4 Viničný, vinničný
Viničný, vinničný = od vinice, k vinici náležející, Weinberg-. V. tyčka, hora, kosíř, V., údolí, Tk. ...

4 1. Vinný
1. Vinný = od vína, z vína, k vínu ná- ležející, Wein-, V. réva, kmen, keř, les, hrozen, sud, zrno, ...

4 Vinohradní
Vinohradní, Weinberg-. V. čtvrť. Cf. Vinohrad. V. příkop, kopačka, hora. 1478. ...

8 Vinohradní
Vinohradní. V. hora, Půh. III. 89. ...

4 Visutý
Visutý = visící, visecí, visatý, visucí, hangend, Hänge-. V. pečeť, most, V., svícen, huba, D., Jože, ...

4 Vítkov
Vítkov, a, m., Witkow, ves u Písku. Vz Blk. Kfsk. 201., 1179. — V. = Žižkov, hora u Prahy (před rokem ...

4 Vítkův
Vítkův, ova, ovo. Vítkova hora, kteráž potom (po 1420. ) Žižkova n. Kalich sloula. Tk. TI. 279., IV. ...

4 Vladař
Vladař, e, m., u starších obecně: vládař. V. = držitel, dohlížitel, der Eigenthümer, Besitzer, Inhaber, ...

7 Vlč
Vlč, e, f., hora u Strašic v Příbr. Krč. ...

4 Vlčí
Vlčí = od vlka, vlku náležející, Wolfs-, wölfisch. V. kůže (vlčina), kožich, útok, V., chrup, barva, ...

4 Vlčí hora
Vlčí hora, Wlčihora, samota u Chrudimi; Wolfsgebirge, samota u Rychnova. PL. Vz Vlčí (konec). ...

4 Vlkonice
Vlkonice, dle Budějovice, Wlkonitz, ves a) u Vimberka, b) u Horažďovic. Arch. III. 500.. PL., Tk. III. ...

9 Vlnočárnice
Vlnočárnice, e, f., cymatophora, Wellen- träger, motýl. V. černopásná, dvojtečná, troj- tečná; asphalia, ...

7 Vlnočárník
Vlnočárník, a, m., cymatophora, motýl. Vz Kk. Mot. 175.—177. ...

9 Vlnopásník
Vlnopásník, a, m., acidalia, Wellenspan- ner, motýl. V. černotečný, červenočárný, borůvkový, jitrocelový, ...

8 Vočepák
Vočepák, u, m. = veliký koláč pomazaný povidly, posypaný mákem a vykládaný man- dlemi a hrozinkami. U ...

4 1. Voda
1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička, voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr. vodica), e, f. V., skr. ...

10 Vodica
Vodica, e, f., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 133. ...

7 Vodnatosť
Vodnatosť, Wassergehalt. Když byliny z v-sti se vytlačily. Lek. kn. 1544. — V., Saft. V. hrudníku ohraničená, ...

10 Vodník
Vodník, u, m. = čásť dýmky. A. Dohnal z inser. — V., a, m. Ve vodníku (souhvězdí) narozený se utopí. ...

7 Vodnotelnosť
Vodnotelnosť. Cf. Kram. Slov., Ott. II. 831., IV. 685. V. blány ovčí, hydramnion (náhlá, acutum, počasná, ...

4 Vodnotelnosť, vodnatelnosť, vodno- telnosť
Vodnotelnosť, vodnatelnosť, vodno- telnosť (zastr. vodnotelenství, vodnotelství), i, f.; dříve: vodné ...

10 Vodzhůra
Vodzhůra = seshora. Hoš. Pol. 145. ...

4 Volati
Volati, prvý vzorec sloves V. třídy: vol-ám, -áš, -á, -áme, -áte, -ají; volej (-jme, -jte); volaje (íc); ...

4 Voliako
Voliako = jaksi. Na Slov. Naposledku sä už len v. premohla. Erb. Sl. Čít. 70. Tu jim tá hora v. dlho ...

4 Voliakosi
Voliakosi = jaksi. Na Slov. Jšiou v. biedne horamí lesamí. Dbš. Sl. pov. I. 537. ...

8 Volovec
Volovec, vce, m., hora v Gemersku. Phľd. 1895. 351. ...

9 Volyní
Volyní vrch, sev. vých. od Horažďovic. Vstnk. 1897. 502. ...

4 Voměj, oměj
Voměj, oměj (na Slov. omej), e, m., rost- lina, aconitum, der Sturm-, Eisenhut. Cf. Kk. 207., Schd. II. ...

