3 Shoda
Shoda, y, f., shodnutí, die Übereinstim- mung. S-du dvou duší najíti. Hlas. Zákon s-dy, neshody. Marek. ...

3 Schrána, schránka, schránečka
Schrána, schránka, schránečka, y, f., ochrana, útočiště (asylum), schránění, die Zuflucht, Sicherheit, ...

3 Schránlivosť, i
Schránlivosť, i, f., der Sparsamkeitssinn, die Sparsamkeit, Wirthschaftlichkeit. Statek s-stí se zvětšuje. ...

3 Schudnouti
Schudnouti, dl, utí, zhubnouti, mager werden; chudým se státi, arm werden, ver- armen. Jg. — abs. Bratr ...

3 Schůze
Schůze (na Slov. schodza), e, schůzka, y, f. = shromáždění, sbor, hromada, sněm, jednání, seděni, sjezd; ...

9 Silnomohutný
Silnomohutný bohatýr. Vym. Poh. 31. ...

3 Silný
Silný; silen, lna, o. S. = sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, ...

3 Skvost
Skvost, u, m. (novější), stkvostnosť, die Pracht. Č. S. bohatosti občanské. Sš. 1. 153. S-y v zastavárne ...

3 Sláma, slamka, slámečka, slamenka
Sláma, slamka, slámečka, slamenka, na Moravě slámka, slámečka, y, f. S., instr. slamou, vz Brána. S. ...

7 Slánka
Slánka. Vz Mkl. Etym. 314. S. římská. Vz Vlšk. 146. Kdo převrátí slánku při jídle, bude míti mrzutosť ...

3 Slib
Slib (zastr. sliub, slub), u, m., obět Bohu učiněná, zaslíbení, das Gelübde, votum. V. S., dobrovolná, ...

7 Slib
Slib = přípověď. Slov. sľub. S. platební, Kzl. 213., viery manželské. Šť. Kn. š. 91. S. vynucený za neplatný ...

7 Sloh
Sloh nerostů : hrachový, prosový, trachy- tický, Osv. V. 15., plástevný, proudový. NA. V. 552. — S. stavitelský: ...

3 1. Sloha, sloka
1. Sloha, sloka, y, f., strofa, spojení ně- kolika veršův v metrický celek. Dva nebo více veršů rhythmem ...

3 Slovný
Slovný, na slova bohatý, hojný, wort- reich, beredt. S. jazyk český. Plk. — v čem. Směšný se činí, kdo ...

3 Složený
Složený; složen, a, o, zusammengelegt, zusammengesetzt. Složenýma rukama seděti. Jel. List s-ný se pečetí. ...

3 Slušeti
Slušeti, 3. os. pl. -ší a šejí (Št. N. 292., Hus., Vš.), el, ení; slušívati = poddánu býti, poslouchati ...

3 Služebně
Služebně, k službám volně, dienstfertig, -willig. S. k někomu se míti. Jiná věc jest křtíti s., a jiná ...

3 Slynouti
Slynouti, ul, utí, ze slu (slu-ji), od něhož též slovo sláva. Mk. S. = slavným, pověst- ným býti, berühmt ...

3 Smeták
Smeták (směták), u, m. — smetadlo. S. na smetání mouky. V. S-kem prach se stěn setříti (smýčiti). Us. ...

3 Smetlice
Smetlice, e, f., metlice, die Schmiele, melica. S. modrá, blaue, m. caerulea, bohatá odemka, boa fluitans, ...

3 Smrť
Smrť, i, f., v pl. smrti = způsoby smrti, die Todesarten, Todesfälle. S., strsl. s?-mr?-t?, lít. mirtis, ...

7 Smrť
Smrť. Cf. Mkl. Etym. 190., Šf. III. 501., Er. P. 513.—518., Slov. zdrav. 343., Mříti, Umříti, Zemříti. ...

3 1. Soud
1. Soud (zastr. súd), u, m. S. = souzení, rada, vyhledávání n. uvažování čeho, das Urtheilen, die Urtheilüng, ...

