10 Písmeno. P
Písmeno. P. chladné jest, slovo žár oživí a zanítí. Kká. Sion 1. 165. Velká p-na u Tomka: Dům Hedvikovský ...

2 Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko
Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko, a, n. — P., nápoj vůbec, das Getränk. Od pi (pi-ji). — P., ...

7 Plaček
Plaček, čka, m., os. jm. Arch. VIII. 65. — P. Frant., rytíř, místodrž. rada, spisov., nar. 1809., † ...

10 Plachta
Plachta. A pouštěl p-ry dýmu (z úst) a plival. Zvon III. 141. — P., Reiterkappe, hora v Orlických horách. ...

2 Plaid
Plaid, (ang., pléd), u, m., šátek horalů skotských z kostkované látky vlněné, Rk. ...

2 Plak-os
Plak-os, a, m., hora v Mysii. ...

7 Plamenoskvrnka
Plamenoskvrnka, y, f., phlogophora, motýl. Kk. Mot. 198., 199 , Brm. IV. 436. ...

9 Plánská Hora
Plánská Hora, Schöninger, v Krumlovsku. Vstnk. 1897. 502. ...

8 Plášť
Plášť, z plaskjb. Mkl. Etym. 248. Cf. Plášč (3. dod.), Dob. Dur. 93. (od ,plachta'). P. v XV., XVI. stol. ...

7 Plát
Plát. Mkl. Etym. 249., List. fil. XII. 352. Vezmeť za pláty spravedlnosť (induet in thorace justitiam) ...

7 Plavec
Plavec. Plavce na suchu a jezdce bez koně nepoznáš. Hkš. Patron p-ců (sv. Ar- noldus). Zbrt. 241. — P-vci ...

7 Plesnák
Plesnák, u, m., telephora, der Warzen- pi!z, houba. Vz Rstp. 1922. ...

10 Plesník
Plesník, u, m. = louka stejně vysoko s polem položená. Volšany u Horažď. List. fil. 1902. 250. — P., ...

2 Plešivec
Plešivec, vce, m., hora v Berounsku. Tk. I. 78. — P., plecháč, der Kahlkopf. Slov. ...

7 Plešivec
Plešivec, vz List. fil. XIII. 169. P. také hora u Jinec, u Horažďovic. Kv. 1884. 441., 540., 554., 556. ...

8 Plešivský
Plešivský. P. hora v Gemer. Phľd. 1895. 351. ...

10 Pleteň
Pleteň, plexus, v lékařství. P. cevní a nervová. Vz Ott. XIX. 918. P. čivová mezi nachovinou střevní, ...

10 Plnokrevnosť
Plnokrevnosť, i, f., plethora, Vollblütig- keit. Ktt. ...

10 Ploska
Ploska, y, f., hora. Sbor. slov. VII 115. — P. nohy. Tvrdošíjné hnisání plosky, dermosynovitis plantaris ...

7 Plynatosť
Plynatosť, i, f., die Blähung. P. pod- kožní, emphysema subacutaneum, tenkého střeva, Dünndarmmeteorismus. ...

10 Plynatosť
Plynatosť, i, f. = hromadění vzduchu v ústrojích chovajících vzduch neb v orga- nech bezvzduchých, tympanismus, ...

2 1. Plž
1. Plž, e, plžek, žka, m., od plz-ký. Vz strany původu Mz. str. 58. Plži, cephalo- phora, die Schnecken, ...

7 Pneumothorax
Pneumothorax, vz Plynatosť. ...

2 Podhora
Podhora, y, f., ves u Mnichova Hradiště. ...

7 Podhora
Podhora, sam. u Neveklova a u Břez- nice; mlýn u Plzně, u Bolešin, u Zvěstova. U P-ry = les u Ševětína. ...

2 Podhoračka
Podhoračka, y, f., Thalbewohnerin, f. Jg. ...

2 Podhořina
Podhořina, y, f., podhoří, n., pata hory, krajina pod horou n. pod horami, die Unter- berggegend. Pl. ...

7 Podhrází
Podhrází, n., sam u Třeboně a u Že- bráka; mlýn u Votic; Podhraz, mysl. u Bělo- hradu, továrna u Horažďovic; ...

7 Podhůří
Podhůří, n. = podhoří. Sdl. Hr. VII. 218. P. šumavské. Čechy I. 81. P., čásť Karpat. Tl. M 7. P. = rovina ...

7 Podmezí
Podmezí, n. Sš. P.584. — P = mlýn u Horažďovic; pole u Únětic na Blovicku. BPr. ...

7 Podoba
Podoba. Vz Mkl. Etym. 47. Takovou divnou vzala teď podobu (divně vypadá). U Dobrušky. Vk. Dacia jest ...

7 Poďrabský
Poďrabský Mlýn u Horažďovic. ...

7 Podskalí
Podskalí, něm Podskal, několik dom- kův u Semil; sam. u Chocně, u Vodňan, u Veltrus, u Berouna, u Horažďovic; ...

