10 Hld
Hld, a, m. = všecko takové jako hadi, blošky, švobi atd. Slez. Vyhl. II. 286. ...

1 Hleděti
Hleděti, 3. pl. -dí, hleď, -dě (íc), ěl, děn, dění; hledívati. H. = patřiti, koukati, sehen, schauen, ...

10 Hliba
Hliba, y, f., rarcora, něj. had. Prešp. 510. (Gb. ). ...

1 Hlísta
Hlísta (obyčejně), hlista, šp. hlíšta, y, f.; hlíst, a, hlíšť, ě, m. H. živočich těla sliznatého kroužkovaného, ...

10 Hluchorodec
Hluchorodec, dce, m. = hluchý had. Vz Gb. Slov. ...

1 Hluchý
Hluchý; hluch, a, o; komp. hlušší. H. = neslyšící, taub, gehörlos. H. jako pařez, poleno, peň, jako pěnice, ...

6 Hluchý
Hluchý = neslyšící. V MV. nepravá glossa. Pa. Ž wit. 37. 14., 57. 5. Je tam platen jako h. pes na honě ...

1 Hmota
Hmota, y, f., hmot, u, m. (zastr. homota), der Körper, Zeug, Stoff, die Materie. Jg. H. prvotní, Aqu., ...

1 Hnojiště
Hnojiště, ě, n., hnojniště, hnojník, mrviště, die Miststätte, der Misthaufen, die Mistgrube, der Misthof. ...

9 Hoblík
Hoblík. Hoblík zemský = ruchadlo. Čes. 1. X. 268. ...

1 Hodnota
Hodnota, y, f. H., hodnosť = něm. Werth, cena = něm. Preis. J. tr. H. podoby, místní, číselná, h. od ...

1 Hojiti
Hojiti, 3. pl. -jí, hoj, -je (íc), il, en, ení; hojívati léčiti, zvl. zevnitřně, heilen, äusser- lich ...

9 Hok
Hok, a, m. = had. Vz Had (zde). ...

8 Holandr
Holandr také stroj k mletí hadru na pa- pír. Ott. XI. 482. a. ...

9 Holubice
Holubice. Buďte sprostní jako h. Fisch. Hosp. 212. H-ci připojiti hada (sprostnosti opatrnosť). Fisch. ...

1 Homon
Homon, u, m., ozdoba ženské hlavy ve způsobě kužele, Kopfputz. Gl. — 2. = Množ- ství, hromada čeho. Menge, ...

1 Hornina
Hornina, y, f., die Gebirgsart. Horniny jsou nerosty složené n. smíšené, skládající skály, hory, pohoří ...

1 Hospodář
Hospodář, e, m. Hospodaří., hospodin, hospodt; hospodyně. Na Slov. gazda, rus. gosudarb. Stran odvození ...

7 Hospodář
Hospodář. H-řů patron sv. Julianus. Vz Zbrt. 241. H., pater familias. B. mik. — H. = nájemce ...

6 Hradecký
Hradecký rukopis ze 14. věku. Vz Jir. Ruk. I. 260. — H. Vrchy = řada výšin, která po hranicích Moravy ...

1 Hrochadlný
Hrochadlný, zastr., stonavý, churavý, kränklich, unpässlich. Pulk. ...

9 Hromový
Hromový. H. kámen n. klín = starý z hadovce vyrobený mlat. Vz Čes. 1. VII. 82. Kdo nosí hromový kámen, ...

7 Hroteček
Hroteček, čku, m. = nádoba, do niž se na stružkoch (na struhadle) zelí strouhá. U Příbora. Vck. ...

6 Hroznotvárný
Hroznotvárný, von schrecklicher Ge- stalt. H. had. Čch. D. 703. ...

1 Hroznýš
