5 Zchladnouti
Zchladnouti, dnul a dl, utí = schladnouti, auskühlen, kalt werden, sich abkühlen. — abs. Či sa kde mojim ...

3 Sestarati se
Sestarati se, sstarati se, zstarati se — starým se státi, alt werden. V. — abs. Kdo roste neboje se, ...

2 Nepřátelský
Nepřátelský, nenávistný, nevlídný, ne- příznivý, feindselig. V. N. k někomu se míti. V. — N., nepříteli ...

3 1. Semenný
1. Semenný, co ze (od) semene jest, Samen-. S. olej, prášek. S. klí, Kos. Ol. I. 290., kvas- nice. Dch. ...

7 Ukrátiti. — (komu) čeho. U
Ukrátiti. — (komu) čeho. U. někomu života. Št. Kn. š. 184., Hr. ruk. 143. a. Tu jeho skokuov brzy ukrátí. ...

8 Slabý
Slabý. Kdo jest slabý, silného se bojí; Čím uražen slabý, nikdy mocný neví (slabý jest brzy uražen). ...

2 Počepí
Počepí, n., náklonek, die Neige. Víno je na p. (na mále). D. — Na p. býti = docházeti, mříti; býti na ...

7 Štědrovna
Štědrovna, y f = Ceres. Hš. Št. 71. Štědrý. Mkl. Etym. 298., Mkl. aL. 11. Š. (mezi marnotratným a skúpým) ...

6 Chodidlo
Chodidlo dělíme: v zanártí (tarsus) s pa- tou (calx), v přednártí (metatarsus) a v prsty. Zanártí a přednártí ...

5 Brzo
Brzo. Mkl. Etym 11. Oženil bych se br- zičko, ale mám peněz maličko. Sš. P. 670. (190.). Na brze tu byl. ...

1 Chutně
Chutně, komp. chutněji = ochotně, rychle, brzy, bereitwillig, schnell, hurtig, gerne. Jg. Ch. pospíšiti, ...

2 Náklone
Náklonek, nku, m., nákloněk, ňku, m., naklonění sudu, když jest piva etc. na mále, počepí, die Neige. ...

3 Sladnouti
Sladnouti, sládnouti, dnul a dl, utí, süss werden. — abs. Ovoce již sladne. Jiskří zrak, tvář rudne, ...

6 Dozníti
Dozníti, doznívati, vertonen, verklingen, verrauschen, verhallen. Hlas zvonů, hudba, zpěv doznívá. Us. ...

6 Marnosť
Marnosť = prázdnosť. Mladosť, moja mladosť, vyšla's mi na m Sš. P. 402., Šl. ps. 119. -- M. = daremnosť ...

1 Chlipnosť
Chlipnosť, i, f. = žádost'; vilnosť, bujnosť, Unzüchtigkeit, Geilheit. V ch-sti se hovádka zapalují. ...

1 Dodělati
Dodělati, dodělávati = do konce udělati, fertig machen, vollenden; umrtviti, tödten; umříti, sterben; ...

4 Vyhasnouti
Vyhasnouti, snul a sl, utí, vyhasínati, na Ostrav. vyhášati (Tč. ) = přestati hořeti, ver-, auslöschen. ...

6 Máj
Máj. Chladno a večerní rosy v máji nám hojnosť vína dají. Šk. M. rosu dává a stromy listem odívá. 15. ...

7 Teplice
Teplice. A jsouť zajisté rozkošné t. Vrat. Vlaštovky poletí už brzy do teplíc (teplých krajin). Na Hané. ...

1 Lapačka, y, f. L
Lapačka, y, f. L., která lapá, die Häscherin. — L. slov, Sophistin. — Lapačky, Hasch- zange, malé, pleskaté ...

2 Oplatiti
Oplatiti, il, cen, ení; opláceti, el, en, ení, oplacovati= vypůjčenou věc zase dáti, zurück- zahlen ; ...

6 Nakládati
Nakládati. — abs. Musí n. chovaje lidi. Št. Kn. š 155. — co: ohník (oheň roznítiti). Slov. Vch. Nalož ...

7 Starati koho
Starati koho. Ona nás s. nepřestává. Wtr. exc. Nabádal a staral Lutera. Bart. 123. Vždy mne stará p. ...

4 Toporo
Toporo, a, (zastr. ), toporce, topůrce, e, topůrko, a, topůrečko, a, n. = topo- řisko. Místy držadlo ...

6 Hodiny
Hodiny. V MV. nepravá glossa. Pa. Or- loj, půlorloj. Vz Hodina, Schd. I. 66., 71., 159., Sdl. Hr. I. ...

4 Vymetati
Vymetati. Obilí už vymetá (= dostalo klasy, schiesst). BR. 11. 60. a. Když se to žítko v poli vymetalo. ...

4 Utuchnouti
Utuchnouti, chnul a chl, utí = udusiti se, zaniknouti, erstickt werden, erlöschen, einschlafen, verrauchen. ...

