Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100

Nalezeno: 7051x

10 Příbramský
Příbramský. Vz Škoda Jan Kar. ...

5401

2 Příbranec
Příbranec, nce, m., der Hilfsgenosse. Vký. ...

5402

2 Přibránek
Přibránek, nka, m., der Schlafkamerad. Plk. ...

5403

2 Přibrání
Přibrání, n., die Beiziehung. Dch. ...

5404

2 Přibraný
Přibraný; -án, a, o, hinzugenommen. ...

5405

10 Přibraný
Přibraný erb. Kol. Her. I. 253. ...

5406

2 Přibrati
Přibrati, beru, ber, bera (ouc), bral, án, ání; přibírati, přibrávati, přibírávati, noch mehr hinzu nehmen. ...

5407

7 Přibrati co k čemu
Přibrati co k čemu. Dch. — se kam: k někomu, k něčemu. Ler., BN. Když sě tam přibéřeš. ML. 22. a. — se ...

5408

2 Přibratřiti se
Přibratřiti se, il, ení, sich zugesellen. - ke komu. Laskavě sě k nám p-třil. Smil ...

5409

2 Příbraz
Příbraz, ves u Jindř. Hradce. PL. ...

5410

7 Přibrázditi se
Přibrázditi se, herbeischleichen. Šm. ...

5411

2 Příbrázdnatý
Příbrázdnatý, ein wenig furchenartig. P. lodyha. Rostl. ...

5412

2 Přibreptati
Přibreptati, hinzuschwatzen. — co k če- mu. Ros. ...

5413

2 Příbreží
Příbreží, n., die Küstengegend. Koll. ...

5414

2 Přibrousiti
Přibrousiti, il, šen, ení, přiostřiti, zu- schleifen. Šm. — se kam : k nám (smýkavě přijíti, připlížiti, ...