3 Soudce
Soudce (sudce, zastr.), e, m. a f. a sklo- ňovalo se takto. Sg. 1., 2., 5. soudce, 3., 4. a tí. soudci, ...

3 Spíše
Spíše (zastr. spieše), spiš (zastr. spies), na Mor. a ve Slez. místy spěš, vz Spěš; komp. spíšeji, superl. ...

3 Spoření
Spoření, n. = šetření, das Sparen. S. obohacuje. Kom. J. 853. S. bohaté koření, č. — S., množení, die ...

3 Spravedlivost, spravedlnost
Spravedlivost, spravedlnost (zastar. spravednost), i, f. = náležitost, slušnost, die Gerechtigkeit, Billigkeit. ...

3 Srdcejemnosť
Srdcejemnosť, i, f., die Gemütlichkeit. Bohatá s., reiches Gemüth. Dch. ...

10 Sstlupa
Sstlupa, y, f. = sestoupení, cesta. Bohatství jest do pekla náhlá s. Baw. E. v. 8. ...

3 Sstoupiti
Sstoupiti, sestoupiti, sstup, sstoupě (íc), il ení; sstupovati, sstoupati — dolů stou- pili, herab-, ...

3 Stádný
Stádný = stádní. S. místo, Pulk., býk (stádník). Reš. S. brána (gregis); Ber se po sledu stádném. BO. ...

10 Stádný. S
Stádný. S. kravka, brav. Msn. Od. 307., 11. — S. Arkadie = bohatá na stáda. Msn. Hym. 19. ...

7 Stárek
Stárek = šohaj vybraný ze vší svobodné chasy, vynikající silou, statečností, postavou, obratností, bohatstvím ...

3 Statečný
Statečný = statkem opatřený, bohatý, vermöglich, begütert, reich. Ros. — S., mocný, silný, platný, dostatečný, ...

3 Statek
Statek, tku, stateček a statček, ečku, m. S. od sta (státi). S. —jmění, majetnost, nábytek, zboží, das ...

3 2. Státi
2. Státi (ze stojatí, oj se vysulo a ná- hradou za ztracenou slabiku a se dloužilo. Gb. Hl. 127.), ...

3 Stkvíti se
Stkvíti se (ze stvíti se a toto m. strb. svbtéti. Gb. III. 122.), stkvím, 3. osob. pl. stkví a stkvějí ...

3 Stkvostně
Stkvostně. Bohatec, jenž jest chodil v krásném rúše a jedl jest každý den s., umřev pohřeben jest v pekle. ...

3 Sto
Sto, a, n., Hundert. S. skloňuje se jsouc jménem podstatným podlé Slovo: dat. a lok. stu, instr. stem ...

3 Strana, stránka, stránečka, y
Strana, stránka, stránečka, y, ť., ze str (stříti). Gb. Hl. 146. Staroslov. strana, regio: stra a to ...

8 Strom
Strom. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 61. O skloň. u Kroměř cf. Brt. D. L, II. 18. Kult stromů u starých ...

3 Stromnatý
Stromnatý — bohatý na stromy, baum- reich. S. hora. Sš. Oa. 230. ...

7 Strpál
Strpál, u, m. Nenie s-la, který by nebol toho roku bohato obrodil. Slov. ZOBz. XXIII. 157. ...

3 Stříbrnatý
Stříbrnatý — na stříbro bohatý, silber- reich. S. soličník. S. octan, essigsaures Silber- oxyd, kysličník ...

3 Stříbro
Stříbro, a, n., místo srebro, lit. sidabras, goth. siluber, lat. argentum. Schl. Strsl. sbrebro, příp. ...

3 -stvo
-stvo, přípona jmen podstatných rodu středního m. -tvo, skr. tvara, množb-stvo od rnnog?, skr. bahu-tvam, ...

3 Styděti se
Styděti se, stydím (zastr. styzu), styď, -dě (íc), ěl, ění; stydívati se. S., cf. stud. Vz Gb. Hl. 145. ...

7 Sudice
Sudice, bohyně. Cf. Mách. 45., 77.—80., 84, 86., 129., Zl. Praha 1890.522., Slovan, sborník 1883. 1. ...

3 Superlativ
Superlativ, u, m. = svrchovatel, der Su- perlativ, lat. S. jmenuje se při srovnávání vlastností, přídavnými ...

8 Svatební
Svatební. S. oběd. Vz Vykl. Svat. 37. S. mlouvy. Vz ib. 8., 12. S. roucho = rozmarina, kterou se svatebčané ...