6 Hudba
Hudba, musika. BO. V MV. nepravá glossa. Pa. O hudbě jakožto o prostředku vyrážeti představy vz Šrc. ...

7 Skok
Skok. Cf. Mkl. aL. 289., Mkl. Etym. 301. S. na stranu, Seitensprung, m. Posp. Srov- nali se o s. (brzy) ...

6 Dlaň
Dlaň. MV., Mkl. Etym. 47. D. čtyry prsty z šíří. Cor. jur. IV. 3. K. XXXIX. Nemám polí ani za (s) dlaň. ...

6 Devětsil
Devětsil. Devěsil. Slez., ostrav. Tč., Slb. 450. D., tussilago, der Huflattig, die Lodde. D. obecný, ...

2 Osekati
Osekati, osekávati (zastr. osekovati), osek- nouti, kl, ut, utí; oséci, vz Síci = obsekati, klestiti, ...

4 Vysákati
Vysákati, vysáchati; vysakovati, vysáh- nouti, vysáchnouti, ul a kl n. chl, utí = vytéci, vyschnouti, ...

8 Déšť
Déšť, d/šť, dišf, ďí.šf, džíšč (gt, dĺžda), d ješ-f (gt. dježďa), dášf (gt. dážd'a). V Gemeri. Phľd. ...

6 Nůž
Nůž. Cf. Mkl. aL. 277., Sdl. Hr. II. 167., List. fil. 1884. 330., Mkl. Etym. 217. Ta čásť nože, která ...

4 1. Vytráviti
1. Vytráviti, il, en, ení, vytravovati = ztráviti, aufzehren, ganz verzehren; vyten- čiti, zchuditi, ...

4 Vyšlehati
Vyšlehati, vyšlahati, vyšlohati, vyšleh- nouti, hnul a hl, ut, utí; vyšlehávati, vyšle- hovati (zastr. ...

5 Způsobilý
Způsobilý, spůsobilý = způsobený, ge- staltet, Beschaffen. Po řečí se pozná, kterak srdce z-lé jest. ...

8 Oheň
Oheň. O. z původního ogňb, gt. ohně. Cf. Gb. H. ml. I. 161., 160. Ani o. ani voda sa ho nechytí. Phľd. ...

7 Roveň
Roveň = rovina. Přeutěšená r. Troj. R. souřadnic, Coordinatenebene; r. obrazu, Bild- ebene. Nz. I míjechu ...

4 Utichnouti
Utichnouti, chnul a chl, utí; utichati = tichým se státi, still, ruhig werden; ukojiti sc, ukrotiti sc, ...

2 Píleti
Píleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení; píliti, 3. os. pl. -lí, il, ení; připíliti = pilným býti, snažiti se, ...

1 Dověděti se
Dověděti se, -vím, ědí, věděl, dění; do- vídati se, dovídávati. se. V již. Cech.: zdo- vědít, Kts., jinde: ...

8 Vrba
Vrba. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. V., vrbátko, vrbě, vrbovice. Słow. 84. V. červeníce (= v. na- chová), ...

4 Vyfouknouti
Vyfouknouti, knul a kl, ut, utí; vyfou- kati, vyfoukávati, vyfukovati, ausblasen, Herausblasen, auswehen; ...

1 Brk
Brk, u, m., pl. brky; gt. pl. brkách šp. m. brkův, vz: -ách; brko, a, n., pl. brka; brček, čku, m. Brk ...

4 Vytratiti
Vytratiti, trať, tě (íc), il, cen, ení; vy- tracovati, vytratívati, vytracovávati, nach und nach verlieren. ...

4 Vdáti
Vdáti, vdám, vdej, al, án, ání (na Slov. a Mor. -at, atí); vdávati. Vdáti = včiniti, hineinthun, stecken. ...

7 1. Zajíc
1. Zajíc. Cf. Mkl. Etym. 399. nn., Bhm. 31., Zbrt. 97., Kram. Slov. 599., Brm I. 2. 479. nn., Brt. Dt. ...

