1 Časoslovo, sloveso
Časoslovo, sloveso, a, n., Zeitwort. Č. staví na jevo činnosť, která podmětu pří- sluší. Zk. Č. slovanské ...

1 Častovati
Častovati = žádati, přáti, wünschen, zastr. — komu čeho. Častuju vám všeho dobrého. Ros. — Č. (zastar.: ...

1 Čech
Čech, a, m., pl. Čechové n. Češi, u sta- rých někdy Češí (Češie za nim. Rkk.). Ce- chové, země české ...

5 Čekankovitý
Čekankovitý. č. rostliny, cichoraceae: drahušice, kapustka, kosatka, svinízel, po- blekla, čekanka, prasenník, ...

7 Čeriek
Čeriek, u, m., čásť ruchadla Slov. DŠk. II. 271. ...

5 Černati se
Černati se. Hory se černajú, lúky zele- najú; Zdálo se mně, zdálo, že sa od hor mračí, a to se černajú ...

5 Čerpadlo
Čerpadlo, anthia, curba. V MV. nepravá glossa. Pa. Ad 1. Č. dvojnásobně účinkující či dvojčinné, doppeltwirkende ...

5 Čert
Čert od koř. kr, creare, jenž znamená = dělati, tvořiti. Č. tedy jest = tvořitel, pů- sobitel, ale působení ...

1 Červ
Červ, a, m., červek, vka, červík, a, červí- ček, čka; dříve: črv; pod Krkonoši: čever, čevr. Kb. Nom. ...

5 Červ
Červ, črv. Vz List. filolog. VII. 111., Mkl. Etym. 33. V MV. nepravá glossa. Pa. ČrBvB vermis z červb, ...

1 Česnek
Česnek, u, m., česenek, nku, dříve: čest- nek; na Slov. česnak, a česnok. Der Lauch, Knoblauch. Vz -ek. ...

1 Čihadlo
Čihadlo, a, n., spád, humenec, prsk, síť na ptáky. Pt. Č, místo k číhání. Vogelheerd. Na Mor.: tyky. ...

5 Čihadlo
Čihadlo,. Na č-dle ho zastali (na číhání). Ehr. — Č. = horský hřbet u Vejvanová. Krč. — Č., samoty u ...

9 Čihadlo
Čihadlo, a, n. = žihadlo. Revnovice. Kub. 151. ...

5 Čihadlovice
Čihadlovice, dle Budějovice, dvůr u Písku. ...

9 Čihadník
Čihadník, vrch u Ještěda. Sá. V. 114. ...

5 Čichací
Čichací, Geruchs-, Č. ústrojí (čichadlo). Nz., Šv. Č. stvoly, die Riechkolben, nerv. Nz. lk. ...

5 Čichadlo
Čichadlo, a, n. = čidlo čichání. Šv. 49. Vz Čichací. ...

1 Čižebné
Čižebné, ého, n. Č. z panských čihadel (plat). Gl. 22. ...

5 Čmuchadlo
Čmuchadlo, a, n. = nos. ...

1 Čtyři
Čtyři, pro všecky tři rody. Vier. Sklo- ňuje se takto: čtyři, čtyř (zastr. také čtř, Mkl.), čtyřem, čtyři, ...

5 Čuha
Čuha. Bo jak ma pri tebe očujú, vezmú mi kožušek i čuhu. Koll. Zp. I. 129. Sr. Širica. — Č. = čihadlo. ...

5 Čuhadlo
Čuhadlo, a, n. = čihadlo, der Vogelheerd. Slov. Loos. ...

5 Čuchadlo
Čuchadlo, a, n., das Geruchsorgan. Slov. Ssk. ...

5 Čuchy
Čuchy, pl., m. = bačkory z hadrů, staré střevíce, škrpály. U Jilemn. ...

1 D
D jest co do zvuku souhláska němá a- to střední souhláska zubná. Zk. Při zubňém d zavírá se průlina ústní ...

6 D
D článkuje se za proudu dunivého a mír- ného, jest tedy souhláskou jasnou a mimo to článkuje se okamžitým ...

6 Dědičné
Dědičné, ého, n. = splácení lhůt ročních v jisté určité době několika let, které za- pravuje kupec statku ...

1 Dělání
Dělání knih, das Bücherschreiben; škody, Verursachung des Schadens; polí, Feldbau; hor, Betrieb eines ...

7 Děloha
Děloha, uterus. D. dětská, u. infantilis, na dvé rozdělená, u. bipartitus, dvojitá dvourohá oddělená, ...

1 Demona-x
Demona-x, kta, m., řecký filosof za časův Hadrianových. ...

1 Děti
Děti — o zrostlých. Umře-li hlava čeledina, děti sbožiem vjedno vladú. Sněm rkp. Staré dítě (hloupý n. ...

6 Devatero
Devatero. Vz Devaterý. D. odění = česnek devaterník, č. hadí, allium victoriale. Rstp. 1585., Čl. Kv. ...

10 Děvoňák
Děvoňák, a, m, nějaký had. ...

1 Dítě
Dítě, gt. dítěte, n.; pl. děti, gt. dětí (v obec. ml. místy: dětích), dle „Kosť", f.; dítky dle ...

1 Divadlo
Divadlo, a, n. D. od dív-ati. Ne: dívadlo. Cf. Strouhati — struhadlo, kývati — ky- vadlo, stínati — stinadlo, ...