7 Pohora
Pohora, y, f, ves u Litomyšle; osada u Boskovic Ct. Sdl. Hr. I. 5., 17 , Rk. Sl. ...

7 Pohorati
Pohorati = pohořeti. Slez. Šd. ...

2 Pohořan
Pohořan, a, m., horák, horal, horan, der Berg-, Gebirgsbewohner. Us. ...

2 Pohoří
Pohoří, n., das Gebirge, die Bergkette, -reihe. BO. P. jest řada hor souvislých. P. jest onen tvar vysočiny, ...

10 Pohrudničný
Pohrudničný rakovina, carcinoma pleurae, klenba p., apex pleurae, choboty, sinus pleurae; výron syrovatečniny ...

10 Pochlebnůstka
Pochlebnůstka, y, f. Horatiovská p. Lit. I. 566. ...

2 1. Pole
1. Pole, e, půlko, políčko, a, n., dříve polo (m. poljo, Schl.). Jg. Slova, skloňující se dle vzorce ...

2 Polektati
Polektati, polektávati, polehtati, poleh- távati, ein wenig kitzeln. On vždycky po- lektává (zahrává). ...

7 Polhora
Polhora, y, f., ves v Oravě na Slov. Orl. VII. 139. ...

10 Polhoranka
Polhoranka, y, f. = přítok Biele Oravy na Slov. Sb. sl. 1901. 162. ...

2 Polom, u, m
Polom, u, m., der Bruch, das Brechen. To byl p. v té bouři (lámání dřev). Us. u Třeb.— P., les větrem ...

8 Poloma
Poloma, hora v Trenčan. Phľd. 1893. 520. — P., y, m. = šibal, kujon. Myjava. Phľd. 1895. 446. ...

8 Poltár
Poltár, a, m., hora v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 551., 75. ...

10 Poludnica
Poludnica, e, f., hora u Ružomberka na Slov. Sbor. čes. 280. ...

2 Polycholie
Polycholie, e, f., z řec., nážlutosť, plet- hora bilosa. Sm. ...

10 Pomazánka
Pomazánka, y, f., Butterlehne, hora v Orlic, horách. Jrsk. XXII. 193. ...

7 Popel
Popel. Cf. Mkl. Etym. 235., Šrc. 130. P., cinis, Ž. wit. 101. 10., pulvis. 7. 6., 103. 29. P. cínový. ...

7 Poromoniti
Poromoniti = zprchnouti, pomrholiti. Když má Baba (hora) kápku (je-li mračny zahalena), nedaždí-li, alespoň ...

2 Pořič
Pořič, e, m. a f., Pořičí, n., jindy ves, nyní čásť města Prahy. Vz Tk. I.621., IV. 737., II. 546., III. ...

2 Posázený
Posázený, besetzt, bepflanzt.— čím.Hora stromy posázená, Jg., stůl tolary p-ný. Us. ...

2 Poslání, n
Poslání, n., čin posýlajícího, die Sendung, Schickung, Einsendung. Udává záměr a účel poslání toho. Sš. ...

7 Postal
Postal, a, m., hora na Slov. Brt. L. p. I. 28. ...

2 Posvátný
Posvátný, posvěcený, geweiht, geheiligt, gewidmet. P. místo, Us., nádoby, háj, hostie, řádové, V., chléb ...

8 Pošírný
Pošírný. P. hora (po šíři se táhnoucí), aequatoriales Gebirge. Am. Orb. 83. ...

7 Povázka
Povázka, rostl. Cf. Slb. 706., 709., Rstp. 79., 812., Mllr. 69. — P. = kokotice. Vz Zezulena, Povítka ...

2 Povlačitý
Povlačitý, co z povlaku, k povlaku po- dobno. P-tým rúchem pokrychu jeho (Krista). Horae ms. -- P., vlekoucí ...

7 Pozernosť
Pozernosť, i, f. = úhlednosť, speciositas. Kat. v. 1635. Er. čte chybně: pozornosť. Jir. Mor. Pozhora ...

7 Praděd
Praděd. Nechlub se p-dy, sám sa ška- redý. Us. Bž. — P. = hora v Sudetách (na Mor. nejvyšší, 1487 m. ...

2 Praděd, a, m
Praděd, a, m., pl. pradědové, der Ur- grossvater, Urahn, Uraltvater. V. P. (mój) zbi diva ...

2 Práh
Práh, gt. prahu, m. V pádech nepřímých sg. a v celém pl. vždy krátké a, Mk., Č., Bž. 79., D.; také: prah, ...

7 Prahora
Prahora. Cf. Chdt. 12., 20., Frč. G. 52. ...

9 Pracharandář
Pracharandář, e, m. = kdo dělá pra- chorandu. Čes. 1. IX. 420. ...

7 Pracheň
Pracheň, chně, f., Prachin, myslivna a dvůr u Horažďovic. Cf. Rk. Sl. ...

10 Pramenistý
Pramenistý = plný pramenů. P. Ida (hora). Msn. II. 253. ...

2 Prašivá, Prašivka
Prašivá, Prašivka, y, f., kopeček u Mo- rávky ve Slezku s chrámem sv. Antonína Pad. Tč. — P., hora v ...