5415

10 Přibrousiti
Přibrousiti, přibrusovati co: větu (pilo- vati, upravovati). Hav. Chamr. 28. ...

5416

7 Přibrousiti co jak. P
Přibrousiti co jak. P. vápenec do hra- nolu. Mj. 304. P. krystal kolmo na osu. Mj. ...

5417

7 Přibroušený. — jak: na
Přibroušený. — jak: na mdlo. ZČ. I. 472 Plocha hladce p. ...

5418

2 Přibručeti
Přibručeti, el, ení, dazubrummen. Ros. — k čemu. ...

5419

7 Přibručovati
Přibručovati. Vz Přibručeti. P-val si do kroku. Exc. ...

5420

7 Přibrukovati
Přibrukovati, dazu brummen. Lpř. ...

5421

2 Příbrunatný
Příbrunatný, scharlachröthlich. Šm. ...

5422

2 Příbrvitý
Příbrvitý, drobet brvitý. P. listy. Rostl. ...

5423

2 Přibryndati
Přibryndati, hinzuplanschen. Ros. — co kam: vodu do piva. Us. ...

5424

7 Přibrzglý
Přibrzglý, val. přivrslý, slov. = při- vřený, při krádeži polapený. Vz Brt. D. 66., Vck. ...

5425

10 Přibrznút koho
Přibrznút koho = přistihnouti. Brt. Sl. ...

5426

2 Přídožábrý
Přídožábrý. P-bří plžové, prosobranchi- ata. die Halskiemer. Frč. 231. ...

5427

7 Přídožábrý
Přídožábrý. Cf. Ott. I. 111., II. 267., V. 132. ...

5428

10 Přídožabrý
Přídožabrý. Vz Ott. XX. 678. ...

5429

2 Přigabrovati
Přigabrovati, příhabrovati (se), s něčím znenáhla a těžce přijíti, mühsam herbei- kommen. — jak ...

5430

2 Přikobrtati s
Přikobrtati se = přikoberati se. Šm. ...

5431

2 Přímožebrý
Přímožebrý, přímá žebra mající. P. listy. Rostl. ...

5432

8 Přinabrousiti
Přinabrousiti sekyru. Lerm. II. 154. ...

5433

2 Přiobročiti
Přiobročiti, il, en, ení, přikrmiti, noch mehr füttern. Ros. — koho čím. ...

5434

2 Přiobrtliti
Přiobrtliti, il,en, ení = obrtlem připev- niti, anwirbeln. Šm. ...

5435

7 Příobrubí
Příobrubí, n., Besteg, v horn. Hrbk. ...

5436

7 Přírodoobrazotvornosť
Přírodoobrazotvornosť, i, f. Dk. Aesth. 552. ...

5437

10 Přirubrikovati co k čemu
Přirubrikovati co k čemu: K pod- pisům těm p-val (písař) toto. Rozpr. fil. 110. ...

5438

2 Přizbrojiti
Přizbrojiti, il, en, ení, noch mehrere aus- rüsten. — čeho : vojínův. Vz Při-, ...

5439

7 Přižbrňati
Přižbrňati = přibryndati, přiliti. Mor. Obz., Šd. ...

5440

2 Přižebrati
Přižebrati, žebrám a žebři, hinzubetteln. — co, čeho. Přižebral si zlatý, Us., hrachu. Ros. Má, co si ...

5441

2 Přižejbrovati se
Přižejbrovati se, langsam herankommen. Us. ...

5442

7 Púchobrody
Púchobrody, dle Dolany. Z P-brod. Arch. III. 514. ...

5443

10 Půlbrdec
Půlbrdec, dce, m. P. s táhlem při voji jednokoňské. Litom. 64. Sr. Brdce. ...

5444

2 Půlobrat
Půlobrat, u, m., die halbe Drehung. Km. ...

5445

7 Quittbrif
Quittbrif, quittpryf, u, m. Q. dáti. Půh. I. 207., II. 108., 222. Chci to ukázati židov- ským q-fem. ...

5446

7 Rebričko
Rebričko, a, n. = jesle. Slov. Rr. Sb. ...

5447

3 Rebrina
Rebrina (v obec. ml. žebřina), řebřinka (žebřinka), y, f., náčiní na vůz na způsob širokého řebříku, ...

5448

7 Rebrinie
Rebrinie, n., polypodium mas, Němc., Bartol.; mochna, husie mydlo, strieborník, potentilla anserina. ...

5449

8 Rebro
Rebro. Namastili mu rebra (zbili ho). Phľd. XII. 560. Odvrklo mi moje rebro (má žena). Phľd. XII. 662. ...

5450

10 Rebrovati
Rebrovati = žebrovati Ten dobytek re- bruje = viděti mu žebra. Brt. Sl. ...

5451

7 Rebrovec
Rebrovec, vce, m. = řebřiňák. Slov. Zátur. ...

5452

8 Rebrovník
Rebrovník, u, m., rostl. Slov. NZ. VI. 47. ...

5453

3 Rourožábrý. R
Rourožábrý. R. plžové, siphonobranchia. Krok. II 124. ...

5454

3 Rozbabrati
Rozbabrati, pošpiniti. besudeln. Bern. ...

5455

3 Rozbobrováti
Rozbobrováti, rozskákati jako bobr. Ros. ...

5456

10 Rozbradúcat
Rozbradúcat = rozviklati. Brt. Sl. ...

5457

10 Rozbrakovati
Rozbrakovati = roztříditi. Brt. Sl. ...

5458

3 Rozbrániti
Rozbrániti, il, ěn, ění, rozbraňovati, tren- nen, scheiden, hintertreiben. — co. A v tom jsem jej udeřil ...

5459

8 Rozbrániti
Rozbrániti. Darmo jich hospodské r-ňoval (roztrhoval peroucí se). Brt. D. II. 61. ...

5460

10 Rozbrániti
Rozbrániti. Ale hde pak be to bele r-le (peroucí se roztrhli). Hoch. 97. ...

5461

3 Rozbrat
Rozbrat, u, m., die Uneinigkeit, R. a od- por úsudku s rozumem a vědomím; Také po obrodu v člověku r. ...

5462

3 Rozbratný
Rozbratný, uneinig. Nepravosti vynikají z mysli r-né, rozervané a roztrhané. Sš. II. 63. (Hý.). ...

5463

3 Rozbratřiti
Rozbratřiti, il, en, ení = rozkmotřiti, un- eins machen. — koho čím. Rozbratřil je klevetami. Us. — ...

5464

7 Rozbrázděný
Rozbrázděný, zerfurcht. R. tvář vrá- skami. Us. R. stráň výmoly. Vlč. ...

5465

3 Rozbrázditi
Rozbrázditi, il, ěn, ění. — co čím: pole pluhem, furchen, pflügen. ...

5466

7 Rozbrázditi
Rozbrázditi, rozbrazďovati. Pozdější pře- vraty r-ly povrch zemský v různých dobách směry různými. Stč. ...

