7 3. Tok
3. Tok = hora u Obecnice v Příbramsku. Krč. ve Kv. 1884. 435. ...

4 Tonišova
Tonišova hora. Vz Tk. III. 91. ...

9 Torka
Torka, y, f. =? Za horami t., nezrálo je. Slez. Věst. op. 1896. 15. ...

9 Touba
Touba, y, f. = dužina u nádob. U Horažď. Kub. 364. ...

4 Transfuse
Transfuse, e, f., z latin. = přelití, pře- lívka krve ku pr. zvířecí do člověka, pře- lévání, die Transfusion. ...

4 Travná
Travná, é, f., hora ve Slezsku. Tč. ...

7 Travný
Travný, ého, m., hora v pohoří karpat. Škd. ...

10 Travný
Travný člověk = který dobře tráví. Zvon III. 724. — T., hora ve Slezsku Vyhl. Slz. 5. ...

7 Trest
Trest. Cf. Mkl. Etym. 364., Krok 1887. 29. T. starší doby. Cf. Sdl. Hr. I. 90.—92. T-ty u Římanův otroků, ...

4 Tríbeč
Tríbeč, bče, m., hora na Slov. Krč. 648. ...

4 Triglav
Triglav, a, m., Tříhlav, v slov. bájesloví = Bůh s třemi hlavami (přijmi modly Slun- covy u Polabanů. ...

7 Triglav
Triglav, Terglau, hora. Šf. Strž. II. 353., Mách. 30.--31. — T. bůh. T. vyobrazoval se malou soškou o ...

4 Trn
Trn, u, trnek, nku, trník, u, trneček, trníček, čku, m. Vz Trní. Trn jest pichlavý výrostek z kůry, spina, ...

8 Trnavá Hora
Trnavá Hora, vrch v Gemer. Phľd. XII. 339. ...

4 2. Trojačka
2. Trojačka, y, f. = hora na hranici mo- ravsko-slezsko-uherské v Beskydech. Tč., Vck. ...

7 Trojhora
Trojhora, y, f., ve vých. Tatrách. DŠk. II. 124. ...

4 Trojkouťule
Trojkouťule, e, f, phora, hmyz mucho- vitý. Krok. ...

7 Trojková
Trojková, é, f., hora u Slavičína na Mor. Šd. ...

4 Trop-us
Trop-us, u, m., lat. -řec. = zástupka, jino- značné slovo (rčení), Rk., když některého slova neužíváme ...

9 Trstie
Trstie, n., hora u Tisovce, také: Hole- ková. Sbor. slov. III. 124. ...

4 Trubejš
Trubejš, e, m. T-ši n. slimýši polypoví plovoucí, siphonophora, Röhrenquallen, jsou zvonorodé trsy volně ...

4 Trubkovitý
Trubkovitý, röhrenförmig. T. hlati, chřípě, Krok., šťávnice u rostlin. Rostl. Vz Rst. 509. T. slimýši, ...

7 1. Trup
1. Trup. T. obsahuje krk collum, hrud- ník thorax, břich abdomen a pánev pelvis. Stff. T. vysazený, prohnutý ...

7 Trvajka
Trvajka, y, f., pole a hora na Vyzovsku. MzO. 1890. 177. ...

7 Trybulka
Trybulka, y, f. = hora kuželovitá v Kar- pat. Škd. ...

4 Třebechovice
Třebechovice, dle Budějovice, Hora Oreb nad Dědinou, Hohenbruck, město u Král. Hradce. PL., Tk. IV. 743. ...

9 Třeštihora
Třeštihora, y, f. Je dlžen devět měchů popela do T-ry (o potřeštěném). Mus. 1898. 118. ...

4 Třetihora
Třetihora, y, f., das Flützgebirge. Nej- starší hory nazýváme prvohory, mladší druho- hory, pak jsou ...

7 Třetihora
Třetihora. Cf. Chdt. 19., 28., Frč. G. 130. nn. ...

4 Třetihorní
Třetihorní (tertiarní) útvar = všecky vrstvy nad útvarem křídovým až k vápencům uložené. Veškeré horniny ...