10 Prašivka
Prašivka, hora v Těšínsku. Vz Slez. poh. 67. ...

10 Prašivka
Prašivka, y, f. = hora na Těšínsku. Vz Slám. Put. 221 ...

7 Pravý
Pravý. Mkl. Etym. 264. P. = rovný, rec- tus. Ž. wit. 7. 11. — P. = náležitý atd. P. Bůh, Výb. II. 22., ...

2 Prázdnohlávka
Prázdnohlávka, y, f., ein leerer Kopf, der Windbeutel. — P., ascophora, rostl. ...

2 Prclída
Prclída, y, f., říkají ženštinám, žáchora. Us. ...

8 Priehyba
Priehyba, y, f., hora v Gemer. Phľd. 1895. 351. ...

10 Priepadliska
Priepadliska, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. ...

7 Prieslop
Prieslop, u, m. = vysoké sedlo mezi dvěma horama. Slov. Pokr. Pot. II. 278., Němc. IV. 393. ...

7 Projasniti
Projasniti. Ráno už p-lo, už bude deň. Laš. Tč. — kudy. Měsíček přes oblaky projasňuje (probleskuje). ...

10 Prokopec
Prokopec, pce, m., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 166. ...

7 Proniknouti co
Proniknouti co. Síla p-ká jinocha. Posp. Duch vlastenecký p-kal všecky třídy. Sbn. Co p-kneš, tím vynikneš. ...

2 Propasť
Propasť, i, f., od propad (propadu, vz Propadnouti), m. propadť Vz Pasť. P., strsl. propastb, koř. pad, ...

7 Proruby
Proruby, pl., m. = hora na Třeboňsku. BPr. ...

2 Prosa
Prosa, y, f., z lat., prostomluva, řeč prostá či nevázaná (neveršovaná), die gerade, un- gebundene Rede, ...

9 Prostočidlý
Prostočidlý. P. měkkýši, basomatophora. Vz Ulič. 104. ...

7 Provazec
Provazec = hora u Čenkova. Krč. ...

7 Prsník
Prsník, Brustkorb, -kasten, m., thorax. Nz. — P. = prs. A dieťa plakalo a p-ka najsť nemohlo. Slov. ...

7 Průchod
Průchod, u, průchodek, dku, m. = pro- chození. P-dem (během) roku. Gndl. 1. 58. P. proudu. ZČ. III. 22. ...

2 Průsmyk
Průsmyk, u, m., der Pass, Engpass, die Schlucht. Dch., Tč. Vz Hora, Pohoří, Pro- hyb. ...

7 Prusplech
Prusplech, z něm. Brustblech, thorale. Mill. 81. ...

2 Prvohora
Prvohora, y, f., prvohoří, počáteční hora, das Urgebírge. Jg. Prvohory leží přímo na prahorách a obsahují ...

7 Prvohora
Prvohora. Cf. Chdt. 18., 20., 22., 24., Frč. G. 56. ...

10 Prvohora
Prvohora, y, f. Vz Ott. XX. 891. ...

7 Přebyti
Přebyti. — abs. Přebývající, überschüs- sig. Dch. Lépej' druhdy tak p., rozumějíc, že nerozumie, nežli ...

2 2. Před
2. Před, přede, předložka. Předložka před (opp. za) pojí se s akkusativem a instrumen- talem. —I. S ...

8 Předák
Předák, a, m., choragus, předtanečník. Lomn. (Zbrt. Tan. 134.). — P. důlní, Vor- häuer. Ott. XL 607. ...

2 Předhora
Předhora, y, f., krajina před horami, die Gegend vor dem Gebirge. Bern., Mkl.B. 411. ...

2 Předhorský
Předhorský, před horami jsoucí, dies- seits des Gebirges. ...

2 Předhoří
Předhoří, n., hora do moře se táhnoucí, okřídlina (Šm.), das Vorgebirge. V. Vz Před-. Koráb se o p. ztroskotal. ...

2 Předminulý čas
Předminulý čas. Za novější doby ne- rádo předminulým časem se obchodí, dílem úmyslně, dílem bez úmyslu. ...

10 Předmír
Předmír, a, m, hora na Těšínsku. Slám. Put. 233. ...

7 Přehlédnouti
Přehlédnouti Str. 946. v 30. ř. shora oprav jalová v: jalová. — komu. Často člověk nechce svému přezřieti, ...