1 Leskavý, lesknavý, lesknatý, lesk- nitý, lskavý, lsknavý, lsknutý
Leskavý, lesknavý, lesknatý, lesk- nitý, lskavý, lsknavý, lsknutý = lesk od sebe dávající, glänzend, ...

1 Myrt, u, myrtek
Myrt, u, myrtek, tku, myrtíček, čku, m., z řeckého; dle Presla: myrta, myrtka, myrtička, myrtinka, myrtus, ...

2 Olejný
Olejný. Olej v sobě mající, ölig. O. šťáva, tuk, bylina, kámen, rostlina (oliva, buk, líska, mandle, ...

1 Modrý
Modrý; zastr. modr, a, o., blau. M. barva, fiala, kámen atd. Jg. M. víno. Vz Víno. Us. Jasně n. z jasna ...

1 Modř
Modř, i, f., modrá barva, das Blau. M. mě- děná, pruská, Jg, berlínská n. pruská, hor- ská, indigová ...

2 Nerost
Nerost, u, m., nerostlina, y, f., co ne- roste, zvl. hmoty čili těla bezústrojná, jako kámen, ruda. Das ...

2 Olověný
Olověný, z olova, bleiern, Blei-. O. kulka do ručnice, závaží, plech. V., Br. — O. sklo = žluté, Bleiglas, ...

4 Taraut
Taraut, a, tarantík, a, m. = pes, kůň n. cokoli tarantového (strakatého), ein schek- kiges Pferd usw.; ...

3 Smědý, snědý
Smědý, snědý = hnědý, náčerný, osmahlý, braun, brunett. Jg. S., strsl. srnéd?, příp. -j?, subruscus, ...

1 Myší
Myší, k myši se vztahující, Maus-, Mäuse-. M. pasf (p. na myši), díra, přirození, barva, lejno (trus), ...

1 Ličidlo
Ličidlo, lépe než líčidlo (vz -dlo), a, n., barva, kterou se ženy líčí, aby původní pleť zakryly nebo ...

4 Višňový
Višňový (zastr. višněvý), Weichsel-. V. strom. V., víno (višňák), barva. D. V-vý knedlík (višněmi nadívaný), ...

4 Trumf
Trumf, na Slov. tromf, u, m., francouz. ? tout, z něm. der Trumph a to z latin. triumphus, vítězná barva ...

4 Vlastnosť
Vlastnosť, i, f. = vlastenství, das Eigen- thum. V. věci koupené; z vlastnosti n. z pod- danosti vysvoboditi, ...

2 Národní
Národní, Volks-, Völker-, National-. N. shromáždění, právo, D., jazyk, poklad, obrana, Jg., píseň, divadlo, ...

3 Soucit
Soucit, u, m., spolu cítění, das Mitgefühl. Cf. Soustrastí. — S., Sympathie = souhlas vnitřní s cizím ...

1 Barva
Barva, y, f., (barba, Výb. L), z něm. Farbe, vz: f, b. — Gt. pl. barev. Lučba, smíšenina, hra, talácení, ...

2 Přízelenosť, přízelenalosť, přízelena- tosť, přízelenavosť
Přízelenosť, přízelenalosť, přízelena- tosť, přízelenavosť, i. f., přízelená barva, Grünlichkeit, f. ...

1 Krevný
Krevný, krevní, Blut-. K. barva (červená jako krev), V., tok., Čern., mrtvice, kýla, naběhlina. Ja. — ...

1 Jitřní
Jitřní, lépe než jitřní, Jg. (u nov. jiterní) = ranní, Früh-, Morgen-. J. čas, záře, oběť, V., Br., bdění, ...

3 Stydlivost
Stydlivost, i, f. = stydění se, stud, die Schamhaftigkeit, Züchtigkeit, Verschämt- heit. V. Kdo s. zaštěpuje ...

3 Stélka
Stélka, y, f., veškeré pletivo rostlin bez- cévných a bezlistých mimo to, v němž se děje tvoření buněk ...

2 Přípal
Přípal, u, m., na Mor. přípala, y, f., oheň v čelesně peci, aby pec nevychladla, das Vorfeuer. P.= oheň ...

1 Jíní
Jíní (zastr. jínie, jine), í, n., jinovať, i (v obec. mluvě: -ě), f., jinovatka, jinovina, jinovatina, ...

3 Šarlát
Šarlát, u, m., o původu vz Mz. 319., der Scharlach. Š. = šarlatový hlemýžď, červec,coeeum purpura, die ...