6 Lámati
Lámati. Bž. 200., Mz. v List. fil. 1882. 214., 1880. 114., Mkl. Etym. 164. — co, koho: práva. Vš. 37. ...

3 2. Raniti
2. Raniti, il, ěn, ění; ráněti (na Slov. ráňati), raňovati, ranívati, verletzen, ver- wunden. — abs. ...

5 Zastarati
Zastarati, zastarávati = starým se státi, alt werden, veralten, verjähren. — abs. To právo, slovo již ...

7 Pěnkava
Pěnkava. Mkl. Etym. 245. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 58 P. bělokrká, zonotrichia albicollis, ...

5 Bída
Bída. — B , kořen bid. Vz Gb. Hl. 144. Vz Běda. Mkl. Etym. 12. Se mnou je veliká b Kld. Myšlienku tú ...

4 Útěk
Útěk, u, m. = utíkání, das Fliehen, die Flucht. V. Na útěku zahynouti. Kram. Dáti se v ú., na ú., do ...

5 Zachtiti
Zachtiti, zachtěti, zachci, chtěl, chtění; zachtívaťi = začíti chtíti, požádati, gelüsten, ein Gelüstchen ...

5 Zemče
Zemče, ete, n., pl. zemčata = brambor, bambol, krumple, lilek bobál, zemčátko, zemně, zemňák, zemník, ...

2 Podkova
Podkova, y, f., podkovka, podkůvka, železný kotouč na zadní straně otevřený, jímž pobíjejí se kopyta ...

6 Hromnice
Hromnice, die Lichtm: sskerze. — H. svátek. Dat. také h-cím. Bž. 98. Cf. S. N. Meno hromnic má pôvod ...

5 Zprotiviti se
Zprotiviti se, il, ení; sprotivovati se = po- staviti se na odpor, zpěčovati se, sich wider- setzen, ...

5 Zasvitnouti
Zasvitnouti, tnul a tl, utí; zasvítati, za- svítávati = pocíti svítati, zabřesknouti se, anfangen zu ...

2 Pilka
Pilka, y, f., na dyhy (dyhařka), Four- nirsäge; na kovy, Metall-; ruční, Hand-; hieb). S. N. P. přední, ...

6 2. Lože
2. Lože = postel. V M V. nepravá glossa. Pa. Cf. List. fil. 1882. 196., 198., Sdl. Hr. II. 166., Rk. ...

7 Přáti
Přáti. Mkl. Etym. 239., 263., Šf. III. 511. Příl. m. přál na Zlínsku Brt. V 8. ř. článku oprav vergönen ...

7 Včela
Včela, medostrojka. Cf. List. fil. 1878. 211., Brm. IV. 230.—265. V. Cf. vučeti. Šf. III. 615. Píchnutí ...

6 Host
Host'. Vz Mkl. Etym. 74. Grundbedeutung : der Verzehrende. Mkl. aL. 64. O skloň, vz také Bž. 26., 87., ...

6 Naděje
Naděje. Cf. Mkl. Etym. 44. Náděj je dech, ktorý z uplakaných očí slzy sfukuje. Lipa 377. N. jest bdícího ...

3 1. Slavík, a, slavíček
1. Slavík, a, slavíček, čka, m.. od slu (slouti), vz u (v av); příp. -ik?. Mkl. B. 251. V MV. zlavik. ...

4 Ticho
Ticho, still, vz Tichý. — T., tichoučko, tichounko = tiše, still; v jižních Čechách: tícho. Kts. Ticho, ...

7 Vstáti
Vstáti. Klne vstávaje líhaje. Us. Šd. Třebaj' nám prositi vstavajíc i léhajíc. Št. Kn. š. 51. (13.).— ...

7 Věnec
Věnec Věnček, gt. věnečku. Krnd. 80. b., 79. a. Cf. Zbrt. 292., Kram. Slov., Mkl. Etym. 389. a. V. vítězoslavný, ...

6 Máslo
Máslo. Cf. Mkl. aL. 280., Bž. 52., Mkl. Etym. 185. M. prané, solené, staré, nalo- žené, jemné, trvanlivé, ...

7 Pec
Pec. Mkl. Etym. 235. P. cementovací, hnací (NA IV. 167.), kelímková (NA. V. 437.), mufluvá (Schd. I. ...

2 Následovati
Následovati = za někým jíti, folgen, nachfolgen, gehen; jíti z čeho, vyplývati, folgen, erfolgen; namlouvati ...