Hroznýš, e, m., boa constrictor. Světoz. Vz Had. ...

6 Hroznýš
Hroznýš, H-ši, peropodes, die Sturnmel- füssler, největší ze všech hadův a škodí jen svou silou: hroznýš, ...

8 Hroznýš
Hroznýš, had. Cf. Ott. XL 798. ...

6 Hruška
Hruška strom, vz Hruše, Hrušeň, Hruškoň. Cf. Slb. 517., Sbtk. Rostl. 13., 156.— 159., Čl. 40., Mllr. ...

6 Hřeblo
Hřeblo, ohřeblo, die Ofenkrücke. Brt., MV. Pekař vyhrabuje hřeblem oheň a uhlí (z peci). Kom. — H. = ...

1 Hříti
Hříti, hřáti, hřeji, hřej, -je (íc), hřál n. hřel (hříl), hřen n. hřán, u některých také: hřit, hřát, ...

6 2. Hubice
2. Hubice. Hadice s kovovou h-cí; Kon- cová roura se dvěma h-cemi (u stříkačky); H. kropicí. Kal. čes. ...

7 Hublátko
Hublátko, a, n. = kruhadlo na zelí. Mor. Rgl. ...

1 Hudrmanice
Hudrmanice, e, f., hundrmanice, kundr- manice. Schlampe, Haderweib. Dch. — H., Mauldrescherin. Vz Hudrmaník. ...

1 Hudrmaník
Hudrmaník, a, m., kdo svůj šat trhá, z něm. Hadermann. Mz. — H., tlučhuba, Mauldrescher. Us. ...

8 Hůl
Hůl (hól). O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 10., 19. Půjčil mu holi (poskytl mu pomoci, dal příčinu k něčemu). ...

1 Humenec
Humenec, nce, m., humence, e, n., místo na čihadle, na něž se ptákům podsýpá. Läu- ferplatz, Tenne. Podsypati ...

6 Humenec
Humenec = čihadlo. Vz KP. III. 349., S. N. H. skřipcový, s jednoduchou stěnou, napájecí, střelčí, na ...

1 Humpolácký
Humpolácký, hulvátský, ungeschlacht. H. živobytí (hadrářské, mizerné), Lumpen- leben. Jg. H. chování ...

8 Húsenka
Húsenka, rostl. = štrháček. Brt. D. II. 502. — H., vz Had (3. dod.). — H-ky = vy- raženina na jazyku ...

6 Hvězdářský
Hvězdářský. H. dalekohled, Mj., měřietví, NA. V. 87., šířka, délka, záhada, Stč. Zem. 79., 173., měsíc ...

6 Hvězdohadač
Hvězdohadač, e. m., der Astrolog. Slov. Loos. ...

6 Hvězdohadačstvo
Hvězdohadačstvo, a, n , die Astrologie. Slov. Loos. ...

1 Hydra
Hydra, y, f., vodní had. Wasserschlange. H. lernejská, potvora báječná, mnohohlavá saň, již Herkules ...

6 Hydra
Hydra souhvězdí. Stč. Zem. 24. — H. = vodní had. Vz S N. — H. = nezmar, druh polypů v sladkých vodách ...

1 Hynouti
Hynouti, hynu, hyň, -na (ouc), ul. utí = obraceti se v niveč, tratiti se, umkommen, zu Grunde gehen, ...

1 Ch
Jak se ch vyslovuje, o tom vz H. — Ch jest hláska hrdelná, vz Hláska. — Sou- hláska ch píše se v nejstarší ...

1 Chadima
Chadima, y, f., hlupák. Us. u Příbr. ...

6 Chadima
Chadima, y, m. a f. = otrapa. Ve vých. Čech. Všk., Brnt. Raději se bíti s hrdinou nežli se líbati s ch-mou. ...

