9 Oblační
Oblační hadač = astronom. Dač. I. 208. ...

2 Oblý
Oblý, okrouhlý, kulatý, m. o-hb-lý. Ht. Sr. ml. 282. Oval, rund. Oblé stavební dříví, rundes Bauholz. ...

2 Obměkčování
Obměkčování, n,, die Erweichung. Měk- kou výslovností jmenuje se výslovnosť pod- nebná, na př. při souhláskách ...

7 Oboch
Oboch, u, m. = obuch. Slov. Do temnice o. zaraz hodiť velil. Ppk. I. 191. On smrto- nosný naproti oštep ...

7 Obojek
Obojek, das Halsband. V obojciech jako v halžiech. Št. Kn. š. 252. — O. = límec. Hrb. Obr. 80. On má ...

2 Obrátiti
Obrátiti, obrať, tě (tíc), il, cen, ení; obraceti, 3. pl. — cejí, cej, ceje, (íc), el, en, ení; obra- ...

7 Obrátiti
Obrátiti, měniti, jinačiti, převrátiti, ona- čiti — synonyma. Vz Mus. 1845. 546. — abs. Obrať, jen to ...

7 Obratný
Obratný = točný. O. kyvadlo, ZČ. I. 149., pluh, vz Obratník (dod.), ruchadlo, NA. IV. 72., bod, kotouč. ...

7 Obsnovati
Obsnovati = zakrývati, bedecken. Slov. Mraky slniečko o-ly; Nač že vy ho mraky obsnúvate? Phľd. III. ...

7 Obtáčeti co komu
Obtáčeti co komu. Had hruď mu o-čí. Vrch. ...

2 Obtříti
Obtříti, obtru, obetru (obetříti), el, en, ení; obtírati, um-, abreiben. Jg. — co: cestu. Jg. — co čím: ...

7 Obvin, u
Obvin, u, m. = obvinutí. O-ny hadů. Tš. Laok. 33. ...

2 Ocas
Ocas, u (dříve gt. — a), ocásek, sku, m., chvost, zadní poslední čásť těla z prodloužené páteře vznikající. ...

7 Ocas
Ocas. Cf. Mkl. Etym. 219. Upletl si z něho na sebe hadí ocásek (škůdce). U Rychn. Vk. Něma doma ani ocasu ...

9 Ocas
Ocas. Kam noha, tam ruka; kam ocas, tam hlava. Trnka. — O. v botan. O. beranní = hadinec. U Pravonína. ...

9 Ocasáč
Ocasáč, e, m. = hadinec, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. ...

2 Ocenba
Ocenba, y, f., ocenění, popis majetku, die Schätzung. Divným řízením božím roze- psal August o-bu a odhad ...

7 Očep
Očep ruční pumpy = vahadlo, Pumpen- schwengel, m. Hř. ...

2 Odarek
Odarek, rku, m., hadr, cár, Lumpen. Mark. ...

2 Odhad
Odhad, u, m., odhádání, vycenění věci skrze znalce, die gerichtliche Schätzung des sachfälligen Gutes. ...

7 Odhad
Odhad dreviny, porostu, die Bestandes- schätzung, půdy, žíru, Mast-, Sl. les., pro- storu, rychlosti, ...

2 Odhadač
Odhadač, e, m., der Schätzer, Abschätzer. Um. les. ...

2 Odhádání
Odhádání, n., die Abschaetzung. Na o. vyjeti. Fankn. Grunty výše nad o. sobě k užitku zvésti. Pr. měst. ...

2 Odhadatel
Odhadatel, e, m., der Abschätzer. ...

2 Odhádati
Odhádati, odhadovati; odhádnouti =vy- ceniti, abschätzen. Dědiny se odhadují. Zříz. Ferd. Louky draze ...

7 Odhádati co komu
Odhádati co komu. Měli jemu o. ně- koliko neděl přes rok. Půh. I. 256 — v čem. V čemž odhadáno bude. ...

7 Odhadce
Odhadce. J. tr. ...

2 Odhadce, e
Odhadce, e, m. = odhadač. ...

2 Odhadek
Odhadek, dku, m. = odhad. Petr z Vo- děrad odpírá o-ku na Hlaváče. Půh. 1417. ...

7 Odhadie
Odhadie, n. = odhádání. Et dicit, quod obtinet zvod et o. D. ol. III 608. ...

7 Odhaditel
Odhaditel, e, m., špatně. Vz -tel (konec). ...

7 Odhaditel
Odhaditel, vz Odhaditi. ...

7 Odhaditi
Odhaditi = odhádati ? Což jsú mezi námi panským kázáním chtěli vyřéci a o. Půh. III. 468. ...

10 Odhaditi
Odhaditi, odhadnouti, abschätzen. Půh. ol. III. 468. Není-li to lapsus calami. Mš. ...

2 Odhádka, y
Odhádka, y, f. = odhad. Také v starších adhádkách se nalézá, že na lánu odhaduje, jestli v lepších dědinách ...

