Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100

Nalezeno: 7051x

10 Dobrokutý
Dobrokutý. D. ratiště. Msn. II. 192. ...

3301

6 Dobrolibec
Dobrolibec, bce, m., der Liebhaber des Guten. Šm. ...

3302

1 Dobrolíbeznosť
Dobrolíbeznosť, i, f. Wohlgefallen. Kom. ...

3303

1 Dobrolíbezný
Dobrolíbezný, dobřel., dobřelibý, dobro- libý. Gefällig. V. ...

3304

10 Dobrolíbezný
Dobrolíbezný. D. uložení boží. Fel. 78. ...

3305

8 Dobrolíbezný. D
Dobrolíbezný. D. vůle (boží). Kat, z Zer. II. 218. ...

3306

6 Dobrolibosť
Dobrolibosť, i, f., das Wohlgefallen. Rk. ...

3307

6 Dobrolibý
Dobrolibý, wohlgefällig. Rk. ...

3308

10 Dobroľubný
Dobroľubný. D-bno., beneplacitum. Gb. Slov. Vz násl. ...

3309

10 Dobroľubo
Dobroľubo = dobrolibo. D. mu bude (Hospodinu). Ž. kap. 146 (Mš. ) ...

3310

6 Dobroľubstvo
Dobroľubstvo, a, n., beneplacitum. Ž. wit. 149. L, 146. 11., Mus. 1879. 409. ...

3311

6 Dobrolucký
Dobrolucký opat. Tk. VII. 120. ...

3312

6 Dobroluky
Dobroluky v Lužici. Tf. Odp. 386. ...

3313

6 Dobromělice
Dobromělice, dle Budějovice, Dobro- mielitz, ves u Víškova. D. ol. L 76., Žer. Záp. I. 42. ...

3314

6 Dobroměrnosť
Dobroměrnosť, i, f., die Eurythmie. Dk. Aest. 211., P. 473., Jg. Slnosť. 74. ...

3315

8 Dobroměrnosť
Dobroměrnosť = dobré rozvržení něčeho. Ott. VII. 720. ...

3316

6 Dobroměrný
Dobroměrný, eurythmisch. Dk. ...

3317

6 Dobroměřice
Dobroměřice = Dobřemilice. — D., Do- bromiřice, Dobromieřitz, ves u Loun. Tk. V. 181., 189. Vz Blk. Kfsk. ...

3318

6 Dobromil
Dobromil, a, m., der Liebhaber des Gu- ten. Ssk. — D., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. ...

3319

6 Dobromila
Dobromila, y, f., os. jm. Koll. I. 228. a j. Vz Dobromil. ...

3320

6 Dobromilostný
Dobromilostný, eucharistisch. Rk., Loos. ...

3321

9 Dobromilovec
Dobromilovec, vce, m., os. jm. Pal. Děj. I. 1. 367 ...

3322

10 Dobromilovník
Dobromilovník, a, m, amulator. Vz Gb. Slov. ...

3323

6 Dobromínění
Dobromínění, n., das Wohlmeinen. Ssk., Šm. ...

3324

6 Dobromír
Dobromír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. — D. Jan. Jir. Ruk. I. 165. — D. Mik., kněz, 1513.—1589. Vz ...

