6 Doupnitá
Doupnitá Hora. Sdl. Hr. II. 50. ...

6 Drahoraz
Drahoraz, ves u Jičína (od Drahorada. Pal. Rdh. I. 132.), Blk. Kfsk. 787., Sdl. Hr. V. 36C. ...

9 Dráteníček
Dráteníček, čku, m. = lucernička pampe- lišky Horažď. Kub. L. f. 1900. 358. ...

6 Drgľavý
Drgľavý = drkavý. Horárne (horami) bejva rnrcha a d. cesta, najme v noci, keď je tma ako v rohu. Dbš. ...

1 Drsnatý
Drsnatý (zastar. drstnatý) = draslavý, ostrý, přísný, tvrdý, ukrutný, zasmušilý, ne- přívětivý, rauh, ...

1 Druhohory
Druhohory = způsob hor, dle stáří dru- hých mezi prvohorami a třetihorami, Uiber- gangsgebirge. Jg. 1. ...

7 Držtník
Držtník, a, m., hora. Arch. VII. 612. ...

1 1. Dřevný
1. Dřevný (drevný), dřevní (drevní). D. červ, trh, kořen (= od dřeva, Holz-. ). Jg. — D. = lesnatý, ...

6 Dřevo
Dřevo, lignum; dříví, ligna. Ž. wit. 1. 3., 148. 9. Dr-bvo z drůvo, dru. Mkl. aL. 5., Etym. 42. Strsl. ...

8 Dřevo
Dřevo. O původu slova ď. Gb. H. ml. I. 26., 27., Krok 1894. 98. 0 gt. pl. dřeves vz Mus. 1896. 248. Druhy, ...

6 Dřínek
Dřínek, vz Dřín. — D. (Drienok) = hora i bývalý hrad u Mošovce. Koll. II. 230. Z Tlusté cit a z Dřínku ...

7 Dřínovská
Dřínovská Hora v Slánsku. ...

1 Dual
Dual, u, m. = dvojný počet. V strčeš.: 1.. 4., 5.: pávy, hráča, ženě, róži, kosti, slově, poli, znamení; ...

9 Dubčice
Dubčice, hora u Podhradí. Sbor. slov. III. 7. ...

6 Dubina
Dubina = dubový les. Aj d., dubina, pod d-nú březina, pod březinu milá uplakaná byla; Co su to za koně ...

6 Dubná Hora
Dubná Hora, osada u Písku. — Dubná, údolí u Vrčené. BPk. ...

6 Dubové
Dubové, ého, n., hora u Větrnice na Mor. D. ol. X. 88. ...

6 Dubovka
Dubovka = duběnka. Rstp. 1396. — D = choroš dubovník, polyporus frondosus, hři- bovitá houba. Rst. 1909. ...

6 Dubový
Dubový. D. klesť, -reisig, extrakt, -holz- extrakt, Šp., štěpiny, -spaltholz, duha, křoví, růže, sloup, ...

10 Dudkova
Dudkova, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. ...

1 Duch
Duch, a či u, m., doušek, šku. Duch z kořene du v du-ji příponou ch (Šf. ), odkud pak vzduch a seslabením ...

1 Důl
Důl (dříve: dol), gt. dolu, důlek, lku, dolík, u, důleček, odolíček, čku, dolinek, nku, m. — D. = příkop, ...

1 Ďumběr
Ďumběr, ďumbír, u, m., na Slov. = zázvor, Ingber. — Ďumbír, vysoká hora na Slov. na rozhraní liptovské ...

1 Duna
Duna, y, f., Brett, Done. V hora. Vys. ...

7 Duskovec
Duskovec, vce, m., hora v Písecku. ...

6 Dvojhrbý
Dvojhrbý, zweihöckerig. D. hora. Čechy I. 77. ...

6 Dvouvrcholí
Dvouvrcholí, n. = hora o dvou vrcholích. Lpř. D. I. 172. ...

9 Dyleň
Dyleň, lně, f., hora u Kynžvartu. Vstnk. 1897. 502. ...

6 Dýmiti se
Dýmiti se. Hora se dýmí. BO. — kde. Kouřili, až se nad nimi d-lo. Mor. Brt. ...

6 E
E jest samohláska lomená. Ale ne každé e vzniklo zlomením, často je střídnicí po- vstalou rozmanitými ...

8 É
É vzniká a) z krátkého e: beru béřeš; b) stahováním z oje, yje. Vz Gb. H. ml. I. 140. — E psalo se: e, ...

