1 Krykovati
Krykovati, zastr., = křičeti, vaditi se, hadem, zanken, schreien, kriegen. Jg. — se o co: o pastvu. Martim. ...

6 Krytonosec
Krytonosec, sce, m., ceutorhynchus, brouk.. K. rudoštítný, c. aeneicollis, česná- čkový, c. erysimi, ...

9 Krytorypec
Krytorypec, pce, m., ceuthorrhynchus, brouk. K. barborkový, c. barbareae, bělo- skvrnný, macula alba, ...

6 Křeslo
Křeslo. Vz Mkl. aL. 87., Šf. III. 555., Mkl. Etym. 139. K. vládní, J. Lpř., římské, Vlšk. 130 , dědičné, ...

6 Kříček
Kříček, čku, m. Vz Křik. V klíčkách všelikými šepce hlásky pěnička. Hlý. Letiac z hora dolu v křičku ...

8 Křídlo
Křídlo. K-dla pláště v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 148. Pustit koho na krídla (učiniti ho samostatným). ...

1 Křivda
Křivda, y, f., od křiv (křivý, vz -da). — K. = nepravda, lež, Unwahrheit, Lüge. V. Křivdu mluviti, pověděti. ...

6 Křivolaký
Křivolaký = křivý. Cf. Mkl. Etym. 141. K. čára, NA. IV. 150., chodba, Lpř., had, Kká., cesta, Hdk., blesk. ...

6 Kuban, u
Kuban, u, m., velmi chutné slovinské jídlo z máslového těsta nadívaného. Těsto se rozválí jako na nudle, ...

6 Kuclík
Kuclík, u, m. = krouh. U Ronova. Rgl. — K. = kousek těsta; uzel, tahadlo z kou- dele u hejčedla. Jrsk. ...

1 Kufie
Kufie, e, f. K. kopinatá, trigonoeephalus lanceolatus, had. Frč. 332. ...

7 Kufie
Kufie had. Cf. Ott. IV. 465. ...

1 Kuchyňský
Kuchyňský, Küchen-. K. drobné dříví k vaření, sůl, víno. Jg. K. nářadí, ohři- vadlo (uhelník), střez ...

10 Kukačka, y
Kukačka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 873. — K., pták. Kuká-li k. před sv. Janem Křtitelem, bude rok příznivý, ...

6 Kukaň
Kukaň, vz Kukaně. — K. = náčiní vče- lařské od žihadel včel chránící, die Bienen- kappe, -haube. Všk. ...

6 Kulčiba
Kulčiba, strychnos, der Krähenaugen- baum, rostl. K obecná, s. nux vomica, hadí, s. colubrina, čistivá, ...

1 Kůň
Kůň (dříve kóň), gt. koně, m., (krátí ů, vz ů). Starého akk. kůň = nom. užívá se podnes: sednouti na ...

6 Kusiti
Kusiti = zkušeností nepříjemných nabý- vati. Cf. Mkl. Etym. 149. Považ, co kusiš, když musíš 9 let sloužiti. ...