4 Vpadnouti
Vpadnouti, ul, utí; (zastr. vpásti, vpadu), vpadl, dení; vpadávati, vpadati, vpadovati = v něco padnouti, ...

4 1. Vrabec
1. Vrabec, bce, vrabeček, čka, vrab- číček, čka. m. (vrab, Ros., vrablec, Sych., vrabikové, MV., na Slov. ...

4 Vraní
Vraní (vranní, D. ) = od vrány, Krähen-. V. péro, noha. zobák, hnízdo, Us., obyčej, povaha. Ros. — V. ...

4 Vratec
Vratec, tce, m., hora u Stodůlek. Tk. II. 273. ...

4 Vratisluň
Vratisluň, ě, f., crozophora, das Krebs- kraut. V. obecná, c. tinctoria. Vz Rstp. 1343., Schd. II. 277. ...

4 Vrátné
Vrátné, ého, n., die Thorabgabe. To našemu pánu dal gubernator za služby krá- lovskej dluh, aby v. vybíral, ...

10 Vrátnicový. V
Vrátnicový. V. žíla. Ott. XX. 1035. Pře- krvení soustavy v-vé, plethora abdominalis; vleklý zánět v-vý ...

4 Vrch
Vrch, u, vršek, šku, vršíček, čku, m., pl. vrchy, ale také vrcha. Mk. Vrcha (pl. ) ve vých. Čechách. ...

7 Vrchmezí
Vrchmezí, Hohe Mense, hora u Opočna. Řvn. 213. Vz Vrchomezí. ...

9 Vrchmezí
Vrchmezí, ?., hora u Náchoda. Jrsk. XXIII. 12. ...

4 Vrchol
Vrchol, u, vrcholec, lce, vrcholek, vrchůlek, lku, vrcholík, u, vrcholeček, vrcholček, ečku, vrcholíček, ...

4 Vroubený
Vroubený; -en, a, o, vz Vroubiti, einge- kerbt, eingefasst. Vyletěla holubička z vrou- beného okonečka. ...

4 Vrstva, vrstevka
Vrstva, vrstevka, y, f., vrstev, stve, f. Koř. vrd = růsti anebo vrt = vrátiti. Gb. Hl. 107. Cf. Ht. ...

4 Vršek
Vršek, šku, vršíček, čku, m., der Berg, Hügel. Z dola se mračí, přijdú-li pršky? Před našim oknem zelené ...

4 Vůz
Vůz (zastr. vóz), gt. vozu, vozík, u, vo- zíček a vozček, zečku, m., v obec. mluvě vozejk, vozejček. ...

4 Vydati
Vydati, vydám, 3. pl. vydají a vydadí (BR. 11. 78. a), vydej, vydaje (íc), al, án, ání, vydávati = ven ...

4 Výhled
Výhled, u, m. = vyhlédnutí, pohled, die Aussicht, der Ausblick, Auslug, Ausguck. Odtud jest pěkný v. ...

4 Vyhořati
Vyhořati = vyhořeti, abbrennen. Na Mor. a ve Slez. Vyhorali jsme. Us. Šd. — komu. Chalupa mu vyhonila. ...

4 Východ
Východ, u, m. = vychození, vyjití, das Heraus-, Hinausgehen, der Ausgang. V. zboží, der Waarenaustritt. ...

4 Vykopiti
Vykopiti, il, en, ení = kopy udělati, auf- häufeln. — se = vyvýšiti se, sich aufhäu- fen, sich erheben. ...

4 Výlev, výliv
Výlev, výliv, u, m. = vylití, vylévání, co se vylévá i místo, kde se co vylévá, der Aus- guss, Erguss, ...