6 Ebae-us
Ebae-us, a, m., ebaeus, brouk. E. rudo- štítný, e. thoracicus, všivý, e. pedicularius. Kk. Br. 231. ...

1 Ellipsa
Ellipsa, y, f., z řec, výpustka, výsuvka. Ellipse, Auslassung eines o. mehrer Wörter in einem Satze. ...

1 Epifora
Epifora, y, f. Epifora, Epiphora slove opětování téhož slova na konci vět po sobě jdoucích. Vietr búřie ...

1 Epod-os
Epod-os, y, f., řec, dozpěv, dopěvek, závěrek zpěvu, Nachsatz, Nachgesang. V dra- matech ta částka zpěvu ...

1 Erupce
Erupce, e, f., z lat., výbuch. Rk. Ge- waltiger Ausbruch. Erymanth-us, a, m., hora v Arkadii. ...

1 Ery-x
Ery-x, ka, m., byla hora a mě. v Sicilii. ...

1 F
Při f a v jest průlina ústní, kterou se proud bráti má, s jedné strany (z dola neb s hora) rtem a s druhé, ...

10 Fafumber
Fafumberk z Pfaffenberg, Kněží Hora, hora u Karlova Týna. Tbz. V. 6. 261. ...

6 Faladry
Faladry. Šel mysliveček do pole, nade- šel dzěvča v tej hoře: hory horasa, f. hop- sasa, nadešel dzěvča ...

7 Figuralní
Figuralní zpěv = vícehlasý. F. literati sluli ti, kteří obstarávali vícehlasné zpěvy při bohoslužbě na ...

9 Formanka
Formanka, y, f. Robotíři podnikali ob- tížné a vzdálené f-ky (jetou robotu, daleko jezdili). Čes. 1. ...

6 Frajerôčka
Frajerôčka, frajeruočka, y, f. = fraje- rečka. Slov. Sl. ps. c. 159. I z hora i z dola každý na mňa vola, ...

6 Fružská Hora
Fružská Hora (Fruška Gora) jest hor- naté, hustými lesy obrostlé, krásné zákoutí v Srjemu mezi Dunajem ...