6 Kutina
Kutina = kaut, angulus, vallis angusta. List. fil. 1882. 184. K. = kout louky, který potok vina se hadovité ...

1 Kvasnice
Kvasnice, snic, pl., f., droždí (hejbadla, Šp., zdvihadla. Us. Zb. ). Hefe. K. vylučují se při líhovém ...

1 Kvíčala
Kvíčala, kvíčalka, kvíčalička, y, f. K. od kvič-eti. Šf. K., čvíčala, čvíkota kvičí. Turdus pilaris, ...

1 Kýchadlo
Kýchadlo, a, n. Niesemittel. Prášek če- meřice černé jakožto k. sloužil. Rostl. ...

10 Kýchadlo
Kýchadlo, a, n. K-dla, ptasmica, sternu- tatoria Niessmittel. Ktt. ...

6 Kyškodychadelný
Kyškodychadelný, gastropul monalis. Nz. ...

1 Láska
Láska, y, f. L. od las chtíti. Vz -ka. L. = přízeň, Gnade, Gewogenheit, Gunst. Lásky u někoho dojíti, ...

8 Láska
Láska. L. není věchet slámy. Us. Za pe- niaze — žiadna l.Phľd. 1894, 441. Věrná 1. věčně nezhasíná. Quis. ...

6 Lata
Lata, vz Lať. — L. = záplata. Cf. Mkl. Etym. 161. Také na Mor. Brt. Cf. Lataňa. List. fil. 1882. 190. ...

1 Laviční
Laviční hadr, lavičník, Bankhader. Us. ...

6 Lavičnice
Lavičnice, e, f., der Bankhader. V By- stersku. Sn. Vz Lavičník. ...

1 2. Lavičník
2. Lavičník, u, m., hadr k utíráni lavic, Bankhader. D. ...

1 Lavný
Lavný = lavičný, Bank-. L. hadr. Na Slov. ...

1 Laziti
Laziti, il, ení, lenivě choditi, lézti, kriechen, schleichen. — kudy. Had po skalách lazí. Alx. Had skrze ...

9 Lazur
Lazur. Ti hadové byli živi lazurem (al. pepřem). Alx. Nách CXXII, 111. ...

1 Led
Led, u, m.; ledb, lit. ledas, das Eis. Schl. — L. = každá tekutina, zejména voda, když se zimou proměnila ...

1 Lehadlo
Lehadlo, a, n., vz Lehátko. ...

6 Lehadlo
Lehadlo římské. Vz Vlšk. 90., 133. ...

1 Lena
Lena, y, f., řeka v Sibiři. Vz S. N. — L., lína, kůže svlečená (z hada atd. ). ...

6 Lenisko
Lenisko, a, n. = Mze, die Haut. L. hadí = svlečená kůže hadí. Němc. 424, VII. 232. ...

1 Léniti, líniti
Léniti, líniti, il, ění = línati, sich haaren, häuten. Na Mor. a ve Slez. Kráva se léní. Pk. Had se z ...

1 Lerna
Lerna, y, f., řeka a jezero v Peleponnesu. Lernejský (lépe: lernský) had (1. hydra), sto- hlavý, jejž ...

1 Lesní
Lesní, Forst-, Wald-. L. úřad, požár, pych (Frevel), hajný, požitek, řád, právo, škoda, cesta, hospodářství, ...

1 Lesnictví
Lesnictví, n., lesní hospodářství, das Forst- wesen, die Forstkunde, Forstwissenschaft. Um. les. 1. Rostba ...