10 Dividendový
Dividendový. D. hodnoty, odhad, taxace, papír, kupon. Nár. list. 1903. č. 161. 13., č. 177. 5., č. 161. ...

1 Divno
Divno, komp. divněji, wunderbar. Jest nám to d. Tkadl. Bylo nám velmi d. Har. Divno mi toho do těch lidí. ...

6 Dlabšení
Dlabšení, n. D ním zvieřetcím a sypěním hadovým smutně trasúce sě hyniechu (tran- situ animalium). BO. ...

9 Dle
Dle, subst. z dolja, akkus. dlu, dli, na dli; lok. dli; instr. dlí; pl. lok. dléch n. dlech. Vz Gb. H. ...

1 -dlo
-dlo, přípona slovotvorná. V jihovýchod. řečech slovanských -lo; d m. t: skr. -tram, řec. -tqov, lat. ...

6 -dlo
-dlo Vz Gb. Hl. 121., Prk. v Arch. für slav. Philol. (Jagić) II., D (i dod ). — Pří- pona -dlo značí ...

7 -dlo
-dlo. Někdy se před -dlo kmen základní zkracuje: struhadlo. Gb. Ml. I. 59. ...

9 Dlouhopatec
Dlouhopatec, tce, m, longitarsus, brouk. D. běložlutý, bezkřídlý, černavý, černobřichý, černohlavý, černostehní, ...

6 Dlouhošijka
Dlouhošijka, y, f. D-ky, raphidiadae, členovci síťokřídlí, mají předohrudí v po- době krku protáhlé, ...

1 Dluhák
Dluhák, a, m. = had, die Schlange. Hank. gloss. ...

8 Dlužník
Dlužník. D-ci se vypovídají z Nouzova přes Odranec do Hadrová. NZ. III. 229. ...

1 Dmuchadlo
Dmuchadlo, a, m., dmychadlo, Blaswerk- zeug. Techn. D. truhlíkové, válcové. Techn. Kasten-, Walzengebläse. ...

6 Dmuchátko
Dmuchátko, a, n. = malé dmuchadlo. Wld. ...

6 Dmychadelný. D
Dmychadelný. D. pec (dmyšná), der Gebläsofen. Dch. ...

1 Dmychadlo
Dmychadlo, a, n., das Gebläse. D. horko- zdušné, hydraulické, vodní; Marcetovo, New- manovo, suché. Cn. ...

6 Dmychadlo
Dmychadlo. Za Cn přidej: Nz. D. tru- hlíkové, das Kastengebläse. Nz. D. kružní, Kreisgebläse, křídlové, ...

8 Dmychadlo
Dmychadlo, dmuchadlo, duradlo, dyma- dlo = stroj k vyrábění zhuštěného vzduchu, Gebläse, n. D. měchové, ...

6 Dmychadlový
Dmychadlový, Blasebalgs-. D. čerpadlo, písť. Zpr. arch. ...

1 Dodělati
Dodělati, dodělávati = do konce udělati, fertig machen, vollenden; umrtviti, tödten; umříti, sterben; ...

1 Dohad
Dohad, u, m., dohádka, dohodnutí, Er- rathen, Vermuthung. Na dohad = na domysl, auf's Gerathewohl. Mluviti ...

6 Dohad
Dohad, die Konjektur. Nz. Vykladači v rozličné d-dy se vydali. Sš. L. 117. O času a místa, kdy a kde ...

7 Dohad
Dohad. Věc zůstala na d-dě (na sporu) U Kr. Hrad. ...

6 Dohádaný
Dohádaný; -án, a, o, muthmasslich. Dch Vz Dohadný. ...

1 Dohádati
Dohádati, dohadovati, das Rathen endigen. — co, se čeho. (domysliti se, errathen). Krok. — čím: bystrostí ...

6 Dohádati se s kým
Dohádati se s kým. Kdo sa s bláznom dohaduje, podobným bývá. Glč. I. 159. — se o čem Někteří sa dohadujú ...