6 Fugovaný
Fugovaný choral, fugirter Choral. Hud. Mus. 1850. ...

1 G
(G je souhláska hrdelní. Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, ...

8 G
G praslovanské. Gb. H. ml. I. 312. — G psalo se literou g, od XVI. stol. g n. g; po- něvadž g bylo ...

6 Gagati
Gagati, gagotati = kýhati, schnattern (o husách a kachnách). Mor. a Slov. Sš. P. 133., 729. Hus gagá, ...

10 Gáliková
Gáliková, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1902. 152. ...

9 Gapel
Gapel, hora na Zvolensku. Mus. 1848. II. 209. ...

1 Gebirgszweig
Gebirgszweig. Vz Hora. ...

1 Gerundiv-um
Gerundiv-um, a, n. Latinské gerundivum překládá se 1. Je-li výrokem s esse, časo- slovy míti, musiti ...

6 Gievonta
Gievonta, y, f., hora na Slov. Pokr. Pot. II. 51. ...

8 Gigulka
Gigulka, y, f., hora a trať u Krásné. Věst, op. 1893. 7. ...

10 Girová
Girová, é, f. = hora u Jablonkova v Tě- šínsku. Vz Slez. poh. 63., 69., 328. ...

8 Glgáň
Glgáň, hora u vsi Žabince v Trenčan. Phľd. 1895. 603. ...

6 Glinka, y
Glinka, y, f., hora na Oravsku. Pokr. Pot. II. 256. ...

10 Głovniak
Głovniak, a, m., hora v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166. ...

10 Godula
Godula y, f. hora v Téšínsku. Vz Slám. Put. 221. ...

6 Gora
Gora, y, f. = hora. Ta zvězda ta je izišla (vyšla) z one strane črne gore. Sš. P. 800. ...

10 Gora
Gora, y, f., strč. = hora. ...

6 Goral
Goral, a, m. = horal. Mor. Šd. ...

6 Gorazd
Gorazd, a, m., biskup po sv. Methoději. Od jeho jm. odvozuje se místní jm. Horažďo- vice, Horazdčice ...

6 Gorol
Gorol, a, m. = horal. Slez. Tč. ...

10 Goržon
Goržon, a, m. = horal. Slov. Sb. sl. 1902. 179. ...

6 Grlica
Grlica, e, f., hora na Slov. Cf. Gerlach. Phld. IV. 255. ...

6 Gruň
Gruň, grúň = strán chrastím porostlá, na mor. Val., z rumunského, Mkl., lesnatá stráň, Němc. IV. 444., ...

8 Gruník
Gruník, a, m., hora, les a trať ve Frýdecku. Vest. op. 1893. 7. ...

1 H
Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, jest při h a ch užší nežli ...

8 H
H se psalo literou h, někdy hh. H jest střídnicí za starší g: hora z gora. H změněno v ch: chmatati v. ...

1 H1. = člověk
H1. = člověk. Daň, plat z hlavy (pohlavné). Tisíc Hlav (lidí). Po groši na každou hlavu. Jg. Kolik hlav, ...

6 Hajná
Hajná, é, f. = žena hajného. — H., Heyna, ves u Horažďovic. Pl., Tk. I. 85., 417., III. 89., Blk. Kfsk. ...

9 Haknovec
Haknovec, vce, m., hora u Karl. Týna. Ott. XIII. 1078. ...

9 Halečková
Halečková, hora u Trstené. Mus. slov. IL 22. ...

6 Hanzburský
Hanzburský dvůr, vz Podhora. ...

10 Harabatka
Harabatka, y, f. = chroust. Dšk. Km. 51. Také: švarabatka. U Horažď. Kub. List. fil. 1902. 248. ...

7 Harvanica
Harvanica, e, f, hora v prešbur. stol. Hý. Ss. ...

10 Haštrina
Haštrina, y, f. = hora u Tajova na Slov. Mus. slov. VII. 54. ...

1 Havokrytec
Havokrytec, tce, m., hmyz, thyreophora. Krok. ...

10 Havránok
Havránok, nka, m. = hora u Ružomtalu. Sbor. čes. 286. ...

6 Heina
Heina, y, f., Heyna, ves u Horažďovic. Blk. Kfsk. 667. Proč slula H. bláznivou? Vz Sbtk. Krat. h. 31. ...

1 Helikon
Helikon, a, m., hora v Boeotii Apollinovi a Musám zasvěcená; nyní Zahora. Vj. ...

1 Heliodor-os
Heliodor-os, a, m., slavný řecký učitel řečnictví, za Horatia. Vj. ...

7 Hercynský
Hercynský. H. hora = pohoří od pra- menů Dunaje až k Tatrám; někdy jen ně- které části její. Šf. Strž. ...

10 Hjag
Hjag, a, m., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. ...

6 Hladnov, a, m
Hladnov, a, m., hora u Pol. Ostravy ve Slez. Tč. ...

6 Hladomra
Hladomra, y, f. = dolina mezi horami v Horňom Gemeru. Let, Mt. S. IX. I. 47. ...

6 Hladotín
Hladotín, a, m., mlýn u Horažďovic. ...

1 Hlasový
Hlasový, Stimm-. H. dírka, musika n. choralní, Vokalmusik, L., opak: instrumen- talní n. nástrojní. H. ...

6 Hlava
Hlava. V MV. nepravá glossa. Pa Cf Mkl. Etym. 70., Slov. zdrav. H. zadní, der Hinterkopf, Šp.; h. kančí, ...

9 Hlava
Hlava: griňa, hrinta, všiváreň Slov. Zát. Př. 66. a. H. motýlů, vz Exl. 8., brouků, vz Klim. VIL H. jak ...

10 Hlaviny
Hlaviny, hora v Gemeraku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. ...

8 Hlavohruď
Hlavohruď, i, f., cephalothorax, u korýšů. Ott. XL 806. ...

9 Hlboče
Hlboče, e, ť., hora v Trenčan. Sbor. slov. III. K. ...

10 Hleďse
Hleďse, Flammenpappel, hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 155. ...

1 Hlubina
Hlubina, hlubinka, y, f. Die Tiefe. H. bez dna. Kom. H. mezi horami (propasť). D. Buoch z h-y zlého jej ...

6 Hlupín
Hlupín, a, m., ves u Horažďovic. Arch. IV. 261. ...

6 Hnis
Hnis = hnilosť, putrido, BO., sordes, Ž. wit. Deut. 5., tabes. Sv. ruk. 316. b. H. = žlutavá, hustá tekutina, ...

6 Hnisovatosť
Hnisovatosť dělohy, pyometra, osrdce, pyopericardium, vejcevodu, pyosalpinx, hrud- níku, pyothorax. Nz. ...

7 Hoblík
Hoblík, a, m. = hora ve Středohoří Řvn. 163. ...