1 Mléč, mlíč
Mléč, mlíč, e, m., mlíčí, mléči, n. = vše, co mléčného jest, der Milchsaft, die Milch. Ještě mu mléč ...

6 Mléko
Mléko. Bž. 23. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 152., 270., Kram. Slov., Hospo- dářské noviny. 1864. ...

8 Mléko
Mléko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28. Neprecedené mlieko devat nemocí odháňá. Mtc. 1894. 20. Mlieko ...

1 Mléko, mlíko, mlíčko
Mléko, mlíko, mlíčko, a, n. V. M., strč., mlieko od mlbz — mlěsti = dojiti; ě se stupňovalo v ie a to ...

1 Mleziva, mlezina, y
Mleziva, mlezina, y, f., mlezivo, a, n., die Saugmilch. V. Telata z vemena m-vo ssají. Kom. — M., mlíčná ...

10 Mlíč
Mlíč, e, m. M. hadí, hlohový. Rostl. Vz Vlašťovičník zde. ...

10 Mlíčnice
Mlíčnice, e, f. = bílý hadr na zátku do kbelíku. Častrov. Kub. List. fil. 1902. 249. ...

6 Mlynář
Mlynář suchý = na mizinu přišlý. Brt. Mlynař sa vtedy prebudí, keď mu mlýn za- stane. Slov. Zátur. Šuká, ...

6 Mnich
Mnich z střněm, munich a to z řec. fiova^óv. Cf. Mkl. Etym. 207., Bž. 33. M. samotný, na púšti bydlící. ...

6 Mohad
Mohad, u, m., turia, rostl. M. obecný, t. moghadd. Rstp. 620. ...

6 Mokříce
Mokříce, e, f. = hadr na utírání mo- krých věcí. U Chrud. Mš. U Litomš. Ndrf. U Vamb. Dbv. — M. = zašlá ...

1 Mořák
Mořák, a, m., pelamis, had. Krok. ...

1 Mořihad
Mořihad, vz Nohoun. ...

1 Motýlice
Motýlice, e, f. M., libellulidae, šídla, hadí hlavy. M. modrá či šídlo vodní, callypteryx splendens. ...

1 Moudrý
Moudrý; moudr, a, o; komp. moudřejší. M., opatrný, rozumný, vtipný, klug, weise, einsichtsvoll, gescheid. ...

1 Mrsk
Mrsk, u, m., mrsknutí, švihnutí, der Schmitz, Strich mit der Ruthe, Peitsche etc. Mrskem přeťal hada. ...

6 Mrštnýš
Mrštnýš, e, m., trigonocephalus, had. Šm. ...

8 Mřížka
Mřížka (vyšívání): jedno-, dvou-, čtyř- háčková, hadová (několikerá), vajíčková, řád- ková (několikerá), ...

1 Msta
Msta, y, f., pomsta, na Slov. mstva. Vz Gb. Hl. 28. Die Rache. Msty žádostivý; ze msty; mstou hořeti. ...

6 Mumňáček
Mumňáček, čku, m. = hadříček (v dět- ské řeči). Rgl. ...

10 Mungo
Mungo = vlna z vlněných hadrů valcho- vaných. Vz Ott. XX. 605., Skoddy. ...

6 Můstek
Můstek, vz Mostek. Zadní m. u stří- kačky čtyřkolé, na hadice při požáru, pří- stavní, Us. Pdl., Dch., ...

1 Myš, i, myška
Myš, i, myška, y, myšička, y, f. (zastr. myšice). Dat. a lok. pl. myšem, myšech; v obec. mluvě: myším, ...

6 Myzlivý
Myzlivý = lechtivý, kitzlich. Slov. Nuž keď je (kôň) velmi m-vý, akonáhle mu prí- dem s česákom na rebrá, ...

7 N
Souhlásky n a ň. Vz Gb. Ml. I. 29. V Chodsku. Cf. Listy fil. 1891. 45. Slabiko- tvorné (samohláskové) ...

6 N se střídá
N se střídá: s v, vz V (na Zlínsku); s m: Antomin. Brt. D. — N se vsouvá. Na Valašsku: žingla (slov. ...

2 N se vsouvá
N se vsouvá u pádů zájmena třetí osoby (on, ona, ono) řízených předložkami (do sku- penin kj, dj, vj, ...

2 Nabávání
Nabávání, n. Slova tohoto není u Jg., jakož i slova základního nabávati. Jsouc významu opětovacího vytvořeno ...

2 Nabročiti
Nabročiti, il, en, ení; nakročovati. — kam: na cestu, Jg., na šlepěje otce svého. Plk. — na koho = dotírati ...

2 Nacapartovati se
Nacapartovati se, lange um etwas hadern. Nacapartovali se dosť o to. Us. ...

2 Náčiní
Náčiní, í, n. (na Slov. náčení), náči- níčko, nádobí jakékoliv, das Geschirr, Ge- riithe, Hausgeräthe. ...

6 Načiniti čeho kde
Načiniti čeho kde. Oblehli jsú město a n-li okolo něho tvrzí. BO. — čeho. Ká- zal, aby kúzedlník hadů ...