1 Dohádka
Dohádka, y, f., Muthmassung, z rus. Šf. Vz Dohad. ...

1 Dohadný
Dohadný, čeho se dohádati lze, muth- masslich, was zu enträthseln ist. D. ...

6 Dohadovač
Dohadovač, e, m., der Streitsüchtige. Bern. ...

6 Dohadování
Dohadování. Marná škola, kde ništ není krom d.; I v rečách d. nezačínaj nikdy. Glč. I. 220., 282. ...

10 Dohadovaný. Nár
Dohadovaný. Nár. list. 1903. č. 131. 9. ...

6 Dohadovati
Dohadovati, vz Dohádati. ...

6 Dohadovnosť
Dohadovnosť, i, f., die Streitigkeit, Streit- sucht. Slov. Bern. ...

6 Dohadovný
Dohadovný, strittig; streitsüchtig. Slov. Bern. ...

8 Dokáď
Dokáď — dohad, dokud. Pastr. L. 65. Budu toho mět d. = na dlouhý čas. Zlín. Brt, I). II. 506. ...

1 Dolézti
Dolézti, dolezu, lezl, zení; dolézati, do- lízati, bis wohin klettern, kriechen, sich durch- arbeiten. ...

1 Domáci
Domáci, kteří jsou n. co je s někým v domě. V. Haus-. To jsou moji domácí (čeleď, děti); pán, paní, matka, ...

6 Domažlický
Domažlický, Taus-. O třech d-ckých králích. Vz Sbtk. Krat h. 30. Kterak jezdí d-čtí tkalunkáři? a jak ...

1 Domovní
Domovní, Haus-. D. stav, hospodářství, nádoby, potřeby, nábytek, slouha, pacholek, práce, had, řezník, ...

10 Domovníček
Domovníček, čka, m. = had, který udržuje v domě štěstí. Vz Kšť. Poh. 37. ...

1 Domový
Domový, k domu náležející, domácí, Haus-. D. práce, sladkosť, pacholek, kancelář, had, pán, služebnice, ...

6 Doraziti
Doraziti. — abs. A had chytrý slyše to doráží řka: Nikoli neumřete. Hus II. 430. — co : smilnú žádosť. ...

6 Dožúvať se
Dožúvať se = dohadovati se, domlouvati se, hádati se, dožírati se, streiten, zanken, hadern, sich ärgern. ...

1 Dranc
Dranc, e, m. Hader. Ta sukně je na d. = roztrhaná na cáry, zerfetzt. Us. Ten je na dranc = na mol, opilý. ...

6 Dravec
Dravec. Dravci = šelmy, ferae: med- vědi, kočky atd., vz Šelma. — D., rapta- tores, die Raubvögel: a) ...

6 1. Drážiti
1. Drážiti = drážditi. — koho. Jak ne- trúfáš na tvej síle, nechcej jich (nepřátel) d. Glč. II. 95. ...

1 Drbací
Drbací železo, šat, houba, ručník, Ros., hadr. D. Reib-. ...

1 Drhák
Drhák, u, m. D. je z houně, věchet ze slámy. Na Mor. Hadra. Hader. ...

1 Drmodlík
Drmodlík, u, m. = struhadlo, na Slov. Reibeisen. ...

6 Druhohadec
Druhohadec, dce, m., Uibergangsser- pentin. Šm. ...

1 Druhý
Druhý, druh, a, o (dříve: vterý). Vz Vterý (shoduje se s řec. áevtecoc. Schl. ). — D. = po prvním nastupující, ...

9 Druždžať
Druždžať. Suché haluzy pod ním (hadem) druždžaly (praskaly, šustily). Slov. Nar. sbor II. 59. ...

6 Dryáčnice
Dryáčnice, das Schnattermaul. Dch. D. = zlá žena hubou mlátící. To je d., kramářka hadr!; Kdo by s takovou ...

6 Držák
Držák = držadlo. NA. IV. 15. D. zvonce, Wld., ohlavní, das Halfterhaltseil, na psa, das Hundeseil, Lpř., ...

1 Držeti
Držeti (zastr. držati), 3. pl. -ží (ne: -eji), drž, drže (íc), el, (zastr. držal), žen (zastr. držán ...

1 Dřevo
Dřevo, drvo, a, n., pl. dřeva (drva), dřívko, a, dřevce, e, dřevečko, dřevíčko, dřívičko, dřívečko, dřevínko; ...

6 Dřevo
Dřevo, lignum; dříví, ligna. Ž. wit. 1. 3., 148. 9. Dr-bvo z drůvo, dru. Mkl. aL. 5., Etym. 42. Strsl. ...

1 Dřípa
Dřípa, y, f. Dřípy = cáry. Puch. Fetzen, Hader. ...

1 Dual
Dual, u, m. = dvojný počet. V strčeš.: 1.. 4., 5.: pávy, hráča, ženě, róži, kosti, slově, poli, znamení; ...

6 Duchadlo
Duchadlo, a, n. = duchač, měch, der Blasebalg. Slov. Zbr. Lžd. 160. — D. Klá šter a Kostel u ...

6 Duchoviny
Duchoviny, pl., f. — dychadlo. Šm. ...

6 Důl
Důl, dol?, das Loch, die Grube. Gt. dolu, nikoli důlu. Vz Mkl. Etym. 47., aL. 79. — D. = příkop, jáma ...

6 Dužný
Dužný = masitý atd. Cf. Duh. Mkl. Etym. 48. D. lupení, Kod., peckovice, plod. Slb. XIX. Cf. Čl. Kv. XIX., ...

7 Dvíhadlo
Dvíhadlo, a, n., Heber, m. Rr. Sb. ...

6 Dvoják
Dvoják, a, m. = blíženec, der Zwilling. Sš. J. 186. — D., u, m. = dvojitý práh (podkladek) u železnic, ...