějí, ěl, ění. (Synomyma: La- komství se dáti osednouti, skoupě a skrbně sobě vésti, skrbiti, ...

1 Lakomosť
Lakomosť, i, f., lakomství, lakomstvo, a, n., Gier, Habsucht, Fresssucht, Geiz. V. (Synonyma: skouposť, ...

1 Lakomý
Lakomý; lakom, a, o; kompar. lakomější, gierig, begierig, lecker, gefrässig; habsüch- tig, geizig. V. ...

1 Lakvěti
Lakvěti, 3. pl. -ví, ěl, ění = lakomiti, lakotiti. — po čem: po bohatství. Č. ...

6 Lápy
Lápy (alpy). Vedú ho ponad poľany, lápy i hlavy holí. Phld. IV. 247. Vo vá- pencových lápách objevili ...

6 Leč
Leč. Vz Mkl. Etym. 162. Ad 1. b). Leč buď léto, leč buď zima. Alx. Leč buď v te- ple, leč buď v mraze. ...

9 Lech
Lech. Lechové = rodové, kteří vládli ve- likým počtem statků pozemských a to dě- dičně aspoň skrze několik ...

1 Len
Len, u n. lnu, m. (vz E); v již. Čechách podržuje e: len, lenu (vedlé: lnu), instrum. lenem (vedlé: lnem), ...

6 Les
Les. Cf. Mz. v List. fil. 1883 52., Sdl. Hr. IV. 260. Ostal v lesi; po lesi, do lesa. GR. V lesi. Na ...

1 Léto
Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou- hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, ...

1 Líčka
Líčka, vz Lapačka, Léčka. Ve světě jsou mistrné líčky, bohatým, slavným divné po- klísky. Dač. ...

6 Lidnosť
Lidnosť. Povstala u nich 1., bohatství a promysl. Sf. Strž. I. 587. (II. 22.). — L. = lidstvo. Aby 1. ...

6 Literatura
Literatura. Cf. Jg. Slnosť. 1. L. bohatá, chudá, světová, školská. Us. Pdl. Dějiny čes. lit. Vz Ukaz. ...

1 Lnouti
Lnouti, lnu, lni, lna (ouc), lnul, utí. V lnouti p odsuto, cf. lpěti n. lpíti. Gb. Hl. 111. Kleben, ankleben, ...

1 Lokal
Lokal, u, m., z lat., pád při skloňování. Lokal n. lokativ jmenuje se v mluvnici ten pád, kterým se prostě ...

8 Loterie
Loterie. Do ľutryje kravu vsadi a ocas vyhraje. Mor. Čes. 1. V. 421. Doš do lutryje kravu a dostaneš ...

10 Lový
Lový = bohatý, hodný. V zloděj. mluvě. ...

10 Máantyky
Máantyky — kabáaty, máantiky — ka- báaty (vyzvánění bohatému). Val. Čes. 1. X. 471. ...

1 Magnat
Magnat, a, m., z lat., velmož, bohatý šlechtic, velkostatkář v Polsku a Uhersku. Rk. ...

7 Majetkově
Majetkově. Lid se třídil m. na chudší a bohaté. Ndr. Anthr. 1. 45. ...

1 Mammonář
Mammonář, e, m., člověk dychtící po bohatcví. S. N. Mammonsknecht. ...

10 Márnica
Márnica, e, f. Lepšia chudobná robot- nica než bohatá m. Rizn. 171. ...

1 Marnotratný, v
Marnotratný, verschwenderisch. M. syn. D. Skupec našel marnotratného. D. M. otčiznu mrhá. Kom. Hráč a ...