10 Chadrba
Chadrba, y, f. = plevel v obilí. Brt. Sl. 114. ...

8 Chadt
Chadt Jan, lesn. spis., nar. 1860. Ott. XII. 6. ...

1 Chemický
Chemický, á, é, co se vztahuje k chemii. Ch. analysa, atom, bílení, červeň (n. anglická), harmonika, ...

9 Chiffon
Chiffon (šifoň) fr. = hadr, cár, tretka; lehká bavlněná látka, měkká, nevzorkovaná (slouží za podšívku). ...

6 Chladicí
Chladicí přístroj, hadice. Wld. ...

10 Chladnokrvník
Chladnokrvník, a, m, had a ?. Sb. si. 1901. 155 ...

1 Chlastati
Chlastati; chlastnouti, stnul a stl, ut, utí, chlastávati, srkati, schlappern; nemírně píti, saufen. ...

6 Chléb
Chléb z něm. hleib, hlaib, got. hlaiba. Mkl. aL. 138, Rk. S1 Možná, že něm. hlaib je ze slov chljeb. ...

1 Chlípa
Chlípa, y, f. = chlípnosť, bujnosť, žádosť, Geilheit. Hus, Výb. I. Had sě rozhnievav v svej chlipie, ...

1 Chlouba
Chlouba (zastr. chlúba), y, f., honosnosť, honosení, Ruhmredigkeit, Prahlerei, Geprahle, Windmacherei. ...

6 Choditi
Choditi. Ž. wit. 41. 10., 18. 6., 100. 6. a j., Mkl. Etym. 86. — kudy. Ch. sem tam po pokoji, po domech, ...

1 Chovati
Chovati, chovávati = na jistém místě něco míti, aby to zkázy nebralo, verwahren, auf- bewahren; hlídati, ...

6 Chrysotil
Chrysotil, u, m. = osinek hadcový. Bř. N. 139. ...

1 Chřenový
Chřenový, chřenný, křenový, křenný. Meerrettich-, Krän-. K. list n. lupen, kořen, miska (struhadlo), ...

1 Chřestýš
Chřestýš, e, chřesťák, a, m. Had jedovatý ch. ocasem chřestí. Jg. Vz Had. ...

6 Chřestýš
Chřestýš =had důlkonosý, crotalus. Cf. Frč, 331, 388., Schd. II. 487. Ch. jiho- a severoamerický, vz ...

9 Chřestýš
Chřestýš. Ch-ši, crotalidae, hadi duto- zubí Vz Ott. XII. 389. ...

6 Chtíti
Chtíti. Strbul. chotěti. Chci (zastar. chocu, chcu), chceš (zastr. choceš, chůcešj; chceme (chcmy, BO.), ...

1 Chvoj
Chvoj, chvůj, e, chvoje, chvůje, e, chvojka, y, f., koll. chvojí, í, n. Ch. z chvi (chvěti se). Mkl. ...

6 Chyba
Chyba, cf. Mkl. Etyra. 93. Je na chybě (mýlí se). Us Vk. Chyba, že tam nebyl (škoda, Schade, dass); Ty´s ...

1 Chybný
Chybný, kdo se chybuje, fehlend, nicht treffend. Ch. střílení. — Ch. = mylný, s chy- bami, trügend, fehlbar, ...

1 Chytrý
Chytrý; chytr, a, o. Ch. na Slov. = spěšný, rychlý, prudký, flink, geschwind. Co ch. ne- dohoní, to lenivý ...

1 I
Samohláska i jest dle nastrojení mlu- videl ústních hláska podnebná; střed ja- zyka vztýči se k podnebí ...

1 Í
Dlouhé í píše se od r. 1842. Před tím psalo se: j: gjdlo, namáhánj, vjtr. — Dlouhé í od dlouhého ý se ...

6 I
Za i, í psáno v Z. wit. ie, ye, e, častěji yu„ u. Vz Ž. wit. 222. I se střídá 2. s e: cibule — cebola. ...

8 I
I původní. Vz Gb. H. ml. I. 17. — I pra- slovanské je střídnieí za 1. původní i, 2. za in, 3. za ě, atd. ...

6 -ice
-ice, na Mor. a Slov. -ica. Jména samic od jmen samců: had — hadica, ješčeřica, zmyjica, laščica. Brt. ...

1 ie
ie, v staročeštině dvojhláska, zúžila se skoro vesměs v í a to ve slabikách kmeno- vých i ohýbacích, ...