3 Svědčiti
Svědčiti, svědčím, svědě, -dče (íc), il, en, ení; svědčívati = svědkem býti, svědomí dávati, bezeugen ...

7 Svědomí
Svědomí = svědectví. To s. ti mohu dáti. Dvor. S. listovní (naproti osobnímu). Arch. VII. 507., 551. ...

3 Svoboda, svobůdka, y, f
Svoboda, svobůdka, y, f., v obecné mluvě místy: sloboda. S., t. j. svobo-da, libertas, prus. subs, selbst; ...

3 Svůj
Svůj (zastr. svoj), svá (svoje), své (svoje), skloňuje se podlé Můj, vz Můj. O sklonbě na mor. Zlínsku ...

3 Syn, a, synek
Syn, a, synek, nka, syneček, synáček, čka, m. Syn, vok. sg. obyč. synu; nomin. a, vok. pl. synové. Syn?, ...

8 Sžéci
Sžéci. O tvarech. Vz Gb. H. ml. I. 181. S praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 318. —Š se psalo: f, ...

3 Šalebnou svět měrou věci měří
Šalebnou svět měrou věci měří a dle ní své blaho upřádá, lid pak všechen šalbám jeho věří. Onen zlato, ...

3 Šantročení
Šantročení, n., das Betrügen. Sš. L. 180. Š-ním zbohatnouti. Dač. I. 4. ...

3 Šeř
Šeř, i, f. = něco šerého, das Grau; zvl. tkanina šerá, hrubci, šerka, grobes, graues Tuch. Smrť rovně ...

3 Škola, školka, školička, y
Škola, školka, školička, y, f., z. lat.- řec. schola, ö-/Mv> vz Mz. 325. Š. = ústav kde se vědám a ...

3 Šlechta, y
Šlechta, y, f., ne od lech (Šf. Strž. 753. a H. Jir. Slov. pr. I. 73., ani z lécha = rolí, Pal. Dj. I. ...

9 Šlechtic
Šlechtic. Původně š. = kdo vládl po- zemky tak hojnými, že k těžení jich držeti musil drahně služebníků; ...

3 Šlechtiti
Šlechtiti, il, ěn, ění; šlechtívati = zda- řilým, mravným činiti, adeln, veredeln; ozdo- bovati, okrašlovati, ...

3 Špína, špina
Špína, špina (zastr. spina), y, f., u Opavy břud. Klš. Š. — voda, kterou se něco mylo a vůbec slevky, ...

7 Štědrovna
Štědrovna, y f = Ceres. Hš. Št. 71. Štědrý. Mkl. Etym. 298., Mkl. aL. 11. Š. (mezi marnotratným a skúpým) ...

3 Štědrovnice
Štědrovnice, e,f. vánočka. Us. v Krkonš., u Jič., u Tábora. Kšá., Dšk., Sít. U morav. Jičína : štědrounice. ...

3 Štekovati
Štekovati (štěhovati, Plk., D.) = zava- diti, anstossen, streifen, sündigen; horlivě následovati, po ...

7 Šutý
Šutý. Mkl. Etym. 345. b. Chudobno dievčatko medzi bohatými, jako šutá ovca medzi rohatými. Sl. ps. — ...

3 Švarda
Švarda, y, f- Bohatá panenka je hezká, pokud ju matka češe, jak se od matky do- stane, sotva švardy unese ...

4 T
T článkuje se podobným způsobem jako d. Při obou totiž zepře se pokrají předního jazyka tak o přední ...

4 Táhnouti
Táhnouti, táhnouti, tíhnouti (zastr. He- knouti, těhnouti), -hnu, -hni, hna (ouc), hnul a hl, ut, utí, ...

7 Tále
Tále. Cf. Jagičův Archiv XI. 140., List. fil. IX. 296. Dávají svój život v táli (zá- stavu). Hr. rk. ...

4 Tam
Tam z tamo. T. = do toho místa, na to místo, dorthin, dahin, hin, hinzu, Hinein, hinwärts. Odejeti tarn. ...

7 Ťanu
Ťanu = inu, ovšem. Km. Odpověď v mor. Val. začíná často slovci: Tanu ťa Brt. Jak se máš? Ťanu, po troše. ...