4 Tříhřbetý
Tříhřbetý = tři hřbety mající. T. hora, dreigipfelig. Háj. Pam. kut. 1675. ...

10 Tříjedlí
Tříjedlí, n. Dreitannenberg, hora v Orli- ckých horách. Jrsk. XXII. 174. ...

4 Tuchoraz
Tuchoraz, e, f., ves v Českobrodsku. Vz S. N., Záp. měst. 1451., Tk. III. 57., 58.. ...

8 Turov
Turov, a, m., hora u Náchoda, Oestr. Mon. (Böhm.) I. 403. ...

4 Tuřice
Tuřice, e, f., vz Tur. — T. = druh trávy. L. T. písková, carex arenaria, třeslicová, c. brizoides. Vz ...

7 Tyčiti
Tyčiti. Cf Mkl. Etym. 368. — co jak proti čemu. Proti chtíči jiného má vůle týčí hrdou hlavu s pevnou ...

4 Týnec
Týnec, nce, m. = malý týn. Příp. -bcb. Mkl. B. 313. — T. = klášter, ein Kloster, zastr. V. — T., něm. ...

4 Týřovice
Týřovice, dle Budějovice, něm. Teiřo- witz, ves u Horažďovic; něm. Teyřowitz, ves u Slabec. PL. ...

4 Úbočí, n
Úbočí, n. = úboč = místo u boku, po- boční, postranní, die Seite, der Seitenweg, Abweg. L. — Ú. = stráň ...

4 Učíhati
Učíhati, učíhnouti, hnul a hl, ut, utí; učihorati = číháním uloviti, erlauern. — koho. Us. Nikdo ho nemůže ...

4 Údol
Údol (1467. ), u, m., údolí (zastr. údolé, Ž. wit. 64. 14. ), n., údolíčko, a, n. = dolina, úvalina, ...

9 Úhor
Úhor. O pův. sr. Zub. 423. Dieťa z úhora = z vdovy po druhé vdané. Zát. Př. 97a. ...

4 Uhoraný
Uhoraný; -án, a, o, abgebrannt. — kde. Chléb na jedné straně je celý u-ný. Na Ostrav. Tč. ...

7 Uhošť
Uhošť, Purberg, hora u Kadaně. ...

10 Uchavec
Uchavec, vce, m. = škvor. Také u Horažd. List. fil. 1902. 253. (Slov. ). ...

4 Újezd
Újezd, u, m. (zastr. Vgezd, Ugicz, Ugezd) = ujíždění, ujetí, das Davonfahren, Davon- reiten, die Entweichung ...

7 Úložna
Úložna, y, f. = hora na Slov. Sl. let. IV. 248. ...

4 Úpatí
Úpatí, n. V ú. za kým běžeti (blízko), Einem auf der Ferse nachfolgen. Us. Jg. — Ú. = nejdolejší třetina ...

4 Upír
Upír, a, m., upěřice, e, f., der Vampyr, Blutsauger, pteropus. O původu vz Mz. 86. Vz více v S. N. U., ...

10 Úplaz
Úplaz, hora na Těšínsku. Slám. Put. 332. ...

10 Úraz
Úraz, u, m. (horaz) = nemoc. Ú. má, kdo je přemožen prací Mtc. 1902. 117. ...

4 Úroda
Úroda, y, f. = vlastně urození a) vztahem k jakosti: zrůst, postava, zvl. krásná po- stava, der Wuchs, ...

4 Úrupný
Úrupný = příkrý, steil. Ú. hora. Rk. David utiekáše na úrupné a vysoké skále. Trakt. 15. stol. Hory ú-pné ...

9 Úslň Bánová
Úslň Bánová, hora u Tisovce. Sbor. slov. III. 125. ...

10 Ústrmný. Ú
Ústrmný. Ú. hora. Škd. Od. 130., Msn. Od. 126. ...

4 Ústup
Ústup, u, ústupek, pku, m. = ustoupení, der Rücktritt, das Weichen, Zurückweichen, die Abtretung, der ...

8 Útesistý
Útesistý = útesitý. Ú. hora, Phľd. 1894. 115. ...

4 Úval
Úval, u, m. = údolí, dolina, das Thal, der Thalgrund. V MV. nepravá glossa. Pa. Ú. ovlažený, úrodný, ...

4 Uvěžený
Uvěžený; -en, a, o. U. hora = hrad. Hněvk. ...

8 Uzdříti
Uzdříti m. uzříti. Bl. Gr. 266. Kdož list uzdří (d vsuto). 1461. Arch. XIV. 103. Posud i v Čech. ku př. ...

7 Uzlina
Uzlina. Cf. Slov. zdrav. 454. U. břišní, Kk., hrdelní, ganglion jugulare, hrudní, g. thoracicum, klínopatrová, ...

4 Úžina
Úžina, y, f. = úzké místo, die Enge. Ú. mezi horami, klouza. Proch. U. hor. Kram. U. hltanová, isthmus ...

4 Užitek
Užitek, zřídka úžitek, tku, užiteček, čku, m. Užitek dle: dostatek, požitek, na- činek (skrojek chleba); ...

4 Úžiti
Úžiti, 3. pl. -ží, už, úže (íc), il, en, ení; súžiti, užívati, sužovati = úzkým činiti, engen, schmälern, ...

4 Úžlabí
Úžlabí, í, n., úžlabíčko, a, n. = rýha, stoka, der Kanal, die Rinne. Ú. vedené na mlýn. Us. — Ú. = řečiště, ...