3325

9 Dobromírování
Dobromírování, n. = panování Dobro- míra v Lucku. Pal. Děj. 1. 241. ...

3326

6 Dobromiřice
Dobromiřice, vz Dobroměřice. ...

3327

6 Dobromluvce
Dobromluvce, e, m., der Wohlredner. Šm. ...

3328

6 Dobromluviti
Dobromluviti = dobrořečiti. Slov. Bern. ...

3329

9 Dobromluviti
Dobromluviti. Hus I. 248 ...

3330

10 Dobromluviti
Dobromluviti. Hus Er. I. 248. ...

3331

6 Dobromluvník
Dobromluvník, a, m. = dobromluvce. Slov. Bern. ...

3332

1 Dobromluvnosť
Dobromluvnosť, i, f. Wohlredenheit, D., Syntax. Ros. ...

3333

1 Dobromluvný
Dobromluvný, dobře mluvící, wohlredend. ...

3334

1 Dobromravnosť
Dobromravnosť, i, f. Hlas. Gute Sitten. ...

3335

1 Dobromravný
Dobromravný. D. člověk. D. Gutgesittet. V., Kom. ...

3336

6 Dobromysl
Dobromysl, i, f. = dobrá mysl. — D., origanum, der Dosten, rostl. D. dyptam, o. dictamnus; d. voněkras, ...

3337

10 Dobromysl
Dobromysl, i, f. (dobrá mysl), origanum, rostl. Vz Ott. XVIII. 865. ...

3338

1 Dobromyslně
Dobromyslně, něco nésti, snášeti, trpěti (= trpělivě), wohlgemuth, muthig, fröhlich. V. ...

3339

8 Dobromyslník
Dobromyslník, a, m. Ztk. 77. (3. vyd.). ...

3340

1 Dobromyslnosť
Dobromyslnosť, i, f. Gutherzigkeit; také veselosť mysli. Fröhlichkeit. ...

3341

6 Dobromyslnosť
Dobromyslnosť. Ler. Vz násl. ...

3342

1 Dobromyslný
Dobromyslný = dobře myslící, tichý, krotký, povlovný, sanft-, gutmüthig. V. — D.; trpělivý, stálý, wohlgemuth. ...