2 Odhadné
Odhadné, ého, n., plat za odhad. Schätzer- gebühr, f. ...

2 Odhadní
Odhadní, Abschätzungs-. O. pravidlo, Jg., cena, přísaha, Zlob., nález, summa, kommisse, zásada, výsledek, ...

7 Odhadní
Odhadní personál, protokol, tabulka, sazba. SI. les. ...

8 Odhadný
Odhadný hlas v hromadě míti; opak: po- radný. Slov. Sbor. slov. I. 100. ...

2 Odhadovací
Odhadovací, Abschätzungs-. O. způsob. Um. les. ...

7 Odhadovací
Odhadovací filosofie (timetika). Dk. Mus. 1887. 540. ...

7 Odhadování
Odhadování, n., vz Odhádání. O. statků po bitvě bělohorské konfiskovaných vz Blk. Kfsk. CXIII. ...

7 Odhadovať
Odhadovať, e, m. = odhadatel. Šd. ...

7 Odhadovati
Odhadovati, vz Odhádati. ...

7 Odklon
Odklon, das Abbiegen, die Abschwei- fung. O. hvězdy (deklinace, vzdálenosť její od rovníku). Cf. Stč. ...

2 Odlézti
Odlézti, odlezu, lezl, ení; odlézati (v obecné mluvě: odlízati), weg-, fortkriechen. D. Had již odlezl. ...

7 Odpavúzený
Odpavúzený = pavezy zbavený. Diev- čence shadzovaly zo sennej fůry o-né seno. Pavůz ležal u voza. HVaj. ...

2 Odplaziti se
Odplaziti se, il, ení, wegschleichen. — se kam. Had do křoví se odplazil. — se před kým jak: s velikou ...

2 Odpor
Odpor, u, m. (zastr. odpora, y, f.), ode- pření, odbíjení, odboj, der Widerstand, die Widersetzung. O. ...

2 Odranec
Odranec, nce, m., odraný šat, Kittel, Lumpenzeug. Chodím v odranci. Pam. kut. — O., otrhanec, odraný ...

2 Odry, odr
Odry, odr, vodro, patro ve stodole nad mlatem, dyje. Puch., Slm. Das Scheungerüst. Aby kúpili dřievie ...

2 Odsouvání
Odsouvání, n. Ustálené vypouštění hlásek k podstatě slov náležejících zoveme vůbec odsouváním. Vymizela-li ...

7 Odtahadlo
Odtahadlo, odtahovadlo, a, n , die Ab- stracten bei der Orgel. Šm. ...

2 Odtáhnouti
Odtáhnouti, odtáhnu, hnul, ut, utí a od- tahu, táhl, žen, ení; odtáhati, odtahovati = odundati, odtrhnouti, ...

9 Odtržěti
Odtržěti = odtrhnouti. Had přilezl a od- tržiel ten kámen. Maš. ruk. 295a. ...

2 Ofiomantie
Ofiomantie, e, f., z řec., hádání z pohybů hadův. Vz S. N. Ophiomantik. ...

8 Ohaděný
Ohaděný, von Schlangen umschlungen. O.hlava (Erynií). Quis. Ifig. 52. ...

8 Ohaditi
Ohaditi = zohyzditi. Kotk. 110. ...

7 Ohadza
Ohadza, e, f. = malta k omítání. Slov. Ssk. ...

2 2. Oheň
2. Oheň, gt. ohně, ohník, u, ohníček, čku, m. Oh(e)ň, strbul. ognb, lit. ugnis. skr. agnis, lat. ignis. ...

2 Ohenný
Ohenný = ohnivý, feurig. St. skl. O. had, Sš. J. 53., jazyk. Sš. Sk. 18. O. čistec (stag- num ignis). ...

2 Ohnivo
Ohnivo, a, n., Feuerzeug, n: Své o. a. za- žihadlo k rukám vzav oheň rozkřesal. BN. — O. = ohnivko. ...

7 Ohyzda
Ohyzda m. ohyda, cf. pol. hyd fastidium a had. Šf. III. 462. — Bž. 50., List. fil. XI. 347. — O. = mrzkosť ...

7 Ochvátiti se na čem
Ochvátiti se na čem = něčeho k razu požiti a z toho pak výraženinu dostati. U Star. Jičína. Vhl. — se ...

7 -oic
-oic. Hadamoic. V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 48., -ovic (i dod.). ...

7 -ojc
-ojc. Hadamojc. V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 414., 48, -ovic (i dod.). ...