5467

9 Rozbrblaný
Rozbrblaný = rozbručený, mrzutý. Matka je dnes r-ná. Obz. 1889. 70. ...

5468

7 Rozbrdúcati
Rozbrdúcati = rozvyklati, pokaziti. Val. Vck. ...

5469

9 Rozbrečenosť
Rozbrečenosť, i, f. Romantická r. Klc. v Mus. 1843. 329. ...

5470

3 Rozbrečený
Rozbrečený ; -en,a,o, weinend,weinerlich. ...

5471

8 Rozbreptaný
Rozbreptaný = rozbleptaný. R, bram- bory. Dšk. Jihč. I. 7. ...

5472

3 Rozbreptati
Rozbreptati, ausplaudern. ...

5473

7 Rozbrchati něco
Rozbrchati něco = rozšťárati, v nepo- řádek uvésti, verwirren. Mor. Vck. ...

5474

3 Rozbrkati se
Rozbrkati se, rozbrknouti se,rozbrkávati se rozletěti se, rozprchnouti se, verfliegen. Ros. ...

5475

7 Rozbrněný
Rozbrněný = rozjařený, něčeho žádo- stivý. Je celá r-ná (na vdáni). Val. Vck. ...

5476

3 Rozbrnkaný
Rozbrnkaný; -án, a, o, launig, gut auf- gelegt. U Olom. Sd. — R., schlecht aufge- legt. Ten je dnes ...

5477

3 Rozbrnkati koho
Rozbrnkati koho, in gute o. schlechte Laune versetzen. — se komu. Řiť se mu rozbrnkala. (dostal průjem). ...

5478

3 Rozbroditi
Rozbroditi, il, zen, eni, blátivou zemi rozjeti, nasses Erdreich zerfahren. L. — R., rozbrojiti, pobouřiti, ...

5479

3 Rozbroj
Rozbroj, e, m., pozdvižení, nepokoj, růz- nice, der Zwist, Aufruhr, Tumult, die Zwie- tracht, Gährung, ...

5480

7 Rozbroj
Rozbroj. Mkl. Etym. 22. Město naplnilo se r-jem. Sš. Ne jednú sem odpočinul od r-je mysli a od tesknosti. ...

5481

9 Rozbroj
Rozbroj — zlato v hnojí. Zát. Př. V 571. (56a). ...

5482

10 Rozbroj
Rozbroj, e, m. = zaměstknání. Pel. XX. = R., e, f. Summa vší rozbroje utržené na rybnících svrchu psaných ...

5483

3 Rozbrojce
Rozbrojce, e, m., der Aufrührer. Marek. ...

5484

10 Rozbrojení
Rozbrojení, n. = nehoda. Pel. XX. ...

5485

3 Rozbrojení, n
Rozbrojení, n., confusio. Naplněno jest všecko město r-ním. ZN. ...

5486

3 Rozbrojený
Rozbrojený; -en, a, o. Ještě bylo vojsko r-no (dispertus) od tvrzí. BO. ...

5487

9 Rozbrojený
Rozbrojený. Jest vždy v světském trku nepokojen a r-jen. Št. Bes. 23. ...

5488

7 Rozbrojilý
Rozbrojilý = rozbroj milující R. srdce. Chč. m. s. II 31. ...

5489

3 Rozbrojiti
Rozbrojiti, il, en, ení; rozbrojovati — rozbouřiti, zbouřiti, znepokojovati, aufrühren, aufwiegeln. — ...

5490

7 Rozbrojiti
Rozbrojiti. Českú zemi mezi sebú na tré rozbrojichu. Výb. II. 286. ...

5491

9 Rozbrojiti se proti čemu
Rozbrojiti se proti čemu. A opět se rozbroji proti tomu, ježto si umyslil (protiví se). Št. Bes. 80. ...

5492

3 Rozbrojivý
Rozbrojivý = rozbrojný. R, poddanec. Sš. L. 179. ...

5493

7 Rozbrojně
Rozbrojně. A tak ty potřeby velmi r. a na nesporotě jsou. Arch. IX. 178. ...

5494

3 Rozbrojnictví, n
Rozbrojnictví, n., die Parteiung. Šm. ...

5495

3 Rozbrojník
Rozbrojník, a, m., buřič, der Empörer. D. ...

5496

7 Rozbrojník
Rozbrojník = neposeda. Laš. Brt. ...

5497

3 Rozbrojnosť
Rozbrojnosť, i, f., rozbroj, bouřlirosť, der Aufruhr. Jg. ...

5498

3 Rozbrojný
Rozbrojný, bouřlivý, aufrührerisch. R. buřič, Kom., přirozenost. Hlas. Rozbrojní mezi sebou. Cantil. ...

5499

7 Rozbrojný
Rozbrojný, confusus. Zbor bieše r-jen. B. mik. Act. 19 32. ...

5500