3343

6 Dobromyslný
Dobromyslný. Měj se dobře a buď d. BN. ...

3344

6 Dobromyslový
Dobromyslový, mit Wohlgemuth ge- würzt. D. víno. Slov. Bern. ...

3345

7 Dobroň
Dobroň, ě, m., Euphrates, zastr. Rozk., Pršp. 14. 23. ...

3346

6 Dobroněha
Dobroněha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120. ...

3347

6 Dobronenávidec
Dobronenávidec, dce, m., der Hasser des Guten. Šm. ...

3348

6 Dobronice
Dobronice, dle Budějovice, Dobronitz, vsi a Bechyně, u Tábora (Blk. Kfsk. 174., 849., S. N.) a u ...

3349

6 Dobronička
Dobronička, y, f., os. jm. Arch. IV. 270. ...

3350

7 Dobroník
Dobroník, a, m., banochus, bestia?, zatstr. Pršp. 21. 95. ...

3351

1 Dobronika
Dobronika, y, f., melisa lesní. Berg. Wald- melisse. ...

3352

6 Dobronika
Dobronika, melitis, das Immenblatt, rostl. D. růžová, m. melissophyllum. Vz Rostl. 1182., Slb. 332., ...

3353

9 Dobronika
Dobronika, y, f., vz Medovník. ...

3354

6 Dobronín
Dobronín, a, m., Dobrenz, ves v Čáslav- sku. Vz Blk. Kfsk. 1098. ...

3355

6 Dobroniva
Dobroniva, y, f., Döbring, místo na Zvo- lensku v Uhřích. Pok. Pot. I. 303. ...

3356

8 Dobroniva
Dobroniva, y, ť., obec na, Zvolenskú, ľhľd. XII. 249. ...

3357

10 Dobroobyčený
Dobroobyčený, dobroobyčovavý = mírný, bescheiden, besonnen. Vz Gb. Slov. ...

3358

10 Dobropalučný
Dobropalučný. D. výspa. Msn. Od. 67. ...

3359

6 Dobropamětnosť
Dobropamětnosť, i, f., das Gedenken des Guten. Šm. ...

3360

6 Dobropamětný
Dobropamětný, des Guten gedenkend. Rk. ...

3361

1 Dobropán
Dobropán, a, m., planeta Mercurius. Kom. Merkur. ...

3362

9 Dobropán
Dobropán lidem neuškodí; děti v roce tom narozené bývají velmi rozumné a dobré. Sá. Kant. 34 ...

3363

6 Dobropaní, f
Dobropaní, f. = Krasopaní. Bern. ...

3364

10 Dobropelestný
Dobropelestný koráb, ????????. Mns. Od. 255. ...

3365

6 Dobropis
Dobropis, u, m. = pravopis. ...

3366

1 Dobropísebnosť
Dobropísebnosť, m. dobropísemnosf, i, f., dobrý způsob psaní, Rechtschreibung. Ros. ...

3367

6 Dobropísebný
Dobropísebný = pravopisný. Ssk. ...

3368

1 Dobropisec
Dobropisec, sce, m. Víd. list. Rechtschreiber. ...

3369

10 Dobropísemnosť
Dobropísemnosť. Vlč. Lit. I. 314. ...

3370

6 Dobropísemnosť, vz
Dobropísemnosť, vz Dobropísebnosť. ...

3371

6 Dobropísemný
Dobropísemný = dobropísebný. ...

3372

6 Dobropisný
Dobropisný = dobropísebný. Ssk. ...

3373

6 Dobroplatný
Dobroplatný, vollgiltig, Šm., Loos. ...

3374

6 Dobroplavný
Dobroplavný, wohlsegelnd. Šm. ...

3375

10 Dobroplemenný
Dobroplemenný kůň. Mark. ...

3376

10 Dobropletý
Dobropletý. D. petlice, řemení. Msn. Od. 72., 34. ...

3377

6 Dobroplodnosť
Dobroplodnosť, i, f., die Fruchtbarkeit. Šm. ...

3378

6 Dobroplodný
Dobroplodný, fruchtbar. ...

3379

1 Dobropočestnosť
Dobropočestnosť, i, f., počestnosť, sluš- nosť, Wohlanständigkeit. D. ...

3380

1 Dobropočestný
Dobropočestný, počestný, slušný, wohl- anständig. D. ...

3381

1 Dobropověstný
Dobropověstný, unbescholten. D. muž. Br., Kom. ...

3382

6 Dobropraví
Dobropraví, n., Eunomia. Rk. ...

3383

6 Dobropřejnosť
Dobropřejnosť, i, f., das Wohlwollen. Rk., Loos. ...

3384

6 Dobropřejný
Dobropřejný, wohlwollend. Loos. ...

3385

6 Dobroradný
Dobroradný, wohlrathend. Šm. ...

3386

10 Dobroradý
Dobroradý kmet. Msn. Od. 103. ...

3387

6 Dobrorod
Dobrorod, u, m. = blahorod. Šm. ...

3388

1 Dobrořečení
Dobrořečení, í, u. = žehnání, die Segnung. Za zlořečení odplať se dobrořečením. Ottersd. — D. = chvála, ...

3389

6 Dobrořečenství
Dobrořečenství, n. = dobrořečení. Ssk., Rk. ...

3390

1 Dobrořečiti
Dobrořečiti = blahoslaviti, žehnati, seg- nen. — komu. D. těm, kteříž nám zlořečí. Kom. — co koho = velebiti, ...

3391

6 Dobrořečiti co koho kde
Dobrořečiti co koho kde. (Kletí-li) jiné d. neb žehnat mohú?; V kostelich dobro- řečte Pána; Žehnajte ...

3392

1 Dobrořečník
Dobrořečník, a, m. Preiser, Segner. Reš. ...

3393

6 Dobrořečník
Dobrořečník zlej o sebe (sobě) neuslyší řeči. Glč. I. 171. ...

3394

6 Dobrořečnosť
Dobrořečnosť, i, f. = dobromluvnosť. Bern. ...

3395

1 Dobrořečný
Dobrořečný, dobromluvný, wohlredend, segnend. ...

3396

6 Dobroskovice
Dobroskovice, dle Budějovice, ves u Bu- čovic na Mor. D. ol. I. 393., III. 167. ...

3397

6 Dobroslav
Dobroslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. 752. — D. = sv. Agathon. Šd. ...

3398

8 Dobroslav
Dobroslav, a, m., os. jm. u Kosmy. ...

3399

10 Dobroslav
Dobroslav, Zieglerův časopis vyd. od r. 1820—1822. Vz Lit. II. 15., Vlč. Lit. II. 2. 32. ...

3400