4 Umrlči
Umrlči, v již. Čech. umllčí; umllčí truhla = rakev. Vz Umrlý. Kts. Leichen-, Todten-. U. hody. Kom., ...

5 1. Zemní, -ný
1. Zemní, -ný = co jest od země, ze země, na zemi, v zemi, co k ní přísluší, Erd-, Erde-, erdig, irdisch. ...

6 Diorit, u
Diorit, u, m., nerost. Dříve slul zeleno- kámen, der Grünstein. D. obsahuje kamení, které dříve s diabasem ...

4 Tlachač
Tlachač, e, m. = plískač, plampač, dar- motlach, brepta, žváč, der Wäscher, Plau- derer, Maulmacher, ...

4 Tmavý
Tmavý, komp. tmavší a tmavější; příp. -avý (-avb). Mkl. B. 221. T. = nesvětlý, finster, dunkel, düster. ...

7 Sytý
Sytý. Cf. Mkl. Etym. 336. a. S. barva, Dk., měšec (plný), 1569. Wtr., silnice (po dešti oschla). Us. ...

5 1. Běl
1. Běl. ad B. obilná: špalda, triticum spelta, der Spelz, Dinkel. Kk. 111., Rstp. 1758., Rosc. 33. Pšenice ...

4 Temný
Temný, (zastr. temen), mna, o = bezsvětlý, nejasný, dunkel, düster. T. věci, D., mrá- koty. Troj., barva, ...

1 Libý
Libý (strč. lubý); lib, a, o = líbezný, milý, lieb, angenehm, lieblich, mild. Jg. L. barva, vůně, tvář, ...

3 Stejnost
Stejnost, i, f., jindy a na Slov. posud stajnosi = rovnost, die Gleichheit, Gleich- förmigkeit. Jg. Ustřihni ...

5 Zelenina, zeleninka
Zelenina, zeleninka, y, f. = zelenosť, zelená barva, das Grüne. Ros., Rostl. Z. dře- vová, listní. Chyra. ...

5 Žluť
Žluť, i, f. = žluč, die Galle. Na Mor. Tč. Vz Žulť. Polívečka hovězí, šohajíčku nejez jí; dala sem do ...

3 Šedivý
Šedivý; šediv, a, o, grau. S. vlasy (šediny, vz Bílý), V., brada, hlava, barva, kůň, mračno, oblak n. ...

2 Povětrný
Povětrný, k povětří se vztahující, Luft-, luftig. P ptactvo, Štelc., úkaz, nebe (tenké povětří), D., ...

6 Kloniti. Cf
Kloniti. Cf. Bž. 52., Mkl. Etym. 120. — co: kopí. Kyt. 1876. 90. — kam. Hlavinky dvě k sobě kloní se. ...

1 Chýliti
Chýliti, 3. pl. -lí, chyl, chýle (íc), il, en, ení; chýlívati, kloniti, nakřivovati, neigen, beugen. ...

3 Šery
Šery; šer, a, o — tmavě šedivý, námodrý, dunkel grau. Šerá barva, oděv, V., sukně, Kom., roucho (černé), ...

1 Falešný
Falešný, z lat., falsus, fallax. V již. Čech. hamešnej. Kts. Vz Faleš. Falsch. 1. Nepravý, falsch, unecht, ...

1 1. Lak
1. Lak, u, m., laka, y, f., der Lack, pokost. Vz Laka. — L., pokost z laky dělaný, kterým se všelijaké ...

1 Mluvení
Mluvení, í, m., das Sprechen, Reden. M. lahodné, obšírné (okliky), široké, přátelské, nemravné, oplzlé, ...

1 Jasný
Jasný; jasen, jasna, sno; ne: jesný, jesnosť, ale dobře: jesně. Vz Spodobování. Jir. Komp. jasnější. ...

2 Plamen
Plamen, e, n. a (Chč. P. 342. a), pla- mének, plamínek, pozdější: plamýnek, nku, m. P., v pl. jen dle ...

5 1. Zámysl
1. Zámysl, u, m. = zamyšlení i co za myšleno, myšlénka, die Ersinnung, Erdichtung, Erfindung, das Ersonnene. ...

1 Masť, i, mastka, mastička
Masť, i, mastka, mastička, y, f. Masť m. mazť, od maz v mazati. Vz S. Ht., Gb. Hl. 49. Die Salbe. M. ...

