5 Čsný
Čsný. Hr. rk. 5. Z těch bieše jeden šle- chetný žid a svého života čsný. Hr. rk. 265. Byla jsem bohata ...

5 Čtvorica
Čtvorica, e, f. = čtveřice. Slov. Bohatier Gubčík podrobuje si v službu č-cu takýchto sil. Dbš. Úv. 121. ...

5 Čuba
Čuba = svrchní oděv. Slov. — Č. = kožich. Č. s výložky Bls. 125 Bohatý v kuní čubě se protlačí. Č. M ...

6 D
D článkuje se za proudu dunivého a mír- ného, jest tedy souhláskou jasnou a mimo to článkuje se okamžitým ...

1 Darovati
Darovati, darovávati = darem dáti, dařiti, schenken; odpustiti, verzeihen, erlassen. Jg. Vz Dařiti. — ...

1 Dáti
Dáti, kořen da, kmen praes. da, dad; skr. dá, řec. dí-dw-ui, lit. dů-ti, lat. da-re; čes. da-r, řec. ...

6 Děj
Děj = co se událo. Vz S. N., Jg. Slnosť. 118. D. molekularní, chemický (Process), Osv. I. 482., 484., ...

1 Dělení
Dělení, n , lat. divisio; divise, divisí. Die Theilung, Scheidung, Sonderung, Division. Dividend = dělenec; ...

6 Deska
Deska. Cf. dídnog. Mkl. aL. 109. Deštka. Kat. D. = prkno. Brt. P. 165. Druhy desk: truhlovnica (truhelnica), ...

6 Děvče
Děvče, na Zlínsku cérka. Brt. Cf. Děva, Děvčisko, Děvečka, Develenka, Děvice, Dě- vína, Děvka, Děvucha, ...

6 Dílný
Dílný = díl beroucí. Měj přátely, jaké chce, chudé nebo bohaté, když jsou dielní, nemóž než na krále ...

1 Dítě
Dítě, gt. dítěte, n.; pl. děti, gt. dětí (v obec. ml. místy: dětích), dle „Kosť", f.; dítky dle ...

6 Dítě
Dítě. Cf. Bž. 75., 23., 109. Děťátko. Alx., Výb. II. 21. 16. Lašsky. děť, a, děťo. Brt. D. Na Zlínsku ...

6 1. Díti
1. Díti = konati. Iterat. lašsky dějovati se, na mor. Slov. dějávati se. Brt. D. 157. Cf. Bž. 187. D?jati ...

1 Div
Div, u, m., podívání, pohled. Kraššie pa- seky i lúky nevídala, ni viec rozkošného diva. Kat. 720. —970., ...

9 Dobižný
Dobižný, uber, bohatý. D. město. XV. stol. List. fil. 1901. 43. ...

1 Dobře
Dobře, komparativ: lépe, lép (líp). D. = udatně, statečně, tapfer. Dobře se držeti. Us. — D. = ne ...

1 Dobytek
Dobytek, tka či tku, dobyteček, čka, m. O významu a původu vz také Mz. 74. — D. = co dobyto jest, movité ...

1 Dobyti
Dobyti, dobudu (od km. by: dobydu, dobytný m. dobydný), dobuď, dobuda, byl, yt, ytí; dobývati, dobývávati ...

6 Dohnati
Dohnati. — co: zanedbané vyučování školní d. Us. Pdl. — koho. Hodonské zvony dozvonily, Ulianku dohonili. ...

6 Dokad
Dokad. Vz Dokál. Bohatá je pěkná, červená, d. jí matka hledí. Sš. P. 387. Do- kad's není za ním (d. nejsi ...

6 Dorostnúť
Dorostnúť = dorůsti. Slov. Bern. Dorota. Vz S. N. Sv. D. (6/2.) doneseskřivánka v košíčku (skř. ...

1 Dost
Dost, lépe dosť (Km. ), dosti, m. dosyti (do sytosti), y se vysulo. Vz Y. Ht., Kt. Adv. = tolik co potřeba, ...

1 Dostatečnost
Dostatečnost, i, f., dostačitelnosť, dosta- tečenství, -stvo. Kom. Hin-, Zulänglichkeit, Satt-, Genügsamkeit. ...

1 Dostatečný
Dostatečný, dostačitelný; dostatečen, čna, čno; dostačitedlen, dlna, dlno, hinlänglich, zureichend, genugsam, ...