10 Nadávky
Nadávky: děvka hnojná, kopyto, krou- ský koryto, nádyma, necudák, pitomá Nána, pleva, prašivina, prašivka, ...

2 Ňadra
Ňadra, ňádra, gt. ňader, pl., n., ňa- dérka. Ňadra z njadra m. jádra, n se vsulo. D. N., klín, záňadří, ...

2 Nadraziti
Nadraziti, il, žen, ení; nadrážeti, el, en, ení, oberhalb schlagen; antreffen, finden. — co kde: Kámen, ...

6 Nadsazovací
Nadsazovací odhadováni. Dk. Aesth. 507. ...

7 Nadvardejn
Nadvardejn, a, m. = vrchní znalecký odhadce drahých kovův a mincí. ...

10 Nahádit se
Nahádit se = nažrati. Brt. Slov. Sr. Hadit. ...

6 Nahadrovať
Nahadrovať, nahádzať, mit etwas werfen, aufladen. Slov. Ssk. Vz Naházeti. ...

2 Nahlédati, nahlídati; nahleděti
Nahlédati, nahlídati; nahleděti, ěl, ěn, ěni; nahlédnouti, uahlídnouti, dnul a dl, ut, utí; nahlízeti, ...

2 Náhodnice
Náhodnice,e, f., hadačka, die Loosdeuterin. Slov. ...

2 Náhodník
Náhodník, a, m., hadač, der Loosdeuter. Na Slov. ...

2 Náhrada
Náhrada, y, f., nahrazení, odplata, od- měna. N. v theologii jeden ze tří způsobů, jimiž restituce díti ...

2 Nahule
Nahule, e, f., scytale, had. Krok. ...

6 Naja
Naja, e, f., vz Naidka. Schd. II. 529. — N. tancující = brejlák had, naja tripudians. Schd. II. 485. ...

2 1. Najíti
1. Najíti, najdu, jdi, najda, (ouc), šel, šed, jití, (zastr. najden); nachoditi, il, zen, zení; nacházeti, ...

6 Najsvatosvatý
Najsvatosvatý. N. svätosť. Had. 56. b. ...

2 Nakousati
Nakousati, -sám a -ši, al, án, ání; na- kusovati; nakousnouti, snul a sl, ut, utí, an- beissen, annagen. ...

2 Nakrouhati
Nakrouhati, nakrouhám, -ži, einhobeln, einscherpen. — co komu: Nakrouháme si na zimu zelí. — co čím, ...

2 Namoženina
Namoženina, y, f., místo od namožení bolavé. — N., kýla, průtrž, der Bruch, Leib- schaden. Ja. ...

2 Naostřiti
Naostřiti, il, en, ení; naostřovati, schärfen. — co. Naostřil meč svůj jako had. Pešin. — co čím kde. ...

6 Naplniti co
Naplniti co. Naplň srdce svých věrných. Mž. 8. N. někomu pohár. Osv. V. 543. N. něčí žádosť, Krnd. 107., ...

2 Nářadí, í
Nářadí, í, nářadíčko, a, n., das Geräth, Hausgeräth, die Geräthschaft, Einrichtung. Jg. N. v domě: lavice, ...

6 Násadný
Násadný. N. kružidlo (nástrčné), der Stockzirkel, Nz., tahadlo, das Ansatzge- stänge. Hř. 41. ...

6 Naslouchadlo
Naslouchadlo = naslouchátko., Rk. ...

2 Nástroj
Nástroj, e, m., das Werkzeug, Instrument; Organ, Mittel, Vorbereitung, vše, čím se něco dělá, vykonává. ...

8 Nastrojiti
Nastrojiti. Aby si dal hada n. = ustro- jiti. Brt. D. II. 95. ...

2 Nastrouhati
Nastrouhati, -hám, -ži; hej n. struž, al, án, ání; nastruhovati; nastrouhnouti, nul a hl, ut, utí, viel ...