4 Valašenka
Valašenka, y, f. = Valaška, die Wa- lachin. Pod horama trava roste, V-ka pase ovce. Sš. P. 305. ...

4 2. Váleti
2. Váleti, el, en, ení = válčiti, válku vésti, Krieg führen, streiten. — abs. Když Hradečtí váleli. Pč. ...

4 Valihora
Valihora, y, m., ein grosser, plumper Mensch. U Olom. Sd. — V., osob. jm. Dbš. Sl. pov. I. 90. ...

4 Valivrch
Valivrch, a, m., cf. Valihora. — V., osob. jm. Dbš. Sl. pov. 1. 89. ...

4 Vápenatý, vápenitý
Vápenatý, vápenitý, Kalk-, kalkhältig. V. víno, hora, země, Ros., pole, slín, Kouble, bromid, jodid, ...

4 Várka
Várka, y, f. = jedno vaření piva atd., od vr (vříti), vz Vařiti. Das Gebräu, der Sud. Dnes máme várku. ...

10 Vartovka
Vartovka, y, f., hora u B. Bystřice (byla strážnicí). Mus. slov. VII. 42. ...

9 Vaškáně
Vaškáně, hora a pole. Pck. Hol. 55., 77. ...

7 Vázati
Vázati, viežu (vieži, víži), nč. vážu, 2. os. viežeš (vížeš), nč. vážeš; imp. věž, važ; parte, vieže, ...

4 Včela
Včela (místy včala), včelka, včelička, včelinka, y, včelice, e, f., apis, die Biene. V. místo bčela, ...

4 1. Vedlé
1. Vedlé, vedle, u Uher. Hrad. vedla, ve- dlivá, vedlevá, na Slov. vedľa. Cf. Podlé. — V. = předložka, ...

9 Věkostálý
Věkostálý svědek (ku př. hora). Pal. Záp. I. 77. ...

9 Velá
Velá, é, f., hora. ?ck. Hol. 55. ...

4 1. Vela, veľa
1. Vela, veľa na Slov., věla ve Slezsku = vele, mnoho, viel. Nebude jich tam vela. Us. Němc. III. 26., ...

4 Velehora
Velehora, y, f. = hora vyšší než 2530 metrů (8000). Blř. — V., das Hochgebirgs- land. Š. a Ž. ...

4 Velešice
Velešice, dle Budějovice, Welleschitz, ves u Horažďovic. PL. ...

10 Velešov
Velešov, a, m., hora u Potštejna. Jrsk. V. 10. ...

4 Velezský
Velezský. V. hora. Dal. 34. 21. ...

8 Velhora
Velhora, y, f. Čch. Otr. 39. ...

4 Velhoratý
Velhoratý, hochgebirgig. Vký. ...

9 Veliký
Veliký, veličejší. Hus I. 187. Velké ako svet; Velké to slovo; Na velikou noc najem sa moc. Zát. Př. ...

4 Veliký, velký
Veliký, velký; velik, a, o; komp, větší, věčší, věčí (vz čs), větčí, na Slov. vatší, zastr. veličejší; ...

4 1. Veliš
1. Veliš, e, m. = hora a ves u Jičína. Vz S. N., Tk. IV. 336., 375., Pal. Dj. II. 1. 177., Tk. III. ...

4 Ven
Ven, gt. vně, lok. na vněch, subst.; ji- ných pádů se neužívá. Tvarů ven a vně užíváme nyní jako příslovcí. ...

10 Verchovinec
Verchovinec, nce, m. = horal. Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 430. ...

4 Veselá hora
Veselá hora, St. Laurenz, hájovna u Do- mažlic. ...

9 Věterník
Věterník, a, m., hora záp. od Lišova. Vstnik. 1897. 502. ...

4 Větrnatosť
Větrnatosť, i, f., die Windigkeit. V. krve, pneumathämia, dělohy, physometra, hrudníku, pneumothorax. ...

7 Větrník
Větrník = hora v Malých Karpatech. Pokr. Pot. 13. ...

4 Větrovod
Větrovod, u, m., v hora., der Wetter- kanal, die Wettersaige. Hř. ...

4 Víčkonosný
Víčkonosný = který víčko nosí. V-ní, po- matophora, řád červův. Krok II. 241. ...

4 Vídeň
Vídeň, dně, f., zastr. Viedně, ě, f., za- kládá se na jméně cizím rodu ženského, die Wieden. Gb. v ...

4 Vidovel hora
Vidovel hora. Vz Tk. I. 35. ...

4 Víchora
Víchora, y, f. = vicher. Strhla se tam v., pazdeří nám pobrala. Sš. P. 676. ...

4 Vilémova hora
Vilémova hora, Heilbrunn, městečko u Nových hradů. PL. Vz S. N. ...