1 Dotéci
Dotéci, doteku (zastar. dotěku), tekl, čení; dotékati, dotíkati, dotékávati, dotíkávati = vytékati, dobíhati, ...

1 Dotržiti
Dotržiti, il, en, ení. — co. Koně dotrženi a koupeni nejsú, 1569., erhandeln. — se čeho: tržením nabyti, ...

6 Douti
Douti, douvati. Vz Mz. v List. filolog. VII. 168. O časování vz Dmouti. — abs. Ten duje (pije jako duha ...

1 Dovolený
Dovolený, erlaubt. D. zábava; d-ným způsobem se obohatiti. Nt. ...

1 Držeti
Držeti (zastr. držati), 3. pl. -ží (ne: -eji), drž, drže (íc), el, (zastr. držal), žen (zastr. držán ...

10 Dřímati jak
Dřímati jak. Drieme ani (jako) kôň ve vrbine. Phľd. XXIV. 343. Dřímal klidně, jako bohatý uzenář po ...

1 Dříti
Dříti, dru, dřeš, dře, dřeme, dřete, dřou, (na Mor. deru, dereš, dere, dereme atd. Brt. ); dři, dera ...

1 Důkladný
Důkladný, úplný, obšírný, dostatečný, dokonalý, podstatný, vážný, nachdrücklich, ausführlich, genau, ...

1 Duma
Duma, y, f., úvaha, rozmysl, pol. a rus., das Nachdenken, Erwägen etc. — D. = do- mysl, domnění, Einbildung, ...

6 Dvořiti. — abs
Dvořiti. — abs. Opět dieš: Musím d. Hus I. 445. — komu. Vám jsem dvořil. BN. — kde. Za Dal. polož: 57. ...

1 Dychtěti
Dychtěti, ěl, dychtiti, il, ění; dychtívati = násilně dýchati, stark athmen, keuchen; hor- livě žádati, ...

6 Dychtivý
Dychtivý. D. oko. Šml. — po čem: po bohatství. Tk. Č. 4. — s infint. A jsouc ,kdo to´ znáti dychtiva. ...

1 Dým
Dým, dym, u, dýmek, mku, dýmeček, čku, m., Dymiy, skr. dh?ma, řec. Ovüa, lat. fumus, lit. dumas, od dh? ...

10 Džad
Džad, a, m. = žebrák? Rechtor biva sice na roki bohati, ale na dutky (groše) oprav- dzive džad. Spišsky ...

6 -ějí
-ějí. Bohatějí = bohatější. Smil v. 354. Lid ten silněji nás jest. BO. Vz -ejí. ...

9 -ejí, -ějí
-ejí, -ějí, v komparativu. Svět jest jemu milejí než Bůh. Št. Bes. 61. Bohatějí m. bohatější. O skloňování ...

1 Epigram
Epigram, u, m., z řec, nápis; důmyslná, vtipná báseň. Rk. Epigramm, Inschrift, Sinn-, Spottgedicht. Epigram ...

1 Epos
Epos, u, m. lépe: epos, a, n. (obé v KB. 46., 79., 99. ). Epos jest sice slovo řecké rodu střed. a mělo ...

6 Falirovati
Falirovati = překážeti. Chudoba, chu- doba, šak mi faliruješ, bohatých mládencov odo mňa vzdaluješ. Sl. ...

6 Gambatý
Gambatý = kdo má velikou hubu, veliké pysky, pyskatý, veliké tváři, grossrnäulig, grosslefzig, vollbackig. ...

8 Gazda
Gazda. Mastný n. starý g. = bohatý. Slov. Phľd. 1894. 440. — G. Vojt. Vz Ott. IX. 971. ...

1 Genitiv látky, kolikosti a oddílu
Genitiv látky, kolikosti a oddílu (tento nazývá se genitiv celku nebo celkový či partitivní), které se ...