10 Oko
Oko. Vz Ott. XVIII. 698. Umělé o. Ib. 797. Suchosť oka, xerophthalmus (hladká, glaber, šupinatá, squamosus); ...

2 Oko. očko, očičko
Oko. očko, očičko, a, n. Lat. oculus, skr. aki, lit. akis, řec. Sx/.o<; = öq>&-aX/uo?, goth. ...

2 Okresek
Okresek, sku, m. Při úpravě daně po- zemkové rozdělili Čechy na 5 odvodů (rayons), ty na 91 odhadní okres, ...

2 Okurka
Okurka, y, f., okurek, rku, m., v obec. mluvě: vokurka, na Mor. (a dříve i v Čech.) oharek, na Slov. ...

7 Okurka
Okurka, střřec. áyyovqiov. Mkl. aL. 71., Etym. 371. V MV. nepravá glossa. Pa. O. obyčejná podlouhlá, ...

7 Okurkovitý
Okurkovitý. O. rostliny, cucurbiteae: divenice, dyně, tivuk, kopalam, mohad, po- sed, libeňka, vymrštilka, ...

7 Olej
Olej. V MV. nepravá glossa. Pa. — Kram. Slov., KP. V. 539., VI. 1. 11. nn , Čs. lk. Rejtř., Rk. Sl., ...

9 om (-óm
om (-óm) koncovka a) dat. pl. a) u, zna- mení' (dial. ): psáňom, vz Brt. D. I. 19. (zlin., laš. ), -ím; ...

2 Onuce
Onuce, e, f., v obec. mluvě: vonuce, na Slov. onucka, onuc, i, f. = cár, capart, kus plátna ku př. k ...

10 Opachadlo
Opachadlo, a, n. = vějíř. Vlč, Lit. II. 2. 21. ...

10 Opantaný v čem
Opantaný v čem. Nohy o-né v hadrách (ovinuté). Val. Čes. 1. XV. 30. — za kým. Je za ní o. = blázní se ...

7 Opapúčať sa
Opapúčať sa = zaobaliti se v hadry. Val. Brt. D. 242. ...

2 Opatrnosť
Opatrnosť, i, f., prozřetelnosť, pozornosť, moudrosť, Vorsichtigkeit, Klugheit, Vorsicht, Bedächtigkeit, ...

9 Opatrný jak
Opatrný jak. Buďfe o-ni jako hadové. Fisch. Hosp. 212. — O. Mat. Šr. Jub. XXII. ...

7 Opichadlo
Opichadlo, a, n., das Stampfeisen. Rk. ...

9 Oplechovaný
Oplechovaný. O. svítilna. Br. Had. 113. ...

7 Oprašování
Oprašování, n., das Abstauben. Hadr na o. Pdl. ...

7 Oprava
Oprava. O. sloupce tlakoměrného za pří- činou teploty. Stč. Zem. 560. O-vy či kor- rekce, jimiž se opravují ...

2 Ork-us
Ork-us (orcus), u, m., u Římanův = říše mrtvých. — O., a, m., bůh této říše = řec. Hades. ...

7 Ořech
Ořech, nux. Byl. 15. stol. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf Kram. Slov., Rosc. 118., 123., 163., Mllr. 39., ...

2 Osinek
Osinek, nku, osinec, nce, m., Asbesth, skládá se z vláskovitých, mnohdy dlouhých lesklých vláken souběžných ...

7 Osmýčiti
Osmýčiti. Had sa osmýkáł = svlekl se sebe kůži. Brt D. 243. ...

10 Osmýkati co
Osmýkati co: jablka = otrhati. — se. Had se o-kal = svlekl se sebe kůži. Brt. Slov. — komu co: vousy ...

2 Osten
Osten, gt. ostnu, ostnec, ence, osteneček, čku, m., vůbec něco špičatého: prut špičatý k pohánění dobytka: ...

7 Ostnohřbetka
Ostnohřbetka, y, f. O. hadovitá, hypsa- uchenia balista; rohatá, hemiptycha punc- tata; trnitá, umbonia ...

2 Ostrorepýš
Ostrorepýš, e, m., acanthophis, had zmi- jovitý. Krok. ...

10 Ošemetný
Ošemetný jako had. Tbz. V. 6. 17. ...

2 Oškoditi
Oškoditi, il, zen, ení; oškozovati, Schaden verursachen; hlav. obilí opásti. Na Slov. Plk. ...

2 Otázka
Otázka, y, f., die Frage. V. O. předběžná, D., ukrytá (pohádka), V., cenná (Preisfrage), Pal. Rad. III. ...

7 Othadie
Othadie, vz Odhadí. D. ol. III. 608. ...

2 Otka, votka, bodka
Otka, votka, bodka, y, f., dlouhá, tlustá hůl, dole ostře kovaná, kterouž oráč zemi přilepenou od déštky ...

2 Otočiti
Otočiti, il, en, ení; otáčeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; otočovati = obtočiti, umwickeln; obrátiti, ...

2 Otofon
Otofon, u, m., z řec., naslouchadlo, ná- stroj k sesílení zvuku pro přihluchlé. — ...

2 Otoskop
Otoskop, u, m., z řec, vz Nástroj ku prohlížení uší. S. N. Otouh, u, m., provaz u čihadla. — Jg. ...