1 Leviatan
Leviatan, a, m., v písmě sv. každé ve- liké, hrozné vodní zvíře jako krokodil, had, drak, velryb, der ...

6 Lezec
Lezec = kdo na hradby leze. Čch. Dg. 696. L. v hasičství. Kal. 19. L. pumpař- ský či vodař = muž, který ...

1 Lézti
Lézti n. lezti, lezu, lez, leza, zl, zení, lézati; lézávati; laziti, kriechen (gehen). Jg. — abs., jak. ...

1 Líčnice
Líčnice, e, f., loukoť u kola, Felge. Us. u Ber. Dch. — L., přední čtvrť v palečním kole, Armschader. ...

6 Líčnice
Líčnice = skruž líční, die Kronfelge, Bogenfelge, Brustfelge, der Kammschaden. Šp., Sl. les. ...

8 Liena
Liena, y, f. = shozená hadí kůže. Slov. Mtc. 1894. 110. ...

6 Lihéř
Lihéř = vahadlo, der Balancier. Šp. ...

6 Lín
Lín ryba, tinca. Sv. ruk. 320. a., Schd. II. 498. Ty's dnes jako línek (ulízaný, oho- lený, hladký). ...

10 Lín
Lín, u, m. = hadí kůže. Brt. Slov. ...

1 Línati
Línati (strč. líněti), línávati, línívati = srsti n. peří pozbývati, verhaaren, sich hären, färben, mausen. ...

1 Líniti
Líniti, leniti, il, ěn, ční = kůru loupati, abschälen. — co s čeho. Kůru ze (se) pně. L. — se. Had se ...

1 List
List, u, lístek, tku, lísteček, čku, m. Das Blatt. Listy rostlin jsou nejvíce zelené a do plochy rozšířeny. ...

6 Liščí
Liščí. Ž. wit. 62. 11. L. plémě. Dch. L. rodina na vycházce. KP. III. 348. L. vra- bec, Fuchssperling, ...

6 Lišiti
Lišiti, cf. Mz. v List. til, 1852. 212. — co. Prosbu a modlitbu nejedni tak lišili a různili, že . . ...

1 Lítý
Lítý, komp. lítější; = silný, ostrý, náramný, scharf, grimmig. Lítého jedu se napiti. Rváč. L. ocet, ...

6 Lízati, lit
Lízati, lit. lëžti, laižiti, řec. leiyeiv, lat. lingere. Mkl. aL. 268. Cf. Lzáti. Lízej, liž; lízaje ...

6 Lokal
Lokal bez předložek na otázku 1. kde. Lokálu jmen místních počínajících se souhlá- skou v na Kloboučku ...

6 Lopáč
Lopáč = plech u ruchadla, plechová ra- dlice u ruchadla, Ruchadloblech, n., Sturz-, Spatenpflug, m. ...

8 Losník
Losník, a, m. Čím se lišil od hadače a od kouzelníka.. Vz Zbrt. Pov. 89. ...

1 Ložiti
Ložiti, il, en, ení, legen. —se kde. Hadové v trávě se loží. Č. Tohoto slovesa užíváme více ve složených: ...

1 Lstivý
Lstivý, listig. L. líbání. Sych. L. ruka k nouzi přivádí; L. svědek mluví lež. Vz Úskok. Lb. Stran přísloví ...

7 Lstivý
Lstivý. Chovaj se l-ho, jakožto hada kryj se jeho. Ezp. 1800. ...

8 Lúč
Lúč, e, m. = paprslek. První lúč slnka padol na jeho tvár. Phľd. XII. 410. Lampa celý snop svojich lúčov ...

1 Lůno
Lůno (strč. lono), lůnko (lonko), a, n., to místo těla, kde se člověk v půli ohýbá, nižší břicha čásť, ...

6 Lunt
Lunt = knot. Běhal po vsi jako s lunty (čerstvě). Ehr. — L. Ve Slezsku vůbec mí- sto: šaty, oblek. Němá ...

9 Lunt
Lunt, a, m. = churavec. Lisic. — L., U, m. = hadr, šat. Slez. Lor. 74. ...

1 Lymphadenit-is
Lymphadenit-is, y, f., řec., zánět žláz mizních aneb střebavých. Vz S. N. ...

10 Mačák
Mačák, u, m. = hadr pripevnený na holi k zhašování ohně v peci; mokřina na poli; rozplískané bláto. Litom. ...

6 Maeandřina
Maeandřina, y, f. = hadovitá ozdoba kolem lemu. M. keltická, čínská, mexická, nejkrásnější je řecká. ...