1 Gerundi-um
Gerundi-um, a, n., je zvláštní forma časo- slovná v jazyku latinském, jíž my nemáme. Překládá se jmény ...

6 Gradace
Gradace, vz Vor. St. 60., Jg. Slnosť. 65. — G. adjektiv a adjektivních adverbií liší se od komparace. ...

1 Groš
Groš, e, kroš, e, grošík, u, grošek, grošíček, čku, m. Der Groschen. Na Mor. gt. pl. groší. Mkl. Z lat. ...

1 Háta
Háta, y, f., z Agatha, Sv. Háta bývá sněhem bohatá. Hrš. ...

9 Hedvábný
Hedvábný. Skorej (dříve) sa ožení sla- mený (chudy) mládenec, ako sa vydá hod- vabná dievka (bohatá). ...

6 Hejčiti
Hejčiti = hejčkati. Bohatému čert děti hejčí a chudý ani chůvy nenajde. Č. M. 166. ...

1 Herakl-es
Herakl-es, ea (a), m., lat. Hercules. Nej- slavnější bohatýr řecký, syn Diův (Jovišův) a Alkmenin, pročež ...

7 Hlasnatý
Hlasnatý = na hlásky bohatý. H. řeč. Kmp. Gr. 4. ...

6 Hledati
Hledati. Cf. Hladati. — abs. Hledej! (volá se na psa honícího). Us. Šp. Rdo hledá, nalezne. Hus III. ...

1 Hleděti
Hleděti, 3. pl. -dí, hleď, -dě (íc), ěl, děn, dění; hledívati. H. = patřiti, koukati, sehen, schauen, ...

6 Hloupost
Hloupost. Hlouposti, Possen! Dch. H. a nadutosť mívají společnosť, Dummheit und Stolz wachsen auf Einem ...

1 Hnouti
Hnouti, hnu, hni, hna (ouc), hnul, hnut, utí; hýbati, hýbám a hýbu, hýbeš, al, án, ání; hýbávati. Hnouti, ...

6 Hnouti
Hnouti m. hbnouti (g?ebnati). Hýbu a hýbou m. hýbi a hýbí, přehláska zrušena. Gb. Cf. Mkl. Etym., 82., ...

6 Hocpriam
Hocpriam = ačkoli. H. bol bohatý, preca sa němohol oženiť. Slov. Ntr. IV. 74. (84.). ...

6 Hoďa
Hoďa = jako. Slov. Nasmokal sa h. prasa. Sb. sl. ps. I. 107. Žije si hoďa pán. Mt. S. I. 99. — H., hoďas ...

1 Hodovati
Hodovati, hodovávati = hody strojiti, gastiren; častovati, traktiren; na hodech jísti a píti, banketiren, ...

1 Hojný
Hojný; komp. hojnější; adv. hojně. — H. = valný, častý, mnohý, bohatý, dosta- tečný, plný, výnosný, häufig, ...

1 Hora
Hora (zastar. hůra), hůrka, horečka, y, f. Der Berg. Pl. hory, hor, f.; ale v nom. a akkus. pl. také: ...

6 Hore
Hore = na horu, vzhůru. Mor., slez. a slov. Brt. D. 172., 215. Hore se nesla (nad jiné se vynášela). ...

10 Hospodařiti jak
Hospodařiti jak. H-ří jako nenasytný poručník, má-li bohatého svěřence. Tbz. V. 1. 192. ...

6 Hospodařiti s čím
Hospodařiti s čím: s důchody. J. tr. — čím: penězi. Vlč. — (co, komu) jak. Svědomitě, moudře, šetrně ...