1 -in
-in. Přípona subst. Hospodin. Jg. — -in, -ina, -ino (-ův, -ova, -ovo) přípony jmen přídavných přisvojovacích. ...

1 -ina
-ina, přípona jmen podstatných rodu žen. Němci mají z pravidla složeniny. Třetina, pětina, desetina, ...

1 Indemnita
Indemnita, y, f., z lat., náhrada škody. Rk. Indemnität, Schadenersatz. ...

1 -ivý
-ivý, přípona adj., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátívá; znamená ná- chylnosť k něčemu nebo ...

6 Jablko
Jablko. Jablo. Koll. Sl. dc. II. 85. Ja- búčko. Sl. ps. č. 36. Jabuko. Brt. D. 311. J., lit. obůlas, ...

6 Jakokolvěk
Jakokolvěk, wie auch nur immer. On pracuje j. = jak může. Jak se máš? J. (vše- lijak). Laš. Tč. Jakoměř ...

7 Jan
Jan: Jach, Jacha, Jech, Jecha, Jaš, Jaša, Ješek, Ješík. Mus. 1889. 164. O Janu Nepom. a o jiných Janech. ...

6 Jarčený
Jarčený, vz Jarčaný. — J. = z jarce, z ječmene. J. múka. Slov. Zátur.. Hadž. Šlb. 38. ...

10 Jarošek
Jarošek, ška, m. = had tlustý jako ruka. Slez. Vyhl. II. 286. Jarotný. Msn. Od. 80. ...

10 Jarošek
Jarošek, ška, m. = had atd. Kdo ho má, ten všecko ví, co jinému jest tajno. Vz Vyhl. Slz. 40. ...

1 Jazýček
Jazýček, čku, m., das Züngelchen, Zünglein. Má dlouhý j. = nedrží jazyku za zuby. L. Ta má ostrý jazýček ...

1 Jazyčný
Jazyčný, jazykový, Zungen-. J. žahadlo. Sal. J. souhlásky: vz Hláska. — J., na Slov. šveholný, žvavý, ...

1 Jazyk
Jazyk, u či a, m., jazýček, čku, m. J., strsl. a pols. język, stojí m. liazyk, lęzyk, lat. lingua, od ...

6 Jazyk
Jazyk, armen, lezu, pr. insuwis, lit. lëžu- vis. Mkl. aL. 268. Dříve jenzyk, pol. jezyk, strsl. jezyk ...

10 Jazyk
Jazyk. Smělejší lidé ji uštipovali do očí, ale potázali se vždy se zlou; děvče mělo jazyk jako křen a ...

1 Jed
Jed, u, m. Das Gift. J. živočišný: u hadů, Štírů, pavouků, stonožek, sršní, vos, včel, komárů, medáků, ...

1 Jedohojce
Jedohojce, e, jedohojec, jce, m., kdo hojí uštknutí hadů. Aqu. ...

6 Jedovatec
Jedovatec = jedovatý had (žertovně). Vz Sbtk. Krat, h. 29. ...

9 Jedovatina
Jedovatina, y, f. Tam je mnoho j-ny (žab hadů. ještěrek). Čes. 1. IX. 166. ...

6 Jedovato
Jedovato = jedovatě. Slov. Ssk. Jedovatý. J. zrno, Ž. wit. Deut. 32., had. Pass. 422. — jak, Prudce j. ...

1 Jedovatý
Jedovatý, jedovitý, giftig. V. J. had, štír, nápoj, bylina, kámen. Jg. Proti j-tému od hadův uštknutí. ...

6 Jedovíček
Jedovíček, čka, m. = had. Jdi, dcerečko, do hájíčka, najdeš tam j-čka. usmaž mu ho. Sš. P. 169. ...

1 Jedový
Jedový = jedovatý. J. had. Mor. P. 168. ...

6 Jedový
Jedový. Kká. K sl. j. 219. J. mouka, Giftmehl, rýha (jedojem), GiftfaNg, Nz., šípy, Dch., huť (jeďojem, ...