1 Leštěnec
Leštěnec, nce, m., Bleiglanz. Leštěncové (Glanze) jsou nerosty vidu kovového, šedé, černé n. tumpachové ...

5 Zarděti se
Zarděti se (zastr.), nyní: zardíti se, dím, zardi se, zardě (íc), děl, ění; zardívati se = začervenati ...

1 1. Jelení
1. Jelení, Hirsch-. J. barva, jazyk, rohy, parohy, zadek, hřbet, kýta, sled (vnadná n. znamení cesty, ...

10 Bílý
Bílý. Spatří-li slepice z jara první bílý květ, dlouho nenese. Mtc. 1. XXXI. 30. Na jaře mají děvčata ...

5 Barva
Barva = dojem způsobený v oku lid- ském rozličným způsobem lámaní světla a odrážení jeho od předmětu, ...

6 Forma
Forma = podoba. F. = vnější způsobu či podoba oproti podstatě či hmotě (materii). Kom. L. Architektonická ...

5 Bílý
Bílý. Cf. předcházející bilulenký — bi- l'utký a Mkl. Etym. 12. Bílí kněží, die Prä- monstratenser. Dch. ...

1 Mléčný, mlíční
Mléčný, mlíční, v čem jest mléko n. mléčí, Milch-, milchig. M. bylina, ryba, šťáva, strom (galaktodendron ...

5 Zeleň
Zeleň, i, f. = zelená barva, das Grün. Z. aldehydová, anglická, anilinová (vz Prm. III, č. 3.), Anilin-, ...

6 Dubový
Dubový. D. klesť, -reisig, extrakt, -holz- extrakt, Šp., štěpiny, -spaltholz, duha, křoví, růže, sloup, ...

1 Lhostejný
Lhostejný, (strč. lehostejný, lhostajný od lhosť-ajný; lhosť = lehkosť. Gb. ) rozmařilý, měkký, zženilý, ...

3 Řása, řasa, řáska, řaska
Řása, řasa, řáska, řaska, y, f. Ř., strsl. resa. Mkl. B. 39. Pol. rzasa, rzesa, die Wasser- linse. Mkl. ...

1 Černý
Černý; čern, a, o; komp. černější; črný; čerňounký, černínký, černíčký, černoučký, schwarz. Drahy černé ...

4 Tratiti
Tratiti, trať, tratě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); tráceti, el, ení; tratívati. T. = od sebe ...

5 Zašlý
Zašlý = který zašel, vergangen, verlau- fen. Z. bludice. Mcha. — kam: do lesa. Us. Slunce za horu z. ...

2 Plaviti
Plaviti, plav, il, en, ení; plavívati. P. od plu (pluji), u v av stupňováno. Ht., Gb. Hl. 145. Cf. také ...

5 Zámluva
Zámluva, y, f. — objednáaní, zákazka, die Bestellung, Kommission. Roucha dle z-vy pracovaná. Ddk. III. ...

3 Stříbrný
Stříbrný (stříbrň, a, o, zastar.) = ze stříbra, Silber-, silbern. S. zlaťák, Dch., pe- níze, Nz., medalie, ...

4 Vidomý
Vidomý; vidom, a, o = viděný, viditelný, sichtbar. Slepý o věcech v-mých. Měst. pr. Klanějíce se svátosti ...

3 Stejný
Stejný (ze stajný, vz o tom v Gb. HL 57.); stejen, jna, jno = jeden jako druhý, rovný, gleich. O rozdílu ...

5 Zástěra, zástěrka, zástěrenka
Zástěra, zástěrka, zástěrenka, y, f. = vše, čím se něco zastírá, od str v stříti, r se stupňovalo v ěr, ...

1 Milý
Milý, míl, a, o, jako: zdráv, rád, sám, ale lépe: mil, Pk.; kompar. milejší. M. = příjemný, vděčný, lieb, ...

1 Mořský
Mořský, k moři se vztahující. Meer-, See-. M. voda, zátoka, vlna, hrdina, kupectví, pěna (Meerschaum, ...

1 Mrtvý
Mrtvý; mrtev, tva, tvo. M. od mr (mr-u, mříti), vz Mříti. — M., bez života, umrlý, todt, leblos. M. tělo. ...

7 1. Přejíti
1. Přejíti. — abs Vše přejde. Us. Letní přešel čas. Mcha. Než malá přešla chvilka. Kká. Už je mu lépe, ...