4 Talíř
Talíř (zastr. a posud na Mor. a Sloven. taléř), talířek, řku, talíříček, čku, m. = známé náčiní stolové, ...

2 Přijeti
Přijeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jev, jetí; přijezditi, il, ění; přijížděti, děl, dění, fahrend, ...

4 Vrzati
Vrzati (na Slov. vrzgati), vrzávati: vrz- nouti, znul a zl, ut, utí, knirren, knarren. — abs. Ty dvéře ...

5 Ženich
Ženich, a, ženíšek, ška, m. = kdo se žení, der Bräutigam, Gespons, Hochzeiter. Cf. Ženič. V. Frejíř, ...

3 Špatný
Špatný malý, lehký, chatrný, ničemný, malé vážnosti, na Slov. ošklivý, škaredý, hnusný, nečistý, ohavný, ...

4 Vysednouti
Vysednouti, ul, utí; vysésti, vysísti (zastr. vysedu), sedl, zení; vysedati, vysedávati = ven se posaditi, ...

1 Měsíc
Měsíc, e, měsíček, čku, m. (na Slov. me- sac, rus. měsjac, pol. miesiąc, lat. mensis, skr. mâs, lit. ...

6 Hvězda
Hvězda, lit. zvaizdé. Mkl. aL. 267., Šrc. 478, Mkl. Etym. 81. H. barevné, circum- polarní, točnobiízké. ...

5 Zakusiti
Zakusiti (zastr. zakousiti), il, šen, ení; zakoušeti, el, en, ení; zakušovati, zahrnovati = zajísti, ...

4 Větev
Větev, tve, větevka, větvička, větvi- ce, e, větvinka, y, f. = haluza, ratolesť, Jg., snět, snětev, ...

5 Člověk
Člověk = čelov?kb; čelo = c?lb integer, v?kb robur, tedy čelov?kb. = integrum robur habens, čerstvou ...

1 Chuť
Chuť, i, (ne: -ě), f., choutka, y, f.; pl. chuti, ne: chutě. Ch. od chrj>t v chtíti. — Ch. = líbosť ...

1 Křídlo
Křídlo, křidélko, křidélečko, a, n., strč. křidlce. Der Flügel. V. K. m. krydlo od kry (krýti). K. ptačí ...

4 Tajemství, tajeuství, tajemstvo
Tajemství, tajeuství, tajemstvo, a, n. = tajnosť nezjevná, nevysvětlená, vůbec ne- známá věc, etwas Geheimes, ...

3 Sladký
Sladký; sladek, dka, o. Cf. lat. suavis m. svadvis, skr. svädus. Gb. Hl. 94. Strsl. slad?k?, dulcis, ...

5 Zvyknouti
Zvyknouti, knu, kni, kna (ouc), knul a kl, utí; zvykati, zvykovati = navyknouti, zvyk přijíti, na zvyk ...

1 Hotový
Hotový; hotov, a, o; hotově; = přistro- jený, připravený, přichystaný, bereit, fertig. Hotovi vsici nohu ...

6 Kůň
Kůň snad m. kobnb. Mkl. aL. 65. Cf. Schd. II. 424., KP. III. 283.-285., Šrc. 32.-34., 68., 77 , Mkl. ...

3 Smilstvo, a, smilství
Smilstvo, a, smilství, n. = smilnění, smilnosť, tělesné obcování, fleischlicher Um- gang, Beischlaf, ...

6 Houba
Houba. Mkl. Etym. 71. Húba v MV. ne- pravá glossa. Pa. Vz Rosc. 51., 60. H. be- dlovité, ib. 72., cizopasné, ...

4 Věčný
Věčný; věčen, čna, o = který vždy byl a bude, ewig. Bůh jest věčný. Ja nebanuj, ne- banuj, ja synečka ...

4 Tancovati
Tancovati, vz o původu tanec. Dříve také: tankovati, tanzen. Tančiti, il, en, ení; tancovávati, tančívati. ...

1 Konec
Konec, nce, koneček, čku, m., z kon. (konati). Schl. Vz Gb. 111. 111. ř., s h. 7. (poč(b)nu-konec). K. ...

3 Slyš pěnice šedoperá
Slyš pěnice šedoperá pěje v keře poupatech, jakby srdce mladé zcela jarem vyzpívati chtěla svěžím zvukem ...

4 1. Vrána
1. Vrána (na Mor. a Slov. vrana), vranka, vranečka, y, f. Strany krácení á vz Brána. Cf. lit. varnas, ...