7 Tátošík
Tátošík = kůň bohatýra dle báječného koně Tátoše v pohádkách a písních lidu slov. v Uhřích. Hdk. Kr. ...

4 -tel
-tel (-telb), přípona jmen podstatných od sloves odvozených, skr. -tr (-tar); lat. -tor, řec. -trig, ...

4 Tělesně
Tělesně, körperlich, fleischlich, leibhaft. Leží ciesař v klášteře tělesně. Martim. T. jí nepoznal. St. ...

4 Ten
Ten, ta, to; gt. toho, té, toho; dat. tomu, té, tomu; akk. toho (u životných; u neži- votných: ten), ...

4 Teple
Teple, kompar. tepleji, warm. Kosatec t. na lůno přiložený. Byl. T. se oblékati. T. sedí, tře (je bohat). ...

9 Teplo
Teplo ako v lázni, ako v starej izbě. Zát. Př. 168b. Je tam t. jako za oltářem sv. Anny (zima). Hoř. ...

4 Teplý
Teplý; (zastr. tepl), a, o; kompar. teplejší; teploučký, teplounký. Strsl. teplí, vedle topkb, calidus, ...

9 Teplý
Teplý. T. vrch = příkrý. Mus. 1848. II. 330. T. = bohatý. Dostal teplou nevěstu. Šml. V. 11. ...

4 Tesklivý
Tesklivý; teskliv, a, o = tesklící. T. = tesknosť cítící, zarmoucený, smutný, ängst- lich, voll Angst, ...

4 Těšiti
Těšiti, těš, těše (íc), il, těšen, ení; těší- vati. Koř. t?ch (tBch v tichnouti). Gb. Hl. 144., Bž. 161. ...

4 1. Těžiti
1. Těžiti, il, en, ení; těžeti, el, en, ení; těžívati. Těžeti, přitěžeti = přispojiti, ziehen, an sich ...

7 Těžký
Těžký. Cf. Mkl. Etym. 351. a. T. = co mnoho váží. T. ryba (bohatý mládenec n. nevěsta). Dch. — čím. Hlava ...

4 Tipiti
Tipiti (tipěti = ferre). A tehdáž sedie s bohatými v tajnici mysli, aby zahubil ne- vinného; oči jeho ...

7 Tisíc
Tisíc. Cf. Mkl. Etym. 370. a., Šrc. 450, Ž. kl. 67. 18. a j, D. Lhrg. 206., Gb. Ml. II. 94. 4., 95., ...

4 1. Tlustý
1. Tlustý; tlust, a, o; komp. tlustší, tlu- stější; tlusťoučký, tlusťounký, tlustičký. T. = velikého ...

4 Topínka
Topínka, y, f., vz Topeně; na Slov. hřánka. Plk. Mastnou t-ku přátelům od- kázal (byl bohat, vz Blahobyt); ...

4 Toužiti
Toužiti, tuž, touže (íc), il, ení; toužívati. T. od touha. Jg., Schl. Strsl. tąžiti moerere. Mkl. B. ...

4 Tovaryš, tovařiš, e, tovaryšek
Tovaryš, tovařiš, e, tovaryšek, ška, m. T. = kdo u mistra z platu pracuje dříve než mistrem se stane, ...

4 Transgressiv
Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný způsob, přestupník, přechodník, poněvadž se jím vztažná zájmena ...

9 Transgressiv
Transgressiv. O tvarech tr-va času pří- tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne- shoda v rodě: Slunce ...

4 Tratiti
Tratiti, trať, tratě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); tráceti, el, ení; tratívati. T. = od sebe ...

4 2. Tresť
2. Tresť, i, f. = vytlačená šťáva n. míza, ausgedrückter Saft, die Essenz. Tresť vína, L.; t. pátá, ...

4 Trh
Trh, u, m. = trhnutí, tržení, der Riss, Zug. V, trzích' lépe než v, trhách'. Jg. Jedním trhem bych to ...

4 Trojbrať
Trojbrať, i, f. Této t-ti zůstavili rodiče bohaté dědictví, diesen dreien Geschwistern. MP. Děj. bibl. ...

4 Trojí
Trojí, dle Dnešní: trojího, trojí, trojího atd.; trůj (zastr. troj), m., troje f. a n. T. = trojdílný, ...