5 Brada
Brada. Vz Gb. Hl. 125., Bž. 44., Mkl. Etym. 19. — B., das Kinn. Už mám těch tvých orací právě po bradu. ...

4 Vosk
Vosk (zastr. osk), u, voštěk, vošťku, ve- štíček, čku, m., lit. vaszkas, něm. das Wachs, lat. cera, Schl. ...

5 Červený
Červený, Č z k: krev-červený. Gb. Hl. 109. Cf. Mkl. Etym. 33. Č. jako měsíček na úplňku (hl. když vychází). ...

1 Lháti
Lháti, lhu (v obec. mluvě: lžu, lžeš, lže, lžeme, lžete, lhou (v obec. mluvě: lžou, dříve: lží), lži, ...

1 Karta
Karta, y, f., z lat. charta, tuhý list pa- píru, list, ein Blatt Papier. — K. návštěvní, Visitekarte. ...

2 Plášť
Plášť, ě, pláštěk, ťku, pláštěc, štce, pláštík, u, pláštíček, čku, m. = široký oděv svrchní bez rukávů ...

7 Pláti
Pláti. Mkl. Etym. 235., List. fil. XII. 351. P., plaju, novotvar: plám, pláš, plaje Gb. — abš. Počne ...

2 Pěkný
Pěkný, pěken, kna, kno. P., na pohledění libý, krásný, sličný, ozdobný, hladký, čistý, fein, glatt, schön. ...

6 Krýti
Krýti. Vz Bž. 23., 186., Mkl. Etym 143. Supinum : kryt. Gb. List. fil. 1883. 446. O strč. časování vz ...

3 Srsť
Srsť, i, ť., srstka, srstička, y. f. S. od srch v sršeti hirsutum esse (sršatý, horridus). Šf., Gb. Hl. ...

5 Černý
Černý. Vz Mkl. Etym. 34. Č. uhlí (ka- menné), Steinkohle, smůla, .schwarzes Pech, měď (surová, Schwarzkupfer), ...

1 B
B jest dvojí: a) tvrdé: sliby, býti, byly; b) měkké, po kterém ě aneb i nasleduje aneb i vynecháno jest: ...

7 Příčina
Příčina = snažnosť. Pal. Rdh. I. 184. Studoval na své p-ně (svým přičiněním, když mu rodiče nemohli pomáhati). ...

5 Základní
Základní = k základu náležející, Grund-, Fundamental-. Z. kámen, Br., koly, čára (základnice), Us., barva, ...

5 Zelený
Zelený; zelen, a, o, grün. Z. tráva, V., bylina, píce, drn (trávník), žába, ještěrka, housenka, barva, ...

4 Vlčí
Vlčí = od vlka, vlku náležející, Wolfs-, wölfisch. V. kůže (vlčina), kožich, útok, V., chrup, barva, ...

3 Sklený
Sklený, lépe než sklenný, Jg., příp. -ený {-?n?). Mkl. B. 128. — S., od skla, ze skla, von Glas, gläsern. ...

1 Bílý
Bílý, (běl, a, o; bílo), komp. bělejší; běloučký, bělounký, běloulinký = bílé barvy (weiss); čistý (weiss, ...

2 1. Přejíti
1. Přejíti, jdu, jdi, jda (ouc), šel (šed, ši), jití; přechoditi, il, zení; přecházeti, el, ení. — P., ...

4 Tvárnosť, tvářnosť
Tvárnosť, tvářnosť, i, f. = zevnitřní způsoba, figura, forma, tvář okem viděná, die (äussere Gestalt), ...

2 Přirozený
Přirozený ; přirozen, a, o. — P., ku pře- dešlému narozený, hinzugeboren. P-ný (co- gnatus) zabitého ...

6 Chytati
Chytati, vz Mkl. Etym. 93. — co: je- lena (ve škole z trestu ruce vzhůru držeti). U Losenic. Holk Ch. ...

1 1. Krev
1. Krev, krve (dříve gt. krvi, na vých. Mor. mluví se tak posud. Brt. ), na Mor. místy kriv, f. Ki"bví>, ...

2 Pleť
Pleť (zastr.plť), i, f., něco pleteného, pletka, etwas Geflochtenes, die Flechte. L., S. N. — P., celá ...

4 1. Vysoký
1. Vysoký; vysok, a, o; kompar. vyšší, sup. nejvyšší. Vz -eký. U lidu slyšeti jen vyší, vz šš. Kts. V., ...

3 Stálý
Stálý, stáličký = stojící pevně, trvalý, jistý, ustavičný, beständig, dauerhaft, stand- haft, fest, beharrlich, ...