1 Hovádko
Hovádko, a, n. Tlusté h*. hezké, a bohaté moudré. Č. Vz Hovado. ...

1 Hrách
Hrách, hrachu (vz á; a nacházíme i ve V. hráchu), hrášek, šku, hrášeček, čku, hrašček, šečku, na Slov. ...

9 Hránek
Hránek, nku, m. Nebyli v tom hránku (v tom stavu, s bohatými na roveň). Val. Čes. 1. X. 296. ...

6 Hrbatý
Hrbatý, buckelig. H-tá se s krejčím hádá, že ji ušil křivý záda. Nehádej se, hrbatino, je s tím tělo ...

8 Hrbatý
Hrbatý. Bársi h-tá, lensi je bohatá. Phľd. 1895. 583. ...

9 Hrdý H
Hrdý H bohatý. Slov H. zať. Němc. III. 293. — H. = drahý, hedvábný. H. šatka. Slov. Mas 1859. 93. ...

1 Hromada
Hromada, hromádka, y, f., Menge, Schwall, Haufen. Ros. H. značí neurčité množství a stává proto u něho ...

1 Hřešiti
Hřešiti, 3. pl. -ší, hřeš, -še (íc), il, en, ení; hřešívati = hřích páchati, sündigen. — abs. Boj se ...

6 Hubatý
Hubatý == odmlouvačný, vadivý. Maměnko, je bohatá. Meč (mlč), synku, je h-tá. Sš. P. 707. ...

6 Hudobný
Hudobný = chudobný. Bohaty me nežal (nevzal), h. me nesce. Slov. Sl. ps. 339. ...

9 Húzvorcevý
Húzvorcevý. Vz Húzvorc a v Mus. fil. 1901. 204. Hvězdokupa, ?, f. Pleiady atd. Vz Ott XVII. 456a, 462. ...

1 Hymna
Hymna, y, f., z řec. Hymna, (v, uvo?) Ře- kům znamenala chvalozpěv na počesť bohův a bohatým při slavnostech ...

6 Chlapce
Chlapce, na Zlinsku ogarec, ogareček. Brt. Ch-ci jak hřebici, jak válci. Mor. Brt. D. — Ch. dobrý = zbojník, ...

1 Chlouba
Chlouba (zastr. chlúba), y, f., honosnosť, honosení, Ruhmredigkeit, Prahlerei, Geprahle, Windmacherei. ...

10 Chlupáč
Chlupáč, e. m. Zarostlí jsou jako ch-Či. Hamz. 5. — Ch. = bohatec. Dšk. Km. 49. — Ch. = ženská. Čeč. ...

10 Chlupáček
Chlupáček, čku, m. = jestřábník. Nár. list. 1903. č. 224. 4. — Ch. čka, m. = pes. Bohatci ch-Čky chovají ...

6 Chlupatěti
Chlupatěti = bohatnouti. Rolník chudne a lichvař ch-tí. Us. Kšť. ...

6 Chojaný
Chojaný = chvojový. Vz Chój. Pravil, že je bohatý a přivedl ju do také ch-né (chatrné) chalupy. Slez. ...

1 Chomout
Chomout, u, (zastr. chomut), chomoutek, tku, m., das Kummet, die Siele. D. V ch-tu jsou dve dřeva (kleště), ...

8 Chudec
Chudec, dce, m. Chůdce chce obohatiti. XVI. stol. NZ. III. 312. ...

1 Chudina
Chudina, y, f., chudinka, chudinčička, chudinečka, y, m. a. f. = chudý, ubohý, bídný, chuďátko, der Arme. ...

1 Chudoba
Chudoba, chudobka, chudobička, y, f. — Ch. — nouze, Armuth. Zboží nadýmá, ch. níží. V. V chudobě vězeti, ...

6 Chudoba
Chudoba = nedostatek potřeb životních a prostředků k nabytí jich. Vz S. N. Cí. Mkl. Etym. 91. Ch-bě oděvem ...

1 Chudobný
Chudobný, chudý, dürftig, arm. D. O chu- dobného každý se otře. Chudobného chu- dobné jest štěstí. Na ...

6 Chudobný
Chudobný od jitra do noci se plahočí Us. Bž. Ch. vysvědčení (jímž se chudoba vysvědčuje). Brt. Ch. podíl, ...

8 Chudobný
Chudobný. Ch. človek — hotová opica. Phľd. 1894. 205. Ch. člověk sa nikdy dobre nemal; chcel sa prežehnať, ...

10 Chudobný
Chudobný. Bohatým dává Boh statky, chudobným veselost Rizn. 167. — Ch. list = vysvědčení chudoby. Us. ...

1 Chudý
Chudý; chud, a, o; chudší (zastr. chuzší); chudičký, chudinký. — Ch. = hubený, mager, hager. Ch. zvěř, ...

1 Chvastati
Chvastati, chvastávati, prahlen. — se čím = vychloubati se. Ch. se otroctvím. Na Slov., Ht. Chvastá se ...

6 Chvátati. — abs
Chvátati. — abs. Chvátaje jel. BO. Ch., festinare. Ž. wit. Deut. 35. — kam. K synu božímu chvátajme. ...

1 Chytati
Chytati, chytávati; chytiti, 3. pl. -tí, chyť, -tě (íc), il, cen, cení; chýceti, el, en, ení = la- pati, ...

1 I. Dativ cíle
I. Dativ cíle. Původní význam dat. jest cíl, směr někam. Brt. Užívá se ho k vytčení předmětu, ku kterémuž, ...