9 Nastýkati
Nastýkati. Keď sa mu do zubóv nastý- kalo, vyhadzuje zadkom ako kóň. Slov. Zát. Př. 38a. ...

6 Naščerbený
Naščerbený = nastěrbený. N. kosa (ma- jící štěrbiny, schadhaft). Na již. Mor. Šd. ...

6 Našlápnouti
Našlápnouti. Našlapil na hada. Výb. II. 956. ...

6 Našroubovaný
Našroubovaný; -án, a, o, angeschraubt. N. hadice. — nač: na válec. NA. IV. 151., ZČ. ...

6 Našroubovati
Našroubovati hadici na rouru. Us. Pdl. ...

2 Navazač
Navazač, e, m., hadač z drobu. Mat. verb., Kom. Dle Pa. 40. glossa v MV. padělaná. ...

6 Navinovač
Navinovač = buben, na němž hadice jsou navinuty. Us. Khl. 24. ...

6 Nehaditi
Nehaditi = nehaněti, netupiti. Sv. ruk. K. IV. 25. ...

2 Nehet
Nehet, htu (zastr. -hte), nehétek (nehý- tek) a nehtek, tku, m., v již. Čech. a na Mor. necht. Kts., ...

10 Nehtohadač
Nehtohadač, c, m., divinator per ungues. Mam. A. 34b. ...

6 Nejvíce
Nejvíce. Co nejvíce. Us. Dch. Kolo nej- viece skřípá, malý had n. sípá a chlapě n. chlípá. Anth. I. 3. ...

7 Němčour
Němčour. Had, ještěr a žába, kostelník a bába, žid, n. a hovno, to vše sobě rovno. Us. ...

2 Němec
Němec, mce, Němeček, čka, m., der Deut- sche. V. N. odvozují někteří od ,Nemetes', jména jednoho kmene ...

9 Němec
Němec. Němci a) Germania, země; b) Ger- mani, národ. Vz Gb. H. ml. III. 1. 69. Slovo Němci vyskytuje ...

2 Nemilý
Nemilý, unangenehm, unliebsam, vz Milý. Měl dnes n-lé věci, er hatte heute Odiosa. Dch. Vz stran přísloví: ...

2 Nenesnaditi se
Nenesnaditi se, rechten, hadern. Kom. ...

10 Neodhadnutelný
Neodhadnutelný. Ciferně n. Nár. list. 1904. 24. 13. ...

6 Nepotvora
Nepotvora, y, f. Menila sa mu na žaby, na hady a Boh vie na aké n-ry. Dbš. Sl. pov. IV. 52. ...

6 Neproniklý
Neproniklý, nicht durchdrungen. N. tma, Vrch. Myth. 1. 205., záhadnosť. Dk. ...

2 Neřesť
Neřesť, i, f., neřád (s vedlejším významem hnusnosti, der Unrath). Veš, blecha, komár, štěnice a ta jiná ...

2 Nesnaditi se
Nesnaditi se, il, ěn, ění = hádati se, streiten, hadern. — se s kým oč. Oč se lidé hádají a nesnadí. ...

2 Nesnadnění
Nesnadnění, n., Uneinigkeit, f., Hader, m. Troj. ...

2 Nesnadniti
Nesnadniti, il, ěn, ění; nesnadnívati = nesnadné činiti, schwer machen, erschweren. Jg. — Někoho s někým, ...

8 Neškodilo
Neškodilo = obstojně. N. sa učí. Myjava, Phľd. 1895. 444. — Tam si může fojt osaditi pekaře atd., n. ...

2 Neškodně
Neškodně, ohne Schaden. N. v nohu byl raněn. Háj. ...

6 Netáhnouti
Netáhnouti = sotva, neváhati, nedlíti. Vz Bž. 217., Sv. ruk. NM. 408. A netaže těch slov dokonati a v ...

6 Nevid
Nevid, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 123.— N. = Hades. Lšk. ...

2 Nevídáno
Nevídáno (ne-vídáno, co málo kdy lze viděti). Ve všiej zemi nevídáno takého (hada). Dal. 113. Vz Bohdá. ...

2 Nevole
Nevole, e, f., nechtění, nechuť, Unlust, f., Ekel, Widerwillen, m. S nevolí = bezděky. V. Buď mu to k ...

6 Nezhoj
Nezhoj, e, m., der Knacks, unheilbare körperliche Schaden. Šm. ...

2 Ni-, záporná částice, předpona
Ni-, záporná částice, předpona: nikdo, ni-kde, D., nic (vz Nic), ni-jak, Schl., nikoli, nikda, nikudy. ...

2 Nikdy
Nikdy, vz Nikdá. Chceme-li říci, že se něco nikdy nestane, vyjadřujeme to často příslovími a pořekadly, ...

8 nk
nk. V nk mění se n v ň v Háj. Herb, a V. Kal. Hist. často: cyňk na oku, hadruňk, poboňk. Vz List. til. ...

8 nn
nn. Obě n vyslovují se správně: vonný, súkenný, panna. U Litov., Konic, Jevíčka. Brt. D. I. 30., 51., ...

2 Nohoun
Nohoun, a, m. N. mořihad, serpentarius secretarius, dravý pták. Presl. Der Sekretär. ...

2 Nový, -á, -é
Nový, -á, -é, ??v?, skr. nava, lit. navas, řec. vío<;, lat. novus, něm. neu. Kořen: nu, zřejmý v nyní, ...

2 2. Nožný
2. Nožný, Messer-. N. žehadlo. Sal. ...

2 Ny
Ny = ony, jene. St. skl. Na 'ny = na ony voje. Výb. I. 1118., 1. — Ny, akkus. pl. pronom. my, nyní: nás. ...

2 1. O
1. O je původu podružného, není totiž hláskou prvotní, jako: a, i a u, nýbrž lomenou, vznikloť zlomením ...

7 Obhadzovačka
Obhadzovačka, y, f., die Maurerkelle. Slov Ssk. ...

8 Obhadzovaný
Obhadzovaný. O. steh (smykovaný). Vck. Val. I. (u vzorku za str. 40.). ...

2 Obláčeti
Obláčeti, el, en, ení; oblačiti, obléci, Výb. 1., 1143., 8., umhüllen, kleiden, ankleiden. Jg. — koho. ...