1 Magové
Magové, členové kněžského stavu Peršanův a Medův; později kočující astrologové, hadači, kejklíři. Vz ...

1 Machadlo
Machadlo, a, n., kývadlo, Pendel, Techn.; Fächer. ...

6 Machadlo
Machadlo = místo při řece, kde prádlo máchají. Us. Pdl., Rk. ...

8 Machadlo
Machadlo. M. u měchu, Balgenschwengel, m. Sterz. I. 383. ...

1 Malinoví
Malinoví, n. = maliní. Had zalezl do malinoví. Tam jest plno malinoví. Jg. ...

10 Malokvětý
Malokvětý hadí mor, s orzonera parvi- flora, rostl. Ott. XXII. 731. ...

1 Malook
Malook, a, m., coecilia, had. Krok. ...

6 Malý
Malý. Ž. wit. 229., ml v mlíti. Šf. III. 495., List. fil. VI. 226., Mkl. Etym. 181. — M = ne veliký. ...

6 Mancár
Mancár, u, m. Je toho na m-ry, es ist dessen eine schwere Menge. Dch. — M. — kus, hadr (základ: cár). ...

6 Manometr
Manometr rtuťový, kovový či pružin- kový, otevřený či hydrostatický, zavřený či aérostatický, Rozdílový ...

6 Mantika
Mantika, y, f., řec. = hadačství. S. N. V. 98. ...

6 Maršálek
Maršálek, vz Marsal. Rk. Sl. M. zem- ský. Vz Zř. zem. 458., Arch. VIII. 613. — M. = úhoř? Chudý mněl, ...

6 Mateří
Mateří láska, Kká. K sl. j. 197., žalosť. Hod. 55. a. — M. douška t. j. duška, duše, dle lat. thymus ...

6 Matice
Matice = plodící hmota. Č. — M v me- dian , matrice u zámečníků. Vz Včř. Z. II. 36. M. nápravní, die ...

9 Med
Med. O sklon. sr. Gb. H. ml. III. 2. 329. O m. sr. Ott. XVI. 1047. Raději bych se s nimi pral, než m. ...

6 Mehadia
Mehadia, e, f, lázně Herkulovy v Ba- nátu. Slov. zdrav. ...

6 Mech
Mech, muscus. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf List. fil. X. 352., Mkl. Etym. 206., Rk. Sl. M. bokoplodý, ...

6 Měsíčník
Měsíčník, a, m., scytale, had. M. temno- hlavý, s. coronata, Mondschlange. Brm. III. 400. ...

10 Měsíčník
Měsíčník svítivý (ryba). Vz Ott. XV1II. 896. — M. = had užovkovitý. Vz Ott. XXII. 739. — M = Člověk, ...

1 Metati
Metati, metám a meci, eš..., metej a mec, metaje a mece, tal, án, ání; metnouti, tnul a tl, ut, utí; ...

1 Mihadlo
Mihadlo, a, n., tahadlo, v hornictví stroj k čerpání vody z dolů. Jg., Am. Feldge- stänge, n. Č. ...

6 Mihadlo
Mihadlo, das Geschleppe, StangeHwerk, die Stangenleitung. Sl. les., Hř. 38. M. polní, důlní, Feld-, Streckengestänge. ...

6 Míhati
Míhati, vz Mkl. Etym. 208. - se. Mih' se nahý bok její. Vrch. Blesk se mihá. Us. — čím (se, po čem). ...

6 Mihotavý
Mihotavý, flimmernd, funkelnd. M. jas, struny, záplava, Čch. Petrkl. 7., Mch. 35., Bs. 21.; svit, paprsek, ...

1 Michadlo
Michadlo, a, n., čím se míchá, měsidlo. ...

6 Michadlo
Michadlo, míchadlo, Maischmaschine, f., Rührscheit, n., Rührvonichtung, f. KP. V. 44.. ZČ. I. 478., Šp. ...

1 Mikule
Mikule, e, f., ve frasi: Našle trkule mi- kuli = jeden je horší než druhý. Mus. Cf. Hadr vonuci tresce. ...

1 Miska, miska
Miska, miska, y, f. M. u váhy. Jg. — M., malá mísa, eine kleine Schüssel. Rád cizí misky vylizuje. Vz ...

6 Mlátiti
Mlátiti. Cf. Mlíti. Šf. III. 501., Mkl. Etym. 200., Mlácení. — abs. Ktož mlátí. ZN. Mlať, dokud se mlátí; ...