4 Vymrskati
Vymrskati, vymrsknouti, skl, ut, utí; vymrskávati, vymrštiti, il, ěn, ění; vymršťo- vati = vyšlehati, ...

4 Vypáliti
Vypáliti, pal, pále (íc), il, en, ení; vy- palovati = spáliti, popáliti, ganz aufbren- nen, alles ausbrennen; ...

4 Vyskytnouti
Vyskytnouti, tnul a tl, ut, utí; vyskytati, vyskytovati, vyskýsti, vyskytu, tl = na jevo dáti, ukázati, ...

10 Vysnažiti koho
Vysnažiti koho =polekati. Slez. Vyhl. II. 285. Sr. V. v IV. 1097. Ten had je tak vysnažil, že byli ...

4 Vysoká
Vysoká, vz Vysoký. — V. é, f. (dle Nová), město v Čechach, správně: Vysoký (i. e, vrch), Hochstadt. Vz ...

7 Vysoká
Vysoká = hora pramenisek obou Bečev. Km. ...

8 Vysokácký
Vysokácký = velmi vysoký. V. hora. Vck. Poh 30. ...

4 Vysoké
Vysoké, ého, n., Wisoka, ves u Holice; Wisoky, ves n Žďár. — V. dolní, Nieder- Wessig a Vysoké horní, ...

4 1. Vysoký
1. Vysoký; vysok, a, o; kompar. vyšší, sup. nejvyšší. Vz -eký. U lidu slyšeti jen vyší, vz šš. Kts. V., ...

7 3. Vysoký
3. Vysoký, vrch u Broum Jsfk. — V. Jak zkoumají ve V-kém, co bude z dítěte? Jak tam mohli zbohatnouti? ...

10 Vysoký Kořen
Vysoký Kořen, hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 172. — V. les (hora) = hra s kaménky. Vz Čes. 1. XIII. ...

4 Vystoupiti
Vystoupiti, stup, il, en, ení; vystoup- nouti, pnul a pl, utí; vystupovati = vykro- čiti, vyjíti odněkud, ...

4 Vyšehora
Vyšehora, y, f. (Kašna hora), ves v Pí- secku. Vz Blk. Kfsk. 649., 650. ...

4 Výška
Výška, y, f., die Höhe. V. v obecném smyslu, v geometrii, ve fysice, v astronomii. Vz S N. V. tlaku (tlakoměrná, ...

4 Vyšlehati
Vyšlehati, vyšlahati, vyšlohati, vyšleh- nouti, hnul a hl, ut, utí; vyšlehávati, vyšle- hovati (zastr. ...

4 Vytrčiti
Vytrčiti, il, en, ení, vytrčovati = vystr- čiti, ausstecken, hervorrecken. — co. Tam má sova hniezdo. ...

4 Vyzelenati se
Vyzelenati se, aufgrünen. Celá hora sa utešene vyzelenala. Dbš. Sl. pov. I. 11. — kdy. Na jaře se všecko ...

4 Vyžalovati
Vyžalovati = žalováním vymoci, si způ- sobiti, durchs Klagen erlangen, aus-, erkla- gen. — co. Hej lepšie ...

4 Vzdálí
Vzdálí, n. = vzdálenosť. Zlob. Býti ve v. Dch. — V., adv. = daleko, weit. Pět mil vzdálí. Šest palců ...

7 Vzkřesiti koho odkud
Vzkřesiti koho odkud. Vzkřes mě vzhora od mých hřiechóv. Pravn. 303. Vzkřešovati koho z prachu. Ž. ...

9 Y
Vz Gb. H. ml. III. 2. 477. O výslovnosti hlásky ? vz Mus. 1899. 285. —322. Za y na Lašsku e: menař, oseb ...

5 2. Z- předpona
2. Z- předpona: zbytek, zšíří, zdélí, zvýší. D. Vz Vz. — Při slovesech zna- mená jako vy- původně směr ...