1 Matěj
Matěj, e, Matějíček, čka, m., Matiáš, Ma- thias. Svatý M. mosty staví aneb boří; Ne- najde-li Matějova ...

1 Měna
Měna, y, f., od koř. mi (v minouti), Gb. Hl. 144., změna, proměna, Aenderung, Wechsel. Jg. V chatrné ...

6 Mentlík
Mentlík, u, m. = dlouhý ženský kabátec ze sukna barvy modré n. fialové kožišinou podšitý a dole třepením ...

6 Město
Město od metati. Šf. III. 634. — Ž. wit. 229., Sbn. 299-, 652., 298., 834., Kram. Slov., List. fil. XI. ...

1 Metlice
Metlice, e, f. M., malá metla, metlička, ein Gertlein. — M., jméno některých rostlin, die Schmiele, der ...

1 Mineral
Mineral, u, m.; menerali-e, í, f., pl., nerost, kámen n. ruda ze země dobytá. Rk. M. je těleso hmoty ...

1 Míra, měra
Míra, měra, y, f., mírka (zastaralé měrka). Míra, instr. sg. z pravidla měrou; pl. gt. měr, dat. měrám, ...

6 Míti
Míti. O tvarech i starších vz v List. fil. 1883. 135., 1884. 442., Bž. 210. Na Mor.: mam, mas, ma, mamy, ...

6 Mluvivo, a
Mluvivo, a, n., der Sprachsatz, -vorrath. Nevystihla bohatosť m-va. Dk. Aesth. 38., 301. ...

1 Moholný
Moholný = mocný. Sardy město moholné, bohaté a rozkošem oddané. Sš. Zj. 375. ...

1 Mohutný
Mohutný z mohutý, Mkl. B., 204., lépe než mohútný, n v příponě -ný jest vedlejší živel a mohlo by rovněž ...

6 Mohutý
Mohutý = bohatý. Lepí m. sedlák než vládyka chudý. Št. Kn. š. 176. ...

6 Montiti
Montiti. Bž. 9. — abs. Nevieš krávy dojiť ani mútiť. Sl. ps. 368. ~ co: vodu, Z. klim., máslo (tlouci). ...

1 Mošna
Mošna, y, f., mošenka, mošnice, e, mošnička, y, f. Mošna, gt. pl. mošen. O pů- vodu vz Mz. 60. M., kabele, ...

1 Moudrý
Moudrý; moudr, a, o; komp. moudřejší. M., opatrný, rozumný, vtipný, klug, weise, einsichtsvoll, gescheid. ...

6 Moudrý
Moudrý, pol. madry. Cf. čínské: man- darin. Šf. Strž. I. 587., III. 533, Mkl. Etym. 201. Múdrý prý memuší ...

1 Movitý
Movitý, z lat., jmění mající, vermögend. Pány větší a movitější. Kron. trub. Sv. Pe- lagia byla u bohatství ...

10 Mozol
Mozol, v jihových. Čechách také: jizva (po ráně). Slov. zdrav. 228a., Mus. 1863. 334. Z m-lů nezbohatl ...

1 Možný
Možný; možen, žna, o; na Slov. možitý; komp. možnější. M. = býti mohoucí, möglich, thunlich. Jest mi ...

1 Museti
Museti (v obec mluvě místy: mušeti, mu- ším; v severových. Čech. mositi. Šb. ), mu- sím (a muši), musejí, ...

6 Museti
Museti. V 6. řádce článku oprav Mkl. v: Mk. Na Mor. moseť. Brt. Laš.: móset, musím, íš, í, íme, íte, ...

2 2. Na předložka
2. Na předložka pojí se s akkusativem a lokalem. I. S akkusativem určuje předložka na 1. místo, k němuž ...

2 Nabob, a
Nabob, a, m., indický náměstek; člověk bohatý a nadutý. Rk. ...

6 Nabohatiti
Nabohatiti, il, cen, ení = obohatiti. Lichevníci chtiec své děti n. Pass. 9. ...

6 Nabohatnouti
Nabohatnouti = zbohatnouti. Bern. ...

6 Nábytek
Nábytek = nabyté jměni. Ľahké n-tky zriedka užívajú dietky. Slov. Zátur. Priat. I. 32. N. bravóv i volóv, ...

2 1. Nad
1. Nad. Předložka nad (opp. pod) pojí se s akkusatioem a s instrumentalem. A) S akkusativem předložka ...

2 Nadání, í, n
Nadání, í, n., nadávání, Schenkung, Stif- tung, Dotirung, f., vz Nadace. Vš. 5G6. N. du- chovní, štědré ...

6 Nadaný
Nadaný = darovaný. N. zboží (nadání, nadace), Hus I. 423., mše. Hnoj. 143. N. statek. Vz Zř zem. 461., ...

6 2. Nádobný
2. Nádobný = pěkný atd. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Cí. Čzm. 90. N. mládec, Pass. mus. 462., dievka, ...

6 Nadobyti
Nadobyti, erwerben. Cf. Nadobuť. — co komu, jak. Slibuje ti bohatstvo n. Koll. Zp. II. 280. Nechcej ...

2 Najednati
Najednati, aufnehmen, anschaffen, komu čeho : n. sobě služebníkův, koní, vozů. Ros., Bibl. — komu co. ...

6 Nakládati
Nakládati. — abs. Musí n. chovaje lidi. Št. Kn. š 155. — co: ohník (oheň roznítiti). Slov. Vch. Nalož ...

2 Náležeti
Náležeti, 3. pl. -žejí (D., Br., V.; náleží, D., Kom., Mkl. Vz Zk. M1.110. Dle Brs. 18. má správně ,náleží´ ...

2 Napásti
Napásti, pasu, pas, pasa (ouc), pásl, sen, sení, satt weiden. — koho: voly, koně, ovce, husy. Us. — co, ...

2 Napěnožec
Napěnožec, žce, m. Onen n. bude sě, chud sa, šešeliti, aby bohatá baba pojala jej. Št. N. 142. ...

6 Napěnožec
Napěnožec, žce, m. Onen n. bude se chůd jsa šešeliti, aby bohatá baba pojala jej. Št. (Hkl exc). ...

2 Napomáhati
Napomáhati; napomoci, pomohu, mohl, žení, behülflich sein, helfen, beistehen, bei- tragen, unterstützen, ...

2 Náprava
Náprava, y, f., napravení, polepšení, die Herstellung, Verbesserung. V. Když jsou práva a zřízení zemská ...

6 Násilník
Násilník. Šf. Strž. II. 371., Kká. Td. 213., Dch., Pass. mus 348., 283., Ezp. 289. Pánóv diel byli n-ci. ...

6 Našpikovati
Našpikovati si kapsu (vydělati, zbohat- nouti). Us. Kos. 01. I. 41. ...

6 Nazad
Nazad. Musíme ještě jednou zřetel k nim n. obrátiti. Šf. III. 210. V tom chudý ne- měl za bohatým n. ...

2 Nazobati co
Nazobati co: vole = nasytiti. Sich voll essen. Letěl holub do pole, aby nazobal své vole. Mor. P. 269. ...