5 Za horami
Za horami, samota u N. Paky. ...

5 2. Za předložka
2. Za předložka pojí se s akkusati- vem, genitivem a instrumentalem. — I. S akkusativem označuje předložka ...

10 Zábora
Zábora, hora na Mor. Brt. Čít. 272., 276. ...

5 Zadní
Zadní, kompar. zadnější, zazší = který zadu jest, ne přední, der Hintere. Z. noha, díl, pokoj (také: ...

5 1. Záduší
1. Záduší, n., záduš, e, f. = každý dobrý skutek konaný pro své duše spasení, pro anima, ein für das ...

5 Zahatiti
Zahatiti, il, ěn, ění = hatěmi zahraditi, dämmen, mit Faschinen wehren, verwehren, versperren, eindeichen. ...

5 Zahavkati
Zahavkati. Starý Bodrík ale zahavkal, až hora ozvala se. Dbš. Sl. pov. VI. 96. ...

5 Záhon
Záhon, u, záhonek, záhůnek, nku, zá- honec, nce, záhoneček, záhonček, čku, záhoníček, čku, m. = částka ...

5 Záhora
Záhora, y, m., osob. jm. Šd. Z. Jan, bratr v 17. stol. Vz Jir. H. 1. II. 445. ...

7 Záhora
Záhora. Slunko vystoupilo nad záhory. Kmk. Kuk. II. 314. ...

5 Zahoračka
Zahoračka, y, f., die Bewohnerin des Landes hinter dem Gebirge. Bern. ...

8 Zahorada
Zahorada, y, f. = zahrada. Zavadka. Phľd. 1895. 629. ...

5 Zahorák
Zahorák, a, m., = za horami bydlící, der jenseits des Gebirges wohnt. Bern. ...

5 Zahoraný
Zahoraný, vz Zahorati. ...

5 Zahorati
Zahorati, traurig, trübsinnig, misslaunisch werden. Dnes jsem celý zahoraný. Na Ostrav. Tč. ...

5 1. Záhorka
1. Záhorka, y, f. = slívoň prcavka, slívka, trnoslíva, die Haferpflaume, prunus insititia. Vz Slívoň, ...

5 Záhoří
Záhoří, n. = krajina za horami ležící, die Gegend hinter den Bergen, das Land jen- seits des Gebirges ...

5 Zahoukati
Zahoukati; zahouknouti, knul a kl, utí; zahučeti, el, ení, losbrüllen, dumpf erschal- len, erkrachen, ...

5 Zahřměti
Zahřměti, hřmi, ěl, ění; zahřmívati, za- hřímati = začíti hřmíti, losdonnern, anfan- gen zu donnern, ...

5 Zahubiti
Zahubiti, il, en, ení; zahubovati = zka- ziti, verderben, vertilgen, vernichten, aus- rotten. — abs. ...

5 Zachoralý
Zachoralý, krankhaft. Šm. ...

5 Zajásati
Zajásati = zaplesati, zavýskati, frohlok- ken, aufjauchzen; jasné zasvitnouti, zablesk- nouti se, heller-, ...

5 1. Zajíti
1. Zajíti, zajdu, jdi, jda (ouc), šel, jití (zastr. zaští); zachoditi, il, dění; zacházeti, ejí, ej, ...

7 1. Zajíti
1. Zajíti. — abs. Když mělo slunečko zachoditi. Wtr. exc. Na to si dej z. chuť. Us. Fč. — kam (odkud ...

5 Zakavkazsko
Zakavkazsko, a, n., země mezi horami kavkazskými, mořem chvalinským, říšemi perskou a tureckou a černým ...

5 Zakládati
Zakládati, zakládávati; založiti, il, en, ení; zaklásti, kladu, kladl, den, ení (založovati, této formy ...

5 Zaklesnouti
Zaklesnouti, snul a sl, utí; zaklesati, zaklesávati = začíti klesati, zu sinken an- fangen. — abs. Zaklesal ...

5 Zákopník
Zákopník, a, m. = sapéř, der Sapeur, Pionir. Čsk. Svévolným dobyvatelem nebyl (Otakar) ovšem nikdy, ale ...